» informace » festivaly, akce 

Festivaly, akce 2024

Whisky Life! Prague 2024 - 1.-2. 11. 2024

Letošní Whisky Life máme za sebou. Podle mě se opět povedl (díky, Mirko a týmu okolo Tebe a WLP), organizačně to bylo dobrý, vystavovatelé také dobří, masterclassy zajímavé a lidí tak akorát. Zájem byl tak velký, že páteční vstupenky byly vyprodány ještě v předprodeji a na místě se už žádné neprodávaly. Sobotních nějaké množství zbylo a ty bylo možné bez problémů koupit na místě. V pátek jsem hned po příchodu natočil video, kde jsem prošel všechny místnosti, druhé jsem pak natočil ještě v sobotu po příchodu (to bylo rovnou vysíláno živě na FB a tak je na výšku a v horší kvalitě). Z obou si můžete udělat alespoň nějakou představu, jak to tam vypadalo.

Já jsem si tentokrát moc masterclassů nenaplánoval a spíše jsem to pojal více společensky, takže moc recenzí ode mne nebude (ale nějaké budou). A i když mi tak zbylo více času na pokec a popití s lidmi na stáncích či s těmi co se už dávno známe či jsme se do teď znali pouze online, tak jsem za ty dva dny nestihl všechno. Z tohodle pohledu bych zvládnul plně zabrat ještě jeden až dva dny. Prostě bylo to fajn, ale bylo to krátké. Jestli by to šlo zvládnout i fyzicky, to už si tak jistý nejsem (a tím nemyslím jen sebe, i vystavovatelé toho po těch dvou dnech budou mít asi dost).

Whisky Life! Prague 2024 - 1.11.2024 - příchod v pátek

Když jsem v neděli dával dohromady to první video, tak jsem vzpomínal, kam všude jsem nestačil zajít pokecat, nafotit, případně navzorkovat. Když ten čas tam letí tak strašně rychle. U Diagea jsem s nestačil projet celou jejich letošní řadu Special Releases a to jsem Míšovi slíbil, že mu to tam projedu celý :) Nestačil jsem u Agnesu s Honzou Kadlecem projet a probrat tu jeho postupku, brňákům jsem chtěl zavěnovat taky více času, ani Fousů jsem si nestačil dát panáka. A pak na videu vidím další stánky, kam jsem se vůbec nedostal ani podívat.

Whisky Life! Prague 2024 - 2.11.2024 - příchod v sobotu

A co jsem stihnul. Alespoň chvíli pokecat s českejma palírnama - s Lukášem ze Svachovky a ochutnat jejich Old Well, s Jurou a Petrem Gavlíkem z TOSHe a ochutnat jejich whisky Lafayette a King Barley, s Martinem Kozubíkem a Karlem Štěpánkem ze stánku Gold Cocku a ochutnat whisky Gold Cock a Kavalan, s Kamilem Kutinou a Evou z palírny Radlík a ochutnat jejich whisky Radlík a s Matějem Houdkem z palírna Dlabka a ochutnat jejich whisky Dlabka. S Kryštofem Hordinou udělat rychlý výlet do Japonska zakončený v Americe a jejím starém stylu. U Zdenyho Kortyše na stánku ochutnat Scapu 10letou i 16letou a ještě si odskočit na horu Fuji (tak se jmenuje japonská whisky). A vůbec dát si panáka s fůrou dalších stánků a lidí. Nebudu se snažit dále jmenovat, protože bych stejně na někoho zapomněl.

A taky jsem stihnul pár masterclassů. V pátek večer měl Michal Marešovský na téma whisky Prádlo a co jim zraje ve sklepě. Tak ten jsem bohužel stihnul. V sobotu pak hned na začátku masterclass Laphroaig s Michaelou McGuirke. Jestli vám jméno připadá takové česko-skotské, tak je to správně, je to češka vdaná, žijící a pracující ve Skostku a to přímo v palírně Laphroaig. A pak jednu ze skoro závěrečných, kde nezávislý bottler Viliam Tomcanyi prezentoval svoji značku Detour Spirits.
V následujících dnech postupně něco málo napíšu k některým ochutnaným whisky a mým dalším postřehům z letošního WLP.

Fotky z letošního WLP:

od Petera Praženky:
pátek (odkaz na FB album)
sobota (odkaz na FB album)

od Jakuba Moravce (odkaz na FB)

•  Zdeněk CZ a jeho hodnocení WLP

Z FB ze skupiny Whisky CZ/SK od Zdeňka CZ ze 4.11.2024:

Přináším moje osobní hodnocení festivalu WLP, "nejnavštěvovanější setkání milovníků whisky" v ČR, jak je prezentováno organizátorem i médii. A je to pravda :)

Díky dlouholeté aktivní zkušenosti ve whisky komunitě, se neubráním srovnávat se zahraničními festivaly (komerční Londýn, Paříž, fanouškovsky orientovaný Bad Homburg apod.), porovnám minulý a aktuální ročník a postesknu si nad matoucí informovaností vůči laické veřejnosti, proč je whisky pro nás tak atraktivní.

Vloni jsme se báli, jak a jestli vůbec dopadne festival po převzetí organizace mezi Martou a Mirkou Kverkovou pracující pod křídly Fous Spirits. Obávat se nemusíme, letošní druhý ročník se poučil z minulého a musím konstatovat, že organizačně byl profesionálnější, to samozřejmě taky znamená, že komerčnější. Dával největší prostor světovým palírenským gigantům, ale šanci dostala i šestice tuzemských palíren, což hodnotím kladně. Příležitostí k větší diverzitě nabídky, je zvát více nezávislých bottlerů či jejich zástupců, ale když oni pronajaté prostory praskaly už takhle ve švech. Akci předcházela série upoutávek na digitálních i klasických mediích, objednávkový WEB fungoval s dostatečným předstihem, aby informoval o programu a detailním obsahu placených degustací. Každý si mohl s pohodlným předstihem zakoupit vstupenky do reprezentativních prostor Novoměstské radnice i vstupenky na placené akce, většinou řízené ochutnávky (tzv. master class). Zájem byl obrovský, takže kdo přišel zkusit koupit lístek "u dveří", měl smůlu. To ale není v žádném případě chyba organizátorů.
Pro ty, co se nedostali dovnitř, doporučuju úžasné fotky z akce našich fotografů, Peter Prazenka, Jakub Moravec, případně mobilové momentky účastníků, pokud se o ně rozdělí.

Postfestivalový článek Seznamu s titulkem "Whisky festival představil lahev za půl milionu" mě moc nepotěšil, přestože přinesl hezké fotky z akce, a komentáře čtenářů to potvrdily svoji nenávistí vůči nám, whiskařům, prezentovaným článkem. Reportérka podepsaná pod článkem z média, které dosud lovilo atraktivitu čtenářů podrobným popisování investičního podvodu (Trebitsch) si nevšimnula, že v sále jsou stovky slušných fanoušků a profesionálů, nikdo není alkoholicky znemožněn ve společnosti, ale všichni sdílejí poznatky, poctivě a s pokorou tak, aby bylo možno zažít vzácnou atmosféru společného štěstí. My jsme nepřišli očumovat drahou lahev, ani se opít, ale poznat a hlavně ochutnat co nejvíce ze zbývajících několika stovek lahví.

Zázemí servírovalo dostatek jídla a tekutin až do ukončení a v zákoutí v horním patře jsem našel i trochu akustického klidu na konzumaci. Hojná účast vyprodukovala i při relativně tiché konverzaci značný společný hluk, který byl ještě zvýrazněn jakousi hudbou na pozadí, která otravně bez přestávky produkovala rámus. Setkání (odborně) natěšených fanoušků nepotřebuje dodatečný hluk, není to žádná diskotéka, takže doporučuji hudbu maximálně na první hodinu, než se prostory akusticky zaplní a pak ji vypnout.

Program obohacen o taneční ucházky a oficiální návštěvy (třeba Irský Ambassador, zástupci zahraničních palíren), poprvé se losovala whisky večera z předem vybrané zúžené skupiny. Tady jsem se nezúčastnil, neboť předvýběr soutěžících lahví neobsahoval "moje" tři kvalitou nejpřekvapivější kousky, které uvádím bez rozlišení pořadí.

TOP3 whisky festivalu: Signatory Vintage Old school blend je ve reálně vzácný blended malt namíchaný ze 104 palíren. Popis trochu odrazuje, ale když jsem se na degustaci napil, zůstal jsem v úžasu. Špatná zpráva je, že zbytek lahve fanoušci rychle dopili u stánku.

Další překvapení bylo ustánku Global-Wines soustředícího na portfolio The Irishman. Pár běžnějších kousků mám doma a přiznám se, nejsem jejich fanoušek. Ovšem servírovaný single cask 17yo v sherry (č. sudu 111048 je velmi důležité) byl famózní a bohužel ho kamarádi také dopili. Dobrá zpráva je, že pár lahví může vystavovatel ještě nabídnout.

Třetím překvapením pro mě byla každoroční kolekce Diageo série Special Releases. Minulé dva roky mě moc neoslovila, obsahovala i nepovedené kousky a agresivní cenu. Letos byl propadák jen jeden a v nečekaně příjemné cenové relaci (zatím znám jen německé ceny) se povedlo větší množství zajímavých finišů, které nejdou proti charakteru palírny. Určitě půjde zakoupit.

Pomyslnou bramborovou medaily (z cca 500 nabízených vzorků) u mě získává Scapa 16yo small badge. Krásný design, dlouho očekávaná fanoušky. Již první den se vypila třetina tuzemské zásoby, druhý den možná další, takže na pořízení lahve si musíte ještě chvíli počkat:). Určitě jsem zvědavý na připravovanou zkušenější verzi 21-letou.

Osobní závěry:

1. v součtu 2 dnů se jedná o nejnavštěvovanější akci roku, sám jsem nestačil pohovořit se všemi fanoušky a navštívit (podrobně) všechny stánky - prostor přestává stačit, takže buď čekejme příště nedostatek lístků nebo změnu lokality

2. letošní ročník se zlepšil oproti minulému. Přesto je kam jít dál. Omezit rušivou hudbu, lépe zkoordinovat časy doprovodného programu a degustací (během tanců nebylo slyšet v masterclass ve stejném patře)

3. prezentace "odborného" festivalu laické veřejnosti odborně selhala, nechci být vnímán jako nabubřelý spekulant s lahvemi, které nepiju, ale jako součást úžasné whisky komunity, která si pomáhá, sdílí, objevuje, ochutnává, kde velký neutlačuje menšího, ale všichni si společně užíváme báječný svět whisky v celé jeho šíři.

•  české palírny na WLP 2024

Na WLP je stále větší zastoupení českých palíren a lidi se tak mojí možnost seznámit se se stále rozšiřující se nabídkou české whisky a popovídat si s lidmi, kteří tu whisky vyrábí. A také ochutnat láhve, které jsou již vyprodané, nedostupné či se ještě neprodávají.

Začnu s whisky Old Well ze Svachovky. Bylo možné tu ochutnat letošní plnění Sherry a Pineau, které si odnesly medaile z letošní Pálenky roku. A našli jste tu i láhve, ke kterým se už jen tak jednoduše nedostanete. Vyberu například Old Well Srazovku Bourbon cask peated, plnění pro Seznam, 5letou Honeywine Oak Barell finish vydanou pro WLP 2022, Kocoury na cestě do Švajcu, Distillery only láhve, některé Růže a další. Je dobře, že tyhle láhve ještě existují a je možné, je stále ochutnat. Nabídka zde byla opravdu široká. (Letošní vítěze a některé další přivezené vzorky plánuji přeochnat a dost již ochutnaných najdete v mých recenzích.)

To samé platí i TOSH Distillery, kde bylo možné ochutnat celou řadu whisky King Barley a to včetně prvních láhví vydaných v roce 2020, až po nedávno vydaný STR cask. K ochutnání zde byl Lafayette v sudové síle a také v předpremiéře o nový Lafaytte na 44%. (Chystám se na porovnávačku Lafayettů i na celou řadu King Barley, takže se více rozepíšu v recenzích.)

Předpremiérově bylo možné ochutnat whisky i na stánku Gold Cock. Byl zde k ochutnání Gold Cock 2014 Virgin Oak Cask 58,6%, který teprve půjde do prodeje. Dále zde bylo k dispozici několik dalších single casků a samozřejmě i whisky z jejich core. Na stánku bylo také možné ochutnat tajwanskou whisky Kavalan a to včetně plnění pro český trh. (Po některých pro mě překvapeních z Pálenky roku si přeochutnám i část jejich core a přidám k tomu i pár single casků.)

Z nových palíren zde měla stánek i palírna Radlík a i zde se dala ochutnat jedna whisky, která teprve půjde na trh a to Chocolate Malt. K ochutnání byly i obě již vyprodané Radlík The First One - Unpeated i Peated. (Tyhle jsem psal nedávno, protože šli na trh krátce před WLP.)

Vedle nich byl stánek palírny Dlabka a k ochutnání jejich nedávno vydané whisky Unpeated Double Bourbon a Peated PX. Co jsem měl možnost ochutnat jejich čistě PX whisky ze sudu, tak mi přišla o level výše a více sherry než ta vydaná. Největší zajímavostí z této palírny pro mě byla již hotová Apricot Brandy Cask, o které jsem se před rokem vyjádřil dost nelichotivě. Už to není meruňkovice, i když ve vůni je meruňek stále požehnaně, dřevo sudu, ještě trochu působí mladě, tak je to za rok velký pokrok. V chuti se potkávají meruňky s ostatním ovocem, připadá mi tam jak trochu mátové čokolády a trochu dřevěné suchosti, v dokončení se pak meruňky ukážou hodně, meruňkový kompot s trochou koření a dřevěné štiplavosti. Doma při přeochutnání mi přišla více meruňková než před tím, ale už to prostě není meruňkovice, ale zajímavý způsob zrání. Nevěřil jsem v takovou změnu za jeden rok. Ještě si jí přeochutnám a napíšu, tam dopadne hůře, protože je taková spíše na první dojem, kdy zaujme tou meruňkou (podobně jako u některých máme prostě výrazná a jasná jablka). Ještě bych Matějovi vzkázal, že jen napsat u whisky slovo "pokora" na etiketu a tím ji mít vyřešenou nestačí. To není osobní vztahová výtka, to je názor na jeho sebeprezentaci. (Obě vydané jsem psal nedávno a na apricot se ještě podívám.)

U občerstvení se spoustou masa v prvním patře byl také stánek z palírny Agnes, kde bylo možné ochutnat jak Honzovi Kadlecovi zraje jeho budoucí whisky. Tohle ochutnávání budoucích whisky je zajímavé v tom, že se jedná o kousky přímo stočené ze sudu a je na nich vidět, jak whisky postupně zraje do krásy. (Čeká mě tu část Honzovi postupky, tak se podělím.)

Palírna Prádlo zde sice neměla svůj stánek, ale jejich whisky bylo možné ochutnat na stánku Drinkito. A navíc Michal Marešovský se sice s svým úsměvem a dobrou náladou zhostil nevděčného úkolu, ukázat nám, co jim zraje v sudech. První byl vzorek destilovaný v roce 2023 klasicky jejich způsobem na koloně a kotlíku. Ve vůni mladý jak prase s nádechem spáleného odpadu. Co spáleného bylo v chuti ani nechci raději vědět. Já vím, že odpad se dělí na hoří/nehoří, ale není třeba to pak zkapalňovat. Další byl z destilace 2021 dvakrát kotlík, ve vůni stále new make, roky nebyly znát, za to se tam objevil hnůj, který se přenesl i do chuti a kouř už tomu moc nepomohl a do toho pálivost jadřince ovoce. Třetí byl z destilace 2016 opět kolona a kotlík, podle vůně to byl čistící prostředek z dřevěného sudu a chutnalo to stejně. Buď to omylem vytáhli ze skladu čistících prostředků, kde místo kanystrů používají sudy nebo zkouší stařit čistící prostředky. Čtvrtý vzorek z roku 2019 byl zajímavý tím, že to postě byl bourbon, ve vůni i v chuti, ne bourbon finish či zrání, ale prostě jako by do skleničky nalili bourbon. Poslední vzorek z roku 2016 zrál nejdříve v sudu z českého dubu a od roku 2022 (pokud čtu ty divné znaky, co jsem napsal na papír, správně) v sudu po marsale. Ve vůni i v chuti ovšem spíše připomínal pokus rozpustit dřevo v alkoholu, vyrobit takový dřevitý výluh, že když ho odpaříte, tak vám zbyde dřevo na stavbu stolečku.
O jedné whisky jsem kdysi řekl, že se posrali v kině, ale tihle se posrali rovnou v multikině. Tohle mi hlava nebere, to je prostě tragédie, která navíc stále přetrvává. Tato palírna ctí tradici: vždy jsme to dělali blbě a stále v tom pokračujeme, ctíme tradici a postupy našich předků. A na poradě snad slyší vždy jen první půlku věty: Jak jsme dopadli? - Jsme první od konce, takže zcela poslední. - Hurá, jsme první !! (Tady fakt nic přeochutnávat nebudu.)

•  masterclass Laphroaig

První sobotní ochutnávkou byl Laphroaig s Michaelou McGuirke. Zaujalo mě to a včas jsem si ji předem zakoupil. Míša povídala zajímavě a bylo fajn, že to nebyla přednáška o palírně, ale spíše osobní pohled, historky a zajímavosti. A samozřejmě jsme u toho ochutnávali whisky z produkce palírny.

