Palírnu Laphroaig založili v roce 1815 bratři Donald a Alex Johnstonovi. Jméno palírny lze přeložit jako "Krásná kotlina u široké zátoky". Vodu bere palírna z nádrže Kilbride Dam. Oficiální provoz s licencí zahájili v roce 1826. V roce 1836 vyplatil Donald Johnston svého bratra částkou 350 liber (což bylo tehdy docela dost peněz) a stal se tak jediným majitelem palírny (Alexander později emigroval do Austrálie, kde v roce 1881 zemřel). V roce 1847 zemřel přímo symbolickou smrtí – spadl do sudu ze zrající whisky a zde se utopil. Zanechal po sobě 11 letého syna Dugalda. V období jeho nezletilosti byla proto palírna pronajata farmáři ze sousední farmy Lagavulin Walteru Grahamovi.
V roce 1857 se se Dugald Johnston ujal svého dědictví a začal řídit palírnu sám. A řídil ji úspěšně. Palírna díky své výrazně rašelinové whisky byla oblíbena mezi producenty blended whisky, takže neměla problém s distribucí. V roce 1877, po dvaceti velmi úspěšných letech, Dugald Johnston umírá v relativně mladém věku (41 letech) a palírnu dědí jeho dvě sestry společně se švagrem Alexandrem Sandy Johnstonem.Ten palírnu vede až do své smrti v roce 1907. Po ročních soudních tahanicích o dědictví (Sandy zanechal 4 závěti) se palírny ujímají jeho sestry Catherine, Isabella a její manžel William Stevenson Hunter a synovec zemřelého synovec John Johnston Hunter Johnston. Na místo ředitele palírny je v roce 1908 jmenován další synovec zemřelého Ian Hunter.
Ve stejné době se objevují i první soudní spory. Sousední palírna Lagavulin, kterou vlastní významní obchodníci a producenti míchané whisky (zejména v té době velmi populární White Horse) z Glasgow, společnost Mackie and Co. funguje po dlouhá desetiletí jako agent pro Laphroaig k obapolné spokojenosti. Ian Hunter a ostatní dědicové se však rozhodují tuto spolupráci ukončit. A následují léta soudních sporů, naschválů a různých kulišáren. Soudní spor stíhá soudní spor a příměří se zdá v nedohlednu. Již jen příslovečnou třešničkou na dortu potom byla změna toku zdroje vody pro Laphroaig (následným soudním rozhodnutím musela palírna Lagavulin uvést tok do původního stavu) či přesná kopie destilačních nádob z palírny Laphroaig pro výrobu whisky Lagavulin (v roce 1908 – zrušeno v 60. letech).
V roce 1921 se jediným majitelem palírny stává Ian Hunter a začíná nová etapa v životě palírny. Léty soudních sporů finančně vyčerpaná palírna se začíná pomalu opět stavět na nohy. Ian Hunter kupuje pozemky na nichž stojí palírna, včetně okolních pozemků od stávajícího majitele Iana Ramsaye z Kidaltonu. Ti, přestože dostávají mnohem vyšší nabídky od majitelů konkurenční palírny Lagavulin, společnosti Mackie and Co., prodávají pozemky Ianu Hunterovi a palírně Laphroaig. V roce 1923 byla produkce palírny zdvojnásobena, vystavěna nová sladovna a nové destilační přístroje. V té době také začala palírna používat pro zrání whisky výhradně sudy od amerického bourbonu. Ian Hunter byl také prvním, kdo začal propagovat a upřednostňovat „medicínský“ charakter whisky Laphroaig. Podařilo se mu to tak dokonale, že jinak neoblomní američtí celní úředníci po ochutnání jedné sklenky whisky Laphroaig souhlasili s legálním prodejem této whisky v prohibicí sevřených Spojených státech jako léku.
V roce 1932 nastává další a to velmi významná událost v „životě“ palírny. V létě končí v Glasgow své univerzitní vzdělání Bessie Williamson. Vzhledem k hluboké hospodářské krizi nemá prakticky šanci nalézt v Glasgow ani nejbližším okolí žádnou práci. Pomoc jí nabízí strýc, který je shodou okolností účetním v palírně Laphroaig. Ian Hunter hledal nějakou ženskou kancelářskou sílu, jako pomocnou těsnopisnou písařku na výpomoc během letních měsíců. Bessie se šance chytla. Na Islay přijela na tři měsíce pouze s jedním kufříkem. Zůstala následujících čtyřicet let.
Ian Hunter, poslední příslušník rodiny Johnstonů ve vedení palírny, byl velmi obezřetný, ba přímo paranoidní. Měl neustálý strach z krádeže tajemství výroby whisky Laphroaig, takže například ani nedovoloval žádné návštěvy palírny, žádné novinové články o palírně – prostě nic. Přesto v Bessie našel spřízněnou duši. Postupně se stala jeho osobní asistentkou a později pomáhala i s organizováním celé výroby. Ian Hunter v ní našel právě toho ideálního člověka, který bude pokračovat v tradici whisky Laphroaig. A tak jí bez jakýchkoliv obav předal veškeré tajemství výroby, veškeré rodinné recepty. Během 2. sv. války palírna přerušila provoz a stala se vojenským skladištěm, nicméně ihned po skončení války se výroba opět rozjela v plné šíři. V roce 1951 Ian Hunter mění Laphroaig ve společnost s ručením omezeným, kdy sám se jmenuje jednatelem a Bessie Williamsová je jmenována ředitelkou.
V roce 1954 Ian Hunter umírá a odkazuje palírnu Bessie Johnstonové (provdané Campbellové). Ta ještě více spojuje palírnu s ostrovem a rozvíjí její výrobu. Také si začíná čím dál více uvědomovat, že pro rozvoj výroby a udržení na trhu je potřeba se spojit se silným mezinárodním partnerem. Postupně v letech 1962, 1965 a 1967 prodává svůj podíl mezinárodní společnosti Seager Evans, respektive jejich skotské pobočce Long John Distillers (majitelem licence přesto nadále zůstává společnost D. Johnston & Co, která je však také součástí prodeje). Přesto si i nadále ponechala místo ředitelky a palírnu řídila až do roku 1972, kdy odešla do důchodu. Před svým odhodem do důchodu však stačila rozšířit počet destilačních přístrojů na 6 (v roce 1967) a následně na 7 (v roce 1972). Bessie Williamsová zemřela v roce 1982 ve svých 71 letech. Společnost Long John Distillers se krátce po převzetí palírny rozhodla pro technologickou úpravu - na spodní část jedné ze záparových kádí použila nerezovou ocel. Tato změna však trvala pouze šest měsíců. Poté se vedení palírny rozhodlo opět uvést vše zase do původního stavu. Od roku 1990 vlastní palárnu Allied Distillers a od roku 2006 Fortune Brands. Při expanzi byly použity i pozemky, na kterých byla dříve palírna Ardenistiel (1837-1848).
O značce Laphroaig se říká např, že máte jen dvě možnosti jak se k této značce stavět: buď ji milovat nebo nenávidět. Také se o ní říká, že ještě druhý den cítíte, že jste si ji dali. Toto vše si vysloužila díky své charakteristice, silná, ostrá, kouřová, rašelinová, jódový "medicinský" charakter, či jódový charakter mořských řas z Islay. Či také: Jako nemocniční gáza? Léčivá, připomínající ústní vodu nebo dezinfejřní prostředek, fenolová, dehtová? Někteří odborníci se domnívají, že vzduch vanoucí od moře proniká do sudů s whisky a propůjčuje jí ojedinělou slanou příchuť. Zdejší zaměstnanci se naopak domnívají, že je to právě mech v rašelině používané při sušení sladu, který dodává jejich whisky specifickou příchuť. Vliv na výslednou whisky se také připisuje destilačním přístrojům. Jsou malé s vosím pasem, navíc jádro destilátu se sbírá později než ve většině palíren, takže se zvyšuje obsah dehtových fenolů, které se objeví na konci destilace. Její "medicinský" charakter prý umožňoval, aby byla v USA v době prohibice předepisována jako lék.
