whisky Singleton
28.6.2022
Nedávno jsem se rozdělil o svoje zkušenosti s nenáročným typem whisky lehkého charakteru, vhodným pro žhavé letní dny. Nejméně sympatií vzbudil Singleton, ale nebylo o něm moc informací. Tak jsem se něj podíval podrobněji, aby VY už jste nemuseli :) Situace okolo značky Singleton je značně nepřehledná, nejedná se totiž o jednu palírnu, ale novou marketingovou značku vytvořenou skupinou Diageo, pod kterou prodává produkci hned 3 palíren. Hezký trik, jak se stát třetí nejprodávanější skotskou značkou na světě :)
Dvě palírny této uměle vytvořené značky jsou poblíž sebe. Přímo v Dufftownu jen přes řeku Fiddich od Glenfiddichu a jeho sesterské palírny Balvenie sídlí Glendullan a na jižním okraji města Dufftown Distillery, zatímco třetí Glen Ord leží nějakých 100 km po silnici dál a také se nejvíce odlišuje svým charakterem.
Všechny 3 palírny nabízejí klasickou řadu 12-15-18 let a pár NAS kousků s poutavými názvy (např. Sunrise, Trinity) a jsou plněny do nepřehlédnutelně odlišných lahví, jejichž tvar je seseknutý, takže zezadu mají plochý profil a zepředu zploštělý kruhový profil. Inspirace efektivitou a jedinečností palírny Glenfiddich je nepřehlédnutelná :)
Nabídka je jednou ročně obohacena o jeden kousek v sérii Diageo Special Release, lahvovaný ve výrazně vyšším ABV a svoje zastoupení měl Singleton i ve speciální sérii GoT (Game of thrones). Výrazné označení Singleton na lahvích je doplněno méně výrazným až skoro nenápadným označením konkrétní palírny: Dufftown, Glendulan, Glen Ord. Glendullan je distribuován v papírových tubusech kopírujících půdorys lahve, Dufftown jen samotné sklo. Marketingově určilo Diageo, že pro Evropský trh bude určena varianta Dufftown, zatímco třeba Glen Ord bude primárně určen pro trh asijský a podle toho nastavila i různou cenotvorbu. Našinec se však dostane ke všem, i když nejhůře se shání "asijská verze", zatímco na evropskou narazíte velmi snadno a pohodlně lze pořídit i americkou verzi. Evropská verze se lahvuje do obvyklého objemu 0,7 litru, zatímco americká (Glendullan) reaguje na běžnější lokální standard (0,75 L) a je nabízená v litrovém množství. Na první pohled vypadá řada Glendulan dražší, ale po přepočtu zjistíme snadno, že je cenově téměř srovnatelná s verzí evropskou (Dufftown). "Asijská verze" je výrazně nejdražší a cílí na nově vznikající bohatší vrstvu v tomto regionu. Také obsahuje nejvíce "mimořádných" a "limitních" podverzí odvozených od Core Range.
Jaký Singleton tedy dává smysl si pořídit?
Je třeba zdůraznit, že se jedná o velmi lehkou lihovinu, která boduje hlavně cenou a nekomplikovaností. Při podrobnějším zkoumání jsem si uvědomil základní charakteristiky: slibující vůně, lehká na chuti, ale rychle se vytrácí a dozvuk prakticky neexistuje. Důvodem je, že ji citelně chybí tělo na patře, má hezké okraje i slibný "ovocný parfém" na začátku, ale chybí hutnější střed, se kterým lze dále pracovat a destilát více zdokonolovat. To je důvod, proč 6 let dodatečného zrání v sudu (12yo vs 18yo) nedává výrazný posun dopředu. Když chybí newmaku hutnější tělo, špatně se dále kultivovuje a moc nepomohly ani speciální série. Glendullan má podobný charakter, ale trochu výraznější příjemný vliv amerického dubu, takže se znalostí přepočtu litrového balení na "sedmičkové" je lepší volbou.
GoS (pod názvem House Tully) používá standardní ABV 40% a podařilo se ještě více vyexponovat intenzitu vůně, ale chuť slabého těla se vytrácí po prvním dojmu snad ještě rychleji, chvíli cítím na okrajích jazyka zbytečky chuti a pak vše přechází do hořké trávy a přesušeného dubu. Ještě vyšší rozpor mezi ovocně slibujícím začátkem a hořkým koncem než základní řada. Za mě propadák to prodávat jako limitku :(
Série Diageo Special Release se snaží bodovat nejen delším zráním (19 let), ale i výrazně vyšším procentem alkoholu (2022 54,6%), jehož těkavost samozřejmě zvýrazní aroma a dodá pocit intenzity v chuti. Výsledek je lepší, než House Tully, ale opět když odezní vůně a první vjem na jazyku, již v polovině chuťového zážitku místo nějakého zajímavého bonusu odeznívá whisky do ztracena. Dozvuk je prakticky suchá prázdnota, nenechte se obalamutit hezky psanými recenzemi. Na slepou degustaci se těžko pozná zralejší věk. Za původní cenu 140 Eur a dnešní přeprodej na sekundárním trhu okolo pěti tisícovek bych si celou lahev nekoupil.
Závěr: Jednoduchá whisky, nečekat filozoficky složité zážitky. Poměrem výkon/cena boduje nemladší základní verze a když sežente Glendullan, vemte ho místo Dufftownu. Glen Ord si přivézt z dovolené v Asii, v Evropě špatně sehnatelný. Za dražší a speciální verze se nevyplatí utrácet.
Další Zdeňkovi texty najdete v článcích.
text: petr komárek | web: fafík | datum poslední úpravy textu: 14.07.2022