Jako první na lehké rozkoukání byl Laphroaig Oak Select 40%. Na úvodu v aroma ovoce, nemocnice, kouř, ale nemocnice a kouře je tam spíše méně, působý lehké, vyvážené, kouř stále více ustupuje a vystupuje pečené ovoce. V chuti opečené ovoce, sladkost opečeného ovoce, postupně mě přestává bavit. V dokončení popel, ovoce, trochu nuda. Celkově na první působila příjemně, trochu jemnější a pro lidi přístupnější Laphroaig, spíše do ovocna, než kouře a nemocnice. Vůně nalákala víc než pak dala v chuti. Ale pro někoho, kdo poprvé zkouší Laphroaig to může být dobrá vstupní brána. Trochu si nechat ve skleničce na porovnání na potom jí už v nebodovaném dojmu ještě více ubralo. Zkusil jsem to a vracet jsem se k ní už nechtěl. 74/100 (WB:239217)

Druhou byl Laphroaig 10letá 40%. Ve vůni mi přišla taková uhlazená, kouř, ovoce, trochu nemocnice, ale vzpomínky pamatují větší a výraznější nálože vůní. Vlastně to nebylo nijak moc zajímavé a moc nebavilo. V chuti už lepší než ve vůni, opečené ovoce, kouř, nádech hořícího ovocného sadu. Nebavila mě, připadá mi přístupnější než starší plnění a současně drsnější než Select, takže vlastně nemá nic, nemá tu přístupnost a současně ještě nemá tu zajímavost. V dokončení opečené ovoce s rašelinou. Celkově mě nebavila, samozřejmě to může ovlivňovat co má člověk napito, ale zde prostě byl potlačená nemocnice, kouř i uzenost, aby to snad mladému pijákovi neublížilo a neodradilo ho to od této značky a současně si mohl připadat tvrdej, že pije desítku Laphroaig. Nemám pocit, že na to bude nevěřícně koukat jako my před dvaceti lety - to je snad spálená dezinfekce a až časem se tam člověk naučil najít ovoce. Tohle mu dneska ani nerozhodí jeho trendy účes. Za mě zklamání. 72/100 (WB:256415)

S třetí se to konečně začlo lámat, byl to Laphroaig Quarter Cask 48%. Aroma bylo živé, nakouřené ovoce, opečené ovoce, trocha soli, opečené dřevo. Docela mě bavilo. V chuti opečená sladkost ovoce, popel s kouřem, lehce hořící ovocný sad. V dokončení ohořelé dřevo, opečené ovoce. Celkově mi přišla hezky živá, konečně nám nalili Laphroaig, to by jako základní plnění šlo. 80/100 (WB:42887)

Čtvrtým byl Laphroaig Cairdeas Cask Favourites 10letá Feis Ile 2024 52,4%. Ve vůni jsem měl hutnější nakouřené ovoce, nakouřenou hořkou čokoládu, aroma bylo příjemné a hutnější. Líbilo se mi. V chuti kořeněná ovocná nakouřená hořká čokoláda, postupně nakouřené ovoce, sladkost opečeného ovoce. V dokončení kořeněné ovoce s hořkou čokoládou, kouř hezky v pozadí. Celkově se mi líbil, příjemně hutný Laphroaig s opečeným ovocem a hořkou čokoládou. Byl jsem v ochutnávání trochu napřed, ta čokoláda mě tam trochu překvapovala, ale když jsem jí tam měl, tak jsem si jí napsal, až pak jsem se dozvěděl, že tam byly i PX sudy. 86/100 (WB:254587)

Uzavíral to tajný vzorek z palírny na etiketě nazvaný Laphroaig 2017 Mystery Cask No.899 2017/2024 58,5% a jak jsme se dozvěděli, jedná se o refill cask fino po Cairdeas 2018 Fino. Ve vůni jsem měl hutnější tropické ovoce, čokoládu, opečené ovoce a kouř v pozadí. Postupně se hezky rozvíjí a působí bohatě. V chuti kořeněné opečené ovoce, čokoláda, postupně mi přišel kouř a uzenost. V dokončení trochu ovocného dřeva (dřevo nacucané ovocem), hutný závěr, doznívá čokoláda, kořeněné ovoce, doznívá kouř ze spáleného ovocného sadu. Příjemně hutná whisky. Nebyla moc kouřová ani nemocniční, ale tím jak působila plně, tak to nijak nevadilo. 88/100 (WB:264463)

•  masterclass Detour Spirits: Navštivte svět dram po dramu

Tuto ochutnávku vedl Viliam Tomčányi, který založil a vlastně on sám je nezávislý bottler Detour Spirits. Je to prostě trochu střelec - mám rád alkohol a tak si budu kupovat sudy, občas někomu s nákupem pomůžu a když už ty sudy mám, tak bych to vlastně mohl stočit a asi i něco prodat. Píšu to trochu zjednodušeně, ale tak nějak vznikl Detour Spirits. A proč Spirits a ne Detour Whisky? Protože se nevěnuje jen whisky, ale i dalšímmu alkoholu.

A tak ochutnávka na WLP na rozdíl od ostatních nezačínala whisky, ale koňakem French Connection 40,6%, který zrál v sudu po bourbonu, plněný byl 31.12.1996 a lahvovaný 30.11.2022. A za sebe musím říct, že mi chutnal. Druhý vzorek také nebyl whisky, ale pro změnu rum Diamonds are forever 58,8%, rum z Guyany, který zrál v sudu po bourbonu, plněný byl 1.5.2010 a lahvovaný 30.11.2022. Nejsem rumovej, tak ten mi nechutnal. Ovšem nijak nepopírám, že rumům vůbec nerozumím a i když mi občas nějaký chutnal, tak ne natolik, abych se jim začal více věnovat.

A pak už jsme přešli k whisky:

První byl Teaninich Detour Spirits - Little Peaty exBourbon Barrel 22.2.2008/27.1.2021 56,8%. Aroma je lehké, opečené ovoce, trochu spáleniny, le opravdu se drží jen ve velmi lehké kouřovosti, postupně mi kouř spíše ustupuje a zvýrazňuje je sladkost zralého ovoce. Při delším vydýchání a čuchání začne ten kouř mít divně spáleninový nádech pálení kdečeho a současně jakoby mi tam lezla mladost. Zpočátku byl ten dojem z aroma lepší, postupně se trochu zhoršuje. V chuti ovoce, v pozadí opečené ovoce, vánočka se zlatou kůrkou, vanilka. Docela mě baví. V dokončení zralé ovoce s trochou koření, není to štiplavost koření, ale lehké dochucení, postupně se více projevuje opečené až trochu spálené ovoce. Zcela na konci podobně divně spálený dojezd a mladost jako ve vůni. První dojem ve vůni byl příjemný, lehký, ovocný, pak se to začalo pálit špatným směrem, v chuti fajn, ale na konci dokončení zase ten divný závan jako u vůně. Trochu to nakonec kazí celkový dojem. Na degustaci jsem tomu nevěnoval tolik času, tam mi tyhle dvě vlny zcela utekly. 80/100 (WB:235412)

Druhý byl Fettercairn Detour Spirits - Flight of the Unicorn exBourbon Barrel 21.10.2008/30.11.2022 57,6%. V aroma hodně výrazné ovoce, až do tropického ovoce. Aroma je přijemné a živé. V chuti opět živé až tropické ovoce, hraje se tam v puse. Postupně sládne do bonbonového ovoce, tedy do bonbónů s chutí ovoce, až to takové přehnané výraznosti a sladkosti. Ale stále je hravé a baví. V dokončení ty ovocné bonbóny začnou chytat dřevěný dojezd, lehkou dřevitou hořkost. Ve vůni i chuti byla výrazně ovocná a hravá, vlastně mě celkem bavila, byť to trochu působilo přehrávaným dojmem. Což tak trochu potvrdila v závěru, kdy už je dobré hodnocení v kapse, diváci spokojeni, tak už se nemusíme snažit. Ten závěr mi pak snížil i celkové hodnocení. 81/100 (WB:244991, ale na WB je jinak rok destilace)

Uzavíral to Highland Park Detour Spirits - Sweet Youth Moscatel Octave cask 27.2.2017/6.6.2023 53% Whitlaw distilled at Highland Park distillery. Ve vůni les, lesní ovoce, lehký kouř nesený větrem mezi stromy, postupně sládne a začíná se prosazovat vřesový med a k němu čokoláda. Aroma je zprvu živější, ale postupně se usazuje do vyváženějšího dojmu. V chuti nastoupí sladkost vřesového medu, postupně ovocný kouř, sladkost opečeného ovoce, mám pocit lehkého obalování čokoládou za stálé přítomnosti lehkého kouře. V dokončení ovocná sladkost, vřesový med, lesní ovoce. Ze všech tří Detourů mě bavila nejvíce, živostí i bohatostí. 87/100 (WB:252153)

•  a ještě pár rychlých vzpomínek na WLP 2024

Tento rok jsem moc masterclassů nenavštívil a pojal to více společensky a tak jsem stihnul potkat více lidí a s některými si dát i panáka. O to mám méně poznámek a fotek, což nijak nevadí. Hlavně, že jsem si to užil. Určitě si nevzpomenu na všechny (některé jsem už zmiňoval u českých palíren) a z fotek taky vše nevyčtu. Tak jen stručně, na co si 3 týdny po WLP ještě vzpomenu. U Zdenyho Kortiše jsem ochutnal Scapu 10letou, což bylo příjemné pití, přišla mi hezky živá, dalo by se říci ten daily dram. Scapa 16letá mi zprvu přišla míň zajímavá a míň živá, ale jak se postupně vydýchávala, tak se začínala být čím dál tím zajímavější, bohatší a šla hezky do komplexnosti bez výraznějšího projevu, který bych si zapamatoval. Nakonec by to v porovnávání ta 16letá vyhrála, ten věk jí slušel a hezky se předvedla a dobře se vychutnávala. Pak jsme ještě ochutnali japonskou single malt Fuji, ta ovšem vedle té Scapy (obou) byla taková nezajímavá. Pamatuji si z ní jen to, že je opravdu japonská (označení japanese whisky odpovídá nynějším pravidlům), na etiketě má horu Fuji (nepřekvapivě) a vyboulení dna láhve je též ve tvaru hory Fuji.

U Martina Kozubíka jsme dali pár Kavalanů, tam vlastně nebylo nic překvapivého - všechny byly dobré. :) U Kryštofa Hordiny jsme si udělali další výlet do Japonska, který byl zajímavější, než ten minulý. Single Malt Miyagikyo byla fajn pití, lehká, do květin, dobře se popíjela. Porovnávačku Yoichi bez udání stáří a Yoichi 10leté si moc nepamatuju, ale bylo to dobré. Pak jsem tam ještě zkusil dvě ameriky (pokud si pamatuju dobře, tak by měly být ve starém stylu), první dojem z nich jsem neměl špatný, ale není to můj šálek kávy, tu druhou jsem si nechal vydýchat více a pak mi pocitově spadla do bourbonu a už mi to nejelo. Ještě jsem tam s Jaroslavem Mondíkem zkusil Michter's s větším podílem žita a to mi nejelo. Kamarádsky jsem se podělil se zrovna příchozími - co piješ? - žitný Michter's, ochutnej :) U Michala Marešovského jsem ochutnal pár kousků z Diageo Special Release 2024, bohužel jen pár, nějak jsem to nestačil projet celé. Co jsem měl, bylo dobré a samozřejmě nenakouřená Caol Ila udělala fakt dobrý dojem. U brněnského The Whisky Shopu jsem měl Kilchoman a Glen Scotiu z bourbon sudu. Oboje mi chutnalo, ale co to bylo konkrétně už nevím.

Ono jsem toho tam ochutnal teda ještě více, ale víc moje paměť a fotky už zpětně nedaly. Ne že bych to s pitím tak přehnal, ale pojal jsem to víc společensky, popíjel dobrou whisky a povídal si s přáteli. Prostě jsem si užíval to prostředí a lidi a tak většinu z toho nemám vyfocenou, ani si přesně nepamatuju a nemám ani žádné poznámky. (část fotek jsem si zase musel vypůjčit od ostatních) Užil jsem si to a už se těším na další ročník.
Nějaké vzorky jsem domů donesl (nakonec jsem zjistil, že jich není až tak málo) a těm se v průběhu času postupně zavěnuji.

Pálenka roku 2024

A máme za sebou letošní soutěž a vyhlášení Pálenky roku 2024, kterou pořádá Lihovárek, obchod zaměřený na české destiláty.

Ale začnu od začátku.
4.října 2024 probíhala soutěžní část v prostorách VŠCHT, kdy jednotlivé komise hodnotili jim dodané vzorky. Každá komise se zaměřuje na svoji oblast, není to o náhodném vylosování - jedna slivovice, dvě whisky, meruňka, pak zase slivovice, kávový likér, ... Děkuji za pozvání do whisky komise, kde jsem mohl být v hezké společnosti dalších hodnotících - Vašek Rout, Stavopluk Buchlovský, Petr Gavlík, Jiří Srb, Petr Pulkert a Karel Hartl. Byla to asi největší komise, co tam byla. Čekali na nás připravené soutěžní vzorky označené číslem. Nevíme co to je, ani od koho to je a ani kdo se do soutěže přihlásil a kdo ne. Jistě, po určitých zkušenostech si můžeme tipnout, kdo se asi přihlásil, ale stejně bych se netrefil ani v odhadu, kdo tam bude a kdo ne. Ani během hodnocení se nesnažím přemýšlet nad tím, co by to přesně mohlo být. Jednou se netrefíte a máte celý odhad totálně rozhozený. Prostě voní/nevoní, chutná/nechutná a to vše převedeno do bodů, ať padne komu padne.

Whisky komise patří asi k těm nejpřísnějším na soutěži. Je to logické, pro nás je standardem dobrá skotská whisky a namlsaný jsme skvělou skotskou whisky. Může to někomu připadat nefér, ale tak je to i v životě. I při běžném pití si raději člověk vybere dobrý produkt klidně ze zahraničí než průměrný místní. Chce si pochutnat. A s tím prostě musí počítat všichni, kdo whisky vyrábějí. Musíte se srovnávat s dobrou skotskou a ne třeba s egyptskou a uchlácholit se tím, že jste mnohonásobně lepší, než některé zahraniční. Egyptská whisky by klidně mohla soupeřit s Okenou, tam by možná i vyhrála, ovšem s Okenou s citronovou vůní by už prohrála. K čemu by bylo pořadí, že na prvním místě se umístila vaše česká whisky, na druhém Okena s citronovou vůni, na třetím egyptská a na čtvrtém standardní Okena. Čímž neříkám, že takového soutěže nemají smysl, jen se snažím vysvětlit, proč jsme bodově zcela jinde, než ostatní komise.
Českým whisky nenadržuji ani při bodování na Whisky Base. Nechcete tam najít nějakou whisky ze zahraničí, co má 90 bodů, natěšeně jí koupit a pak zjistit, že dotyčný jí dal 70 bodů a 20 bodů přidal za to, že je z jejich země. Navíc bodování na soutěži je jiné, než na WB. Na soutěži se používá plná 100 bodová stupnice, i když ty pod 50 byste stejně pít nechtěli, kdežto na WB je to sice také "100 bodová" stupnice, ale reálně je to 50 až 100 bodů. 50 bodů je vlastně za to, že tu stojí na stole. I když jsou whisky, které se zvládnou v rozmezí 50-100 dostat i pod 50 bodů.
Na konci, když už jsou výsledky odevzdané, pokecáme o svých dojmech, probereme vše možné i nemožné ze světa whisky, alkoholu a všeho ostatních a jdeme čekat na finální výsledky, které se dozvíme až za 14 dní. A tak má člověk i větší představu, jak to viděli ostatní.

18.října 2024 bylo vyhlášení výsledků spojené s After party, kdy lidé mají možnost volně ochutnat z velkého výběru různých destilátů. Za mě je to velmi povedený model. Člověk do sebe nemusí jen kopat panáky kde čeho, ale často si stačí jen líznout a ochutnat tak věci, které by si za normálních okolností nekoupil a nebo je ani nezná. Ne vše, co zní divně i divně chutná a člověk je občas překvapen, co vše lze vypálit a co vše z toho může vzniknout.
Před vyhlášením proběhla ještě panelová diskuse na aktuální témata, která byla přínosem spíše pro lidi z palíren, než běžnou veřejnost (která zde zatím nebyla).
Celkem se účastnilo 36 lihovarů, které dodaly celkem 273 vzorků ze své produkce. Z toho bylo 12 whisky a 9 sladových destilátů (tedy budoucích whisky).

Mě samozřejmě nejvíce zajímaly výsledky z kategorie whisky a sladových destilátů. Ve whisky již potřetí obhájila vítězství Svachovka s jejich Old Well. Jejich Sherry se v roce 2022 umístila na prvním místě, v roce 2023 byla na třetím, první jí vzal Banyuls a letos opět první. Z druhého místa Svachovka sesadila Jelínka, který si minulé dva roky se svojí desítkou držel druhé místo, ale letos musel ustoupit až na třetí. Druhé místo má tedy opět Svachovka s Old Well Pienau des Charentes.

Kategorie sladové destiláty je taková sporná, ale osobně jsem rád, že existuje a je určitým způsobem snad i zajímavá pro výrobce. Soutěží zde společně jak čiré new make, tak i různě stařené spirity, které ještě palírna neprohlásila za hotovou whisky. A tak zde vedle sebe může stát vzorek, který "právě" vytekl z kotle a vzorek, který už vlastně whisky je. Další věcí je, že to je vlastně spirit ve vývinu, takže za rok může být (a také bude) zcela jinde a to může být v lepším i v horším. Zní to tedy jako nesmyslná kategorie. Mně se ale líbí v tom, že se takto můžeme seznámit s tím, co zde vzniká, co nás čeká a dovědět se o palírnách, o kterých jsme třeba ani nevěděli, že whisky vyrábí. Letos tuto kategorii vyhrála palírna Fleret. Pro mnohé i překvapení, že mají zrající whisky. Ovšem v celkovém bodování jí Radlík těžce šlapal na paty.

Při vyhlášení se vždy vyhlašují první tři, další pořadí se nedozvíte. Ani na vyhlášení ani na webu. Podle mě je to škoda, ale jak už mi bylo vysvětleno tady i z jiné soutěže, prostě to tak je. Soutěžící se však dozví, jak byla jejich whisky hodnocena a můžou si tak z toho udělat nějakou zpětnou vazbu. My se ovšem k celkovému pořadí nedostaneme.
Sice se nedostanu k celkovému pořadí, ale zjistil jsem si, co jsem při koštu hodnotil (samozřejmě až dávno po té) a když při vyhlášení bylo "odtajněno", kdo a s čím tam soutěžil, tak můžu i přidat svůj krátký komentář k jednotlivým vzorkům. Odtajnění neznamená, že by tam visel seznam, ale všechny ty láhve tam jsou k ochutnání, takže se stačí podívat a víte.

A jak jsem to tedy viděl já (ve svých poznámkách mám jen svoje pořadí a občas nějakou větu, při soutěži není čas ani prostor na moje velké vypisování):
Nejdříve začnu kategorií sladové destiláty.
I u mě vyhrál Fleret s jejich Jim Beam barrel New Make. Bylo to jemné, příjemné, mělo to hezký základ. Zde jsem se tedy shodnul s celou porotou. Vítězný Fleret byl pro hodně lidí velké překvapení. Jsem dost zvědavý na jejich první whisky. Měli tam ještě jeden vzorek a ten byl dost nepřehlédnutelný. Jen ne zrovna v dobrém smyslu slova. Řekl bych takhle, vydat jako whisky to půjde, jen to chce jasné vysvětlení, proč má takový charakter, pak je to zajímavost a to se dá. Takhle naslepo, to vypadá, že láhev, která zabloudila z jiné kategorie. Pak už jsem se s ostatními tolik neshodl, ale střed máme sice přeházeně podobně. U mě zabodoval Radlík, Ullersdorf, jeden Agnes a Premier Wines & Spirit, což je vlastně whisky Martins Barrel. Ullersdorf to loni dotáhnul až na bednu, letos sice ne, ale podle mě drží stále dobrou kvalitu a jsem zvědavý na jejich whisky. Radlík se dostal s jedním jejich spiritem až na bednu a ani druhý mi nedopadnul v hodnocení špatně. Agnes, který loni převálcoval tuto kategorii, tak letos nebodoval. Z mého pohledu ze dvou důvodů. Za prvé se dost zlepšila konkurence, za druhé, loni tam měl lepší vzorky. Jeden z jeho vzorků mi dopadnul dobře, ale zbývající dva to u mě dost projely (a nejen u mě). Premier a jejich budoucím Martin's Barrel jsem si nechal nakonec, protože to je pro mě druhé překvapení večera. Ač patřím k jejich velkým kritikům, tak je musím pochválit. Zpětnou vazbu, co dostávali za svojí whisky si přebrali a začali hledat, kde by se dala výroba zlepšit. A na soutěžním vzorku je vidět, že našli a můžeme tak očekávat, že jejich whisky půjde za pár let i v hodnocení postupně nahoru. Jsou tou správnou ukázkou, jak to má fungovat. První vydaná whisky prostě nebude nic, z čeho by všichni padli na prdel, teprve se sbírají zkušenosti, zpětná vazba a díky minimální době zrání 3 roky dlouho trvá, než se vše projeví, jak v sudech, tak na trhu. A pak se začíná ukazovat, kdo to jak s whisky myslí. Někomu je to jedno a jede dál stejně, někdo prohlásí, že tomu nerozumíme a jejich whisky nechápeme a někdo zapřemýšlí, co s tím udělat.