Mezi zajímavosti z této palírny patří také to, že palírnu řídily i dvě ženy. Na přelomu století dlouhou dobu Catherine Johnson a v letech 1954 až 1972 Bessie Williams (viz výše).
Velkým příznivcem této značky je například princ Charles. Ten také propůjčil palírně v roce 1994 svůj osobní erb a právo užívat na lahvích s whisky Laphroaig informaci, že je oficiálním dodavatelem whisky pro dvůr Prince z Walesu. Ostatně tato whisky získala také mnoho mezinárodních ocenění. Např. zlaté medaile na IWSC v letech 1988 a 1993. A v roce 1999 získala zlato 10-ti letá a 15-ti letá Laphroaig a stříbro 30-ti letá Laphroaig. V roce 1994 byl založen klub přátel Laphroaig, do kterého je možné se přihlásit i na Internetu. Jako člen se stanete také doživotním majitelem jedné čtvereční stopy ostrova Islay. V roce 2004 byla u příležitosti výročí plněná 11-ti letá Friends of Laphroaig.
Jim Murray ve své knize píše o Laphroaig: Před takovými dvaceti lety (cca 1975) mohl člověk její rašelinovitost téměř žvýkat. Až donedávna však tato charakteristická chuť zcela chyběla jak u desetileté, tak i u patnáctileté, jež musely být i podle vlastních měřítek Laphroaigu považovány za poněkud nevýrazné.
Druhé hodnocení Laphroaig Jima Murraye: Laphroaig je pravděpodobně více než jiné whisky citlivá na negativní působení kalové filtrace, což je proces, kterým se odstraňují mikroskopické částice, když je destilát ochlazen a obsah alkoholu v něm je snížen na 40%. Filtrace slouží k tomu k tomu, aby byl nápoj v lahvíh čistší. Je pozoruhodné, že vzorky přímo ze sudu, chutnaly daleko lépe. Nyní je i dostupná 10-ti letá Original Cask Strength (v sudové síle - 57%), vyráběná bez použití kalové filtrace.
Typy
Vedle standardně vyráběné 10-ti a 15-ti leté se na trhu objevují i 30-ti letá a 10-ti letá Original Cask Strength (od roku 1995). Od roku 2004 je na trhu Laphroaig Quarter Cask, která byla příznivci whisky Laphroaig přijata velmi kladně. V omezeném množství lze potkat i speciality, např. Laphroaig 1973 Limited Editions, 15-ti letou Laphroaig Special Reserve Prince Charles, Laphroaig Highgrove Edition 1989. V roce 2001 byla dána na trh 40-ti letá Laphroaig, pálená v roce 1960. Při výrobě této whisky byl prý použit ječmen Golden Promise (ten se v této palírně ovšem běžně nepoužívá, známá tímto ječmenem je zvláště palírna Macallan).
V roce 1994 u příležitosti návštěvy prince Charlese bylo naplněno 2200 lahví 10-ti letou Royal Warrant. Byla zde i mimořádná plnění na podporu charitativních akcí, např. 15-ti letá Laphroaig Macmillan Fund pro nadaci boje proti rakovině či 15-ti letá Laphroaig Erskine Hospitalu příležitosti otevření nemocnice. V roce 2002 byla na počest bývalého manažera palírny plněna 10-ti letá Laphroaig Iain Henderson Retirement, kterou také osobně signoval.
Whisky z této palírny se na trhu objevuje od některých společností i pod jiným názvem. Např. společnost Lombard zde plnila 10-ti letou Laphroaig do své série Lombard´s Jewels of Islay, společnost Murray McDavid dala na trh 10-ti až 13-ti letou whisky zrající v sudech po bourbonu pod jménem Leapfrog, stejný název mělo i plnění od McIntyre´s, plnění v sérii Caledonian Connections bylo nazváno Lag Froig, společnost Douglas Laing 15-ti letou pod názvem Laudable v sérii Old Malt Cask. Signatory Vintage zde plnila 5-ti letou označenou jako Islay (Vintage Islay) bez uvedení palírny původu.
Je součástí některých míchaných, např. Long John, Chivas Regal, Famous Grouse, Ballantine´s, Teacher´s, Islay Mist, Black Bottle a J & B Rare.
Laphroaig 10letá 40%: Moje starší nedatované poznámky: Oblast Islay patří k mým oblíbeným a tato výrazná whisky také. Její rašelinný a medicínský charakter mne k ní přitahuje. Pokud ji nechám déle poválet na jazyku, začne být příjemně štiplavá. Když jsem ji pil kdysi dávno poprvé, tak mi vůbec nechutnala. Po druhé a po velkém časovém odstupu jsem už byl i lépe informována a hlavně měl ochutnáno více značek whisky, mi zachutnala a získal jsem k ní veskrze kladný vztah. Její výrazná kouřovitost, medicínskost a rašelinovitost je spíše jednodušší a přímočařejší, což jí dává svoje kouzlo. V porovnání s komplexnějšíma Laphroaig tak ovšem trochu ztrácí. Při jedné ochutnávce této whisky zaznělo: Kouřová medicínská vůně s trochou ovoce a rašeliny , přejde v odpovídající chuť - rašelina, sůl, kouř a skončí dlouhým koncem. Na pozadí toho všeho se i při těchto ostrých a výrazných vůních a chutích drží trochu ovocné sladkosti. Při diskusi o aroma této whisky, o kouři a ovoci padlo hezké přirovnání - jako když si sednete do ovocného sadu a zapálíte ho.
Laphroaig 10letá 40%: (lahvováno 200x - LS84003) Prvním dojmem aroma je klasická kouřová, rašelinná nemocnice, dezinfekce. Je velmi intenzivní. To, co si člověk od prvního setkání pamatuje a chce. To čím se tehdy poprvé zapsala do paměti, ač to tenkrát byl určitý šok. Postupně prosvítá sladkost ovoce, mořské řasy a sůl. Když si nos zvykne na tu výraznou rašelinu, kouř a nemocniční vůni, tak je tam i vůně sladkého ovoce, opečených jablek, až po určitou vanilkovou sladkost. Chuť trochu zaostává za aroma, je taková jednodušší. Aroma navnadí natolik, že člověk skoro očekává, že bude v puse cumlat dezinfekčí gázu vyndanou z roztoku alkoholu a celé tu sušili nad ohněm z rašeliny. Ale není to tak. V chuti se nejdříve objevuje lehká sladová sladkost, která je po chvíli vystřídána zpočátku trochu naředěným kouřem, který rychle zintenzivní a přejde od rašelinného po dehtový. Následovaný dlouhým kouřovo-rašelinným zakončením, kde stále okolo pobíhá dezinfekce. Tahle whisky je hlavně pojem, když jí člověk potká poprvé, tak ji neumí ani správně vyslovit a pokud je to jeho první zkušenost s Islay, tak dostane taky pěknou ťafku, kterou nezapomene. A právě proto si jí vždy rád připomene. Jenže ono už to po desáté není tak jako poprvé, podruhé, když ji člověk bázlivě objevoval. Tím nechci snižovat její kvalitu, na základní desítku je to velmi dobrá whisky a kdykoliv dostanu chuť si vypláchnout hubu dezinfekcí, tak si ji dám. Navíc má tu výhodu, že se následně nevyplivuje, ale polyká a je to dobré.
