Palírnu Ardbeg založil v roce 1794 Alexander Stewart. Na tomto místě byla již dávno před tím známá černá palírna. Palírna Ardbeg krátce po svém založení zkrachovala. V roce 1815 (tento rok je uveden i na etiketách) byla znovuotevřena Johnem MacDougallem (pálili zde whisky s názvem Pure Islay Malt Liqueur Whisky. V roce 1853 umírá Alexander MacDougall a palírnu dále řídily sestry Margaret a Flora. V roce 1900 byla produkce palírny 1,1 milionu litrů, tehdy měla 40 zaměstnanců, vlastní školu a výběrčí daní. (Na podobnou produkci se vrátila cca 100 let poté) V roce 1973 koupily palírnu Hiram Walker a Distillers Company Ltd. tehdy za 300.000 liber a zaměřili se hlavně na dodávání rašelinné whisky do blendů. V roce 1981 byla palírna uzavřena z důvodů velkých přebytků whisky na trhu. V roce 1990 koupila palírnu Allied Distillers a provoz byl v palírně opět obnoven, ale pouze do roku 1996 a navíc jen ve velmi malém rozsahu - pouze 2 měsíce v roce (případně se mluví o 33% výkonu). V roce 1997 koupila palírnu společnost Glenmorangie plc. za 7 milionů liber (uvádí se, že 5 mil. za palírnu, 1,7 za zásoby a 0,3 za značku). A od roku 2000 se začali věnovat výrazné obnově značky a Ardbeg znovu plně ožil. V roce 2005 jí koupil LVMH (Luis Vuitton Moet Hennessy) za 300 milionu (ovšem koupil celou společnost, tedy i palírny Ardbeg, Glenmorangie a Glen Moray). Kapacita palírny je uváděna 2,4 milionu litrů (dle ročenky 2023). V současnosti je celá produkce určena pro single malt plnění, dříve byl Ardbeg významnou součástí blended whisky např. Ballantine's, Teacher's a Black Bottle.
Jméno palírny vychází z skotské gaelštiny Ard Beag (česky: malá výšina, vybíhající pahorek). Používanou vodu vede palírna 5 km přes rašeliniště z Loch Arinambeast a Loch Uigedail. Palírna měla i své vlastní rašeliniště Duich Lots, rašelina se těžila z velké hloubky a byl neobyčejně černá, bohatá na zbytky vegetace, což při sušení dávalo sladu další zajímavé příchutě. Do roku 1977 fungovala sladovna přímo v palírně Ardbeg. Sladovny byly zajímavé tím, že neměly ventilátory, takže slad velmi načichl rašelinovým kouřem. Nový majitel však sladování postupně omezil až úplně ukončil a silně rašelinovitý slad nakupuje v Port Ellen.
Jim Murray ve své knize (Průvodce světem whisky (z roku 1997)) hodnotí whisky z palírny Ardbeg velmi vysoko. Říká: Ardbeg produkuje sladovou whisky, kterou lze označit za bezchybnou. Doušek tohoto nápoje, nejprve zahřátého v dlani a pak pomalu převalovaného po celé ústní dutině, musí být důvodem, proč nám byly dány chuťové buňky. (hodnocení se vztahuje ke starším plněním whisky - cca whisky destilovaná do roku 1976) Osobně si ale myslím, že platí i na současnou produkci. Někteří milovníci Ardbegu se domnívají, že ovocnou chuť a aroma, připomínající jabloňové dřevo a citronovou kůru, způsobuje recitkulační systém v destilačním přístroji.
Říká se, že John MacDougall, který palírnu znovuotevřel, byl tak hrdý na svůj klan, že dokonce zaplatil u soudu pokutu za jakéhosi MacDougalla, kterého nikdy předtím neviděl, neboť podle něj se nikdo s tímto jménem nemohl dopustit ničeho špatného.
Palírna Ardbeg se od svého znovuotevření věnuje hodně propagaci značky. Trochu by se dalo říci, že až kultu Ardbeg. 1.1.2000 byl spuštěn Ardbeg Committee - oficiální "fanklub" této whisky vedený palírnou. Jeho členům jsou přednostně nabízeny různá speciální plnění. Informace zpočátku chodily poštou, což taky potěšilo, když vám do schránky přišel pohled nebo Momentous Minutes. Při vzpomínání u 20.let WOL jsem je našel a dal do vzpomínek, přidám je i sem ke značce.
Momentous Minutes z Ardbegu si můžete prohlédnout v pdf formátu: Issue 1 - December 2000, Issue 2 - October 2001, Issue 3 - August 2002, Issue 4 - August 2003, Issue 5 - December 2003, Issue 6 - October 2004, Issue 7 - May 2006, Issue 8 - April 2007, Issue 9 - May 2008, Issue 10 - September 2009, Issue 11 - Winter 2010, Issue 12 - September 2011.
Nevím zda se dnes dá někde najít přehled členů Ardbeg Committee (nehledal jsem), ale cca v roce 2003 přišel přehled členů k roku 2002 a to přímo v knížečce. I Česká republika tam byla zastoupena.
Některá plnění bylo možné si předobjednat (zaujal mě tehdejší způsob placení kartou). K plánovanému vydání Ardbeg 1977 Vintage přišel její "rodný list".
Ostatně, Ardbeg je velmi kreativní, jak je vidět i z prezentace zvláště novějších whisky.
Typy
V aktuální core-range (září 2022) je samozřejmě desetiletá whisky, která je v něm již od roku 2000 - Ardbeg TEN years old 46%. Občas se můžete setkat s označením Old/New TEN, které odděluje produkci před a po roce 2008. Starší byly lahovány ze zásob vyrobených před zakoupením palírny společností Glenmorangie a jsou často považovány za lepší a bohatší oproti současné produkci. Dále je zde Ardbeg 5letá Wee Beastie 47,4% zrající v sudech po bourbonu a Oloroso sherry. Na trhu je od roku 2020 a dostalo se jí rozporuplného přijetí whisky komunitou. U nás se cenově se pohybuje lehce pod desetiletou (rozdíl okolo 200 při ceně nad tisícovku, na webu Ardbegu je rozdíl WB5y 39 liber a 10y 47 liber), ale rozdíl těch pěti let je znát a tak u dost zkušených pijáků whisky narazila, u lidí seznamujícími se s Islay a značkou Ardbeg byla příjímana kladněji. Trochu zarazilo i její uvádění na náš trh, kdy se hodně zdůrazňovalo, jak bude skvělá do míchaných nápojů, což mi osobně u single malt whisky nepřipadá jako to hlavní.
video: ARDBEG Islay Single Malt Scotch Whisky - Ardbeg presents...Wee Beastie - www.youtube.com/watch?v=aV5XYeXk9oo (nelze se vložit okno s přehráním, mají omezení od 18 let)
Ardbeg stvořil monstrum! Wee Beastie online!