Ale hlavní katerorií pro mně je whisky.
Vyhrála to Svachovka a jejich Old Well PX Cask Finish Unpeated a na druhém místě opět Svachovka a jejich Old Well Pineau des Charentes Cask Finish Unpeated. Na prvních dvou místech se shodla celá komise, nevím zda i ve stejném pořadí, ale já měl pořadí stejné, jako bylo finálové. U obou mám i poznámku, že už jsou natolik vyzrálé i když mladé, že potřebují trochu času na vydýchání, není ho potřeba tolik a tak během popíjení postupně zjišťujete, jak se zlepšuje. U těchto dvou vím, že jsem si upravoval body ještě před odesláním a to směrem nahoru. Soutěžní košt není na dva dny, takže občas to někomu může přinést výhodu (už jsem doma zažil whisky, které první dojem měly lepší, než ty další) a někomu nevýhodu (nedostane tolik času k vydýchání a k projevení). A to druhé byl právě příklad další soutěžní Old Well a to Srazovky. Pro mě jedno z překvapení. Doma jsem ji vychválil a prohlásil za pro mě nejlepší Old Well a tady mi dost projela. Popisoval jsem to i v recenzi, chce svůj čas na projevení a pak se za odměnu opravdu převede. Na třetím a dalších místech jsem se už s ostatní porotou moc neshodl. K tomu se za chvíli vrátím. Jedním z překvapení a to na obě strany bylo pro mě Prádlo 18leté. V soutěži mi nedopadlo vůbec špatně, kdežto v recenzi jsem ho zas tak moc nepochválil. V čem je ten rozpor? Opravdu psychicky přidáváme či ubíráme body podle oblíbenosti, když nepijeme naslepo? Čím mi v soutěži zadodovala? Pomáhá jí sherry cask a věk, mezi ostatními působila vyzráleji. Když ovšem víte, že pijete 18letou, tak si říkáte, kde ten věk sakra je. Špatně mi nedopadl ani Radlík s jejich první, ale je to jejich první whisky a na bednu ještě nemá. Naslepo se mi víc líbila ta Unpeated, když jsem je ochutnával při vyhlášení znovu, tak stále byla lepší, ale oproti naslepo ji Peated více doháněla. Uvidím, až se jim v brzké době zavěnuji pořádně. Nejvíce zastoupeným soutěžícím tam byl Jelínek a jeho Gold Cock (já vím, píšou to dohromady, ale stejně to jsou dvě slova). Gold Cock 10letá uhájila bednu i letos, ale třeba u mě ne. Gold Cock je jedna z těch whisky, které nemám rád naslepo. Má svůj charakter, svůj štiplavý ocas. Když vím, že piju GC, tak ten charakter očekávám, ale když to nevím, tak to může působit trochu jako něco nepříjemného. Celkově mě moje pořadí u Gold Cocku překvapilo (tedy kromě první a poslední v mém pořadí). Nejlépe mi dopadnula 20letá, je hezky vyvážená, ovoce, dřevo. Jako druhý se mi umístil Blended (jsem překvapen), v recenzi jsem ji hodnotil jako dobře pitelnou levnou whisky, ale nečekal jsem, že naslepo se mi umístí v jejich řadě tak vysoko. Pak jsem měl tu 10letou, pak Rioja Wine Cask Finish 2016 a předposlední (v řadě GC, nikoliv v mém pořadí) byl Peated. To si budu muset na WLP přeochutnat a pak ještě udělat porovnávačku doma. V jedné své recenzi jsem popsal jak mi přijde horší, jak ztratil, ve druhé mi přišel pitelnější. Teď naslepo mi to dost projel, přišel mi až, že sem zabloudil z new make. Porovnám si a zavěnuji tomu větší porovnávačku. A Rum Cask Finish se mi potvrdil i naslepo, že prostě finishe po rumu fakt nemusím.

Je škoda, že to někteří výrobci vypustili, mohlo by být zajímavé vzájemné porovnání mezi více značkami. Jenže díky vyhlašování jen prvních tří, by se to nikdo nedozvěděl. Částečně pochopitelné, nikdo nechce být vidět na konci žebříčku a čtvrté místo už taky nikdo neví. Ale zase když se přihlásím do běžeckého závodu, tak mě taky bez ostychu uvedou na poslením místě se ztrátou jedné hodiny na vítěze (při běhu na jeden kilometr).
Mám takovou myšlenku (realizaci v plánu ale ne) udělat soutěž všech dostupných českých. Cca 20 porotců, korespondenčně, čas měsíc, prostě koupit všechny rozumně dostupné láhve a v klidu ohodnotit a udělat kompletní žebříček. Já to ale organizovat nebudu. Možná můžu zkusit poskladát svůj vlastní žebříček, ze svého bodování.

Použité fotky jsem si vypůjčil od Jakuba Moravce a Jirky Srba.

Jakub Moravec:
Košt_Pálenka roku 2024 (odkaz na zoneramu)
Vyhlášení Pálenka roku 2024 (odkaz na zoneramu)

napsali o Pálence roku 2024:

Sraz whiskařů na Svachovce - srpen 2024

Text musím začít velkým poděkováním Lukášovi Andrlíkovi a Vašku Cvachovi, za skvělou organizaci setkání na Svachovce a tím co dělají pro českou whisky komunitu. Jako vždy to byla opravdu skvělá akce.

Dorazili jsme celkem brzy, abychom se co nejvíce vyhnuli provozu, nemuseli honit čas, dali v klidu oběd a mohli začít nasávat atmosféru místa. Tím, že jsme tam byli brzy, tak jsem začal dříve nasávat nejen atmosféru místa, ale zapracoval jsem i na řádném zawhiskování ještě před první ochutnávkou.

První páteční ochutnávku měl Lukáš Andrlík a připravil si pro nás rovnou dvě srazová stáčení. Jedno nese rovnou odkaz na sraz whiskařů Old Well Bourbon Cask Peated "Sraz whiskařů - Svachovka" Batch 1 Cask Strength 57,9% a druhé je velmi limitované plnění Old Well Mulberry 1st fill 48,5%. Další láhve byly jako překvapení od Lukáše. Za možnost ochutnat 3letou mizunaru jsem byl rád. Už v lednu jsem se po ní ptal (asi nejen já), jak to vypadá, jak to chutná, vzpomínajíc při tom na tu úspěšnou minulou. Odpověď byla jasná - co bys chtěl po dvou letech, dej tomu čas. Odpověď je zcela pravdivá, potřebuje a nechává se tam zrát hodně dlouho. Jsem rád, že teď v létě jsem tu odpověď dostal. Další byla ukázka pokračování zrání Pineau des Charentes finishe. A jako vlastně budoucí novinka, finish prvního sudu po kagoru, který bude možné si stočit v prodejně.
PS: pro ty co nepobrali narážky na mou osobu a dno české whisky - odkaz na diskusi na FB ve skupině Whisky CZ/SK: www.facebook.com/groups/760003438262878/posts/1568142077449006/.

Všem degustacím (kde jsem byl) se budu věnovat postupně v následujících dnech. Každé jednotlivě a i s mojemi postřehy k jednotlivým whisky.

Po Lukášově ochutnávce ještě Tomáš Hradec vyhlašoval vítěze letní soutěže fotek na téma Léto se Svachovkou, kterou sám vyhlásil a hlavní cenou byl Old Well Wine Cask stočený pro Seznam 60,2%. Štěstí už bylo unavené víc než já a tak si sedlo na mně. Ještě jednou děkuji. :)

A protože páteční večer a noc budou dlouhé a večer se zatím teprve pouze blížil, vymysleli změnu oproti loňským létům a přidali ještě jednu ochutnávku na pátek. Páteční večer patří zábavě (v sobotu večer ještě někteří bojují s následky pátečního večera), zapínat televizi by bylo škoda, tak nás čekala one-man show Marka Lopka doplněná o dobré whisky. Nebo chcete-li obráceně, tak dobré whisky doplněné one-man show od Marka. Z jedné i druhé strany povedená degustace.
Jen doplním pro ty, co viděli moji úspěšnou somrovací taktiku, tak to tak úplně nebylo. Ochutnávku jsem měl zaplacenou, jen jsem se předtím trochu více zakecal a zadegustoval, že jsem dorazil pozdě a zjistil, že si nemám kam sednout a tedy nic nalito. I Marek si myslel, že jsem předvedl dobrou somrovací taktiku a tím ukázal, jak je to hodný a přející člověk, že jsem měl zaplaceno se dozvěděl až následně, když mě pochválil. "A žes nic neřekl." "Řekl, ale asi jsi mi nerozuměl." "Už ti nebylo moc rozumět." (tak špatné to nebylo, whisky jsem si užil)

A pak už následoval klasický páteční večer plný dobré whisky ve společnosti skvělých lidí.
(až najdu nějaké fotky, co prošly prvním sítem, tak sem nějaké přidám taky)
Zápisky nemám, fotky nemám, ale bylo to dobrý. Jen čím dříve jsem v pátek začal, tím dříve jsem v pátek (tedy v sobotu) skončil.

Za brzkého ranního kuropění jsem zcela svěží vstal a šel pln radosti a elánu na snídani, která se mně zcela nepochopitelně vydává pouze do deseti hodin. No dobře, z úvodu věty platí jen asi část "šel jsem na snídani". Mám i fotku, páč by mi to doma nevěřili. :)

První sobotní ochutnávku měl mít v 11 hodin Vašek Rout. Toho ovšem sklátil nějaký ten bacil. Na to velký pozor, pokud nějaký bacil dostal Vaška, tak to musí být druh silně odolný alkoholu (doufám, že ne bacil vyhledávající alkohol) a naše pravidelné preventivní posilování a desinfikování zevnitř by nemuselo stačit.
Naštěstí ho ráno zastoupil jeden, co šel zrovna okolo a sáhl do svého kouzelného klobouku a vylovil další zajímavé láhve. Ti co byli, tak vědí, že to byl Marek Lopko.
Původně jsem tuto brzkou ranní degustaci neplánoval, ale byl jsem tu, byl jsem vzhůru a nabídka byla neodolatelná, tak jsem zaplatil uvolněné místo a zasedl také. Než jsme začali, tak nám Marek prefentivně dal ještě medicínu od firmy Signatory Vintage a pro jistotu i druhou od doctora Couvreura. Byl to velmi dobrý nápad. Sice jsem se z první medicíny trochu orosil, ale následně se začaly vyrovnávat poměry v krvi, buňkách, alkohol v krvi získal opět lehkou převahu, vrátila se mi zdravá barva tváře, houpání světa se trochu ustálilo a chuťové buňky se probudily a naladily. A bylo na co, vše bylo od Signatory Vintage, nejnižší věk byl 18 a končilo se u 30 na Islay.

Popolední ochutnávku měla Mirka Kverková a věnovali jsme se palírně Glengoyne. Vedle zajímavostí o palírně nám Mirka ukázala několik fotek ze svého soukromého alba. Mě třeba zaujala její fotka z roku 1907, kdy byla v palírně při tehdejším změnu názvu na nynější Glengoyne (původní a colorovaná verze fotografie). Nevím, kolik ji bylo tehdy na fotce, takže neumím spočítat její nynější věk, ale to by stejně bylo neslušné. Tak jako tak, na svůj věk vypadá velmi dobře. Že by ta whisky byla opravdu voda života?

Kluci z Hedonism Spirits - Víťa Šafář a Martin Zvěřina si připravili slepou degustaci zaměřenou na finishe po vínu. Ochutnávalo se pět vzorků whisky a tři vzorky vína. Tady jsem nebyl. Obecně slepé degustace až tak moc nemusím, ale hlavně nemám paměť na již ochutnané, takže i kdybych konkrétní whisky již pil, tak se mi to v hlavě nespojí. Má to pro mě tu výhodu, že z jedné whisky můžu být nadšený několikrát :) Ale ochutnávku tohoto typu si moc neužiju, zvláště pokud mám přemýšlet na tím, co se pod slepým vzorkem skrývá.
Tím, že už je po akci, tak je i veřejná informace, co tam měli.

Ochutnávku Zdenyho Kortyše na téma Ardbeg jsem si ujít nenechal. I když Ardbeg má tak trochu problém kvůli svému core-range a také pro svůj občas až moc nepřehlédutelný marketing. Nedávno byl třeba mimořádný týden, kdy neuvedli na trh žádné nové plnění. Uigeadail a Corryvreckan jsou velmi povedené základní verze whisky Ardbeg a stále za dobré peníze, takže u té hromady všech možných mimořádných a limitovaných plnění se člověk často ptá - jsou toliknásobně lepší, kolikanásobně jsou dražší?
Zdeny se dostal do živlu své prezentace, až zapomněl, že není u sebe v baru a když při zavíračce zjistí, že je teprve v půlce vzorků a prezentace, tak ji prostě posune. Závěr byl tedy trochu rychlejší.
A to si pro nás ještě připravil překvapení - tajný vzorek za jehož uhodnutí byla cena. Je pravda, že to byl zajímavý vzorek a asi nikdo to předtím nepil. Jen mám trochu pocit, že to ani nechtěl pít. Vtipné to bylo, jen pak člověk hledal čím vypláchnout pusu, aby se toho zbavil a záchodové kačenky zrovna došly.

A poslední ochutnávku si pro nás připravil Harry Brenan a jednalo se o Euro whisky tasting. Byla zajímavá, no řekněme zajímavá. Prý se to tak říká, když se to má řici slušně, tak to bylo zajímavé dokonce dvakrát. Ochutnávka byla v angličtině a vůbec by nevadilo, kdyby se vzorky vzájemně promíchaly, ony se až tolik nelišily. Z mého pohledu v to bylo nedobré (slušně řečeno) a lišilo se to pouze v méně nedobré a více nedobré. Byla to edukační tečka na závěr - važte si toho, co můžete pít a moc neremcejte. Naštěstí tam snad nebyl nikdo, kdy by řekl - od teďka už alkohol nepiju. Nevím zda se úplně těším na přeochutnání při psaní jednotlivých degustací.
(ale občas je třeba přinášet oběti, třeba je někdo do té doby omylem vezme a odnese)

Po poslední ochutnávce následoval volný program a protože jsme tu všichni ze stejného důvodu, tak jsme se pochopitelně plně shodli.
U stolu se tu sházejí lidé různých profesí, různého věku a tak dále. A díky této rozmanité společnosti se nám společně s Tomášem a Janou Pavlůskovými podařilo najít konec nekonečna a i ho vyfotit. Dalším převratným objevem bylo Perpetuum mobile, které já jsem sice již v noci publikoval, ale autorem je Tomáš. Stačí tomu myšlení trochu pomoci a přijdete na věci :)

Na srazu jsem potkal také Janu Poláškovou, autorku božího třička s mlsným whisky kocourem. A protože jsme ho oba měli na sobě, tak společná fotka byla jasná. Další společnou tričko fotku jsem udělal ještě v neděli ráno, tentokrát s prasátkem. I mě napadlo, že bychom si trička na focení mohli i vyměnit, ale nakonec jsem to zvláště v druhém případě zamítnul. V tom růžovém bych vypadal jako kretén.

A velké poděkování Zdeňkovi, který mě dokázal dopravit bezpečně a rychle tam i zpátky. Tam veze ukecaného komára a zpět lehce ztichlou osobu.

O setkání na Svachovce zpíval už kdysi i Josef Zíma, tak je to známá a povedená akce.

Když se sejdem na Svachovce zase pospolu
přinese hned někdo láhev ke stolu.
Přisedne si, začne nalejvat
a všichni jdem koštovat.
A já si nejvíce hledím svojí sklenice,
nevnímám okolní samice.
Po půlnoci mám přes míru a tak jdu ven z kola,
sice šejdrem, ale jdu spát z vesela.

Kdyby ty whisky tu nebyly,
tak už jsem dneska měl tři vily.
U každé růžovou zahradu,
děti by nebyly o hladu.
Ale že mi tak chutnaly,
chutě a vůně mě tak lákaly.
Radostně leju je do sebe,
já si je vezmu i do nebe.

Fotím málo a ještě ne moc dobře. Stabilizace foťáku v mobilu funguje pouze do určitých promile.
Fotky si opět půjčuji od skvělých fotografů:
(díky nim člověk zjistí, co všechno prošvihnul, protože byl zrovna jinde, či doplní některé chybějící střípky paměti)

Jakuba Moravce (odkaz na zoneramu)

Petera Praženky:
pátek (odkaz na FB album)
sobota (odkaz na FB album)

Jirky Srba (odkaz na FB album)

Kdo neví, tak to jsem já :)

Ozvěny z letní Svachovky

Úvodní degustace na Svachovce vždy patří Lukášovi a jeho whisky Old Well (v zimě Lukášovi a Mirkovi). Pro letošek si pro nás připravil hned několik překvapení. (přesné pořadí už nevím)

Většina lidí má v paměti před třemi roky vydanou Old Well Mizunara Oak Finish a přemýšlela, jak se asi vyvíjí whisky v sudu z mizunary nyní. A protože to jsou již tři roky, tak tehdejší new make dozrál do podoby mladé whisky, kterou jsme ochutnávali naředěnou na 47%. Zatímco první plnění šlo rychle, tak druhé plnění je už určené pro dlouhodobé zrání, tak aby se tam dřevo mohlo správně projevit. Přiznám se, že jsem v tom vzorku moc mizunary nenašel a kdybych o ní nevěděl, tak bych nenašel žádnou. Ve vůni je to ještě hodně mladý, už trochu uleželý a uklidněný, new make z toho nestříká na všechny strany, ale furt je to strašně mladý. V chuti to působí bohatěji než ve vůni, pere se tu mladost a její ostrost s tóny exotického ovoce a trochou exotického dřeva. Na konci dřevo lehce zhořklo. Vše je tam ještě trochu upozaděné, ale to vlastně odpovídá mladosti té whisky, která je teprve v začátcích svého zrání. Kdybych nevěděl, co tam chci hledat, tak bych to asi nenašel. Děkuji Lukášovi za ukojení mé zvědavosti "co dělá mizunara" a na další 3 roky (možná) s tím dám pokoj.

Další tu mám finish Pineau des Charentes Barrels naředěných na klasických 51,9%, jen trochu starší (pokud si dobře pamatuji). Ve vůni je hutná ovocně zralá bonboniéra s převahou té hutné ovocnosti, sladkosti zralého ovoce a doplňované kousky čokolády z těch bonbónů, postupně se přidává lehce dřevitý med. Taková vůně k pocumlání. V chuti mám ale štiplavou pepřovitost, pak se ukáže ovocná sladkost s hořkou čokoládou, ovocnost stále dominuje a z hořké čokolády se stane mléčná. V při dalším doušku je ta štiplavost až pálivost menší, ale furt jí tam mám. Po chvíli ustoupí a opět se projevují příjemně mazlivé chutě. Vůně mě natěšila fakt hodně, tam jsem si nosem pomlaskával, ale švihnutí mě posadilo zpátky na zem. Jak hezká mazlivá slečna, jen před každou pusou či pomazlením švihne bičíkem, na tohle tak úplně nejsem.