Tohle je hezká nemocniční sestřička se kterou se v noci při cestě na záchod potkáte na chodbě a nečekaným výbuchem, ani nevíte jak, jste spolu v nějakém kamrlíku. Sladká chuť a příjemná vůně jejího těla se vám mísí s nemocničním smradem, kterým za ten den načichla. Pak už vám to nepřipadá jako smrad, ale nemocnice vám začíná vonět. První setkání je strhující. Pokaždé, když ucítíte dezinfekci, tak si na ní vzpomenete a těšíte se, kdy bude mít zase službu. Jenže tomu postupem času začíná chybět ta jiskra, už tam není to úvodní překvapení, to kradení se po chodbě, aby vás nikdo neviděl a dlouhý pobyt v nemocnici taky člověku moc nepřidá. Teď už jen zajít občas na návštěvu, když víte, že má noční, připomenout si tu kombinaci sladkosti a dezinfekce. A bohužel odcházet trochu zklamán z vlastního očekávání - pamatoval jsem si to lepší. (30.3.2020)
Po nalití do skleničky krásně zavoní a hned je jasné, co ve sklenici je. Vzduchem se nese intenzívní rašelino-kouřová dezinfekce. Tohle je její poznávací znamení, ale chce to vůně hledat dále a pak tam i cítím sladkost jablek mísenou s kouřem, sladká v ohni opečená jablka, pak se přidá i slanost moře a mořských řas. Občas i vanilkové tóny. V chuti je jednodušší, ale taková správně přímočaře prostá. Úvod je oproti očekávání z aroma velmi mírný, sladová sladkost, až skoro do medové, následované kouřovostí, trochou štiplavé pepřivosti a do dokončení přejde přes lehkou spáleninu a dehet. Dokončení je celkem dlouhé, příjemně doznívá, co bylo v aroma, rašelina s kouřem, dezinfekční pocit nemocnice, sladkost mísící se se slaností. Trochu tápu, zda ve vzpomínkách je intenzivnější, bohatší a ztratila v láhvi časem nebo zda je ve vzpomínkách intenzívnější, bohatší jen proto, že to byla první takhle kouřovo-rašelinná whisky. (6.11.2020)
Laphroaig 10letá 40%: (L93 38 981, pokud správně počítám, tak lahvováno 4.12.2019) Po nalití do sklenky aroma nemocnice-dezinfekce tvrdě dominuje. Po chvíli vydýchání se ještě přidá hutná rašelina a spíše v pozadí kouř. Aroma je dost jednoduché, jednostranné a nijak moc zajímavé, aby stálo za dlouhé zkoumání. První dojem z chuti je řídkost, která ovšem dlouho přetrvává, trochu se v ní objevuje rašelina a až po chvíli dorazí lehká kouřová nemocnice, ale taková povrchní. Dali by se tam hledat některé další slabé chutě, ale ani se mi nechce. Dokončení je stejně řídké jako chuť a tak i rychle vymizí. Tahle láhev pro mne byla zklamáním, chutnalo to jako něco, co dozrávalo ve vyjetých sudech po Laphroaigu a místo ve skladišti to bylo v nemocnici, aby to chytlo tu vůni. Určitou roli v tom zklamání hraje i fakt, že byla ochutnávána v rámci porovnávání se starším plněním. (6.11.2020)
Rozhodl jsem se té desetileté verzi dát ještě šanci. Nalil jsem ji do skleničky a ještě si chvíli připravoval místo pro text. Pak jsem se musel podívat, zda jsem ji tam vůbec nalil, protože po místnosti se žádná vůně Laphroaigu nevinula. Když se to mu nechal čas, tak se přecejen nějaká do okolí dostala a zavoněla. Když jsem starou desítku jednou otevřel v kanclu, tak jsem pak dostal upozornění, ať vyvětrám, že je to tam všude cítit. Tady je z toho taková soukromá záležitost, už ji také cítím, jak jsem nad skleničkou, ale ostatní nijak moc ne. Whisky se ve skleničce zatím vydýchala. V aroma taková ta klasika, co se o ní mluví, rašelina nasáklá nemocnicí (nebo obráceně), kouř, sladké ovoce, zemitost. Ale v takové jemnější, většinově přijatelnější podobě. Stará desítka se dala pít jako lék na rýmu, pořádně natáhnout vůni a protáhlo a to dutiny, tohle nemá sílu. Je takové jednodušší, chybí mu mohutnost. Díky tomu, že jí nezkouším hned po staré desítce, tak je ten dojem lepší, dá se k tomu přivonět a více lidem přijde přijatelnější. V chuti sladkost, až do medové sladkosti, překvapivě docela dlouho. Trochu taková vodovost, prázdnost. Pak se konečně přihlásí ke slovu ten kouř a rašelina a i tóny té nemocnice, ale tak nějak zaoblené, trochu zabalené a ulepené tím sladkým obalem, nemá to grády. V dokončení se rozvíjí opět ten základní charakter rašeliny, kouře a nemocnice. Pít se to dá, ale nebaví mě.
Když jsem tu novou desítku ochutnal teď sólo, tak vyšla lépe, ale ne o moc. Už má více ten Laphroaig charakter, ale celé je to takové zaoblené, aby to neurazilo, někoho se nedotklo, někomu nevadilo a bylo zcela korektní. Už to nemá to, proč jsem si kdysi Laphroaig oblíbil. Láhev půjde dopít, ale bude to trochu nuda. Starší desítka je jak starej dřevorubec co přijede oprýskaným Land Roverem, ruce a oblečení od oleje, chlap jak hora, vytáhne starší motovou pilu, znalecky obhlédne strom a pustí se do práce. Nejen ženy ho obdivují i chlapy pro něj najdou slovo obdivu. Mladší desítka je trochu mladší dřevorubec. Poslední část cesty se nechal dovézt, protože přece si neumaže svoje "off-road" BMW X3. V nažehleném oblečení si laserem přeměří strom, opatrně, aby se neumazal vytáhne motorovou pilu a udělá svoji práci. Pak si opraví svůj nagelovaný účes. (20.11.2020)
Laphroaig 10letá 40%: (lahvována v roce 2004 (k 10. výročí založení Friends of Laphroaig)) Poznámky z ochutnávky vzorku při online ochutnávce v roce 2021: V aroma klasická vyhlášená rašelina, sladkost rašeliny, jasný kouř, medicínskost, ovocnost, výrazná síla a drsnost, v chuti úvodem sladkost, ovoce, rozinky, pak nastoupí medicínskost s nakouřenou rašelinou, dlouho doznívající nakouřená rašelina. (21.1.2021)
Hned po nalití do skleničky se vzduchem nese krásná vůně hořící rašeliny, uzená vůně a dezinfekce. Prostě, to co si pamatuju a u čeho věřím, že při prohibici to zvládli vydávat za dezinfekci nebo lék. Když si přivoním, tak se krásně projeví ovocná sladkost, nad ohněm opečená jablka, že si hned vzpomenu na kdysi řečené - jak když sedíte v jablečném sadu a zapálíte ho. Když si nos zvykne na kouř a dezinfekci, tak se objeví i slané tóny moře a mořských řas. Chuť začne neočekávanou sladkostí, až sladkostí uzeného medu, následovaná kouřem a zemitostí, pak se přidá i trocha pepřovité štiplavosti. Dokončení je krásně dlouhé, začínající lehkou spáleninou a dehtem, pak přidává kouř, rašelinu a dezinfekci, jako připomenutí, co jsme cítili na začátku a v závěru se mísí uzená sladkost s mořskou slaností. (24.1.2021)
Laphroaig 10letá 40%: (současné plnění (2020)) Poznámky z ochutnávky vzorku při online ochutnávce v roce 2021: Aroma špičatější, výraznější špičky ovoce, rašeliny, kouř na pozadí, z mého pohledu jí chybí drsnost i když z určitého pohledu má silnější aroma, ale nemá tu drsnost, co bych tam chtěl. V chuti nevyrovnaná, začátek sladký, ovocnost, rašelina, nečekaně celkem převalené kouřem, který trochu kazí dojem, chybí jí ten výrazný dozvuk dlouhé rašeliny, spíše mi tam doznívá sladkost. (21.1.2021)
Chybí mu ta úvodní vůně, která by se linula všude okolo, je třeba si přivonět až do skleničky. V aroma je více ovocné sladkosti, doplněné kouřem a v pozadí tomu sekunduje nemocnice. Opět se na konci přidává lehká slanost moře. Aroma je velmi podobné té starší verzi, ale chybí mu síla, mohutnost, kopanec do koulí přes čichové buňky, je to takové zjemnělejší, uhlazenější, pro dost lidí asi také přijatelnější. V chuti také začne sladkostí, ale ne až tak velkou, postupně se mění v uzenou sladkost, jenže působí trochu naředěným dojmem. O to překvapivější je pak výrazný nástup kouře, pořádné kouřové vlny, která sebou přinese i lehce tu rašelinu a nemocnici. S rašelinným kouřem se převalí k dokončení, kde postupně doznívá, doplněný o sladko-slané tóny. (24.1.2021)
Při online ochutnávce mi ten rozdíl přišel menší, což mě trochu překvapilo, protože podobné porovnání jsem dělal před necelým čtvrtrokem a z novější jsem byl velmi zklamán. Když jsem to teď dopisoval a přeochutnával, tak už tam ten velký rozdíl zase byl. Raději si budu vychutnávat tu první a nechám si dát tu ránu do koulí, než se nudit nad tou novější. Nemůžu říct, že se to nedá pít, ale mně celkový dojem u té současné prostě kazí vzpomínky na tu starou. Ovšem v letošním vaječňáku se ta nová fakt neztratila, kromě mě to doma nikdo jiný nepil.