Od roku 2017 rozšířila řadu Ardbeg An Oa 46,6%. Podle mě fajn pití, cenově se pohybuje nad desítkou, přijde mi ovšem jemnější a v řadě bych jí zařadil před desítku, jako takovou vstupní bránu k whisky Ardbeg. Na konec přehledu jsem si nechal dvě, které se dělí o první místo v místním core-range. Od roku 2003 je součástí Ardbeg Uigeadail 54,2% pojmenovaný podle jezera, které palírně slouží jako zdroj vody. A od roku 2009 Ardbeg Corryvreckan 57,1% pojmenovaný podle známého mořského víru, který se nachází severně od Islay v průlivu mezi ostrovy Jura a Scarba. Obě tyto výborné whisky - Oggie a Corry - jsou jako součást core-range za přijatelné peníze a jsou stále dostupné. Různé limitky pak mají problém se s nima porovnávat, cenově bývají většinou podstatně dražší, nejsou ovšem tak podstatně lepší a ještě navíc bývá problém je sehnat. V roce 2020 byla lahvována Ardbeg 25letá 46% v počtu 6500 láhví. Hovoří se o ní sice jako o součástí core-range, ale vzhledem k množství láhví a velkému zájmu byla hned vyprodána a přeprodávána (podle všeho byla lahvována i v dalších letech).
Přehled vydání whisky Ardbeg podle let (bez single cask a navíc lahvování a uvedení na trh se může lišit):
V roce 1996 byl vydán Ardbeg 30letá Very Old 40%, lahována byla whisky ze 29 sudů. Předtím lze nalézt velké množství nezávislých plnění a pár plnění přímo z palírny.
Lahvování po roce 1997, když palírnu koupilo Glenmorangie, je celkem dobře zmapované. Hned v roce 1997 byla vydána Ardbeg 1978 43%, která byla lahvována až do roku 1999, postupně se tak zvedalo stáří lahvované whisky. Dále pak Ardbeg 17letá 40%, vydávaná až do roku 2004 a první release Ardbeg Provenance 1974/1997 55,6%. V roce 1998 druhý release Ardbeg Provenance 1974/1998 54,7% a Ardbeg 1975 43% lahvovaný až do roku 2001, postupně se tak zvedalo stáří lahvované whisky.
2000: V roce 2000 třetí release Ardbeg Provenance 1974/2000 55% a čtvrtý release Ardbeg Provenance 1974/2000 55%. V roce 2000 také šla na trh desetiletá Ardbeg TEN 46%, která byla lahovována až do roku 2009. Což vypadá jako trochu zavádějící informace, protože desítka je v core-range stále, ale tato plnění do roku 2009 bývají také označována jako "OLD" TEN. Vzhledem k tomu, že palírna v letech 1981-89 byla mimo provoz a v letech 1989-96 vyráběla celkem málo, tak tyto desítky obsahovaly i starší whisky a výrazně se lišily od pozdější verze "NEW" TEN. Měl jsem možnost porovnat plnění z roku 2002 s plněním z roku 2018 a bylo to velké zklamání z novější verze. Ne, že by nová verze byla špatná, ale ta stará byla o hodně lepší. Rozpoznávacím znakem mezi Old a New by měl být způsob uvedení údaje "non chill-filtered". Na starší verzi byl černým písmem ve zlatém rámečku, kdežto u novější je zlatým písmem na černém podkladě etikety.
2001: V srpnu 2001 byla vydána Ardbeg 1977 46%, která byla lahvována až do roku 2004, postupně se tak zvedalo stáří lahvované whisky. Pro Ardbeg Committee byla vydána Ardbeg 21letá 56,3% v počtu 2300 láhví. Láhve se do konce nevyprodaly (a to tehdy v materiálech pro Committee řešili jako podělit 2.300 láhví mezi 7.380 členů) a v následujícím roce byly na Feis Ile 2002 nabízeny se slevou (dnes nepředstavitelná věc). V roce 2001 šla na trh také Ardbeg Lord of Isles 46% a lahvována byla až do roku 2007. Měla by obsahovat whisky z let 1976 a 1977 a tak se stáří whisky při postupném plnění zvyšovalo. V tehdejší době byl lord of Isles princ Charles k jehož poctě byla whisky vytvořena.
2002: Byla vydána Ardbeg Committee Reserve 55,3% v počtu 3000 láhví a již z názvu je jasné, že byly vydána pro Ardbeg Committee. Tato se již vyprodala rychle.
2003: Byl vydán Ardbeg Uigeadail 54,2%, který je součástí core-range až do dnešní doby. A pro Ardbeg Committee byla vydána Ardbeg Very Young for Discussion 58,9% v počtu 4002 láhví, což byl počátek The Path to Maturity (Cesty k dospělosti). Pro japonský trh byla desítka v sudové síle Ardbeg TEN Cask Strength 57,8% v počtu 900 láhví.
2004: Byla vydána šestiletá Ardbeg Very Young 58,3% pro běžný trh a pro Ardbeg Committee byla vydána Ardbeg Kildalton 1980 57,6% v počtu 1300 láhví. Byla vydána Ardbeg 1990 Cask Strength 55%, která byla dostupná v palírně a na japonském trhu.
2005: Byla vydána whisky Ardbeg 1965 42,1% stočená ze sudů číslo 3678 a 3679 v celkovém počtu 261 láhví. Vychází to tedy na nějakých 39 let. Byla dodávána včetně miniatury, podstavce se sklem a čistící soupravy.
V roce 2005 byla ještě vydána whisky s názvem Serendipity (v překladu "štastná náhoda") v počtu 16000 láhví. V tomto případě se nejedná o whisky Ardbeg. Jedná se o blended malt whisky, která obsahuje cca 80% prý 17leté Ardbeg (což ovšem nevychází, protože před 17 lety byla palírna mimo provoz) a 20% 12leté whisky Glen Moray. Na etiketě je jako výrobce uveden MacDonald & Muir Limited, což je dřívější název společnosti Glenmorangie. Je uváděno, že byla určena pro Committee. Členům Ardbeg Committee přišla brožura s informacemi a možností objednání.