Žil, byl kdysi jeden sud, který měl na sobě jedničku a říkali mu sud první. A tento první sud byl vyjímečný (tedy hlavně tím, že byl první) a dostalo se mu té cti, že je možné si ho stočit do lahvičky pouze v prodejně v Chabičovicích. První verze (část ze sudu) zrála v sudu po bourbonu a až dojde, tak ji nahradí stejná whisky, která dále finishovala v sudu po kagoru. Sudová síla je 55,1%. Takže to byl takový lehký náhled do blízké budoucnosti. Oproti první verzi tam mám více potlačené dřevo doplněné bourbonovou sladkostí, vanilkou a současně sladkostí tmavých lehce přezrálých třešní. Postupně ovocně smetanovatí. V chuti dorazí na úvod sladká vlna zralého ovoce, dominují mi tam přezrálé třešně, přidává se vánoční cukroví a dostává takovou vánočně vanilkovou dochuť a nakrájené jablko s hvězdičkou uprostřed.

Víte, co se stane, když někdo usne pod kvetoucí moruší? Na všechny otázky musí odpovědět pravdu. A víte, co se stane, když Lukáš potká sud z moruše? Koupí ho a naleje do něj finishovat whisky. Jenže z moruše moc sudů neuděláte a tak to byl spíše soudek a těch láhví bylo stočeno jen 94 - Old Well Distillery only Mullberry 1st Fill 48,5%. Po zkušenostech s minulými Distillery only jsem jí nechal hezky vydýchat a odměnila se mi příjemně lehkou vůní dřeva (spíše keře) a ovocným nádechem, který ovšem neumím přiřadit. Sladkost lehké přezrálosti daného ovoce (na to, že vůbec nevím, jak to chutná, jsem poznal, že je lehce přezrálé - jsem prostě dobrej). Vůně na mě působí příjemně a probouzí zvědavost (co to vlastně je ta moruše), občas mi tam trochu zaruší dřevo. V chuti smetanově pohladila a opět přinesla trochu dřevitosti s nádechem nějakých plodů. Prostě je neurčím, nedaří se mi je zařadit. Dřevitost ustoupila, už je jen v pozadí a v puse mi dominují dané plody s trochou kyselosti zelených jablek. Jasně, že tam cítím moruši a to dělá tuto whisky zcela vyjímečnou. Jenže já vůbec nevím jak chutná moruše a ani jak vypadá. Což by bylo vhodné vědět, aby pod ní člověk omylem neusnul. I když, pokud já se svalím a vytuhnu pod kvetoucí moruší, tak ze mě stejně nikdo nedostane kloudného slova. A když nevím, jak chutná moruše, tak jí v tom nemůžu ani najít. Na jednu stranu je to zajímavá whisky s nezvyklým nádechem chuti, na druhou, právě ta nezvyklost chuti mi dělá v celku takový neucelený, nepojmenovatelný dojem. 80/100 (WB:260689)

A dnešní sestavu mi uzavírá Old Well Bourbon Cask Peated "Sraz whiskařů" Batch 1 57,9%. Určitě jsem už nějakou čistě borbonou whisky od Lukáše ochutnal, ale nikdy to nebylo finální plnění a tak jsem zvědavý, jak dopadlo tohle srazové. Můžu se vytahovat láhví a říkat "já tam tehdy byl". A jaké to tam bylo, vyprávěj. "Skvělé, ale nic si nepamatuju." Jak můžeš vědět, že to bylo skvělé, když si nic nepamatuješ? "Určitě to bylo skvělé, když si nic nepamatuju :)".
A bude dobré i toto srazové plnění?
Nejdříve mi přišla vůně lesa do které začal postupně pronikat kouř hořícího lesa. On hořící les voní docela hezky. A najednou nejsme v hořícím lese, ale v hořícím jablečném sadu, ve vzduchu se mísí vůně opékaných jablek vlastním hořícím stromem. Z některých už jen voní popel a k němu čucháme trochu více připálené vánoční cukroví. Mně se ta vůně líbí, asi se přihlásím do zájmového kroužku pyromanů. Chuť mě přenesla do již spáleného ovocného sadu, citím ohořelé dřevo s trochou popela a přikusuji k tomu opečené až částečně spálené jablko a vše je přitom obalené vánoční pohodou tentokrát nespálených vanilkových rohlíčků (jak v té pohádce - mámo, udělej nám rohlíčky, si snad spadnul ze šišky? .....). V závěru mi hezky doznívá popelavost, s trochou jablek a sladkosti vanilkových rohlíčků. 88/100 (WB:260690)
Takže povedla se tato srazová whisky? Ano povedla se moc, stejně jako sraz whiskařů. Jen Lukáš si nasadil laťku pro další batche docela vysoko.

-----------------------------

Tento rok byla součástí programu i druhá páteční ochutnávka. Přišlo mi to jako dobrý nápad a zachoval bych to. Tuto druhou páteční ochutnávku měl Marek Lopko a připravil si pro nás pár dobrých kousků whisky a hodinku dobré zábavy.

První dva vzorky patřili jeho velkému oblíbenci a kdo Marka zná, tak asi na první dobrou řekne Michel Couvreur. Na rozjetí to byl Michel Couvreur Fleeting 2012/2024 Double Cask 49%. Double Cask v tomto případě znamená Sherry & Pinot Noir Burgundy Barrel. Krátce po nalití je ve vůni ještě taková moc výrazná, rozevlátá a lehce ostrá, potřebuje trochu času na vydýchání, aby se učesala, uhladila a mohla okouzlit na první dojem. Já mám ve vůni jasné oloroso, tmavou čokoládu, zralé broskve doplněné těžším červeným vínem, řekl bych ořechy a připadá mi tam lehce slaná minerálnost. Je to příjemně voňavé, ale po určité chvíli mě to čuchání přestává bavit, alespoň se dostanu dříve k pití. V chuti mi přijde směs koření, sladkosti zralého ovoce, tmavé čokolády, pak i ořechů. Příjemně se tam vzájemně doplňuje a působí díky různému rozvíjení chuti celkem bohatě a současně dostupně jednoduše. Si tak ucucávám a různě si tam nacházím různé chutě a dojmy. Bavím se tím a současně nad tím nemusím moc přemýšlet. V dokončení kandované a možná trochu opečené ovoce a pak mi ještě doznívá příjemné dřevo. Mě ta whisky celkem bavila, asi u MC čekal větší sherryovku, ale nakonec jsem byl na úvod spokojen a vlastně víc, než kdybych dostal klasickou MC sherryovku. 84/100 (WB:249442)

Druhou byl Michel Couvreur Hyphen 2024 Triple Cask: Fino + Chenin + Malaga Blended Malt Whisky 49%. Už čtení té etikety donutí člověka se trochu zamyslet, co v té láhvi vlastně je. Po chvíli vydýchání se ve vůni začne rozlejvat čokoláda s kandovaným ovocem, postupně spíše hořká čokoláda s lehce připálenýma/pečenýma rozinkama (a od této chvíle tam mám i vánočku a už se jí nezbavím). Těžká sladkost přezrálého ovoce tam smetanově hladí. Začala mi jít lehce do bylinek, možná máty, ale jen lehce. Baví mě v čuchání. V chuti přijde sladkost, následovaná čokoládou, pak trochu hořké čokolády s trochou koření. Pak nádech zralého ovoce, jablek. V dokončení mi hořká čokoláda dostane nádech kůže. Asi bych ho čekal delší. Ale bylo to fajn posezení. 86/100 (WB:250695)

Když jsem začal psát Michel Couvreur, tak mě napadla stará diskotéková písnička - Sherry Sherry Lady.
Ty whisky jsou naštěstí podstatně lepší. Písničku jsem nevydržel ani minutu a musel jí vypnout.

byl i český cover a to je stejné AU jako originál - www.youtube.com/watch?v=bO9M-YVDdOs

Pak se tam tak nějak mimo pořadí objevila Ballechin 18letá Small Batch Bottling 2004/4.2023 Batch 001 50,9%. Musel jsem počkat až se kouř rozplyne, abych zjistil co tu hoří. Hoří pekárna, vůně pečeného pečiva a vedle toho čmoudí to spálené. Používali tam i ovoce, protože se mi k tomu přidává opečené až spálené jablko. Postupně se zjemňuje a zpříjemňuje (nebo si člověk už zvykl). Rohlíčky jsou dneska zvláště vypečené. V chuti mě hladí chladivý kouř a hřeje koření, jak koření ustupuje tak se více ukáže lehce spálené vánoční pečivo a cukroví, opečené zralé ovoce. Vánoce se blíží, stačí jen omylem zapálit vánoční stromeček a hned to člověk může mít, ale raději si to nechám v této tekuté podobě. V dokončení lehce spálené vánoční pečivo a cukroví, opečené ovoce. Celkově to není žádná bomba, ale je hezky konzistentní, co slíbí ve vůni, to dá v chuti. Když slíbí že dá, tak dá, žádné následné úhybné manévry. Hezká kombinace, už taková příjemně usedlá, nakouřené whisky a bourbon sudu (řekl bych). 85/100 (WB:231983)

Když jsem jí dopsal v ozvěnách a chtěl text překopírovat ke značce, tak jsem zjistil, že už jsem jí pil a viděl to podobně (stejně ji tam nakopíruju, dávám ke značkám i následné recenze). Jí tu dopíjím a sedne mi v chuti čím dál víc.

Následoval Ledaig 18letá Sherry Cask Finish 46,3%. Výrazně zralé a hutné ovoce, tmavá čokoláda, mořská slanost a to vše načichlé kouřem a vůní ohořelého dřeva. Postupně mi tam ještě přibyla vůně uvařeného čaje a kouř mi začíná přecházet trochu do uzenosti. Působí hezky kompaktně, je vidět, že už dosáhla dospělosti a mladá telecí léta má za sebou. Voní hezky, tak jsem zvědavej až se jí podívám pod sukni a ochutnám. V chuti se mi potkává slanost, tmavé pomeranče s čokoládou, trochu kořenitosti až chvílema do pepřovitosti, postupně se zvětšuje sladkost a dojem slaného karamelu a to vše v lehké nauzenosti (menší než byla ve vůni). V dokončení se ohořelé dřevo projeví zase více a ukazuje se přes celé dokončení, doplňuje ho zralé ovoce, lehce opečené a slaný karamel. Úplně v závěru jak trochu bylinek. Dokončení jsem čekal trochu delší a výraznější, ve vůni bavila více než v chuti, ale i v té byla dobrá. Celkově byla dobře komplexní. Prostě hezky rozstlá osmnáctka a pak že nerostou. Příjemně strávené chvíle, tak si nezapomenout uložit číslo, kdyby zase někdy byla chuť. 85/100 (WB:146901)

S dalšíma vzorkama jsme se posunuli do láhví od Signatory Vintage. Začali jsme s Caol Ila 15letá Signatory Vintage Cask Strength Collection 28.9.2007/25.8.2023 1st Fill Oloroso Sherry Butt Cask No.4 58,4%. Ve vůni mám hutné přezrálé opečené a lehce nauzené ovoce obalené v tmavé čokoládě. Pak i oříšky a mořská slanost. Jak se dále vydýchává, tak se zvýrazně sladkost toho hutného ovoce a více vyniká jeho opečenost a nauzenost (asi se rozpouští ta čokoláda, co ho obalovala a dává mu více prostoru k vyniknutí). Voní to hezky, tak příjemně k nakousnutí. V chuti tmavá čokoláda s občasnou sladkostí klasické čokolády, trochu opečeného ovoce, trocha koření na patře, postupně hořká čokoláda a celkově trochu do suchosti. Ve vůni mě nalákala podstatně více, takže v chuti trochu zklamání. Dokončení mi připadá takové kovové, pak dozvuky čokolády a ovoce. Celkově trochu zklamání, protože ve vůni se mi dost líbila, hezky se rozvíjela a i když chuť nebyla špatná, tak už nebyla tak zajímavá. 83/100 (WB:239747)

Uzavíral to Edradour 23letá Signatory Vintage Cask Strength Collection Symington's Choice 17.11.2000/29.4.2024 1st Fill Oloroso Sherry Butt Cask No.3151 56,2%. Ve vůni je oloroso dost znát. Lehce hořká zralá ovocnost s čokoládou. Vůně dřeva nasáklého sherry whisky, kůže. Příjemně hutná, vyzrálá vůně, spíše do komplexnosti, než výrazné jednotlivé tóny, hezký celkový dojem. Čas ji ve vůni zaobluje a zkomplexňuje stále více. V chuti splňuje, co slíbila ve vůni. Zralé ovoce, čokoláda, sladkost, lehká oloroso hořkost, trochu dřeva, pak mi sládne čím dál víc do čokolády se sladkostí zralého ovoce, až trochu do sladkých banánů. V dokončení znatelnější dřevo, ale doplněné sladkostí ovoce a oříšky, sladkost a oříšky hezky dlouho doznívají. Tohle byla dobrá tečka na závěr, dobré to pochutnání si. 88/100 (WB:255664)

-----------------------------

První ranní sobotní ochutnávku měl pro změnu taky Marek Lopko. Původně byl v plánu Vašek Rout, ale ten ochořel a Marek to vzal za něj. A protože jsem už takto poránu byl také vzhůru, tak jsem se rozhodl si tuto ochutnávku také dát. I když o mém stavu - vzhůru a fit se moc mluvit nedalo. Ještě před ochutnávkou nám Marek nalil panáka od Signatory (myslím že to byl tak desítka Edradour) a jednoho Couvrera (nevím jakého). Za mě to byl velmi dobrý nápad, protože postupná změna poměru krve a alkoholu v žilách, kdy krev opět začínala mít většinu, mi nedělala úplně dobře. Během prvních dvou panáků se tělo srovnalo, probudil jsem se, i chuťové a čichové buňky ožily a po druhém jsem se opět začal cítit i fit (tedy v mezích možností), ale hlavně naladěn na to, co si pro nás Marek připravil. A bylo to velmi lákavé. Marek si pro nás totiž připravil velmi vydatnou a velmi dobrou snídani.

Macallan pod názvem Speyside (M) 18letá Signatory Vintage Cask Strength Collection 11.7.2005/22.8.2023 Cask No.DRU17 A106 #4 1st Fill Oloroso Sherry Butt 57,5%. Ve vůni příjemně uhlazené sherry, čokoláda, kandované ovoce v čokoládě. Hořká čokoláda. Postupně se mi tam začíná vynořovat dřevo, ale nevadí tam, jen mě trochu ruší, ale furt hezké a uhlazené aroma. V chuti sladkost ovoce, čokoláda, pak se mi tam přidá kořenitost, v prvním dojmu výrazná, ale brzy ustoupí a ukáže se ovoce s čokoládou. Při prvním napití mi to koření dost vadilo, při dalším už mi nepřišlo tak výrazné. Celkově i chuť příjemně uhlazená. V dokončení se mi objeví dřevo, co bylo ve vůni, až trochu do hořka, současně hořká čokoláda a ovoce. 85/100 (WB:242457)

Highland Park pod názvem Orkney 18 (HP) 18letá Signatory Vintage Cask Strength Collection 7.5.2005/22.8.2023 Cask No.DRU17 A63#7 1st Fill Oloroso Sherry Butt 54,6% Ve vůni mám lehce nakouřený a nauzený lesní a vřesový med. Trocha sladkosti opečeného ovoce u čerstvě poraženého stromu. Příjemně komplexní a vyvážená vůně. V chuti sladkost opečeného ovoce s nauzeným medem, hořká čokoláda a trochu drhnoucí suchosti a kořenitosti, lesní ovoce, lehce ohořelé dřevo, jak z klacku na kterém jste opékali jablko. V dokončení lesní ovoce, lehce ohořelé dřevo, sladkost opečeného ovoce. Celkově hezky vyvážená, dobře pitelná whisky. 88/100 (WB:240039)

Linkwood 25letá 1997 Signatory Vintage Cask Strength Collection 30.6.1997/29.9.2022 Matured in Hogsheads Cask No's:7575+7573 54,6% Ve vůni mám krásně vanilkovo-pečivovité dřevo. Creme brulee, ovocně sladké dřevo. Aroma je dost intenzívní a přitom krémově hladivé. Chuť vánoční. Vánoční cukroví, vanilka, vánoční mísa s ovocem, jablky, jablečná kapsička. Krásně vyvážená. V dokončení lehký pocit olejovitosti, lehké ale příjemné sladké dřevitosti s ovocem a stálý dozvuk vánočního cukroví. Pochutnal jsem si a zahnal dnešní chuť na sladké. 88/100 (WB:222300)

Edradour 21letá Signatory Vintage Cask Strength Collection Symington's Choice 6.12.2001/31.10.2023 1st Fill Pedro Ximenez Hogshead Cask No.2310 53,3%. Ve vůni mám hutnou ovocnost, těžkou čokoládu, možná trochu marcipánu. Za vůní hustou tak, že by se dala krájet a postupně ukusovat se nachází v chuti sladká kořenitost, hutná sladkost zralého ovoce a čokolády, čokoláda mi jde postupně do mléčné a rozplývá se na jazyku. Je to úplný zákusek. Jemné vanilkové pečivo. Chvílema se objevuje trocha koření, kde lehce pálivé tóny jsou obaleny lehkým vanilkovým těstem a tak nemají ostré špičky. V dokončení hezky doznívá ovoce s čokoládou a vanilkovým pečivem, postupně se zvýrazňuje hutná ovocnost, která dlouho doznívá. 89/100 (WB:243110)

Laphroaig pod názvem Unnamed Islay 30letá 1991 Signatory Vintage Cask Strength Collection 12.12.1991/11.3.2022 Bourbon Barrel Cask No.2650 51,6% Hned na po nalití mi tu zavoněl hořící ovocný sad, prostě Laphroaig. Vzhledem ke stáří ho nechám vydýchat. Po vydýchání je tu dohořelý ovocný sad, vzduchem se nese vůně opečeného ovoce, ještě doutnajícího dřeva na kterém se připaluje ležící ovoce. Uzená ovocná sladkost. Kouř stále více ustupuje a převládá uzená ovocnost. K ní tam ještě mám lehce citrusovou zemitost a lehkou nemocnici. Kouř ustupuje stále víc a aroma ovocně a lehce uzeně hladí. Líbí se mi to, jak kouř postupně odvál, tak se ukazuje větší hloubka vůní. V chuti je také nauzená ovocnost, sladkost ovoce, sladký citron, spálené vánoční cukroví (ale bez chuti spálenosti, jen s jejím náznakem), lehký nádech jablek, trochu do kysela. Kouřem tam načichlo všechno, ale současně tam není dominantní, prostě v každé chuti se lehce připomene. V dokončení krémová kouřová mlha, zbytky ovoce, doznívá příjemně dlouho. 92/100 (WB:210892)

S koncem téhle ochutnávky přišel soumrak bohů

Za mě nejlepší ochutnávka letošní jarní Svachovky, z těch na kterých jsem byl. Díky Marku.

-----------------------------

Popolední ochutnávku měla Mirka Kverková a věnovala se whisky z palírny Glengoyne. Vedle informací o whisky a palírně přidala i své vzpomínky na návštěvu této palírny. Z rodinného alba i ukázala fotku z návštěvy v roce 1907.
Tak vzhůru na whisky.