Porovnání desetiletých Laphroaigů jsem přidal i do úvahy o tom, jak se whisky mění a že kdysi čtená recenze o Xleté ABC whisky vůbec nemusí odpovídat aktuální produkci - více zde
Laphroaig PX Cask Triple Matured 48%: (L9 114 SB1 2128 13:39, pokud správně počítám, tak lahvováno 24.4.2019) Po zklamání z nové desítky dostal Laphroaig možnost napravit si reputaci. A už podle vůně to vypadá, že se mu to podaří. Vůně je pořádně hutná a těžká. Hned v prvním dojmu jde ruku v ruce klasickej rašelino-kouřovej-dezinfekční Laphroaig a s ním těžká vůně sherry. Z jedné strany těžká čerstvá vlhká rašelina, doplněná kouřem z nedalekého ohně hořící rašeliny a výrazně slanými tóny. A z druhé strany čerstvé dřevo, i když spíše kůra z čerstvého dřeva, těžká sladkost pomerančů a oříšková čokoláda. Krásně zabalený čuchací bonbon ve skleničce. Musí se ale opatrně, když se ten nádech nosem přežene, tak cítíte mohutnou vlnu stoupající nosem vzhůru a jen čekáte, zda ji tělo zvládne nebo vyleze očima ven. Nemá tu sílu a syrovost klasické desítky (té staré), je díky sherry podstatně uhlazenější a také objemnější. Nemocnice tam stále zůstává, ale spíše jen lehce v pozadí. Když se nechala chvíli vydýchat, tak se více zvýraznily ovocné jablečno-pomerančové tóny, ovoce na dřevěné míse, sladkost a hořká čokoláda. A stále se tam po stranách projevuje rašelina nasáklá sherry. V chuti velký nástup sherry, skoro se zdá, že se v tom Laphroaig utopil, ale ne. Dodal mu kouřový nádech. Úvodem trochu krátké sladkosti, pak kouřová sherry, rozinky, ohořelé dřevo, v závěru chuti lehká hořkost kombinovaná s kyselostí vína. V dokončení se projeví tak v chuti schovaná nemocnice, doznívající rašelina, kouř, mandle, jablka.
Kdybych čekal klasickou syrovost Laphroaigu, tak bych byl asi zklamán, tím sherry sudem je hodně ovlivněn a obalen, svůj charakter tam ale nezapře. Oproti klasické desítce (té starší) je to takové mlsací, méně dezinfekční a léčivé. Já jsem spokojen, nevěděl jsem co mám čekat a jsem spokojen s tím, co jsem dostal. Myslím, že to bude dobrá společnice na dnešní večer.
Asi špatně vidím, buď je ta přicházející dívčina nějaká rozmazaná nebo jsou dvě. Jsou dvě, jedna oblečená jako zdravotní sestřička vonící dezinfekcí (dezinfekce většinou smrdí, ale na ní voní) a současně načichlá kouřem, jak kdyby prošla dýmem z hořící rašeliny. Sympatická blondýnka a ještě má ledabyle rozepnuté horní knoflíčky svého úboru. Druhá černovláska postavy krev a mlíko, kdy je za co chytit, ale ještě toho není moc. Přivalily se jak velká vlna a hned je mi věnována dokonalá péče. Jestli v tom budou pokračovat až do rána, tak tohle nepřežiju. To není až tak špatná vyhlídka. Ale ne, hele holky, jste krásný, jste skvělý, velmi rád s vámi zase budu, ale musím ještě potkat další. (9.11.2020)
Laphroaig 10letá Original Cask Strength 55,7%: Poznámky z ochutnávky v roce 2009: První dojem z této whisky bylo spíše trochu zklamání. Je to klasická dobrá Laphroaig, jen jsem od ní jako od cask strength čekal asi víc. Aroma je na sudovou sílu až překvapivě jemné, od sudové síly bych čekal větší "ránu" než od klasické 10y, ale opak je pravdou, je trochu uzavřené, ale je to jemnější aroma klasického Laphroiagu. V chuti ovšem nastoupí ta síla sudové síly, která zpočátku přebije první dojem, pak se projeví klasický Laphroaig s rašelinou s trochou ovoce a sladkosti. Závěr trochu kořenitý a slaný. (21.1.2009)
Laphroaig 10letá Cask Strength Batch #014 58,6%: Poznámky z ochutnávky v roce 2022-Svachovka 8/22 (ochutnáváno částečně naslepo): Aroma hutná nakouřená ovocnost, hutně zabalený kouř. V chuti ovocná kořenitost s hutným uzeným kouřem, lehká kořenitost. V dokončení kořenitá ovocnost, s hutným kouřem k nakousnutí. (27.8.2022)
Laphroaig 15letá 43%: Poznámky z ochutnávky v roce 2007: Příjemné překvapení. Celkem komplexní Laphroaig, příjemně skloubená rašelina, medicínský charakter, kouř. Zjednodušeně řečeno, je to trochu jemnější, komplexnější a celkově lépe vyváženější Laphroaig oproti 10y. Jeden z mých hodně oblíbených Laphroaigů. (21.5.2007)
Laphroaig 18letá 48%: Poznámky z ochutnávky v roce 2010: Aroma klasická medicína, kouř, příjmená vůně, hořící ovocný sad, chuť jódová, medicínská, až moc medicínská, sice kvalitně vyvážené, ale už trochu moc, při druhém doušku už příjmená rašelina a v pozadí ovoce, dokončení doznívá kouř, celkem: Vzpomněl jsem si na Vaškovo přirovnání - vůně hořícího ovocného sadu. Chuť mi při prvním ochutnání připadla až moc medicínská, při druhém se už objevila ta rašelina i v pozadí ovoce. Byla dobrá, ale 15y či Quarter Cask mi připadly lépe vyvážené. (29.3.2010)
Laphroaig Quarter Cask 48%: Poznámky z ochutnávek v letech 2005 a 2006: Dobrý Laphroaig, různě rozvinuté chutě, olejová, příjemně rašelinová. (19.10.2005) Aroma medicínské, rašelina, kouřové, chuť slaná, pak rychlý nástup bohatých chutí, příjemně zaoblená, olejnatá whisky (krásně se rozprostírá na jazyku), dokončení výrazné, pálivé na patře, slané, celkově patří k těm lepším, co jsem pil, je zajímavější než běžná Laphroaig 10y (dělá z ní tak chudší sestru). (8.2.2006) Aroma medicínské, rašelina, chuť lahodná, komplexní chuť, medicínská, rašelinná, lehce slaná, dokončení lehce rašelina, medicínskost, celkově je to výborná věc z Laphroaig. (24.4.2006)
Laphroaig Quarter Cask 48%: (lahvováno 2005(6)? - LF 105R1K 04:04) Oproti staré klasické desítce je znatelně méně mediciální. Je voňavější, do určité míry bych řekl, že i bohatší. Aroma je svěží, sladké, rozkvetlé květiny na hořícím rašeliništi, i když už né hořícím, ale spíše jen doutnajícím a obě vůně se tam krásně mísí. Sladkost ovocného kompotu. V dálce o sobě dává vědět i ta nemocnice. Příjemně čuchatelné. V chuti je určitá trpkost, ale není problém si na ni rychle zvyknout, kombinuje se sladkostí ovocného kompotu, s nádechem rašeliny a kouře a pak se ukáže výrazná slanost, se kterou to přejde do dokončení, kde doznívá i ten kouř s rašelinou, suchost na patře a postupně klesající pálivost na horním rtu. Je to celkem příjemné popíjení, na jednu stranu jí chybí ta mediciální drsnost desítky, na druhou stranu je taková popíjitelnější. (23.2.2021)