2006: Pro Ardbeg Committee byla vydána Ardbeg Young Uigeadail 59,9% v počtu 1392 láhví. Řadu "The Path to Maturity" rozšířila osmiletá Ardbeg Still Young 56,2%. Byla vydána Ardbeg Airigh Nam Beist 46% obsahující whisky destilovanou v roce 1990, byla lahvována až do roku 2008. Jméno "Airigh nam Beist" lze přeložit jako úkryt příšery, také se jedná o jméno druhé vyrovnávací nádrže odkud bere palírna vodu.
2007: V řadě "The Path to Maturity" pokračovala devítiletá Ardbeg Almost There 54,1%. Pro Feis Ile 2007 byla vydána desetiletá Ardbeg TEN - Mór 57,3% v počtu 1000 láhví. "Mór" znamená "veliký či vynikající" a láhve byly opravdu velké, bylo lahvováno do 4,5 litrových láhví. Byla lahvována 33letá Ardbeg Double Barrel 44,9-49,9% dodávaná v kufříku, která obsahovala dvě láhve s whisky destilovanou v roce 1974 ze sudů #3145 a #3524, celkem bylo 250 těchto setů.
2008: Pro Ardbeg Committee byla vydána Ardbeg Corryvreckan 57,1% v počtu 5000 láhví. Bylo další vydání desetileté Ardbeg TEN - Mór 46% opět lahvované do 4,5 litrových láhví. Došlo k dokončení řady The Path to Maturity vydáním desetileté Ardbeg Renaissance 55,9% v počtu 21000 láhví a uvedené na Feis Ile 2008. Dá se říci, že to byla nová desítka v sudovce. Objevila se nezvyklá Lightly Peated Ardbeg Blasda 40%, lahvovaná až do roku 2010 v celkovém počtu 18000 láhví, zajímavá také tím, že použitý slad byl nakuřován na 8ppm, což je tak třikrát (a více) méně než standardně používané cca 25ppm až cca 50ppm, u některých i více. A na trh přišla nová desítka Ardbeg TEN 46%, která byla destilována po roce 1997, kdy palírnu koupila Glenmorangie. Vzhledem k rozdílu mezi novým a starším plněním se lze setkat občas na webech s označením Old TEN a New TEN.
The Path to Maturity (Cesty k dospělosti) byl způsob představení nové desítky a současně také dal lidem možnost ochutnat, jak se whisky v průběhu zrání mění. První whisky v této řadě byla v roce 2004 šestiletá Ardbeg Very Young 58,3% - velmi mladá (pro Committee byla vydána verze již v roce 2003). Následovala v roce 2006 osmiletá Ardbeg Still Young 56,2% - stále mladá. V roce 2007 pokračovala devítiletá Ardbeg Almost There 54,1% - skoro hotovo. Uzavírala to desetiletá Ardbeg Renaissance 55,9% "We've Arrived!" v počtu 21000 láhví. Dá se říci, že to byla nová desítka v sudovce. A to bylo vlastně uvedení nové TEN na trh.
2009: Začátkem roku byla pro Ardbeg Committee vydána Ardbeg Supernova 58,9% v počtu 3000 láhví pro UK/EU trh a v počtu 600 láhví pro US trh. Krátce po ní, šla Ardbeg Supernova 58,9% (Stellar) i na běžný trh v počtu 18000 láhví. Od roku 2009 je také součástí core-range Ardbeg Corryvreckan 57,1%.
ARDBEG Islay Single Malt Scotch Whisky - Corryvreckan
2010: Pro Ardbeg Committee byla vydána Ardbeg Rollercoaster 57,3% v počtu 12000 láhví, zajímavá tím, že obsahuje whisky z deseti různých ročníků: 1997-2006. Na zadní etiketě je uveden i poměr jednotlivých částí. A další verze Supernovy Ardbeg Supernova SN 2010 60,1%.
ARDBEG Islay Single Malt Scotch Whisky - Ardbeg Rollercoaster
2011: Ardbeg Alligator 51,2% v počtu 10000 láhví pro Ardbeg Committee, pojmenovaná podle vypálení sudu (nejvyšší stupeň vypálení sudu) - Alligator Char Virgin Oak a následně šla ve stejných procentech i na běžný trh. Ardbeg Feis Ile 55,1%, také označována jako El Diablo vydaná pro Feis Ile 2011 v počtu okolo 1300 láhví a whisky v ní byla ze dvou sudů po PX Sherry z roku 1998.
ARDBEG Islay Single Malt Scotch Whisky - Ardbeg Alligator
2012: Dvanáctiletá Ardbeg Galileo 49% obsahující whisky destilovanou v roce 1999 a použité sudy byly bourbon a marsala. U příležitosti prvního celosvětového Ardbeg Day byla vydána pro Ardbeg Committee whisky s názvem Ardbeg Day 56,7%.
ARDBEG Islay Single Malt Scotch Whisky - Ardbeg Galileo
Feis Ile a Ardbeg Day - Od roku 1984 se v posledním květnovém týdnu koná Islay Festival - Feis Ile. Od roku 2000 se aktivně účastní i palírny. Ostatně najdete u nich pravidelná plnění pro Feis Ile. Na každou vychází jeden den, věnovaný hlavně té palírně (distillery days). Poslední sobotu to vychází na palírnu Ardbeg a zde se rozhodli od roku 2012 toto symbolicky rozšířit na fanoušky po celém světě. A tak ve stejnou dobu jako se na Feis Ile koná Ardbeg Day, probíhá také v jejich Ardbeg Embassy i v dalších barech. Všichni by měli dodržovat pravidlo, že whisky vydaná pro Ardbeg Day se dává do prodeje až v tento den. Pro Feis Ile vedle toho i existují různé další single cask plnění.
2013: Pro Feis Ile a Ardbeg Day 2013 byla vydána Ardbeg s názvem Ardbog 52,1%, kombinace sudů po bourbonu a manzanilla sherry, tentokrát byl Ardbeg Day přejmenovaný na Ardbog Day.
ARDBEG Islay Single Malt Scotch Whisky - Ardbog
2014: Pro Feis Ile a Ardbeg Day 2014 byla vydána Ardbeg Auriverdes 49,9%, existuje i ve zlaté verzi, určené pro ambasadory a vybrané novináře, zlaté bylo jen 300 láhví. Charitativní Ardbeg Kildalton 46% dostupná nejdříve pouze v palírně, až později byla uvedena na běžný trh. Část výtěžku z prodeje byla určena na charitativní účely. Pojmenovaná je podle Kildalton Cross, kamenném kříži z druhé poloviny 8. století, vzácné památky Islay. Pokračuje vesmírná série Ardbeg Supernova SN 2014 55% pro Committee.