Glengoyne White Oak 48% - First Fill Bourbon & Virgin American Oak. Ve vůni je ovocně jablečná, jablíčková, jemná a hladivá, vanilka, vánoční pečivo, ale trochu mi připadá, že tam díky té jemnosti jsou cítit ta procenta alkoholu. V chuti lehká vánoční nálada, vánoční cukroví, vánoční ovoce, kandované ovoce, Creme brulee, lehce opečený cukr a v pozadí se mi ukazuje i nějaké to dřevo, ale v přijatelné podobě. Postupně mám pocit, že se mi chuti ukazuje i koření, trochu pepře (úplně mi tam k té úvodní pohodě nesedí). V dokončení ovoce, Creme brulee, karamelizovaný cukr a trochu nasládlého dřeva. Zpočátku mi přišla taková fajn lehce jarní se vzpomínkou na vánoce, pak mi začala připadat taková ještě neusazená. Na Svachovce při degustaci mě bavila více. když jsem jí teď mohl věnovat více prostoru, tak to dopadlo znatelně hůře (možná až tak o 7 bodů). 73/100 (WB:253413)

Glengoyne 15letá 43% Ve vůni lehká hladivá sherryovka, ovocná sladkost, čokoláda, klasika, lehká, příjemná. V chuti příjemná sladká ovocnost, postupně a stále výrazněji do jablek, zralých zelených jablek s čokoládou, přibývá další ovoce, stále působí lehce a příjemně, postupně ještě trochu skořice. V dokončení doznívá postupně, co bylo v chuti. Celkově fajn lehká příjemná jemná whisky pro běžné pití a pohlazení, na velké zkoumání to není. 77/100 (WB:222560)

Glengoyne 18letá 43% Vůně je hezky výrazná, lehké koření - skořice, čokoláda, pak se přidává ovocnost, jde do jablek a po jablečné vlně přijde ještě tropické ovoce. Voňavá ovocná tržnice. V chuti koření s ovocem, občas se v něm ukáže ovocná sladkost, čekal jsem klasickou ovocnou sladkost a překvapilo to a není to špatné. Ovoce opět začíná jít do zralých červených jablek a asi i štrůdlového těsta. V dokončení trochu dřeva, koření a jablečný koláč. Už začíná působit docela dospěle. 80/100 (WB:169010)

Glengoyne 21letá 43% Ve vůni hodně uhlazená a vyzrálá sherryovka. Postupně se více otervírá ovocnost do zralých jablek s lehkým kořením a skořicí. Působí lehce, tak k jemnému zakousnutí. V chuti odpovídá vůni, jemná, k jemnému zakousnutí, jablečný koláč s trochou koření, čokoláda, nádech jde hezky do sherry, působí uhlazeně a vyzrále. Jemné zralé jablko. V dokončení doznívá chuť, zůstává hezký komplexní dojem, takový lehký zákusek na zahrádce letní cukrárny. 84/100 (WB:167030)

Glengoyne Cask Strength Batch 10 59,5% Zpočátku mám ve vůni dost alkoholu. Jak se vydýchává tak tam mám ovoce s koření a jablečný koláč. Když si pořáďně čuchnu, tak je tam dost výrazná těžší ovocnost. Začínám mít pocit, že se mi tam uvolňují dřevité tóny. V chuti je otevřenější než ve vůni. Dost je znát síla, připadá mi, že to působí zbytečně silným dojmem, kořenitos a až pak se začne ukazovat jablečná ovocnost a jablečný koláč, skořice, vanilka. Postupně se chuť začne hezky rozvíjet. Ale na začátku doušku je zbytečně ostrá, jak mladá ještě ne moc srovnaná whisky. Začátek chuti jí to v hodnocení kazí, závěr chuti zase zlepšuje. V dokončení hezky doznívá jablečným koláčem. Celkově z ní mám trochu rozpačitý pocit, ve vůni i chuti mi tam připadá dost znát síla alkoholu, jak u mladé nevyzrálé whisky, v chuti se pak hezky srovná a zanechá docela dobrý dojem, který při dalším doušku zase zahodí. 76/100 (WB:234302)

Jak se jim postupně zvedal věk, tak se hezky uhlazovaly a zlepšovaly. Ale trochu trpí na to, že tím jak jsou příjemné, komplexní a dobře odladěné, tak jsou vlastně trochu nudné. Jednou za čas si je dát jako pohlazení, to je fajn, ale nechce furt jen hlazení, z toho se neuděláte, chcete něco víc, trochu víc zážitek.

-----------------------------

Zdeny Kortiš si pro nás připravil ochutnávku whisky Ardbeg a jedno překvapení ve formě tajného vzorku. Ardbeg mám rád (i když s výhradama k některým aktuálním core plnění, ale i přes výhrady to nejsou špatně udělané věci, jen už to není, co to bývalo) a tak jsem si jí ujít nenechal. Ardbegů tu doma mám ve vzorcích k přeochutnání docela dost, jen chybí čas. To nebude soukromý Ardbeg Day, ale Ardbeg Měsíc.
Co myslíte, už mají přichystanou whisky, kterou pošlou na Měsíc a zpátky?

Ardbeg BizarreBQ 50,9% - Oak-, PX- and experimental BBQ Casks Ve vůni mě přivítala citrusová ovocnost, doplnění vinným zaoblením, slanost a zemitost. Než jsem těch pár slov dopsal, tak se o slovo přihlásila nauzenost, opékané až trochu spálené maso, ale stále se mezitím ukazují sladko-kyselé tóny. Mně se to líbí, mám rád vůni ohně a na něm opékaných věcí. V chuti mě přivítala PX sladkost s trochou kořeněné čokolády, ovšem hned následovaná lehce kyselými citrusy a slaným nádechem. Když se trochu usadí ta první vlna a síla, tak se ukáže sladkost opečeného ovoce s trochou citrusů k tomu. V dokončení mi nejdříve začla opět čokoláda s kořením, sladkost ovoce a nad tím se vznáší všude kouřově-uzený nádech. Bylo to fajn, ale za mě tomu chybí to výrazné "něco" navíc, čím by se to odlišilo od ostatních Ardbegů. 84/100 (WB:228999)

Ardbeg Perpetuum 47,4% - Bourbon & Sherry Casks Ve vůni mám lehce připálené vánoční cukroví s připáleným ovocem. Takový uhašený lehký vánoční požár, ještě trochu čmoudí a kolem šíří vánoční vůni. Ale mohly by ty vánoce být bohatší. Vzadu trochu potlačené slanosti a postupně i citrusů. V chuti kouřem načichlé vánoční pečivo, trocha koření, až dojem do černa spáleného vánočního cukroví, člověk ho sice zkusí, ale už to není ono. Postupně se ještě přidá kouřem načichlé opečené ovoce. V dokončení zbytky spáleného cukroví a ovoce. Když už jsme si to "upekli", tak si to i sníme. Tohle cukroví mi už přišlo spálené až moc. 80/100 (WB:68370)

Ardbeg 19letá Traigh Bhan Batch 3 46,2% - American oak & Oloroso sherry Tady mě přivítala celkem svěží vůně opečeného ovoce a popela. Pak hezky svěží čerstvě rozříznuté citrusy, slanost, zemitost a to vše opět hezky ozdoboné popraškem popela. V chuti překvapila bohatým nástupem chutí, sladkost ovoce, trocha citrusů a koření, řekl bych kousek čokolády, sladko-slanost a opět postupně sládne až do čokolády s lehce popelavým kouřem v pozadí. V dokončení trocha koření s citrusy, ovocná suchost a zůstává chuť opáleného dřeva. Tohle se mi líbilo, tohle mě bavilo. Taková trochu drsnější Popelka - „Shejbněte, babičko, hlavu, abych vám mohla vlasy vzadu hezky uhladit,“ řekla Kasala. Baba hlavu shýbla a Kasala jí hodila vlasy přes oči, vzala velkou sekeru, kterou jí Popelka podala, a jedním rázem hlavu jí uťala. Potom všecko vyčistily a tělo zakopaly. 88/100 (WB:179446)

Ardbeg Spectacular 46% - Feis Ile 2024 - Port casks and Ex-Bourbon Casks Ve vůni ovocná uzenost, postupně spíše zralé nauzené tropické ovoce, vůně dřeva a sladkosti ovoce. V chuti naběhne sladkost ovoce, následovaná nauzeným ovocem a postupně to jde až do opáleného a ohořelého dřeva, trocha slanosti a zemitosti, lehká citrusová suchost. V dokončení citrusy a dřevo, pak postupně nauzenost a ohořelé dřevo. 80/100 (WB:254888)

Ardbeg Ardbog 52,1% - ex-Bourbon Barrels & Manzanilla Sherry Butts Nasládlá ovocná vůně, nádech sherry, slano-citrusový kouř dojem jen doplňuje. Občas tam mám pocit, že tam cítím závan sýra (?). Vlhké dřevo. Působí zajímavě a bohatě. V chuti lehce kořenitá ovocnost s trochou čokolády, pak ořechy a až pak se přidává postupný dojem uzenosti s trochou ovocného kouře v pozadí. V chuti působí hezky bohatě a krémově přelévá jednotlivé chutě. V dokončení hezky hřejivě doznivá lehce opečené ovoce a postupně se více projevuje hřejivý kouř a trochu nádech čokolády. Pro mě příjemné překvapení, sherry to hezky a mohutně obalilo a schovalo Ardbeg trochu uvnitř. 86/100 (WB:203995)

Ardbeg 2013 Single Cask 20.2.2013/8.9.2021 2nd Fill Manzanilla Butt No.272 60,9% Ve vůni tropické ovoce, možná trochu bylinek, tmavá čokoláda, vše lehce nauzené, tak akorát pro chuť, ne moc aby to nebylo přeuzené a ne málo, aby to zaniklo. Sladko-slané tropické ovoce. Voní zajímavě a hezky. V chuti zaujme tmavou čokoládou, následovanou kořením, tropickým ovocem a to vše pomalu začíná přelévat uzenost. A přelévá stále více, až je z toho středně nauzená tmavá čokoláda a středně nauzené tropické ovoce. Nauzený ovocný puding, příjemně hladí. V dokončení tmavá čokoláda, lehce opečené a nauzené ovoce. Dlouho mi tam doznívá tmavá čokoláda a ohořelé dřevo. Tohle se mi líbilo. 88/100 (WB:203774)

A pak nás čekal tajný vzorek. Podvědomě jsem se těšil na nějakou dobrou zajímavost. Ovšem po přivonění jsem si to pomalu přestával myslet. Někteří čuchli a skleničku odložili s jasným vysvělením - když něco vypadá jako hovno a snrdí jako hovno, tak to nejspíše bude hovno a nemusím to ochutnávat, abych se o tom ujistil.
Já nedbal rady moudrých a ochutnal. Dobrá zpráva je, že to nebylo hovno. Tím ovšem dobré zprávy končí.

Old Potrero 2letá a 6 měsíců Pot distilled from 100% rye malt mash 51,2% - 18th Century Style Whiskey, bottle code: 10-RW-ARM-3-T Vůni mám obilně prašnou, zatuchle navhlé piliny. Nechce se mi to čuchat, smrdí to. Čím dál víc do zatuchlého vlhkého dřeva. Ono to po tom dřevu i chutná, to snad zrálo ve shnilém sudu. Vyplivávám, to nedám. Z toho mála co jsme polknul je dokončení ve stejném stylu, jen zmírněné sladkostí a trochou jablečné ovocnosti. Překvapivě musím říct, že dojem chvíli po je celkem přijatelný, ale vzpomínky natolik živé, že to znovu pokoušet nechci. Za mě nepitelné a body možná jsou ještě více subjektivní. 52/100

To teda bylo tajné překvapení. Tak dobré whisky před tím a najednou takový sešup dolů. Doufám, že v té poslední ochutnávce se vrátíme zpět nahoru a nezůstaneme sraženi tady na dně.
doplnění od Zdenyho: Potrero tam bylo hlavně v návaznosti na Rye aféru v českých whisky kruzích. Moc lidí 100% rye nikdy nepilo, která splňuje EU legislativu.

-----------------------------

Poslední ochutnávkou letního srazu byla Euro whisky tasting, kterou provázel Harry Brenan. Ochutnávka byla sice v angličtině a nijak mi nevadilo, že jsem mu nerozumněl. Kdo tam byl teď jistě tuší, jakou to chce nyní odvahu to přeochutnat a napsat. Od návratu ze Svachovky si potichu přeju, aby tyhle vzorky uklízečka omylem vyhodila nebo je odneslo tornádo nebo třeba ukradli ufoni. Nic takového se nestalo a tak se do nich jdu pustit.

Začínali jsme ve francouzské Bretani s whisky Armorik Double Maturation 46% - single malt - Breton Oak a Sherry sudy. Ve vůni je taková nevýrazná, trochu dřeva, trochu ovocnosti sherry, vyloženě ničím nezaujme, ale také ničím nevadí. V chuti podobně jak ve vůni, trocha štiplavého dřeva (nijak moc výrazně štiplavého), ale dřevo se projevuje stále více a do toho taková ta klasika sherry - sladkost zralého ovoce, čokoláda i s trochou papírového obalu. Ale i chuť je taková nevýrazná, ničím nezaujme a ničím vyloženě nevadí. V dokončení je to už v chuti zvýrazněné dřevo, lesní ovoce a připadá mi tam hodně sladký závěr. Celkově je to takové nudné, nenadchne a člověk se neurazí snad jen ze slušnosti. Kam se poděla elegantní francouzska? Tahle přejde bez povšimnutí okolo. Kde je ta touha vylízat jí do sucha? 72/100

Pak jsme zabrousili do Norska a čekal nás Bivrost Alfheim 46% - single malt - cask: Crocodile Charred and ex Islay Když se chvíli počká, čichové buňky si trochu zvyknou, tak je to nic moc. Tráva s citrusy, lehký smrad chléva. Ale vlastně přežitelné. V chuti ovocná sladkost, pomeranče, možná i trochu medu, hořkost dřeva. Ale čekal jsem to horší, ono to i jde. V dokončení doznívá dřevo, dojem lehkého dřevitého výluhu. Celkově je to takové divné, ale stále zkusitelné. Ale kdo nezkusí, o moc nepřijde. 65/100 (WB:238275)

Od polárního kruhu jsme se vrátili do našich zeměpisných šířek a pokračovali do Belgie na Lambertus 4letá Single Grain Single Cask 48,4% Podle vůně přemýšlím, zda nám omylem nenalili naparfémovaný čistící dezinfekční prostředek na ruce vonící jako letní louka, tedy ta letní louka co cítíte z mýdla za 5 korun. Přemýšlím, zda vzorek nepřesunu k setu - okena, jar a další. Podle chuti to bude tekuté mýdlo oslazené umělou sladkostí s chutí ovoce. Jediné plus dokončení je to, že je na konci. Drahé tekuté mýdlo a ještě navíc špatně meje. 42/100

A opět se vrátíme na sever a to do Finska, čeká nás Kyrö Malt Oloroso 47,2% - malt rye whisky, finnish in oloroso sherry casks, 100% rye malt Při prvním přičichnutí jsem si vzpomněl na plakát boje proti alkoholu: "Ne, děkuji! Raději knihu". V aroma obilnost v plastovém barelu v zatuchlé kůlně. To je snad zkažené, zatuchlé, kdyby to mohlo plesnivět, tak by to snad i plesnivělo. Odmítám čuchat a bojím se napít (já musel bejt v sobotu večer slušně nalitej, že jsem to i ochutnal). Potlačil jsem pud sebezáchovy a tak jak mi to smrdí, tak mi to i chutná. Zatuchlej hnus s nádechem oloroso sherry. Dokončené překvapivě jde, doznívá koření a trochu čokolády. Ale hlavně, už je to pryč z pusy. nebodováno, tomuto typu alkoholu nerozumím (WB:246583)

A ještě jednou Finsko a opět Kyrö Wood Smoke 47,2% - malt rye whisky, 100% rye malt Že vám ta minulá nevoněla a nechutnala, žádný problém, my umíme vyrobit i další, co vám nebudou chutnat. V aroma čerstvě pokácené dřevo, které je ještě mokré a někdo se ho snaží usilovně zapálit. A všude okolo smutně voní les. V chuti se ukazuje co všechno použili na podpal - vše co hoří, nejlépe když se poleje olejem, oni při tom snad spálili i ten traktor, kterým to dřevo tahali. tohle taky neboduji (WB:250413)

Uzavřel to EMIL Sigle Malt Whisky 58,7% přímo Ein Schwarzwalder Original Ve vůni mám ovoce, ovšem s divnou směsí pod tím, něco mezi divnou pálenkou a v ní louhovanou zeleninou. I kousek zpařené kapusty. V chuti hromada koření, pak slad smíchaný s ovoce a začne se do toho míchat ta divná zeleninová směs. Občas tam zavane i kousek příjemné chuti, ale fakt se mi to nechce zkoumat. Dokončení se nese s čokoládou, kávovou čokoládou. Taky bez bodů. Zaslechnutá věta "Emile, Emile, tak to je nemilé." patřila k těm lepším a kladnějším ohodnocením.

Jdu vymyslet, čím tuhle ochutnávku zajíst, takové hovno je docela dobrý kandidát.
Odkaz na tuhle ochutnávku budu přeposílat všem českým stěžovatelům, že jejich whisky jsem hodnotil nejhůře. Teda doufám, že to nikdo z nich netrumfne.

Tímhle skončit Ozvěny ze Svachovky nemůžou, takže budou ještě pokračovat.

-----------------------------

Ozvěny ze Svachovky nechci končit ne zrovna povedenou ochutnávkou. A tak, když jsem došel na konec, tak můžu říct, že kruh je uzvařen. A to je dobrá zpráva, jsme zase na začátku. A pro zakončení "oficiální" části setkání jsem si vybral dvě vydání Old Well prezentované na první ochutnávce.

Začnu s Old Well Distillery only Mullberry 1st Fill 48,5%. Když se vydýchá, tak lehká vůně dřeva a tropického ovoce. Sladkost zralého ovoce. Zralé, až trochu přezrálé banány. Voní to zajímavě, to dřevo to posunulo do míst, které až tak neznám. Celé to tak trochu rámuje lehká vůně dřeva. V chuti asi více dřeva než ve vůni, ale v příjemné podobě, sladkost zralého až přezrálého exotického ovoce, trochu přezrálých banánů a trochu kyselosti zelených jablek. Dřevo postupně ustoupí a smetanově hladí. V dokončení příjemně doznívá chuť. Je to dobrý, ale je to hůře určitelný, dřevo moruše tam přidalo neběžné tóny a naslepo bych z ní byl asi trochu zmatený. Jako celek je to dobrý, příjemně se to pije. Jako experiment to je určitě zajímavý a ukazuje nám vliv dřeva, které máme problém si i představit. 80/100 (WB:260689)

Druhou bude Old Well Bourbon Cask Peated "Sraz whiskařů" Batch 1 57,9%. S touhle whisky mám jeden drobný problém - chce čas. Jak čas na vydýchání, tak čas na věnování. Při prvním ochutnání na srazu mě moc nenadchla, nevadila, ale nenadchla. Doma jsem z ní pak byl nadšený. Když jsem jí nedávno potkal znovu, jen tak na rychlo, ani jsem přesně nevěděl, co mám ve skleničce, tak opět nenadchla a tak jsem jí ani nevěnoval moc času a prostoru (moje chyba, neužil jsem si ji, whisky chyba, nepochválil jsem ji). První dojem z vůně mám spáleniště. Tak trochu "přes spáleniště a krvavé řeky" a to nechcete. Když se jí ovšem nechá ten čas, tak se mi tu potkává vůně lesa a hořícího jablečného sadu. Ve vzduchu se mísí vůně hořícího ovocného dřeva a jeho ohněm opékaných jablek. A jak postupně dohořívá, tak se vzduchem začne vznášet vůně popela a připáleného vánočního cukroví. Připálené vanilkové těsto. V chuti se vracím do spáleného sladu, ohořelé dřevo, popel se vznáší ve vzduchu, z popela na zemi si beru připálené opečené jablko a bez čištění se do něj zakusuju. Přidávám si k tomu nespálené vanilkové rohlíčky. Občas trochu koření. Vánoční pohoda ve shořelém sadu. Skoro pyromanova romantika. V dokončení doznívá spálené dřevo a popel, sladkost jablek a vanilkových rohlíčků. 88/100 (WB:260690)

To je hezčí zakončení Setkání na Svachovce. :)

-----------------------------

Ukončí to takové nepřímé ozvěny ze Svachovky. Přivezl jsem si odtamtud pár vzorků, které jsou se Svachovkou přímo svázané - jedná se o různá privátní plnění whisky Old Well. Poděkování za možnost ochutnat patří Jirkovi Srbovi, Radkovi Martinkovi, Pavlu Šustrovi a Tomášovi Hradcovi a taky všem okolo nich, ať nemají pocit, že příště tam musí přijít celý zástup.