Laphroaig Quarter Cask 48%: (lahvováno 1.11.2019 - L9305 SB1 234/09:52) V aroma zpočátku štiplavá hořkost dřeva. Nechal jsem ji chvíli vydýchat, aroma výrazně zjemnilo, na Laphroaig až moc. Čerstvé dřevo, sladkost se slaností, trocha toho uzeného kouře. On tedy celé rámuje, ale moc se neprosazuje, kdybych ho tam kvůli Laphroaigu nehledal, tak bych ho možná přehlédl. Víc se začíná prosazovat sladkost ovocného kompotu, u kterého již začíná být cítit, že byl nějakou dobu rašelinném kouři a zcela v pozadí lehká nemocnice. V chuti zprvu znatelná slanost, lehčí trpkost, měnící se ovocný kompot s nádechem kouře, pak se více prosadí kouř z ohořelého dřeva a do dokončení přejde kouř společně s kořením, zakončeném střední suchostí. Nepije se to špatně, ale chybí tomu "to", proč to pít. Není co vyprávět, není na co vzpomínat. (23.2.2021)
Porovnání Laphroaigů Quarter Cask jsem přidal i do úvahy o tom, jak se whisky mění a že kdysi čtená recenze o Xleté ABC whisky vůbec nemusí odpovídat aktuální produkci - více zde
Od Quarter Casku jsem čekal trochu víc, vím, že se mi v letech 2005-6, když se objevil na trhu dost líbil. Starší verze je hravější, zábavnější, bohatší. Není to ta drsná desítka, je to příjemnější sladší popíjení, i když né pro každého. Tomu novějšímu chybí proč ho pít. U obou mi připadá, že šli dolů, stejně jako desítky, kdy ty starší měly koule, uzeno-rašelinnou-nemocniční drsnost před kterou začátečníci utíkali a říkali: na tohle ještě nemám. Jako by se chtěli zavděčit i těm začátečníkům, aby jim neutekli jinam. Teď, když je mám vedle sebe. Starší aroma je bohatší, sladší, zábavnější, lákavější. Nové je slabé a nijaké. Staší chuť trpí na trpkost, ale i tak poskytuje variaci chutí s nepřehlédnutelnou rašelinou a kouřem. Nová má trpkosti méně, ale i méně těch variací.
Laphroaig LP1 Elements of Islay 55,8%: Poznámky z ochutnávky v roce 2009: Zajímavá whisky, která trochu klame tělem. Aroma je celkem jemné až voňavé, trochu sladké, trochu ovoce, rašelina s kouřem. Podle aroma by každý očekával spíše jemnější verzi Laphroaigu, ale následuje příjemné překvapení. Mohutný a silný nástup rašeliny, dubu, suchosti, která je na jazyku opravdu cítit a trochu kořenitosti. Krásná silná ostrá čistá chuť. V dlouhém závěru, lehká kořenitost následovaná trochou sladkosti. (21.1.2009)
Laphroaig Cairdeas 1st Fill Maker's Mark Bourbon - Warehouse 1 Feis Ile 2022 52,2%: Poznámky z ochutnávky vzorku v roce 2023: V aroma klasická nemocnice, zemitost, citrusy, slanost, postupně se rozvíjí slaná ovocnost a zase zpět cistrusy. Působí tak trochu surově. V chuti nahodí ještě trochu pálící rašelinu, zemitost, kouř a popel, co z té rašeliny odpadává a pak to trochu zjemní lehce opečeným ovocem a kapkou citrusů. V dokončení je les provoněný citrusovým kouřem. Líbí se mi, působí na mě trochu surově - tady máš, buď ber nebo ne, já se kvůli tobě upravovat nebudu. Taková rocková holka, co si cení svojí svobodu a názory. Buď mě ber jaká jsem nebo si jdi jinam. Prostě nad hlavou létá rocknroll. (19.9.2023) 89/100
Poznámky z ochutnávky Laphroaig s Michaelou McGuirke na Whisky Life Prague 2024:
Laphroaig Oak Select 40% Poznámky z ochutnávky v roce 2024-WLP2024: Na úvodu v aroma ovoce, nemocnice, kouř, ale nemocnice a kouře je tam spíše méně, působý lehké, vyvážené, kouř stále více ustupuje a vystupuje pečené ovoce. V chuti opečené ovoce, sladkost opečeného ovoce, postupně mě přestává bavit. V dokončení popel, ovoce, trochu nuda. Celkově na první působila příjemně, trochu jemnější a pro lidi přístupnější Laphroaig, spíše do ovocna, než kouře a nemocnice. Vůně nalákala víc než pak dala v chuti. Ale pro někoho, kdo poprvé zkouší Laphroaig to může být dobrá vstupní brána. Trochu si nechat ve skleničce na porovnání na potom jí už v nebodovaném dojmu ještě více ubralo. Zkusil jsem to a vracet jsem se k ní už nechtěl. (2.11.2024) 74/100
Laphroaig 10letá 40% Poznámky z ochutnávky v roce 2024-WLP2024: Ve vůni mi přišla taková uhlazená, kouř, ovoce, trochu nemocnice, ale vzpomínky pamatují větší a výraznější nálože vůní. Vlastně to nebylo nijak moc zajímavé a moc nebavilo. V chuti už lepší než ve vůni, opečené ovoce, kouř, nádech hořícího ovocného sadu. Nebavila mě, připadá mi přístupnější než starší plnění a současně drsnější než Select, takže vlastně nemá nic, nemá tu přístupnost a současně ještě nemá tu zajímavost. V dokončení opečené ovoce s rašelinou. Celkově mě nebavila, samozřejmě to může ovlivňovat co má člověk napito, ale zde prostě byl potlačená nemocnice, kouř i uzenost, aby to snad mladému pijákovi neublížilo a neodradilo ho to od této značky a současně si mohl připadat tvrdej, že pije desítku Laphroaig. Nemám pocit, že na to bude nevěřícně koukat jako my před dvaceti lety - to je snad spálená dezinfekce a až časem se tam člověk naučil najít ovoce. Tohle mu dneska ani nerozhodí jeho trendy účes. Za mě zklamání. (2.11.2024) 72/100
Laphroaig Quarter Cask 48% Poznámky z ochutnávky v roce 2024-WLP2024: Aroma bylo živé, nakouřené ovoce, opečené ovoce, trocha soli, opečené dřevo. Docela mě bavilo. V chuti opečená sladkost ovoce, popel s kouřem, lehce hořící ovocný sad. V dokončení ohořelé dřevo, opečené ovoce. Celkově mi přišla hezky živá, konečně nám nalili Laphroaig, to by jako základní plnění šlo. (2.11.2024) 80/100