ARDBEG Islay Single Malt Scotch Whisky - Ardbeg Auriverdes
2015: Pro Feis Ile a Ardbeg Day 2015 byla vydána Ardbeg Perpetuum 49,2% Distillery Release pro Committee a Ardbeg Perpetuum 47,4%. Současně je výročí 200 let palírny. Na etiketě je symbol nekonečna značící, že palírna Ardbeg už tu bude věčně. K 200 letů palírny byla také vydána třiatřicetiletá Ardbeg 1815 50,1%. V počtu 400 láhví, kdy 200 bylo určeno k prodeji na Feis Ile 2015 během Ardbeg Day a 200 nabídnuto vybraným zákazníkům. Měla by obsahovat whisky destilovanou v letech 1974 a 1975, lahvována byla již v roce 2008. Pokračovala vesmírná série Ardbeg Supernova SN 2015 54,3% pro Committee.
2016: Pro Feis Ile a Ardbeg Day 2016 byla vydána Ardbeg Dark Cove 55% pro Committee a Ardbeg Dark Cove 46,5%, kdy část whisky zrála v sudech po Dark sherry. Edice současně vzpomíná na dobu, kdy whisky byla pašována v černě natřených lodích, tak splynuly s tmavou zátokou. Dále byla jedenadvacetiletá Ardbeg Twenty One 46%, byla první ze série "Twenty Something".
ARDBEG Islay Single Malt Scotch Whisky - ARDBEG - DARK COVE Limited Edition
2017: Od roku 2017 je součástí core-range Ardbeg An Oa 46,6%, pro zrání jsou použity 3 typy sudů: Virgin charred oak casks, ex-bourbon casks a sudy po Pedro Ximenez. Pro Feis Ile a Ardbeg Day 2017 byla vydána Ardbeg Ardbeg Kelpie 51,7% pro Committee a Ardbeg Kelpie 46%, která zrála v sudech od Černého moře. Název inspiroval netvor Kelpie, jež podle skotských legend žije v mořských hlubinách, zjevuje se v podobě koně nebo býka a živý se nebohými pocestnými. Dále byla třiadvacetiletá Ardbeg Twenty Something 46,3%.
ARDBEG Islay Single Malt Scotch Whisky - Ardbeg An Oa – Whisky Whispers
ARDBEG Islay Single Malt Scotch Whisky - How to Catch a Kelpie – Ardbeg Kelpie Limited Edition
2018: Pro Feis Ile a Ardbeg Day 2018 byla vydána Ardbeg Grooves 51,6% pro Committee a Ardbeg Grooves 46%. Edice i akce byla inspirována šedesátými léty. Dále byla dvaadvacetiletá Ardbeg Twenty Something 46,4%.
2019: Pro Feis Ile a Ardbeg Day 2019 byla vydána Ardbeg Drum 52% pro Committee a Ardbeg Drum 46%, kdy se název odvolává na finish v sudech po karibském rumu. Ardbeg 19letá Traigh Bhan Batch No.TB/01-15.03.00/19.MH 46,2%, kód je možné rozložit: Traigh Bhan je místo, které inspirovalo toto plnění, 01 je číslo šarže, 15.3.00 datum destilace, MH jsou iniciály Mickey Heads. Ardbeg Supernova SN 2019 53,8% pro Committee.
2020: Pro Feis Ile (který se ovšem z důvodu covidu nekonal) a Ardbeg Day 2020 byla vydána Ardbeg BlaaacK 50,7% pro Committee a Ardbeg BlaaacK 46%, vydané také k 20. výročí Committee a ze sudů po Pinot Noir z Nového Zélandu. V dubnu 2020 se součástí core-range stala pětiletá Ardbeg 5letá Wee Beastie 47,4%, které se dostalo rozporuplného přijetí whisky komunitou, cenově se pohybuje lehce pod desetiletou, ale rozdíl těch pěti let je znát. Pokračovala řada Traigh Bhan - Ardbeg 19letá Traigh Bhan Batch No.TB/02-18.09.00/20.JT 46,2% (JT - Jackie Thomson). Také v tomto roce byla lahvována Ardbeg 25letá 46% v počtu 6500 láhví. Hovoří se o ní sice jako o součástí core-range, ale vzhledem k množství láhví a velkému zájmu byla hned vyprodána a přeprodávána (podle všeho byla lahvována i v dalších letech). V roce 2020 odešel po 13 letech do důchodu Distillery Manager Mickey Heads a pro Committee byla vydána speciální Ardbeg Arrrrrrrdbeg! 51,8%, která dozrávala v sude po žitné. Pokud jste si chtěli uspořádat vlastní rozlučkovou akci, tak jste si mohli stáhnout pirátskou hru - ardbegplunder.pdf. Na etiketě láhve byla ještě jedna zajímavost - byly dvě verze: v jedné držel v ruce láhev a ve druhé ne. Ta druhá byla myslím pro francouzský trh a tam je regulována reklama na alkohol a tak na etiketě na láhvi s alkoholem nesmí být láhev vyobrazena (i etiketa je brána jako reklama), aby to lidi nelákalo ke koupi.
2021: Pro Feis Ile (který se ovšem z důvodu covidu nekonal) a Ardbeg Day 2021 byla vydána Ardbeg Scorch 51,7% pro Committee a Ardbeg Scorch 46%, která dozrávala v masivně vypálených sudech po bourbonu. Sudy byly ožehnuté ohnivým dračím dechem. Pro domácí Ardbeg Day jste si mohli stáhnout The Ardbeg Scorch Tasting Kit (pdf). Pokračovala řada Traigh Bhan - Ardbeg 19letá Traigh Bhan Batch No.TB/03-10.10.01/21.BL 46,2% (BL - Bill Lumsden). V roce 2021 byla vydána třináctiletá Ardbeg Fermutation 49,4% pro Committee. Vydání bylo podpořeno velkou marketingovou pohádkou o tom, jak drobné bytosti sestoupily z nebe a přistály ve spiritu. Celé se to odvolává na listopad 2007, kdy prý rozbitý kotel znemožnil zpracovat šest washback kádí a tak Bill Lumsden rozhodl, že kádě budou otevřeny, vystaveny vzduchu a po další tři týdny bude umožněno divoké kvašení. Jenže jednou z dalších věcí, které se mi nezdají je, že to vše se událo až po klasickém kvašení, tedy tato tekutina již obsahovala alkohol, který jí částečně chrání a současně už neobsahovala tolik zkvasitelných cukrů, takže tam ve finále až tolik divokého kvašení neproběhlo, ani toho zmutování.