První jsem ochutnával na Svachovce, ovšem už dříve. Ochutnával jsem ji už vícekrát, ale ještě stále nenapsal, tak opět přišel její čas. Old Well 5letá Aingeall Peated Kagor Finish 58,7% - privátní single cask Jirky Srba věnovaný jeho ženě Lence. Ve vůni příjemná sladkost lehce opečeného zralého až lehce přezrálého ovoce. Sladkost trochu uzeného medu, už vychladlého a ztvrdlého. Chuť se nese v duchu vůně s přidaným pepřem, zvláště v prvním doušku si pro sebe vzal dost pozornosti, pak se ukázala hezká ovocná uzenost, sladkost uzeného medu a krásně začala hladit. V dokončení opečené ovoce na ohořelém klacku. Příjemné a povedené pití. 83/100 (WB:236111)

I druhá sklenička patří Jirkovi a jeho jubilejní Old Well Pearl Wedding - Lenka a Jirka Thirty Years Anniversary Edition 56,1%, řekl bych, že název řekl vše. Ve vůni tam na mne dýchá vyzrálé stáří a klid. Spokojený klid ztichlého sklepa, vůně působí jemně, dýchá tam na mě dřevo sudů, zralé lesní ovoce a hromada dalších vůní, nemá dominantní vůni. Nedaří se mi tam určit přesněji vůně, takže toho nechávám a beru to jako celkem komplexní celek. V chuti drží podobnou neurčitost, sladovo-ovocná sladkost, trocha dřevitého medu, lehce okořená pepřem, pak mi přejde ovocné až trochu hruškové zralé sladkosti, ta neurčitost se nakonec dost rozjela a bohatě se předvádí. Vše je tam spíše lehce a vzájemně se doplňuje. Připadá mi v chuti hezky sladěná, spíše do komplexnosti než hlavní chutě. V dokončení trocha hořké čokolády a tmavým zralým ovocem a lehce dřevitým medem. Skoro bych řekl, že whisky ve sladěnosti odpovídá i svému názvu a určení. 82/100 (WB:259015)

Další ochutnávám také s zpožděním. V dubnu 2024 oslavil brněnský The Whisky Shop 20 let a při této příležitosti si vydali Old Well 6letá The Whisky Shop Cabernet Sauvignon Single Cask 50%. Ve vůni se nesou příjemné vinné tóny, postupně více vynikne ovoce, trochu do jablek a v pozadí mi tam jdou tóny ořechů v čokoládě. Příjemné aroma s nádechem vína. V chuti hezky hladí od první chvíle, smetanově-ovocná vlna s lehkým nádechem ořechů. Působí jemně, hladivě, nijak výrazně, ale příjemně. V dokončení hezky doznívá chuť. Přišla mi jako příjemné vinné pohlazení, ne až tak výrazné a zapamatovatelné, fajn k popíjení. 81/100 (WB:252164)

Vydána byla ve dvou edicích a ta druhá byla sudovka Old Well 6letá The Whisky Shop Cabernet Sauvignon Single Cask Cask Strength 59,3%. Hned v aroma mi přijde živější a výraznější než naředěná verze. Ve vůni výrazné víno, ale působí silněji a bohatěji. Pod ním mám ořechy, ořechy v čokoládě, postupně se mi více ukazuje hutnější zralé ovoce. V chuti bohatý nástup vína a ovoce, postupně začne chvíli převažovat víno s trochou koření, pak ustoupí ovoci, vánočnímu těstu, ořechům, postupně do ovocné sladkosti. V dokončení doznívá chuť, víno a trocha ořechů. Sudovka mě bavila víc, přišla mi bohatší a zábavnější. 84/100 (WB:251734)

Další privátní edicí, která se ke mně dostala je Old Well Whisky for nature No.2 Sly Fox edition Bourbon/STR/Kagor/Madeira Casks 2.2019/5.2024 58,8%. Ve vůni se na mně valí velká dřevěná mísa plná různého přezrálého ovoce. Silná ovocná sladkost, dřevo navlhlé ze šťáv ovoce, příjemné koření, težší vůně. Postupně jakoby se snažila předvést všechny sudy, kterými prošla, začala to náznakem bourbonu, přes víno jsme se dostali až ke zralému ovoci. Trochu mi v té vůni připadá až překombinovaná. V chuti na mě nejdříve vyskočil bourbon, koření, postupně se přidalo vánoční pečivo a ovoce, sladkost ovoce, teplý ovocný nápoj s kořením a cukrem. V dokončení mě hřeje čokoláda a hlavně lískové oříšky. Celkově mi přišla taková zvláštní, až překombinovaná a nespojená, jak kdyby se tam vlivy jednotlivých sudů trochu praly. 80/100 (WB:259014)

A celé to uzavře láhev, kterou jsem z nich měl asi nejdříve v ruce a to láhev, co jsem vyhrál na první ochutnávce - Old Well Wine Cask stočeno pro Seznam.cz 60,2%. Ve vůni mě přivítalo bílé víno se zralým ovocem, lehké dřevo sudu a skořice. Příjemné, fajn, víno tam pocitově hladí. V chuti zralé ovoce, následované kořenitostí, při prvním doušku až do páliva, pak se vrací zralé ovoce se skořicí, jak ovoce do kompotu, sladkost kompotového ovoce a dorazila i čokoláda. Při dalším doušku ovoce s ořechy a ukázal se větší vliv vína. On tam byl od začátku, projevoval se, ale nebyl jsem ho schopný plně určit, teď se projevil natolik, že si ho uvědomuju i zpětně. V dokončení víno, čokoláda s ořechy, ovoce a uzavírá to vinná suchost. To víno tomu dodává trochu nezvyklý nádech, mně spíše zaujal a přemýšlel jsem zpočátku nad tím, co to je. 84/100 (WB:259371)

A to už je opravdu poslední. Ještě jednou díky Lukášovi za to, co pro nás dělá a za jeho whisky. Doufám, že další roky se budeme setkávat dále.

Setkání členů Old Well whisky klubu na Svachovce - leden 2024

Stejně jako loni byly na zimním srazu představeny whisky, které obsahují Old Well a Gold Cock whisky - Gold Well a Old Cock, už Batch 3. Jsou to české blended malt whisky ze Svachovky a od Jelínka, spolu smíchané v poměru cca 60% ku 40%, jednou tak a po druhé obráceně. Páteční ochutnávka patřila těmto palírnám a byla vedená současně Lukášem Andrlíkem a Mirkem Motyčkou. Ochutnali jsem nejen výše zmíněné whisky, ale i zajímavosti ze sudů.

Zbytek večera byl dobrovolně tématický. Zcela nepřekvapivě jsme se shodli na základním tématu a to byla - whisky. A protože se jedná o setkání whiskařů, tak se nejednalo o žádné bezduché chlastání, ale ušlechtilé degustování, diskutování o důležitých whisky tématech, vůních, chutích, dojmech. Děkuji všem, od kterých jsem měl možnost ochutnat whisky a tak trochu se omlouvám za lehkou škodolibost z mé strany. Nechal jsem tam kolovat láhev whisky Method. Všichni nosí dobré a velmi dobré whisky, tak jsem vzal whisky, o které mnozí slyšeli a málokdo jí pil. Ovšem řekl bych, že patří k nezapomenutelným. Docela dobře jsem se bavil nad výrazy jednotlivých ochutnávajících. Většina ohlasů nebyla kladná, ale i tak jí doporučovali dále - "už ji pili támhle u toho stolu? ještě ne? vem jim to tam taky". Dost lidí si myslí, že degustování a odborná i laická diskuse o whisky je něco jednoduchého, ale ve čtyři ráno jsme odcházeli docela přepracovaní.
A moji láhev opět pohltila malá černá díra Svachovky. Nevadí, ať si jí užije.

Sobota se pak vždy nese v duchu masterclassů, tedy vedených ochutnávek od dalších lidí.
V sobotu ráno ve dvanáct hodin začínal Martin Kozubík a to degustací nazvanou "Tchaiwanský tygr". Jeho povídání se ovšem netýkalo přírody, ale skvělé whisky Kavalan. Dostalo se i na láhve, které byly stočeny speciálně pro český trh a whisky Solist Brandy Cask se mi dost líbila. Vrcholem pak Solist Fino.

Další degustací vedl Michal Marešovský a měla v názvu The Singleton. Když se řekne "The Sigleton", tak se znalci ptají jaký, protože vědí, že jsou různé. Je třeba říci, že se od sebe liší a v sudovce jsou zajímavější než v základu a přitom si stále drží lini dobré a všeobecně přijatelné whisky, která se nesnaží něčím šokovat, ale spíše ukázat svět whisky z té mírnější a uhlazené stránky těm ostatním, co ho teprve objevují.

Následující Vladimír Fogl si pro nás přichystal téma Kouřové palírny na dietě. Neřešili jsme naštěstí kolik kalorií má který panák a co pít při dietě. Degustace se věnovala výrobcům kouřové whisky a jejich nenakouřeným whisky. Před nějakými patnácti lety vzbudil Ardbeg Blasda trochu pozdvižení, kdy se na trhu po klasické desítce, Uigeadailu a dalších najednou objevil Ardbeg nakouřený na nějakých 8 ppm. To přece není Ardbeg? Co nám to dělají. Taky jsem byl tehdy zklamán a jsem rád, že jsem ji mohl znovu ochutnat (ty další taky), tentokrát už s většími znalostmi a odstupem.

Jirka Šinogl si opět připravil trochu kontraverzní téma a nakousl oblast Šedých zón Skotska. Z jeho masterclasu bylo natočeno i video a tak, ten kdo tam nebyl nebo si to chce ještě jednou připomenout, tak se na to může podívat. Zajímavé, kolik různých věcí a faktů se ohnout, jak některé informace mohou vyznět jinak a jak nad něčím jsou zavírané oči a je to tolerováno a nad něčím nejsou. Jak si některé informace sami domyslíme, protože tak to určitě mysleli, jen to tam nenapsali. A nebo to tam nenapsali proto, že to tak není?

Večer uzavíral Marek Lopko a jeho one-man show, doplněná o dobrou whisky. Tady je náročné sladit všechny smysly a činnosti dohromady. Nemůžete se smát, zrovna když degustujete. Posloucháte a současně se snažíte nerušeně vychutnávat nalité vzorky. To se nedá vyprávět. Za prvé mi umělá inteligence při psaní promazala veškeré citace. A zda druhé, to se prostě musí zažít jako celek.

Neuzavíral ovšem večer, ale jen sobotní degustace.
Večer dále pokračoval, protože bylo třeba probrat spoustu dalších důležitých věcí, něco i ochutnat. Došlo i na zpěv. Tím ovšem nemyslím pány s kytarama, které bylo možné slyšet v pátek i v sobotu večer a šlo jim to dobře a hezky se to poslouchalo. Došlo i na zpěv můj a některých ostatních. Musím říct, že tentokrát mi můj zpěv ani uši netrhal, protože jsem ho přes ten randál ani pořádně neslyšel.
Vzhledem k tomu, jak se někteří cítili z pátečního přepracování ještě trochu unavení a opět jsme celý den tvrdě pracovali, tak jsme se rozhodli to tenktokrát ukončit dříve. Povedlo se nám to i splnit, naše odpovědnost se opět projevila a už v půl čtvrté jsme odcházeli spát. Do té doby o nás ovšem bylo stále dobře postaráno a měli jsme co jíst a pít (fotka ze stolu je udělaná okolo třetí hodiny).

V neděli ráno se při snídani všichni navzájem rozloučí, aby se s mnoha dalšími potkali u obchodu, kde někteří kupují láhve a někteří výborné pralinky, jako omluvu svým lepším polovičkám, že se vracejí z víkendu v takovém stavu.

Opět to byla skvělá akce, kde jsem potkal spoustu skvělých lidí a s další spoustou se seznámil. Celý víkend se povedl natolik, že od určité chvíle jsou vzpomínky méně konkrétní, ale stále pozitivní. Děkuji všem a doufám, že dorazím na letní Svachovku.

Fotky jsem si vypůjčil převážně od Jirky Srba. Děkuji

V následujících dnech se budu postupně věnovat jednotlivým degustacím a tomu jak jsem to viděl já. Mějte trpělivost, mám to trochu nabitý a nevím jak budu stíhat.

A tento úvod ukončím trochu pohádkově - Bylo, nebylo, ...
Prostě Punk´s not dead, vy volové

Víkend na Svachovce je za námi.

Z FB ze skupiny Whisky CZ/SK od Zdeňka CZ ze 29.1.2024:

Jak dopadnul tentokrát?

Zazářili hned napoprvé noví prezentátoři. Martin Kozubík se svojí podporou exotické tchajvanské značky Kavalan dokázal zaplnit sál. Marek Lopko sice není nováčkem mezi prezentátory, ale poprvé se představil v barvách Signatory Vintage (a pod jejich křídly také Edradour/Ballechin). Nejenže dokázal zaplnit sál, přestože na něj vyšla kapacita místa až v pozdních hodinách posledního dne, ale obětavě ještě po skončení vedl individuální konzultace nad konkrétním dramem "z jeho sbírky" s možností nákupu zbylých lahví.

Na fotkách ze Svachovky jsou vidět samé usměvavé a velmi uvolněné tváře. Digitálně zachycené štěstí ze vzájemného setkání a sdílení zážitků. Zábavná zážitkovost degustací a master classů se stává novým fenoménem Svachovováckých setkávání. Největšímu pobavení se těšily prezentace Lukáše Andrlíka a Mirka Motyčky a závěrečná show Marka Lopka. Tito borci můžou z fleku zahodit svoje flašky a jít se živit do showbyznysu. Zazářili by i tam, ale doufám, že ty lahve přeci jen nezahodí a budou nám i nadále servírovat nejen zábavnou show, ve které vynikají, ale taky podkladové aktivum (jak rádi říkají investoři) neboli tekutinu (jak naši whisky nenápadně označuje Marek), prostě naše miláčky v lahvi, kteří činí naše životy zajímavější a krásnější. Pokud můžeme naše zážitky veřejně sdílet - a to právě Svachovka naplňuje vrchovatě.

Chci moc zdůraznit úlohu jednoho nenápadného muže v pozadí, bez něhož bychom si takhle nemohli užívat. Je jím Vašek Cvach, který Svachovku vybudoval a rozšiřoval až do dnešní podoby. Nabízí dokonalý servis, kde nic nechybí. Nikdy nedojde pití (pozor i nealko !), vždy je dost jídla, víkendová obsluha je milá a usměvavá, každý najde svoji postel.

Není to samozřejmost se takhle postarat o bandu 100 lidí, kdy objekt praská ve švech. Při odjezdu můžete koupit odpustek pro nezúčastněné manželky, přítelkyně, děti: proslavené čokolády, skvělou kávu nebo příjemně padnoucí ponožky. A když budete mít štěstí, naváží Vám tu čokoládu pan majitel osobně. Protože našim příjemným zážitkům předchází usilovná práce jeho osobně a celého týmu, který vybudoval.

Ozvěny ze zimní Svachovky

Pátek patřil Svachovce a Jelínkovi a hlavně jejich společné whisky - Gold Well a Old Cock. Jedná se už o Batch 3. Ochutnali jsme jak obě nové whisky, tak i nové věci zrající v sudech.

Ochutnávali jsme sice v jiném pořadí, ale já začnu od Gold Well. Jedná se o stejný destilát jako v batch 2, tedy Old Well peated Marsala a bourbon cask a Gold Cock peated Virgin Oak, je tedy o rok starší a další rozměr chutí jí předal roční finish v sudu po Sherry PX druhé plnění. Poměr je 60:40 pro Old Well. Celkem jí bylo stočeno 391 láhví.

Na Svachovce mi kouř ve vůni přišel slabší, což může být předchozími vzorky. Teď tam mám hned od začátku nauzený kouř, uzený med a do toho sem tam motá hořká čokoláda a rozinky. A ještě se začala přidávat sadová ovocnost. Je to výrazné, zajímavé, ale úplně nevím, zda se mi to líbí a zda se tam ty whisky doplňují nebo perou. Postupně se mi tam ukazuje i trochu mladost. V chuti je první dojem podstatně lepší než u vůně. Hned od začátku se projeví PX finish, trochu nakouřená, trochu nauzená čokoláda, rozinky, ovoce, sladkost a ovocnost na ohni pečeného ovoce, pak se postupně více projevuje sadové ovoce a začíná lehce kousat. V dokončení doznívá hořká čokoláda, ovoce a kousavý kohoutí ocas. 77/100

Přidám druhou v pořadí Old Cock. Zde se také jedná o o rok starší destiláty Old Well peated Marsala a bourbon cask a Gold Cock peated Virgin Oak a její rozměr chutí jí předalo další zrání ve stále stejném sudu. Poměr je přibližně 60:40 pro Gold Cock. Celkem jí bylo stočeno 324 láhví.

I když stejné destiláty, tak tady mi dominuje spíše sadová ovocnost i s tím sadem, nijak agresívní, spíše působí celkově uhlazeným dojmem a kouř se postupně objevuje jen v pozadí pro dokreslení atmosféry. V chuti je zajímavější a bohatší než ve vůni, opět sadová ovocnost, vanilka, celkově působí uhlazeným dojmem. V dokončení ovocnost, zůstává mi nauzený med a trochu kousavého kohoutího ocasu. 76/100

U obou whisky je znatelné zlepšení oproti Batch II. Jenže. (dramatická pauza) Gold Well dostal PX finish, který mu dal výrazný další rozměr, ale trochu mi připadá, že se tam ty whisky perou. Ani vlastně nevím, zda se mi tu kouř a PX líbilo. Když si budu chtít užít PX ze Svachovky, tak raději šáhnu po jejich core. Old Cock příjemně překvapil svojí uhlazeností a působí i dospělejším dojmem. Jenže jak přišel, tak odešel. Skoro se mi nechce věřit, že to jsou dva skoro stejné destiláty. Tyhle láhve pro mne mají největším význam v tom, že ukazují, jak dva lídři české whisky dokážou spolupracovat a jejich vztahy jsou stejně přátelské jako atmosféra celého setkání na Svachovce. Pokračujte v tom, až vydáte Batch 10, tak já prodám své láhve Batch 1 a budu moct jít do důchodu. :) A i když na jednu stranu by mohla být zajímavá kombinace i s dalšími českými značky, tak bych se přimlouval, ať to ponecháte, jak to je. Už to začíná být tradice a když by těch plnění bylo víc, tak by to ztratilo tu zajímavost.