Laphroaig Cairdeas Cask Favourites 10letá Feis Ile 2024 52,4% Poznámky z ochutnávky v roce 2024-WLP2024: Ve vůni jsem měl hutnější nakouřené ovoce, nakouřenou hořkou čokoládu, aroma bylo příjemné a hutnější. Líbilo se mi. V chuti kořeněná ovocná nakouřená hořká čokoláda, postupně nakouřené ovoce, sladkost opečeného ovoce. V dokončení kořeněné ovoce s hořkou čokoládou, kouř hezky v pozadí. Celkově se mi líbil, příjemně hutný Laphroaig s opečeným ovocem a hořkou čokoládou. Byl jsem v ochutnávání trochu napřed, ta čokoláda mě tam trochu překvapovala, ale když jsem jí tam měl, tak jsem si jí napsal, až pak jsem se dozvěděl, že tam byly i PX sudy. (2.11.2024) 86/100
Uzavíral to tajný vzorek z palírny - Laphroaig 2017 Mystery Cask No.899 2017/2024 58,5% a jak jsme se dozvěděli, jedná se o refill cask fino po Cairdeas 2018 Fino. Poznámky z ochutnávky v roce 2024-WLP2024: Ve vůni jsem měl hutnější tropické ovoce, čokoládu, opečené ovoce a kouř v pozadí. Postupně se hezky rozvíjí a působí bohatě. V chuti kořeněné opečené ovoce, čokoláda, postupně mi přišel kouř a uzenost. V dokončení trochu ovocného dřeva (dřevo nacucané ovocem), hutný závěr, doznívá čokoláda, kořeněné ovoce, doznívá kouř ze spáleného ovocného sadu. Příjemně hutná whisky. Nebyla moc kouřová ani nemocniční, ale tím jak působila plně, tak to nijak nevadilo. (2.11.2024) 88/100
Laphroaig Duke Rothesay Vintage Edition 1995 40%: Poznámky z ochutnávky v roce 2009: Laphroaig zajímavý hlavně tím, že se jedná o soukromé plnění pro prince Charlese. Z mého pohledu je tato whisky spíše zklamání. Aroma je jemné, voňavé až převoněné, vzdálená medicínskost. V chuti je to takový moc zjemnělý Laphroaig, jak někteří řekli "aristokratický" Laphroaig. Podle mého názoru spíše pro princezny než pro prince. (21.1.2009)
Laphroaig pod názvem Unnamed Islay 30letá 1991 Signatory Vintage Cask Strength Collection 12.12.1991/11.3.2022 Bourbon Barrel Cask No.2650 51,6% Poznámky z ochutnávky na Svachovce a z přeochutnání vzorku v roce 2024: Hned na po nalití mi tu zavoněl hořící ovocný sad, prostě Laphroaig. Vzhledem ke stáří ho nechám vydýchat. Po vydýchání je tu dohořelý ovocný sad, vzduchem se nese vůně opečeného ovoce, ještě doutnajícího dřeva na kterém se připaluje ležící ovoce. Uzená ovocná sladkost. Kouř stále více ustupuje a převládá uzená ovocnost. K ní tam ještě mám lehce citrusovou zemitost a lehkou nemocnici. Kouř ustupuje stále víc a aroma ovocně a lehce uzeně hladí. Líbí se mi to, jak kouř postupně odvál, tak se ukazuje větší hloubka vůní. V chuti je také nauzená ovocnost, sladkost ovoce, sladký citron, spálené vánoční cukroví (ale bez chuti spálenosti, jen s jejím náznakem), lehký nádech jablek, trochu do kysela. Kouřem tam načichlo všechno, ale současně tam není dominantní, prostě v každé chuti se lehce připomene. V dokončení krémová kouřová mlha, zbytky ovoce, doznívá příjemně dlouho. (21.9.2024) 92/100
Laphroaig 7letá Signatory Vintage Un-Chillfiltered Collection 25.3.1999/19.1.2007 46%: Poznámky z ochutnávky v roce 2007: Jedna z ukázek toho, že neoriginální plnění Laphroaigu mohou být špatnou volbou. Aroma je lehce a slabě medicínské a kouřové, ovšem opravdu spíše jen náznak. Chuť pak nevýrazná, nevyzrálá a chybí jí charakter Laphroaig. (21.5.2007)
Laphroaig 12letá Cadenhead's 1994/11.2006 46%: Poznámky z ochutnávky v roce 2009: Další ukázka toho, že u Laphroaig se budu raději držet originálních plnění. U této whisky bych nevěřil tomu, že je to opravdu Laphroaig. Aroma lehce medicínské, ale také jasný slad a v pozadí mořské řasy. Chuť ovšem spíše sladká, sladová, možná trochu med, v pozadí velmi lehký závan medicínskosti. V závěru opět doznívá sladkost. Při ochutnávání mezi Laphroaigy přinese velké zklamání, pokud by byl ochutnáván mezi jinými whisky, tak by možná hodnocení vyznělo o něco lépe (i když spíše pochybuji). (21.1.2009)
Islay 5letá 40% (obsahuje Laphroaig, lahvovaná Signatory Vintage): Poznámky z ochutnávky v roce 2005: Když jsem ji ochutnával, tak jsem vůbec nevěděl co piji a láhev ve mně budila spíše nedůvěru. Příjemné aroma a hlavně výrazná chuť dala tušit, že se jedná o Laphroaig. Přestože je pouze 5-ti letá, musím říci, že mi připadla dobrá. Nejvíce bych jí asi hodnotil jako - mladá Laphroaig. Má všechny její důležité charakteristiky, všechny mi připadly i dobře vyvážené, ale je taková jakoby mladší, ne tolik silná (medicínská, ale méně, štiplavá na jazyku, ale méně, ...). Nepil jsem je ovšem po sobě, abych mohl tento rozdíl v síle opravdu porovnat. Taková Laphroaig pro začátečníky v Islay či pro děti. (5.2005)
Laphroaig Elements L 1.0 (58.6 %) Nádhera, tak toto ma skutočne potešilo, veľmi podarený Laphroaig v sudovke. Nemá to síce až taký in-your-face kick ako Laphroaig 10yo Cask Strength, ale ponúka odlišný profil, ktorý je pre mňa veľmi zaujímavým spestrením a dnes mi príjemne sadol. Škoda len tej ceny, stojí to približne tolko ako dve fľase Laphroaigu 10yo CS (ktorý je pre mňa cca podobne dobrý, ale iný). 89-/100
- odposlechnuto na FB - 22.2.2022:
Laphroaig Brodir vs Port Wood
Brodir vzdy patril medzi moje naoblubenejsie Laphroaigy. Kombinacia portskeho a vyraznej medicinskej raseliny mne osobne velmi sedi. Ked som sa dozvedel, ze Brodir rebrandovali na Port Wood, velmi ma zaujimalo, ci ide naozaj len o zmenu nazvu (ako destilerka tvrdi), alebo sa zmenila aj samotna whisky (ako to obvykle byva). Zo zaciatku mi prisli obe vzorky prakticky rovnake. Casom, ked sa trochu odvetrali, v Brodire jemne prevladala raselina (charakter destilatu) a v Port Woode vplyv sladkeho portskeho (charakter sudov)... ale rozdiel nebol vyrazny a pokial by som to nemal takto vedla seba, sotva by som ich medzi sebou rozoznal. Navyse ten rozdiel mohol byt kludne sposobene len tym, ze jedna flaska bola otvorena dlhsie ako druha, pripadne standardnym batch variance. Takze co sa mna tyka, Port Wood mozem kludne povazovat len za premenovany Borodir. Co je dobra sprava, lebo vybornu kvalitu si podla mna zachovali.