2022: Pro Feis Ile a Ardbeg Day 2022 byla vydána Ardbeg Ardcore 50,1% pro Committee a Ardbeg Ardcore 46%. Pro domácí Ardbeg Day jste si mohli stáhnout Ardbeg Day 2022 DIY Punk Kit (pdf). Začátkem roku byla pro Committee vydána Ardbeg 8letá For Discussion 50,8%. Pokračovala řada Traigh Bhan - Ardbeg 19letá Traigh Bhan Batch No.TB/04-07.03.2003/22.CG 46,2% (CG - Colin Gordon). A protože si snad není možné představit rok bez toho, aby nějaké plnění Ardbegu nevzbudilo rozruch, tak v roce 2022 to byla Ardbeg Fon Fhoid 45,5% vydaná v počtu 456 láhví, ale hlavně v sérii NFT. Tedy nejen to, podle palírny byly před lety dva sudy po bourbonu zakopány v rašeliništi na Islay, nyní byly vytaženy a nalahvovány. Sudy byly zakopány necelé tři roky, uvádí se dva roky a 10 měsíců. Pokud jsem to pochopil dobře, tak nekupujete zpočátku láhev, ale NFT token a to ještě za virtuální měnu a ten pak můžete nechat vyměnit za fyzickou láhev. Láhve byly zakoupitelné pouze na webu BlockBar a to za 1 ETH za láhev (což v tu dobu bylo okolo 3000 USD). V základu totéž, jako kdybych vlastnil papírový úpis, jen s tímhle se podstatně lépe obchoduje a kšeftuje, protože oproti papírovému úpisu nemusíte nic fyzicky posílat. Nevím, zda je to nápad Ardbegu, ale nepřekvapilo by mě to nebo zda nápad BlockBaru, který se k tomu hlásí a v Ardbegu se jim to líbilo a tak se pod to podepsali, ale tohle začíná jít mimo mé chápání - proč se to vlastně dělá? Koupit tuto whisky na pití, je podstatně složitější, než ji koupit na kšeft. Pro Ardbeg Committee byla vydána další vesmírná Ardbeg Hypernova 51%. Na podzim se má objevit Ardbeg Smoketrails 46% Manzanilla Edition určená primárně pro Duty Free.
ARDBEG Islay Single Malt Scotch Whisky - Ardbeg Fon Fhoid X Blockbar
2023: Palírna neopouští svůj styl a tak když se nové názvy a podoba etiket dostanou ještě před uvedením na trh k veřejnosti, tak už si pomalu přestává člověk myslet, že chtějí mást veřejnost uváděním neplánovaných láhví, názvů a etiket. Už i ten apríl se u nich špatně poznává. A tak se bizardnost dostala i do názvu. Byla uvedena Ardbeg BizarreBQ 50,9%, zrající ve dvojitě vypálených dubových sudech, sudech po PX sherry a BBQ sudech (což tedy neznamená sudy po omáčce pro barbecue, i když ani to by mě už u Ardbegu nepřekvapilo), jedná se o sudy silně vypálené speciální metodou nad ohněm do kterého byly ještě přidávány bylinky a koření. Pro Feis Ile a Ardbeg Day 2023 byla vydána Ardbeg Heavy Vapours 50,2% pro Committee a Ardbeg Heavy Vapours 46%. Jak název odkazuje, tak whisky byla destilována bez purifieru, který "čistí" výpary z destilačního kotle a tak by měl výsledný destilát být těžší a drsnější.
Ardbeg Day 2023 - The Heavy Vapours are Rising
Vzhledem k množství plnění si nemyslím, že přehled bude kompletní. Single casky jsem vynechal zcela. Vydávají toho strašně moc, špatně se to shání a kdo to má ufinancovat. Takže třeba u mě dosáhli výsledku, že sice je jako whisky mám rád, i jsem si dal práci s tímhle přehledem, ale nesháním to, nekupuji a když někde ochutnám, tak ochutnám a když ne, tak se nic nestane. Ty jejich pohádky si rád poslechnu, zakroutím hlavou a vypouštím. Ale vzhledem k tomu, že mají vždy hodně rychle vyprodáno, tak jim to funguje.
Ardbeg Embassy - Ambasádou jsou bary, které zde zastupují ve své široké nabídce Ardbeg (nebo jak to nazvat). Ne ovšem každý bar s velkou nabídkou této značky se může prohlásit za Ardbeg Embassy. Protože je to způsob celosvětové propagace ze strany značky, tak se Ardbeg stará o to, aby to mělo nějakou úroveň a to nejen prostředí, nabídky, ale i znalostí. Současně je podporuje třeba tím, že některá plnění se vydávají pouze právě pro Ardbeg Embassy a jinde je nekoupíte ani neochutnáte. Ambasády jsou také hodně vidět v během Feis Ile, zvláště pak při Ardbeg Day. V čechách vím o třech. První tu byla již v roce 2013 a to v olomouckém The BLACK STUFF Irish Pub & Whisky Bar (web, fb). Dále pak v Praze to je Mr. Brut (web, fb) a v Brně to je Angels' Share (fb).
Článek na Novinkách.cz měl jako obyčejně velmi lákavý titulek - Kosmonauti na ISS si otevřeli palírnu skotské whisky. V textu se pak dozvíme: Skotská palírna Ardbeg chce zjistit, jakou chuť by měla whisky vyrobena ve stavu beztíže. Loni v říjnu proto na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) nechala dopravit vzorky nedozrálého sladu a dubu (z něhož jsou vyráběny sudy na uložení lihoviny), aby ověřila vzájemné působení molekul obou látek a jak slad ve vesmíru dozrává. Experiment, jenž potrvá nejméně dva roky, provádí americká společnost NanoRacks, podle které by výsledky mohly do budoucna otevřít nové možnosti v řadě průmyslových odvětví. „Dozvíme se tak hodně ohledně příchutí, což by se dalo využít nejen pro výrobu whisky, ale také potravin a třeba i parfémů,“ podotkl Michael Johnson, technický šéf NanoRacks. Pokusy také podle něj zároveň umožní Ardbegu objevit nové základní chemické prvky ve spektru příchutí, které už využívá. Vedení palírny, která vyrábí whisky více než 300 let, experiment nadchl. „Osvětlí nám účinky gravitace na proces zrání. Kdoví, co všechno se dozvíme?“ prohlásil šéf výrobního oddělení firmy Bill Lumsden.