Pak nám oba pánové ukázali i nějaké ty whisky zrající ve sklepech.
Začnu opět u domácích, tedy od Lukáše Andrlíka a jejich Old Well.
Old Well whisky Aged in Bourbon and Pineau des Charentes Barrels ovšem tenkrát po bílém Pineau des Charentes.
V aroma středně zralé ovoce, vůně dřeva v lese, hutnější med, postupně mi tam přibývá ovocná sladkost. V chuti mám smetanovost, jemné ovoce, příjemná ovocnost střeně zralého ovoce. Ještě si to potřebuje dosednout, protože pak se ukáže ostřejší mladost. Celkově se mi to líbilo, trochu dozrát, asi trochu naředit a bude to fajn. Jenže, je zajímavé vidět, co s tím udělalo bílé Pineau des Charentes, ale ta whisky je tak trochu nezajímavá, zvláště s porovnání s tím, co si u Svachovky představím jako Pineau des Charentes finish.

Druhou z domácí palírny byla Old Well zrající 4 roky v sudu po bourbonu.
V aroma je mladá, ale příjemně pečivovitá, vanilka, lehké ovoce, pozadí mám pocit nakouřenosti či popelnatosti. V chuti se kouř ukáže vyrázně, ale směřuje spíše k ohořelému dřevu, ohořelý klacek, co zůstal v ovoci při opékání nad ohněm. Opět příjemné pečivo, dnes byly rohlíčky obvzláště dobře vypečené. V závěru se více projeví mladost a trochu zdrsní až pálivost, chce ještě svůj čas. Líbilo se mi to.

Mirek Motyčka si dal s výběrem tentokrát více práce a přinesl ze sklepa zajímavé kousky.
Gold Cock 2008 finish po rumu, což už je podle data destilace docela slušně stará whisky.
Jenže já nejsem rumovej a finishe po rumu mi nic neříkají. Sadovou ovocnost v aroma mi postupně začne přebíjet něco, to něco bude asi rum a pak už mám ve vůni hlavně drsnější rum. V chuti ten rum z vůně, trocha koření, trocha ovocitosti a pak zase drsnej rum a dřevitost.
Brum, brum, brum, nechci rum, já chci píti whisky a v ní smočit pysky a ne rum. Brum, brum.

Druhou byla ještě nedozrálá Gold Cock 2021 silně nakouřená.
Na to, že by to mělo být skoro tříleté, to teda vůbec nevypadá. První dojem z aroma new-make a jeho meruňkovost. Kouřovka? A silně nakouřená? Když se jí nechá chvíli čas, tak se ten kouř začne ukazovat a přebije ten úvodní new-make (alespoň trochu). V závěru vůně nauzený med. Už jsem čuchal lepší mladý (spirity) kouřovky. V chuti je ten kouř postatně znatelnější. To bylo tak silně nakouřené, že to rozpálilo i podrážky bot. No příště ale destilovat bez nich. Mladý, drsný, ostrý a až přilápený. Kde je ta ovocitost s kouřem, co mají GC Peated? To jsem nedopil ani tam, ani teď tady.

První ranní sobotní degustaci měl v poledne Martin Kozubík. Název degustace byl "Tchaiwanský tygr". Pokud jste očekávali přednášku o Sandokanovi, tak si doplňte znalosti, Sandokan byl znám jako "Malajský tygr", což je skoro co by kamenem dohodil a zbytek doplaval, ale přecejen o kus vedle. Tímto Taiwanským tygrem byla míněna palírna Kavalan. A protože se mi povedlo vstát za brzkého kuropění (asi v deset), dostat do sebe pořádné kafe, vývar a začít se rovnat pivem, tak jsem dorazil i na degustaci.
Degustace byla fajn, plná zajímavých informací a dobré whisky, co více si po ránu přát (samozřejmě dle možností s ohledem na páteční večer).

První ochutnávanou byla Kavalan Triple Sherry Cask 40%. To je prostě taková sherry, sherry pohodička. Krásně pitelná, takový malý dezertík po snídani. Ono k ní není moc co napsat, protože dává přesně to, co od jemné sherry whisky chcete. Přesně to mi v tu chvíli chybělo k probrání do nového dne. Takové milé pohlazení od mladé hezké holky. Mi to připomnělo písničku, co se o této whisky zpívala: "Sherry, sherry lady, sny se o ní zdály, jak jsem si jí laskal. Jen abych nechytil tripla". Při psaní se mi vybavil ještě jeden krátký romantický film, kde pro samou lásku a lásku snad ani neřekli jediné slovo. Ten vám ale sdílet nebudu.

A když jsme se prvním vzorkem naladili na sherry vlnu, tak se na ní vyhoupneme trochu výše a čekal nás Kavalan Solist Oloroso Sherry Cask No.S170425056D Cask Strength 53,2%. Když se vydýchá, tak se zmizí dřevité tóny a začne se prosazovat sherry, těžší ovocná sladkost, tmavá čokoláda a v pozadí mi tam připadá káva. V chuti se potká sladkost, tmavá čokoláda, trochu kořenité sherry, postupně kořenitost ustupuje a ukazují se ještě ořechy, zralé exotické ovoce. V doončení ovoce, sladkost exotického ovoce, čokoláda a úplně v závěru opět trocha kávy. 84/100

Byl bych udiven, kdyby tu nebyl Kavalan lahvovaný pro Českou republiku. O první "české zastoupení" se postarala Kavalan Solist Madeira Cask No.D170317063A Cask Strength 57,8%. V aroma příjemně hladivé tropické ovoce s lehkým kořením, trocha mléčné čokolády, voňavá. V chuti nástup sladkosti tropického ovoce s lehkou kořenitostí, pak hladivost čokolády, postupně hladivá a hezky zabalené ovoce. S dalšími doušky ty chutě jen potvrzuje. V dokončení tmavá čokoláda, slaný karamel. Celkově je hezky hutná, silná a přitom hladivá. 85/100

A druhým "českým zástupcem" byl Kavalan Solist Brandy Cask No.Y171221042C Cask Strength 57,8%. Krásně svěží aroma, svěží hravá ovocnost a mám tam příjemnou vůni kávy. Zralé až lehce přezrálé ovoce, tmavá čokoláda. V chuti svěže tropické ovoce, trochu kořenitosti, nádech brandy, které se s kořením prosazuje stále více. V dokončení tmavá čokoláda, dozvuk brandy, sladkost tropického ovoce a nádech kávy. Celkově hezky svěží whisky s trochou kořenitosti, brandy a kávy. 88/100

A o velké finále se postaral, kdo jiný než ... (dramatická pauza) ... kdo jiný než - Kavalan Solist Fino Sherry Cask No.FI130522040A Cask Strength 58,6%. Po vydýchání sušší, ale fakt hezké sherry, aroma hutné, těžší kandované ovoce v čokoládě, hutné a při tom hebké, těžší pomeranče a hutnější med. Aroma je hutné a těžké a krásně se vychutnává jako celek. V chuti ovocnost s tmavou čokoládou, kandované ovoce, kořenitost až trochu do pikantnosti, postupně zpět čokoláda a její čokoládová sladkost, začíná se více projevovat sladkost zralého ovoce, pikantnost pominula, koření zůstává a začíná hladit. V dokončení tmavá čokoláda, máslové sušenky, pak trochu dřeva. Líbilo se mi to poprvé a líbilo se mi to znovu. 88/100

Hezky jim to tam v Kavalanu zraje, už chápu ten vysoký andělský podíl. Až umřu a stanu se andělem, tak Kavalan taky určitě navštívím.

A když jsem zmínil toho Sandokana, tak si ho připomeneme alespoň písničkou:

Po obědě nás čekal Michal Marešovský a jeho degustace s názvem The Singleton whisky jak ji neznáte aneb "V sudovce hraje úplně jinak". Byla to taková klidná a pohodová degustace o tom, že není The Singleton jako The Singleton. Doplněná navíc zajímavostí, kdy se označení The Singleton objevilo už před rokem 2000 a se stávající řadou nemělo nic společného.

Začínali jsme takovou pohodovkou The Singleton of Dufftown 18letá Sublimely Smooth 40%. Takový fajn začátek na rozpití, zawhiskování a naladění se na další, co nás čekaly. V aroma hodně svěžího ovoce, hlavně jablka, postupně mi tam začíná připadat vliv sherry, ukáže se čokoláda a kandované ovoce. Aroma je jemný, příjemný, trochu zapomenutelný, ale nemá v sobě nic, čím by vadilo. Působí jemným a příjemným dojmem. Nesmí se čuchat moc dlouho, pak mi tam začaly vylézat nepříjemné sirné tóny a zkažené hrušky. V chuti je méně zajímavá než ve vůni. Působí trochu naředěně, zralé ovoce, trocha čokolády a pečiva. Lehké ovocno-sladké koření. Není to na velké zkoumání, působí pitelně, ale vůní navnadila více a chuť tak trochu odbyla. Opět tam není nic, co by vadilo. V dokončení dozní ovoce, čokoláda a trocha hořkosti oříšků. Celkově je pitelná, celkem jemná, určená spíše pro širší publikum, aby jim ukázala, že whisky se dá i pít. A umí dobře lákat vůní. 73/100

Pak nás čekal kousek dávné historie a to The Singleton of Auchroisk 1985/1997 43%. Tehdy prý označení The Singleton bylo použito proto, že jméno palírny Auchroisk se špatně vyslovovalo. Tato whisky skončila někdy okolo roku 2000 a se stávajícími whisky The Singleton tak nemá přímou spojitost. Ve vůni se postupně rozvíjí příjemné sherry, takové lehké, nekonfliktní, čokoláda, kandované ovoce, postupně se přidává sladkost těžkého ovoce. Chce svůj čas na vydýchání a ukazuje se více do hloubky. Staré lakované dřevo, vůně kůže. V chuti příjemná sladkost sherry s trochou kořenitosti, následovaná čokoládou s mandlemi a oříšky, kandovaným ovocem, hlavně tmavé pomeranče. V dokončení trocha suchosti sherry, oříšky, tmavá čokoláda a dozvuk těžšího zralého ovoce. Příjemná sherry whisky, není dělaná tolik do líbiva, ale je dobrá. 81/100

A dál už bylo všechno spešl. Tedy Special Releases. Začínali jsme s The Singleton of Dufftown 17letá Diageo Special Releases 2020 55,1%. Když se trochu vydýchá, tak se mi tu potkává jablečná ovocnost a med. Postupně se přidává rozkvetlá louka na podmáčené půdě (taková ta zemitá vlhkost, co je cítit ve vzduchu, ale jen lehce). Trocha vůně vlhkého dřeva s medem a trochu vanilky. Příjemná, spíše jemná a hladivá vůně. Lehnout si do trávy, zavřít oči a jen tak odpočívat. V prvním dojmu chuti trochu ostřejší až pepřovitý nástup, zcela v rozporu s tím, co jsem čekal z vůně. Ostrost ustoupí a ukáže se čokoláda, která to chce napravit, sladkost zralého ovoce. V dokončení zralé ovoce, hutný med. Ten ostřejší nástup v chuti jsem měl i v dalších doušcích a úplně mi nevyhovoval, navíc vůně svojí příjemností lákala na něco jiného. Na příjemném sluníčku si na louce lehnete do trávy, zavřete oči a po chvíli zjistíte, že jste si lehli do mraveniště. 77/100

Opustili jsme Dufftown, přidali rok v letopočtu a dva roky stáří a výsledkem rovnice je The Singleton of Glendullan 19letá Diageo Special Releases 2021 54,6% Cognag finish. Příjemně hladivé smetanové aroma. Pak se mi tam začne potkávat lehká kyselost jablek a současně svěžest zelených jablek, karamel a uzavírá mi to jablečný koláč. V prvním dojmu mi aroma přišlo hezké, hladivé, ale i když nechává dobrý dojem, tak už tak nějak nic, při dalších přičuchnutích se mi postupně ukázalo více. Ta jemná hladivost mu zůstala. V chuti pohladí, příjemné smetanové pohlazení, trocha koření, ale celkem jemného, máslové sušenky, lehká sladkost zralého ovoce. Chuť je celkem jemná, působí komplexně, hladivě, příjemně. Dobře se to popíjí, hůře se v tom hledá. V dokončení lehce kořenitá ovocná sladkost, sladké ovoce se projevuje čím dál více, v pozadí mám lehký pocit pendreku (což úplně nechápu). Mě se ta její vyváženost a jemnost líbila, současně nepůsobila povrchně. 83/100

S další The Singleton opustíme Speyside, takže to bude The Singleton of Glen Ord 15letá Diageo Special Releases 2022 54,2% Red Wine. Zprvu jemné smetanovo-vinné hladivé aroma, postupně se víno začne zvýrazňovat více. Aroma začne být hutnější, těžší víno a přitom hezky živé aroma. Postupně se mi tam ukazuje ovocnost, červená jablka, tmavá čokoláda, trochu vlhkého dřeva a trocha skořice (?). S postupným vydýcháváním působí lepším dojmem a více komplexnějším. V chuti je hodně živá, ovocná, vinná, trochu koření, skořice, trochu jablečné či vinné kyselosti. Při dalších doušcích mi tam to víno spíše uhlazuje ostatní špičky. V dokončení mi doznívá sladkost zralého ovoce, následně lehká kyselost vína a jablek. Občas mi tam v chuti přišla trochu kyselost a i když jen málo, tak to není můj šálek whisky, ale celkově je dobrá a dobrá. 84/100

A uzavíral to loňský Special Release The Singleton of Glendullan 14letá Diageo Special Releases 2023 55% Chardonnay. Aroma je příjemně jemné, to víno to zjemňuje. Sladkost zralých jablek, lehké koření, jablečný džus. Působí hodně komplexně a přívětivě. I když chvílema mám pocit, že toho vína tam mám až moc. Aroma je fajn, příjemné, až trochu nevýrazné. V chuti příjemně hladivé, víno krásně uhlazuje, sladkost ovoce a jablek, cukrovinková hebkost. Krásně mi hladí chuťové buňky. V dokončení jen tak příjemně odplyne. Pro mě ničím moc výrazná whisky, ale zanechala hezký dojem, příjemně pohladila, příjemně se pila. 82/100

Michal nám ukázal, že není The Singleton jako The Singleton a že to sice není whisky, která vás posadí na prdel, ale je to ta pohodovka, kterou si člověk rád dá jen tak na odpočinek. A současně může být i vstupní branou do světa whisky pro newhiskaře.

Vláďa Fogl si pro nás připravil prezentaci s názvem Kouřové palírny na dietě. A tak jsme se dozvěděli, kolik má která kouřová whisky kalorií a jak s ohledem na moderní trendy palírny nově dělají whisky LIGHT a také whisky ZERO sugar, které obsahují méně cukru než některé konkurenční produkty a mají méně kalorií. A to vše při zachování maximální chuti a požitku.
Kecám :)
Degustace byla zaměřena na známé značky kouřových whisky, ovšem v podstatně méně nakouřené verzi a až nenakouřené.

Jako první nás čekal Ardbeg Blasda 40%. Když jsem se s ním setkal poprvé v roce 2010, tak jsem z něj moc nadšený nebyl. Prostě Ardbeg má mít kouř a basta. Kdyby ho dneska vydali znovu, tak by k němu přibalili pohádku o tom, jak si drak udělal v zásobě rašeliny hnízdo a protože se ho báli probudit, tam museli udělat jen málo nakouřenou verzi z toho, co měli bokem. A protože je to samozřejmě zcela mimořádná vyjímka a limitka, tak cena je dvakrát větší a o dalších 50% ji zvedne přidaná pohádka. Ardbeg Blasda je ze sladu, který byl nakouřen na 8 ppm, což je tak třikrát méně než běžné základní nakouření používaného sladu. Ve vůni lehký kouř je, ale spíše tam mám slanost a citrusy, sladkost lehce opečeného ovoce. Kouřovku ovšem nezapře. Postupně se tam začíná více projevovat kouřem načichlá rašelina. Slovo "více" je relativní - na nekouřovku by to bylo až moc kouře, na Ardbeg je to jen lehoučko. Sud se zrající whisky se na týden zastavil na návštěvu u sudů s klasickým Ardbegem. Dlouho tam ovšem kouř nevydrží a vrací se sladkost ovoce jen s lehkým opečením a trocha slanosti a citrusů. V chuti se kouř projeví více, nakouřené opečené ovoce, citrusy, sladko-slané tóny, trocha zemitosti, vanilka v pozadí, postupně trocha pepřovitosti. V dokončení doznívá koření s pepřovitostí, postupně nahrazované ovocností, lehce opečeným ovocem, lehce nakouřenou rašelinou a lehkou nauzeností. Mně se ta whisky líbí, na Ardbeg je to málo nakouřený, ale zase tam o to více vyniknou ty další vůně a chutě. Má to svoji hloubku a jako Ardbeg z té doby s jednou potlačenou složkou to je zajímavý. 85/100

Jako další nás čekal Caol Ila Stitchell Reserve Unpeated Style 2013 Diageo Special Releases 59,6%, ta už má slovo "unpeated" i na etiketě. Ve vůni hutná ovocnost a zemitost. Postupně jablka a hrušky, vůně koření, dřevo, trochu vanilka. Hezky to voní. V chuti kořené vánoční pečivo, jablečný koláč. Ve vlnách se mi tam ukazuje kořenitost, úplně mi nevyhovuje, ale jako celek mi to chutná. Vánoční těsto na vanilkové rohlíčky. Doznívá mi tam lehce kořenitá ovocnost, pak se přidá to těsto a na konci mám takový travní pocit. Chutnala mi, kdyby trochu ubrali s tím kořením, tak by mi chutnala i víc. 85/100

Pokud si pamatuju dobře, tak Kilchoman je Vláďova oblíbená palírna a tím se u nich objevila také "unpeated" verze, tak bylo jasné, že nebude chybět. Do degustace vybral Kilchoman Uniquely Islay Series 23.8.2012/5.11.2020 unpeated 100% Islay Oloroso single cask No.552/2012 56,6%. Na to, že to má být "unpeated", tak jim to ve vůni dost čmoudíkuje. Ne úplně čmoudíkuje, ale mám tam už vychladlé ohořelé dřevo. Dále mám ve vůni sladkost těžšího zralého trochu okouřeného ovoce, oloroso, vyloupané vlašské ořechy, to ohořelé dřevo mi tam připadá dost silné a mám ho tam u všeho. V chuti sladkost hodně zralého ovoce, koření, ovocná čokoláda, postupně se více ukazuje lehce opečené, ale očouzené ovoce, opečený banán, postupně se začíná přidávat kořenitost. V dokončení ovocnost s nádechem ohořelého dřeva. Pilo se to dobře, ale úplně jsem tu whisky nepobral. Na etiketě "unpeated", nebyla klasicky nakouřená, ale ohořelého dřeva jsem tam měl ve vůni dost, někdy až moc. 84/100

V palírně Tobermory dělají nenakouřenou whisky s názvem Tobermory a nakouřenou s názvem Ledaig. Výrobní proces by dnes měl být stejný a liší se jen použitým sladem. Dříve se ovšem více lišil i výrobní proces a tak tato whisky má na přední etiketě uvedeno "distilled at TOBERMORY", člověk by jí tedy zařadil jako Tobermory. Na zadní etiketě je ovšem uvedeno: Distillery Name: Tobermory a Distillate Type: Unpeated Ledaig, takže člověk by jí zařadil jako Ledaig. A teď si vyberte :) A vybrali jsme, že to bude Ledaig. Takže tu máme Ledaig 23letá 1995 C. Dully Selection 5.9.1995/2022 Refill Hogshead 46,8%. Ve vůni hodně ovocnosti, tmavé třešně i s trhnutýma větvičkama, hluboké vyzrálé aroma. Postupně mi tam začínají přibývat citrusy se sladkou nakyslostí. Voní mi tam lehce kůže a medové plástve. Aroma se mi líbí čím dál tím víc. Vánoční těsto s jablky, vanilka a koření. V chuti se hezky rozplývá, vánoční cukroví, vanilka, postupně přichází ovocnost, hezky hladí, med s trochou koření, postupně trochu do perníku. V dokončení koření, skořice, ovoce, smetanový koláč. Ta se mi hodně líbila, ve vůni nejvíc, ale zbytek nijak nezaostával. 88/100

A na závěr se pochlubil, jak jim (brněnskému The Whisky Shopu) hezky zraje jejich sud tady na Svachovce a tak jsme ochutnali Old Well 5letá Cabernet Sauvignon finish. V aroma se mi potkává lehký kouř s ovocným a medovým nádechem s vinnými tóny. Je to celé hezky svěží. Postupně mi tam přichází opálené dřevo a trocha popela. V chuti se potkává nakouřenost a ovocno-vinná uhlazenost. Nakouřenost je tak dost zaoblená a zabalená v tom ovoci a víně. Působí tak mohutnějším dojmem, jak to jde dohromady, ale nijak tam neruší a nevyčnívá. Postupně mi to více ovocně sládne a pak se tam stejně víno přihlásí o slovo. V dokončení se mi potkává suchost s kyselostí vína, ten konec mě moc nevzal, ale jinak hezký.