- odposlechnuto na FB - 22.8.2021:
Laphroaig 25yo "The Bessie Williamson Story" WhiskySponge 28yo Islay 1992 (Laphroaig) Thompson Bros. 30yo Islay 1990 (Laphroaig) Dakujem velmi pekne Jiří Šinogl za tieto mimoriadne exkluzivne vzorky :) Co vravite na starsie (20yo+) Laphroaigy alebo dymovky vo vseobecnosti?
Moj strucny report, tasting notes nebudem rozpisovat: Je velmi zaujimave, ze raselina sa pri tomto vyssom veku uz postupne straca a meni, cim sa whisky posuva do uplne inej roviny. Uz to nie je raselinove mostrum ako pozname pri mladsich rocnikoch, ale je skor kludnejsia, umiernenejsia a komplexnejsia.
WhiskySponge 28yo a Thompson 30yo mi prisli o uroven nad oficialnou 25yo (co je pravdepodobne sposobene aj tym, ze su to sudovky). Ich profil bol trosku odlisny - 28yo mi prisiel viac do slana a 30yo skor do sladka a nevedel som sa velmi rozhodnut, ze ktora mi chuti viac. Zo zaciatku sa mi 28yo zdala slabsia, ale ked som jej dal viac casu, tak sa pekne otvorila a mozno o chlp u mna aj prekonala 30yo.
Vsetky tri whisky su naozaj vyborne, ale ked pozeram na tie cenovky (400-500€ a viac za flasu), tak som velmi rad, ze som mal moznost ochutnat vzorky, lebo za tie peniaze za celu flasu podla mna nestoja. Cena odraza hlavne exkluzivitu znacky a vysoky vek. Takze ak budete mat moznost skusit vzorky niecoho podobneho, tak odporucam, lebo clovek sa vdaka tomu vela nauci... ale celu flasu by som (na pitie) nekupoval
Marek Brenišin
- odposlechnuto na FB - 9.12.2022:
Laphroaig Cask Strength Batch #014 (jún 2021) 50%: Tu som mal pomerne presné požiadavky - whisky okolo 100 eúr, dobre zadymená, silná rašelina. Po chvíľke hľadania z finalistov vzišla práve táto fľaša. Osobne mám vždy troch trochu obavy pri Cask Strength, pretože pri mnohých whisky fľašovaných nad 50 % zaniká chuť a do popredia preráža surový etanol. Ale ako sa vraví, odvážnym šťastie praje, tak som sa rozhodol, že keď idú sviatky, dáme si niečo fajné. Aróma: Komplexná a hutná. Ihneď z úvodu cítiť pomerne silný dym a fenolové tóny, v pozadí až taký dezifnekčný jód. Neskôr nastupuje soľ a morský vánok, záver dotiahnutý príjemnou vôňou bourbon vanilky. Farba: Zlatá s jantárovými odleskmi. Chuť (úvod): Pri prvom dúšku nastupuje rašelina s jemnými citrusovými tónmi. Tóny jódu a nafty pomerne prudko útočia na jazyk ako silnejúci vietor počas búrky. Jemná morská soľ uzatvára dojem, silnie počas druhého dúšku. Chuť (telo): Mohutné, ťažké, ale komplexné telo. Olejový podtón sprevádzaný pikantným, až chilli vnemom dotvárajú morské riasy a mierny náznak tabakových listov. Bohatá zmes chutí sa v druhom dúšku mení na rašelinu a jód. Veľmi príjemný dojem, ktorý láka objavovať. Chuť (záver): Pomerne dlhý. Suchosť tabakových listov, jemný morský vánok postupne ustupuje vanilke, ľahkému ovocnému nádychu, rašelina ale ostáva. Veľmi príjemná a dlhá dochuť. Záver: Whisky, ktorá ma zdvihla zo sedadla a zároveň uzemnila. Uznávam, že fľašovanie pri sile 58,6 % vzbudzuje rešpekt, ale z Cask Strength jedna z najlepších, aké som pil. Pestrá, ale vyvážená zmes chutí, silná prítomnosť alkoholu, ktorá ale necháva vyniknúť pestrej zmesi zmyslových zážitkov a láka objavovať ďalej. Poznámka: Odporúča sa whisky zjemniť kvapkou vody pre zmiernenie sily a lepšiu paletu chutí. Ja som ale ostal verný tradícii a whisky pil "v surovom stave". Aj tak je jednou z mojich top. Celkové hodnotenie: 91/100.
- odposlechnuto na FB - 9.12.2022:
Laphroaig 10 yo Sherry Oak 48%: Laphroaig je u mňa už klasikou, na ktorú nedám dopustiť. Veľmi mám navyše rád finiš po sherry, takže keď som u nás v Košiciach videl túto fľašu, rozhodol som sa jej dať šancu. Aróma: Rázny a hutný dym, ktorý neskôr striedajú korenisté tóny a mierny náznak zázvoru, pripomenulo mi to trochu perníčky, ktoré niekto zabudol v udiarni. Farba: Sýta jantárová. Objektívne, ak by whisky brala ocenenie podľa farieb, táto má jasné zlato. Chuť (úvod): To, čo na nose, to na jazyku. Veľmi hustý dym, ktorý pri druhom dúšku ustupuje ovocným tónom sherry. Objavuje sa aj rašelina, ale neruší celkový dojem. Chuť (telo): Plné a možno trosku jednoduchšie, ale vyvážené telo. Dym a rašelina striedavo ustupujú sherry a vracajú sa do popredia. Presne tak, ako to od whisky tohto typu čakám. Chuť (záver): Jemne korenistý, striedanie dymu a ovocia pokračuje. Čo oceňujem, že napriek jemnému hriatiu nevysušuje. Záver: Veľmi príjemná whisky, ktorá uspokojí každého nadšenca do rašelinových whisky, príjemne podčiarknuté finišom v sherry sudoch. Najviac sa i páčilo varírovanie sily dymu a rašeliny, pričom nič z toho si nejako neuzurpovalo priestor pre seba. Fľašovaná pri 48,0 %, alkohol ale nejako nevystupuje do popredia. Niekto tu prirovnával whisky k ženám. Tak za mňa by som s touto rád zostarol. Ale nesvedčí jej byť dlho otvorenej, dym sa potom stáva o niečo slabším. Celkové hodnotenie: 90/100
Michael Jackson ve své knize (Whisky - Kompletní průvodce světem nejlepší whisky (z roku 1999)) hodnotí:
Laphroaig 10letá 43%: Barva: plná, lámavě zlatá. Aroma: medicínské, fenolové, mořské řasy, náznak esterové sladkosti. Tělo: střední, olejové. Chuť: mořské řasy, sůl, olej. Dokončení: plné a velmi suché. Známka: 86
Laphroaig 10letá Original Cask Strength 57,3%: Barva: velmi sytě zlatá. Aroma: suché, s fenolem, dehtem. Tělo: střední, s jistou sirupovou viskozitou. Chuť: mořské řasy, slaná i sladká, dehtovitá. Dokončení: medicínské, dehet, fenol, rašelina, půda, krásně ucelená whisky. Známka: 88
Laphroaig 15letá 43%: Barva: bledě jantarová. Aroma: fenol, dehet, síra. Tělo: střední až plné, uklidňující, olejové. Chuť: klamný okamžik sladkosti a trávové chuti, potom výbuch síry, hořící rašeliny a intenzity Islay. Dokončení: plné, suché, dlouhé, hřejivé. Známka: 89
Laphroaig Vintage 1976 43%: Barva: bledě jantarová. Aroma: silné dehtové vůně. Tělo: střední až plné, pevné a jemné. Chuť: dehtové mýdlo, živá suchost a voňavá sladkost. Dokončení: hřejivé, uklidňující uspávající, dlouhé. Známka: 89
Laphroaig 1974 Signatory 55%: tmavá, byla plná charakteru, ale nebyla vyvážená, známka 87
Laphroaig 1987 Murray McDavid 46%: byla bledá, s lehkou, ale čistou souhrou vlastností Laphroaig, známka 84
Michael Jackson ve své knize (Whisky - Vše, co jste dosud nevěděli (z roku 2005)) hodnotí:
Laphroaig 10letá 40%: Barva: bledě zlatá. Aroma: intenzívní, mořské, dehet, motorový olej, pevné, křupavá příchuť obilovin, lehká vanilka. Tělo: střední. Chuť: trochu jednoduchá, sladovitý začátek, pak citron a nakonec masivní výbuch dehtového kouře. Dokončení: dlouhé, schnoucí, kouř.