Technet přišel s názvem - Nejvýše položená palírna whisky je ve vesmíru. Zprovoznili ji na ISS. Vydestilovat kosmickou whisky ve výšce okolo 350 km nad Zemí se pokusili kosmonauti v ISS. V této bezcelní zóně zkoušejí, jaký vliv bude mít stav beztíže na výsledný produkt. Prozkoumat možnost výroby skotské whisky v podmínkách stavu beztíže je cílem ojedinělého experimentu, do něhož se v těchto dnech pustila posádka Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Informaci o neobvyklých kosmických pokusech se sladem a dubovým dřevem přinesla ruská média. Loni v říjnu dorazila na ISS na jedné z nákladních lodí speciální zásilka: slad a dubové dřevo opracované na ohni. Obě látky jsou pro výrobu a zrání whisky klíčové. Slad je základní surovinou a ožehnutý vnitřek sudů, v nichž nápoj zraje, je zdrojem specifických aromatických a chuťových složek. Obě látky nyní kosmonauti použili k pokusu, jehož cílem je vyzkoušet reakci ječného sladu s dubovým dřevem v podmínkách stavu beztíže. Pokus má expertům ukázat zvláštnosti procesu kosmického kvašení. Stejně jako sám test má být unikátní i výsledek: první "kosmická whisky", která bude mít, jak vědci pevně doufají, zcela specifické chuťové vlastnosti. Navíc: takto vysoko nedosáhnou ani prsty berních úřadů.
Nejlépe je ovšem hledat informace u zdroje z oblasti whisky - Ardbeg. Zde se také dají najít informace, ale přiznám se, že z toho nejsme až tak moc moudrý. Jak jsem pochopil, tak se jedná o experiment zrání whisky v beztížném stavu s porovnáním zrání na Zemi. Není to vlastně ani zrání, ale vzájemný vliv a nelze také očekávat, že by přivezli zpět soudek whisky, která zrála ve vesmíru. Jedná se o velmi malé množství a zkoumat se bude vzájemné působení molekul (sloučenin). Na jedné straně molekul dubového dřeva a na druhé terpeny. (Terpeny (terpenoidy) - obsahují celistvý počet izopentenylových jednotek a v přírodě se vyskytují v podobě: SILIC: těkavé, vonné látky v květech nebo v plodech jež jsou příčinou toho, že rostlinné části charakteristicky voní, PRYSKYŘIC: lepkavé, měkké látky nerozpustné ve vodě, snadno tající, vznikají oxidací silic v jehličnatých stromech, BALZÁMŮ: polotekuté směsy silic a pryskyřic) Lze předpokládat, že studovaná dvojice materiálů bude vždy určitý terpen (látka obsažená v unmatured malt) a dřevo používané na výrobu sudu. Žádná výroba whisky se tedy nekoná.
Zde ovšem narážela moje angličtina na moje znalosti chemie (z té si pamatuji pouze vzorec C2H5OH a H2O). Díky pomoci lidí z Netharova diskusního fóra jsme to nakonec zvládli. Děkuji
V jednom článku zrají, v druhém kvasí a všichni se tváří, že přivezou whisky. :)
ARDBEG Islay Single Malt Scotch Whisky - Ardbeg Space Experiment - Final Frontier Film: The Pier Review
.
"výstřižek" z článku Jirkův report z výledu na Islay (5/2022)
3. Den
Jelikož jsem odjížděli tak sme si ráno lehce zabalili, naházeli to do auta, rozloučili se s paní na ubytování a rozhodli sme se že zajedem omrknou tuleně za Ardbegem. Ti se tam krásně líně vyvalovali a tak sme si řekli že před tour v 10:00 využijeme ještě část trasy The three distilleries path mezi Ardbegem a Lagavulinem, je to cesta cca na 30 minut tam i zpět.
Palírna: palírna je už z dálky moc krásná a od vody ještě hezčí, co je lehce děsivé je obří náměstíčko uprostřed kde jsou stolky na posezení a karavan kde dávají jídlo. Úplně si představuju to náměstí plné lidí při Feis Ile a mám osypky, pár lidí co tam bylo s námi mi stačí. Záliv před palírnou je moc pěkný, posetý mnoho ostrůvky, cesta lodí musela být náročná. Nový stillhouse mi svou střechou k palírně moc nezapadá, ale nedá se nic dělat.
Tour: zvolili jsme základní TOUR AND WEE TASTE za 12 liber. Tour začala klasicky u mlýnu, krásný Robert Boby v zelených barvách byl zrovna v provozu, takže přesun k mashtun, původní litinovej, bohužel už zavřenej nerezovým vrchlíkem. Pak jsme postupně navštívili nové wahbacky a staré washbacky, rozdíl mezi nimi není v objemu ani materiálu ale ty nové jsou vyšší a užší. Pak se šlo do starého stillhouse kde stojí dva původní opuštěné kotle. Kotle jsou otevřené, je možno kouknout dovnitř, škoda že Ardbeg neinstaloval nějaké osvětlení aby bylo lépe vidět všechny vnitřnosti kotle. Venkem do nového stillhouse kde jsou už páry kotlů dva. Jsou to totožné kotle. Stillhouse se mi vevnitř líbil, dokonce je tam výtah a je bezbariérový. V čele je velké okno které ce dá vyklopit pomocí pístů a chladit tak interiér. U nových kotlů byla bílá tabule s poznámkama, asi se kotle nechovají úplně stejně jako původní jelikož tam bylo několik poznámek o časech, teplotách a procentech. Všude se dalo fotit, kromě nového stillhouse, což já sem ochotně přeslechl. Celá tour byla zakončena ve visitor centru závěrečným panákem kterým byl novej Ardrock z miniglancairnu který nám zůstal. Ardrock mi celkem chutnal, praženej slad se projevuje ale Signet je Signet. Vstupenka umožňuje 5 liber slevu v shopu. Takže ve finále za 7 liber člověk dostane pěknou kompletní prohlídku na 45 minut, panáka limitky a skleničku. Za mne velká pochvala pro Ardbeg.
Visitor centrum: pěkně udělané, věcí tak akorát, sice trochu víc fancy. Ke koupi byl nový Ardrock, core, 25yo a nějaké další limitky. Vedle shopu přes chodbu je bistro, které nabízí moc dobré pohoštění a většina jídel je laděná k Ardbegu, kterej si může člověk taky dát a výběr je bohatej.