Jirka Šinogl si pro nás opět připravil spíše zajímavou prezentanci než degustaci. Samozřejmě jsme neseděli nasucho a ochutnávané whisky doplňovaly téma a nedá se říci, že tam byly jen do počtu. Nebyly špatné, ale primárem byla prezentace a whisky byly vybrané podle ní. Prezentace byla nazvána Šedé zóny Skotska. Výroba skotské whisky je svázána hodně pravidly a někdy máme pocit, že díky SWA je hlídáno, aby se výroba držela schválené "tradice" a moc z ní nevybočovala ani směrem do novinek, ani směrem ke starým tradicím. A v mezích těchto hranic se někteří snaží pohybovat na hraně (v šedých zónách), což někdy přináší inovace, někdy produkty co narazí a někdy je to marketing v mezích zákona. Jirka nám přednesl některá fakta a svůj pohled na ně. Občas je to čtení mezi řádky (např. když tam nějaká informace není, znamená to, že to tak nebylo nebo jim jen nepřišla důležitá, aby ji tam uváděli?). Když máme pravidla u whisky tak jasná, tak proč tu mohou vznikat dohady a otazníky? Na nás pak je, zamyslet se nad tím. Ne každá nenapsaná informace znamená, že nás chce někdo podvést, ale může také znamenat, že to není tak úplně, jak automaticky předpokládáme. Může a nemusí, někdy je těžké odlišit, co je oprávněná pochybnost a co je spekulace. A nejen tím, co prezentoval Jirka, svět whisky už nám párkrát ukázal, že se mu nedá slepě věřit.
Prezentace vyvolala docela ohlasy a protože na FB by zapadly, tak jsem jim věnoval vlastní část - Šedé zóny Skotska.
Já se tu nebudu pouštět do rozebírání Jirkovi prezentace, tu vám doporučuji shlédnout (video a odkaz níže) a udělat si názor sami. Pročíst si můžete i další věci v diskusi, co k tomu bylo napsáno (viz odkaz výše). Já se pustím pouze do recenzí whisky, které jsme při tom ochutnávali.

Jako první whisky během prezentace byla Glenmorangie 12letá The Lighthouse 48%. Ve vůni mi připadá větší vliv bourbonu s lehkým nádechem sherry. Vánoční cukroví, jablečný koláč, ovoce na vánočním stole. Postupně se mi ještě přidal medový perník. Působí příjemně, ale po chvíli začne všednět. V chuti vánoční cukroví s ovocem, lehké koření, skořice, smetanová a hladká, postupně lehce kořeněné ovoce. V dokončení ovoce s oříšky. Celkově fajn whisky na začátek, nejvíc zajímavá tím barákem, takový fajn základní průměr. 75/100

Další byla Compass Box Amici Ad Vitam 48%. Ve vůni je to svěží příjemná sherryovka. Ovoce, tmavá čokoláda. Nepůsobí hluboce, ale působí svěže a dobře udělaně. V chuti slibuje co dává ve vůni, prostě sherryovku, jen tak na pohodu. Postupně má trochu sherry kořenitosti společně s ovocem, které se pak překlopí do ovoce s lehkým nádechem čokolády. V dokončení doznívá sherry, ovoce, tmavá čokoláda. Celkově prostě fajn sherry whisky na popíjení, nepůsobí hluboce, ani ani lacině (teda dokud jsem nezahlídnul na WB cenu, za ty peníze bych si představoval více, ale na body to vliv nemělo). 78/100

Třetí byla GlenAllachie 12letá Single Cask 2009 Rioja Barrique Cask No.3831 18.3.2009/6.2021 bottled for A Robust Dutch Winter 56,6%. Ovocno-vinný nádech, víno s ovocem, seno. Vůně celkem příjemná, ale mám tam docela dost toho vína. V chuti hutnější víno-ovoce, trocha koření a vinné kyselosti, zralé až lehce přezrálé ovoce. Při dalším doušku sladkost ovoce s lehkou vinnou kyselostí. V dokončení víno, oříšky a lehké dřevo. Celkově tomu asi není moc co vytknout, na zadek mě to ale neposadilo a to víno mi tam trochu nejede, což je ale věc preferencí a chutí člověka. 80/100

Čtvrtou Glendronach Cask Strength Barch 12 58,2%. Když se trochu vydýchá, tak vyleze sladkost PX. Čokoláda, kandované ovoce, prostě už ve vůni to slibuje bonboniéru z tmavé čokolády. Hutná sladkost zralého až lehce přezrálého ovoce. V chuti nastoupí sladkost následovaná čokoládou, sladkostí zralého ovoce, prostě PX, přidává se tmavá čokoláda s kandovaným ovocem, lehké koření a rozinky. V dokončení pak rozinky, čokoláda a kandované ovoce. Co slíbila pověst této whisky, to i whisky dala. 84/100

Plnění pro Česko tam zastupovala Glenfarclas 2008 Single Cask Sherry Hogshead Cask No.2993 24.11.2008/27.9.2023 bottled for CMWS 58,8%. V prvním dojmu zavoní sherry, pak se přidá sladkost zralého ovoce a nasládlé dřevo. Suší sherry s lehkým koření a tmavou čokoládou. Hezky čisté aroma. V chuti mám v prvním dojmu sherry a dřevitost sudu, postupně se mění ve sladší dřevitost. V dalších dojmech se tam přidává čokoláda, kandované ovoce, sladkost čokolády a zralého ovoce. A opět se začíná vracet to dřevo, trochu nahořkle a s ostrostí. V dokončení pak dřevo s kandovaným ovocem, pak ovoce, oříšky a přidá se kořenitá čokoláda. Ve vůni se mi celkem líbila, nebylo to prvolíbivá sherry whisky, ale působila na mě krásně čistě. V chuti v prvním dojmu sherry, ale pak tam prostě cítím dřevo, byť ne že by to přebilo. 80/100

Uzavírala to Caol Ila 2009 Distillers Edition C-si: 8-481 2009/2021 Double Matured in Moscatel Cask Wood 43%. Sladová květinová ovocnost s ovocným kouřem, sladkost čokolády a ovoce a to vše lehce kouřově ouzené. Připadá mi tam takový bylinný tón, který mě tam trochu ruší. Citrusy s bylinkama. V chuti zpru sladká čoko bonboniéra, kterou ovšem jíte u kouřících kamen a ten kouř prostupuje vámi i tím, co jíte. Kouř je zprvu kouřový, pak dostane sladkost ovoce a čokolády a začne působit docela svěže. V dokončení doznívá nakouřené ovoce, citrusy a čokoláda, vše nakouřené tím sladkým ovocným kouřem. Ve vůni mě tam něco rušilo, ale v chuti jsem si to vynahradil. Hezká tečka této ochutnávky. 85/100

Záznam prezentace:

A už zbývá jen poslední plánovaná sobotní degustace. No, bylo to náročné.

Sobotní degustace uzavíral Marek Lopko. Jeho část je spíše one-man show doplněná o vzorky dobré whisky. To se nedá popsat ani vyprávět, to se musí zažít. Nedočkáte se ode mne ani přepipsu, co tam říkal, ani skryté nahrávky (nemám a ani by to nebylo slušné). A aby ten text nebyl takto krátký, tak se podívám na whisky, které jsme při tom ochutnávali.

První byla Edradour 10letá Signatory Vintage The Un-Chillfiltered Collection 6.2013/7.2023 Cask No.281+282+283+284 1st fill Oloroso Sherry Butts 46%. V aroma smetanově hladivé sherry, tmavá čokolá, vůně oříšků, kandované ovoce, zralost tropického ovoce. Takový hezký whisky parfém. V chuti tmavá čokoláda, ovoce, sladkost zralého ovoce, kandované ovoce, oříšky, lehké koření až lehká kořenitost, postupně suchost. Ve vůni se mi líbila víc. V dokončení ořechy s dozvukem tmavé čokolády, zralého ovoce, trocha koření a postupně se rozvíjející suchost. 82/100

S další jsme zůstali ve stejné palírně a čekala nás Edradour 12letá Oloroso Sherry Butts 2011/2023 Batch#2 57,6%. V aroma hutná všeobjímající tmavá čokoláda s trochou kandovaného ovoce. V pozadí pak těžká sladkost zralého ovoce a vlhké dřevo. Příjemné, hutné a působící hluboce. V chuti velký nástup tamvé čokolády, sherry, zralého ovoce s trochou koření. Působí hutně, obejmně a vyváženě. Dokončení se nese v duchu chuti. Celá od začátku působí hezky kompaktně, má svůj výraz od začátku do konce. 84/100

I s další zůstáváme ve stejné palírně, ale změnilo se jméno whisky a také přibyl kouř. Takže to je Ballechin 19letá Matured in Manzanilla Sherry Casks 5.2004/4.7.2023 Cask No.269+274+275 55%. Ve vůni hned upoutá sladce ovocný kouř. Opečené a očouzené ovoce, vychladlý popel. Postupně jak trochu odvane, tak se z pozadí začíná ukazovat tmavá čokoláda lehce šmrclá kouřem. V chuti úvodem sladká ovocnost, pak nastoupí a začne zesilovat kouř. V prvním dojmu až do pálivého popela. Při dalších doušcích už více vynikne opečené až lehce připečené/připálené ovoce, uzený slad, opět koření lehce do páliva a v závěru chuti trochu suchosti. Ta suchost pak přechází do dokončení, uzenost opečeného ovoce, obecně uzenost s popelem. Celkově se mi líbí, jen mi přijde v chuti, jak kdyby se to ovoce pozdě vyndalo z opekání a už se připeklo trochu více. 84/100

Palírna i značka zůstává. Další byla Ballechin 18letá Small Batch Bottling 2004/4.2023 Batch 001 50,9%. Ve vůni pekárna pečiva. Zprvu trochu připáleného pečiva, ale pak připálenost ustoupí a ukáže se i pečené ovoce v pozadí. Rohlíčky byly dnes obzvláště dobře vypečené. V chuti kouřová hladivost, lehce spálené vánoční pečivo, opečené zralé ovoce a trocha koření. Pak opět dominuje vánoční cukroví, jen lehce připečené. (Že by exBourbon sud? Tak jo, jak jsem později dohledal.) V dokončení doznívá vánoční pečivo a opečené ovoce. Tak ta se mi zatím líbila nejvíc. 85/100

Další byla whisky z nejmenované palírny z ostrovů Orkney s iniciály HP. Hewlett Packard to není, ty do whisky naštěstí nedělají. Další, co mě napadá by mohl být Highland Park a whisky byla Orkney 18 (HP) 18letá Signatory Vintage Cask Strength Collection 7.5.2005/22.8.2023 Cask No.DRU17 A63#7 1st Fill Oloroso Sherry Butt 54,6%. Ve vůni sladkost lehce opečeného medu, sladkost pečeného ovoce, vůně jarního lesa, vřesový med. Příjemná a vyvážená vůně. Les tam dokresluje vůně čerstě poraženého stromu, tím že, je dokresluje, tak je to příjemné, ve velkém množství by to bylo až nepříjemná vůně. V chuti pečené ovoce s lehkým kořením a to vše s opečeným modem, lesní ovoce nasáklé vůní lesa, lehce opečené dřevo. Vše hezky sladěné, nic nevyčuhuje. V dokončení lesní ovoce, zralé ovoce s jen dozvuky opečenosti, les. Celkově velmi povedená whisky, opečený med se svojí hutnou sladkostí, lehce opečená sladkost ovoce a přitom nepřeslazeno, působí krásně plně. Jen jsem jednu pochválil, tak už je tu lepší. 88/100

Uzavírala to Glen Keith 26letá Signatory Vintage Symington's Choice 11.9.1996/7.7.2023 2nd fill Oloroso Sherry Butt Cask No.7 58%. V prvním dojmu mi ve vůni přišla až trochu přetažená v sudu, to ale ještě nedostala dostatek času na vydýchání. Po vydýchání dřevo ustoupilo. Hutné zralé až přezrálé ovoce, těžká sladkost přezrálého ovoce, čokoláda, v pozadí zlomené starší dřevo. V chuti zaoblená kombinace sherry, čokolády, zralého až přezrálého ovoce, působí celkem hutně. Trocha koření s ovocem. V chuti se mi líbí víc než ve vůni. Působí do celistvě, komplexně a zaobleně, ale možná trochu uzavřeně. 85/100

Poslední degustací ani v pátek ani v sobotu zábava nekončí. Máme společné téma k diskusi a tak nějak se tu objeví i dostatek láhví k ochutnání. A tak do dlouhých nočních hodin je co pít a jíst a co jíst a pít.
Ochutnal jsem tam několik dobrých whisky, ale přiznávám, že zpětně si toho už moc nevybavím, ostatně ty dny a večery jsou celkem náročné. Až na dvě. U kterým mám navíc malé vzorky na přeochutnání. U té první jsem si ho asi vyprosil a u druhé mi byl přímo nabídnut - tak co? chutná? jojo, chutná. Máš něco na vzorek? Tak si to přines. Což jsem rád, protože z hlavy bych to celé zpětně nesepsal a poznámky si sice dělám na degustacích, ale když kecáme nad whisky, tak ne. Díky, pánové.

První byla Glendronach 15letá 40%, ovšem 1980s. Mám tuhle láhev doma lahvovanou kolem roku 2000 a nikdy jsem nepochopil, proč se kolem ní tak blbne (a nejsem jediný, z těch kdo jí ochutnal), jako slušná sherry whisky, ale revivaly byly lepší a nějak jsem nechápal, proč je vůbec dělali. U této láhve jsem dostal odpověď - proto. Ve vůni nálož hutné sladkosti sherry, čokolády, kandovaného ovoce, lakované dřevo, úplně se rozplývá v nose. V chuti čokoláda s oříškama, zralé ovoce s lehkou kořenitostí. Vůně mě navnadila více, ale chuť o tolik nezaostává (ale o něco jo). V dokončení doznívají oříšky, čokoláda, sherry, postupně lehká sladkost zralého ovoce. Ona to není whisky, co by vás vystřelila z trenek, ale má pár svých plusů. Za prvé ten velký rozdíl mezi plněním tímto a z roku 2000, podobně jak dneska pláčeme nad některými aktuálními plněními, tak tady je to totéž, jen o 20 let zpátky. Za druhé, už chápu, podle čeho dělali revival, i když to je taky hlavně velký marketing, protože moc lidí tu původní asi nepilo, takže to bylo takové vyrábění ikony zpětně. A za třetí, tato whisky byla obyčejný core, takže její ambice ani nebyly vystřelovat z trenek, ale prostě jen poskytnout dobrý zážitek z běžné whisky. 85/100

Druhou byla blended malt Coast to Coast 2017 Peated Blended Malt Scotch Whisky 9.11.2017/27.1.2023 Cask No.64 58,2%. Název zní divně, ale bylo to dobrý. Pokud si dobře pamatuju, tak by to měl být Ardbeg s Glenmorangie. Jen co jsem si přivoněl, tak si říkám, že tam se mi líbila víc. Ve vůni je dost mladá a mladost je tam nepřehlédnutelná. Ovšem mladě neštípe. Kombinuje se tam ovocnost, citrusy a kouřový new-make. V chuti se už více blíží, tomu co si pamatuju, čokoláda, sladkost zralého ovoce, oříšky, lehký ovocno-citrusový-rašelinný kouř a i něco té mladé štiplavosti. Tady už ovšem ta mladost vypadá jako doplňující chuť, je tam dost znát, ale nedominuje a nevadí. Dokončení se nese v duchu chuti, pak zůstává opečené ovoce a ořechy. Na Svachovce se mi líbila více, je to mladý a při degustování je to znát, při běžném popíjení je fajn i když té mladosti se úplně nezbaví.

Uff a mám letošní zimní Svachovku dopsanou. Ono se to nezdá, ale není to tak jednoduchý, jak to vypadá (alespoň u mě). I když mě to baví, hlavně ty recenze, tak občas jsem neměl další dny náladu ani o whisky slyšet, natož něco psát. Navíc člověk občas dorazí z celého dne unavený a nechce se mu vůbec nic. A když jsem si k tomu sednul, tak jsem přemýšlel, co ještě musím důležitého udělat, než začnu psát. Třeba umejt nádobí, vyluxovat barák a další důležité věci. Takže třeba od ozvěn z 11/2 (Jirka Šinogl) do dalších ozvěn z 17/2 (Marek Lopko) jsem stihnul vidět několik filmů, zahrát si starý Doom2 a Duke Nukem 3D a asi i dát nábobí do myčky. Luxování mi mezitím z hlavy vypadlo.

Co říci závěrem? Opět to byla skvělá akce, těším se na další a rozloučíme se veselou písničkou :)

Kam se všichni těší, kdo to ví?
I já to vím, i ty to znáš.
Tam, kde čeká víkend whiskový,
ten přítel náš, ten přítel náš.

K palírně u Svachovy Lhoty,
donesly mě boty,
ať nás ráno hlava nebolí.
Tam whisky hřeje i hladí,
láká nás a vábí,
tam je naše krásné údolí.

Lukáš, ten nám program připraví,
whisky, ta nám duše pohladí,
ožije i kocour zrzavý,
a staří jsou zas mladí.

K palírně u Svachovy Lhoty,
donesly mě boty,
ať nás ráno hlava nebolí.
Tam whisky hřeje i hladí,
láká nás a vábí,
tam je naše krásné údolí.

Kdo zas bude večer zmazaný?
I já to vím, i já se znám.
Padnem potom v postel znavený,
fůru whisky v žilách mám.

text: petr komárek | web: fafík | datum poslední úpravy textu: 22.11.2024