Laphroaig 17letá single cask bottling 55,2%: Barva: jasně zlatá. Aroma: kouř a smetana, mýdlo z dehtu, olej na podlahy, mořské řasy, slazené mandle, vanilka. Tělo: měkké a hedvábné. Chuť: sladká, ovocná pastilka, pekan, smetana, pak rašelinitá, jód. Dokončení: lékařské, suché.
Jim Murray ve své knize (Průvodce světem whisky (z roku 1997)) hodnotí:
Laphroaig 10letá: V posledních letech se zdálo, že desetiletá postrádá onen charakteristický rašelinovitý charakter. Desetiletá (Original Cask Strength) je opět Laphroaig ve své nejlepší formě.
Ian Buxton ve své knize (101 Whisky: Škola degustace pro každého (z roku 2010)) hodnotí:
Laphroaig Quarter Cask 48%: Barva: Dost světlá, jako tepaný bronz. Aroma: Spousta rašelinového kouře, sladkosti, kokosového mléka a čokoládové tóny. Chuť: Výrazná a asertivní, plné tělo a plná ústa (tady hraje roli vyšší procento alkoholu a nechlazené filtrování), ale jemná a ve srovnání s desetiletou sladká. Dokončení: Úžasně prodloužené dokončení s rašelinovým kouřem a uhelnou hřejivostí. Tóny koření, a jak říkají v palírně "pikantních pomerančů". To mě podrž.
v knize Svět whisky (z roku 2009) hodnotí:
Laphroaig 10letá 40%: Pod silnou příchutí rašelinné kouře a slané mořské pěny se skrývá osvěžující mladistvé a sladké jádro.
Laphroaig Quarter Cask 48%: Quarter Cask je základem sortimentu Laphroaig. Malé sudy urychlují proces zrání a dávají whisky sladkou, dřevitou chuť zakončenou triumfálním gejzírem rašelinného kouře.
Laphroaig 10letá Cask Strength 57,3%: Charakterizují ji tóny dehtu, mořských řas a soli, ale i sladkého dřeva. Dlouhým dramatickým dokončením znějí tóny jódu a horké rašeliny.
Laphroaig 25letá 50,9%: V kořeněném a květinovém charakteru se teprve v dokončení projevují tóny kouře a mořské pěny. K dostání je také v sudové síle.
Laphroaig 30letá 43%: Tuto whisky už dnes neseženete. Nedávno zesnulý velký znalec whisky Michael Jackson popsal 30letou jako "plnou a krémovou" a "na tak vysoký věk nádherně vyváženou".
v knize Svět whisky (z roku 2016) hodnotí:
Laphroaig Select 40%: Řídká whisky s vůní dýmkového tabáku, rašeliny a později léků, kouře a broskví má rašelinnou chuť s tóny tmavých bobulovin a kontrastním vanilkovým prvkem.
Marc A. Hoffmann ve své knize (Whisky - značky z celého světa (z roku 2007)) hodnotí:
Laphroaig 10letá Cask Strength 57,3%: Barva bledě zlatožlutá. Vůně obsahující fenol a středně těžké tělo desetileté Laphroaig v sudové síle jsou milovníky whisky dobře přijímány. V chuti je dnes poněkud sladší, než bývala dříve, má však tak jako dříve slaně-dehtový nádech mořských řas. Dozvuk je hodně medicínský, rašelinový a tak jako dříve obsahuje mnoho dehtu a fenolu. Zcela komplexní whisky, kterou člověk buď miluje nebo nenávidí.
Ulrike Lowis ve své knize (Whisky - Historie, Výroba, Značky (z roku 2015)) hodnotí:
Laphroaig 10letá 40%: Aroma: Kouřová vůně rašeliny, stopy mořských řas, tér a mediciálně-nasládlé tóny. Chuť: Překvapivě sladká, se stopami sladkosti, jódu a zemité rašeliny a s decentními tóny vanilky. Dokončení: Pepřové a dlouhé.
Daniel Lerner ve své knize (Skotská whisky (z roku 1998)) hodnotí:
k ochutnávce - Není Laphroaig jako Laphroaig z 21.1.2009:
Laphroaig 10letá 40%: Barva: plná, zlatá. Aroma: výrazně kouřová, nezaměnitelný „medicínský“ charakter, mořské řasy, lehký náznak ovocné sladkosti. Chuť: mořská jodizovaná sůl, rašelina, dubová suchost, olejovitá, na pozadí lehce sladká s velmi jemným nádechem vanilky. Dokončení: výrazně dlouhé, plné, suché a ostré.
Laphroaig LP1 Elements of Islay 55,8%: Barva: světle zlatá. Aroma: na Laphroaig jemnější, dřevěný popel a kouř, čerstvé rostlinné tóny s náznakem sladkého sirupu, výrazná, ale nikoliv dominantní rašelina, přidáním vody vyniknou lehké citrusové tóny a mátové tóny a velmi lehce na pozadí skořice. Chuť: mohutná, komplexní, výrazně rašelinový charakter příjemně vyhlazený zralým ovocem, sladké a nakouřené cereálie, lehounce lékořice, marcipán, ale ve výsledku – destilovaná rašelina! Dokončení: velmi dlouhé, teplé a kořenité a samozřejmě rašelinovité.
a jedna z dřívějška:
Laphroaig Quarter Cask 48%: Barva: zlatá Aroma: dohořívající rašelina, na pozadí lehký náznak sušeného kokosu, banánu, vanilky a másla, fenol a zase fenol, moře, mořské řasy Chuť: kouřová, tělnatá, smetanová s jemnou sladkostí, bylinný likér, sušené ovoce a vanilka, nádherná vyváženost ovocné sladkosti a fenolové suchosti Dokončení: dloooooooouhé, kouřové, lehce toffee a koření.