"výstřižek" z článku Petrovi vzpomínky na výlet na Islay (8/2022) - den druhý
ARDBEG
A opět ten příjezd k palírně – to člověku vždycky málem kápne slza. Všechno to znáte z fotek, láhve už máte nakoukané a třeba o té palírně i něco málo víte, ale ten pocit, když sjíždíte z kopce k pobřeží a z dálky vás zdraví tři pagody, to si prostě říkáte, jakou máte kliku. „No ty kokso, my jsme v Ardbegu!! Je to možný!?“, pomyslel jsem si a zklamání z obyčejné tour bylo ta tam.
Palírna Ardbeg je moc fajn už kvůli tomu „náměstíčku“, na kterém se nachází parádní food truck. Malá dodávka předělaná do stylu Ardbeg se může po tour hodit, a tak se určitě stavte na polévku, sendvič, párek v rohlíku nebo trhané vepřové. Nabídka je slušná a vzhledem k tomu, kolik je na jihu ostrova Islay možností, kde se dá najíst (asi tak tři), vás tady pravděpodobně nějaká svačina či oběd čeká. Obchůdek ve visitor centru pak nabízí bohatý merch a samozřejmě nějakou tu lahvinku.
Možná to ve výsledku způsobila jedna z posledních vydaných lahví – Ardbeg Ardcore – ale já mam tuhle palírnu tak nějak zaškatulkovanou fakt jako trochu pankáče. Proto mě ani nijak nepřekvapilo, když nám byl průvodcem hubený blonďáček, který už z dálky ladnou chůzí každému prozradil, že toho dámy v naší skupince příliš zajímat nebudou. Když pak začal mluvit a gestikulovat, jen jsem se lehce pousmál. Tady to bylo více než jasné. Nevnímejte mě nijak špatně, je mi to celkem fuk a určitě nejsem z těch, co by nejradši pálili duhovou vlajku – to v žádném případě. Jen mi to přišlo vtipné, že pokud by měl někde dělat průvodce tenhle kluk, pak tady jsou na to dost pankáči. A mimochodem, jako průvodce byl super. Věděl toho opravdu hodně a byl zábavný, takže proč ne. Klidně bych s ním po tour skočil na pivko pokecat o whisky. Provedl nás postupně celým procesem výroby, slad si údajně nechávají nakuřovat v Port Ellen na 55PPM, a ukázal nám místní mlýn Robert Boby z roku 1921. Nebyl to Porteus, ale Robert Boby mill, nicméně ve dvou palírnách nám vyprávěli o chlápkovi jménem Ronnie Lee, co dělá údržbu těchto mlýnů snad ve všech palírnách na Islay. A nejspíš má docela lehkou práci. Vžycky přijde, udělá revizi, vyinkasuje prachy a zas ho nějakou dobu nevidí. Mlýny jsou v podstatě nerozbitné a jen výjimečně se mění některé jeho části. Proto taky firma Porteus zkrachovala, dodala mlýny všude kam mohla a protože se nikde žádný nerozbil, neměli dál co dělat. Tragikomický osud…příště by to asi chtělo vmontovat nějaké to „kurvítko“. Nový still house, který byl slavnostně otevřen v dubnu loňského roku, byl jediným místem, kde se nesmělo fotit, což jsem samozřejmě dodržel. Ale je nádherný s velkým oknem, kterým místní stillman Drew sleduje vlnobití, když chvilku nemá co na práci. Zcela nová budova na břehu Atlantiku byla reakcí na stále se zvyšující poptávku po místní medicíně a nové kotle byly vytvořeny jako přesná kopie starých. Palírna má nyní k dispozici dva washstilly a dva spiritstilly. To dopoledne byla relativně zima, a tak bylo fajn se chvíli ohřát v krásných prostorách stillhousu, nicméně v každé palírně je ještě jedna lepší věc na zahřátí. A nemyslím záparovou káď, ale samozřejmě whisky! A tak jsme se rozloučili s kotlíky a vyrazili zpět do visitor centra dát si nějaký ten dram.
Na to, že se tour jmenuje „Tour and Wee Taste“, tak to úplně nebylo wee. Očekával jsem na závěr klasickou desítku a nebo možná Wee Beastie, což by se hezky odráželo v názvu samotné tour, ale ne. I tady se k našemu překvapení slušně vytáhli, pankáči. Nejdříve jsme dostali Ardbeg 8 For Discussion. Limitka určená výhradně pro členy Ardbeg Committee je osmiletá whisky v síle 50,8%, která vás jako správný Ardbeg pěkně nakope do koulí. Spousta fenolů, potom facka zauzeným barbecue a nakonec trochu sladkosti na usmíření. Vůbec to nebylo zlé a byl jsem osobně nadšený, že jsme v základní tour dostali takový dram. Jenže to nebylo vše dámy a pánové. Blonďák přispěchal a už nám do malých glencairnů naléval panáka devatenáctky! „Jako fakt?“, udiveně se ho ptám, když mi to nalívá. Pojďme si říct, že v tour za 12 liber dostat kromě hodinové procházky palírnou ještě takovéhle dva dramy, to bylo moc příjemné a rozhodně nečekané. Ardbeg 19 Traigh Bhan je nejstarší vydání v základní řadě palírny. Každý rok je nový batch a každý rok má být malinko jiný. Trojka byla lahvována loni v síle 46,2% a byla skvělá! Příjemný kouř doplnila mořská slanost, vanilka a pepř, na závěr více sladkosti s vanilkou a karamelem. Jo, tohle bych mohl pít. Díky čau!
K whisky Ardbeg jsem si musel postupně najít cestu. Hodně jsem o ní slyšel a tak jsem se kdysi rozhodl ji ochutnat. Z jiných Islay whisky a z jejího kladného hodnocení, jsem měl určité očekávání. Při prvním ochutnání jsem byl ale zklamán, přesněji řečeno, nepřišel jsem jí na chuť. Tehdy mne vůbec nenadchla. Ale je pravdou, ze svůj dojem zanechala a po určité době, mne lákalo ji znovu zkusit. Nakonec jsem jí přišel na chuť, mám ji od té doby rád a také se k ní rád vracím. Její chuť je určitým způsobem specifická a tak poznám, kdy mám "chuť na Ardbeg". Kdysi jsem se o tom s někým bavil a vzešlo z toho přirovnání k olivám - (ne chuťové nebo aroma) někteří lidé když ochutnají olivy poprvé, tak jim nechutnají, ale přesto mají zájem je ochutnat znovu, až si je nakonec zamilují (nebo také ne). Olivy mě oproti Ardbegu nezaujaly.
Podle mě má Ardbeg jeden takový "problém". Jejich vyšší core-range: Uigeadail a Corryvreckan, je tak dobrá, že ostatní vydání mají problém. Buď nedosahují základní desítky (třeba 5letá Wee Beastie a některé další) a navíc jejich cena vůči desítce není odpovídajícím způsobem nižší. Nebo sice dosahují vyšších kvalit jako (i nad) Ogie a Cory, jenže jejich cena a dostupnost je znatelně horší.
Ardbeg 10letá 46%: Poznámky z ochutnávky v roce 2010 (to už patřila mezi mé oblíbené): Aroma: sladké, slané, ovoce, kouř, rašelina. Chuť: sladkost, trochu ostrosti, rašelina, ovoce. Dokončení: spíše sladké, ovocné, s dlouhým postupným rašelinovým ocasem. Klasický Ardbeg, který mne nezklame, mám ho opravdu rád. Vím co od něj můžu čekat a poznám, kdy přijde "chuť na Ardbeg". (1.4.2010)
Ardbeg 10letá 46%: (lahvováno 19.9.2002 - L22624ML21 0): Příjemný sladký kouř rašeliny, trochu slanosti, ovoce, bohaté a výrazné aroma. Připadám si, jak kdybych mlsně očuchával nakouřený rašelinný bonbon, co byl naložený v alkoholu. V chuti překvapí nejdříve sladkost, následovaná nakouřenou rašelinnou, s trochou kyselosti a přidá pepřovitou ostrost. Tím začne působit sušším dojmem. Dokončení se nese v duchu doznívajícího kouře, rašeliny, sladkosti, lehké slanosti/kyselosti. Občas se tam v chutích mihne možná vanilka, dřevo, přesně nevím. Mám rád charakter téhle whisky a rád si ji vychutnávám, což je něco jiného než degustovat. Užívám si ji, vím co mě čeká a nesnažím se v ní stále něco hledat. Je to dobrá medicína na podzimní splín, zahřívá na těle i na duši. Má svojí vnitřní sílu, energii, cítíte tu kouřící rašelinu v ústech i jak postupně propadává hlouběji a hlouběji tělem dolů. A stále uvolňuje ten kouř.
Vojenský tábor zahalený kouřem z ohňů do kterých je přikládána rašelina. A té mlze dýmu se blíží postava s mečem v ruce. Nevíte, zda vás jde přivítat nebo zabít. Tušíte dlouhé černé vlasy, kožené oblečení a hezké tvary ženy. Ženy bojovnice, princezny válečnice. Pokyne a jdete za ní. Cítíte její vůni mísící se s kouřem, kterým je zde vše prosyceno. Možná jdete na smrt, ale nechcete se vzdát té vůně, ani představy možnosti vychutnat si pořádně tu její vůni, její chuť, její tělo. (14.12.2019)
Bohaté a výrazné aroma, sladký kouř rašeliny, mísí se se slaností a ovocem. Chvílema ostrost alkoholu. V chuti nejdříve sladký nástup, následovaný kouřem, nakouřenou rašelinou, sladkostí ovoce jablka a hrušky, vanilkové tóny, v závěru chuti se přidá trocha pepřovistosti, slanosti a kyselosti. V dokončení doznívá rašelina s kouřem, sladkost se slaností a přidá se mentolový bonbón. Už v základu je to skvělá whisky. Dá se v ní celkem příjemně hledat, ale je lepší si jí užívat jako celek, vychutnávat si ji. (3.12.2020)
V prvním dojmu hodně sladké ovocnosti, postupně doplňované sladkým kouřem rašeliny, lehké uzenosti a pak mořská slanost s opečeným ovocem. Lehká kyselost citrusů. Působí krásně bohatě a výrazně. Po chvíli vydýchání se v jednu chvíli potkávají citrusy, slanost, sladkost opečeného ovoce, vlhký kouř z vlhké rašeliny a vše spolu krásně funguje. V chuti naběhne rašelina, ale hned následovaná sladkostí opečeného ovoce, zkapalnělého kouře, koření si trochu štípne, pokračuje trochu slanosti a přidá se i trochu kyselosti citrusů. A pak se vše slije v jedno a míchá se tam ovocná sladkost, slanost, kyselost citrusů, načouzenost a občas se tam možná mihne i trochu vanilky. V dkončení nejdříve citrusy, trochu jejich kyselosti, ke které se přidá sůl a pak přejde do opečené ovocnosti a opáleného dřeva. Úplně na konci pak pocit mentolového bonbónu. Prostě koncert v hubě.
Z kouře hořících ohnů se zrodila ONA. Dlouhé černé vlasy, černá kůže obepíná její tělo, hluboké černé oči, její pohyb je stejně uchvacující jako její vzhled, dokonalost sama. Princezna bojovnice. Následujete její vůni, možná do pekel, možná do ráje. A záleží snad na tom? (5.3.2024) 90/100
Ardbeg 10letá 46%: (lahvováno 12.7.2018 - L70131 12/07/2018 18007296 16:21): Sladko-slanné aroma, dřevo ze staré lodě nasáklé mořskou vodou a rybinou, sladká rašelina. Celkem jemné. V chuti se nejdříve objeví ty sladké tóny, po chvíli následované slanými, dřevo sudu s nádechem kouřem z rašeliny, vanilkové tóny až zpět do sladka. Bohužel na mně působí celkem řídkým dojmem. Dokončení se nese s těmi sladkými vanilkovými tóny, hořkou čokoládou a trochou té slanosti. Pít se to celkem dá, ale žádné užívání si, to oproti té starší desítce není. Celkem zklamání, možná i dost ovlivněné porovnáváním s jinou desítkou. Ze skvělé whisky spadla do průměru. (3.12.2020)
Rozhodl jsem se nové desítce dát ještě šanci a ochutnat ji bez porovnávání se starší verzí. Sladko-slané kouřové aroma, mořská voda až trochu smrdící rybinou, vlhké dřevo nasáklé mořskou vodou, sladká rašelina. Hodně se tu mísí sladké a slané tóny. V aroma se dá hezky hledat, působí zajímavě a když člověk hledá tenhle styl, tak i příjemně, ale připadá mi takové povrchní, nedá tu ránu do nosu, chybí mu síla a hloubka. V chuti nejprve sladké tóny, celkem hodně sladkosti, pak doplněná slaností, přidá se dřevo a rašelina, trocha kyselosti a v dokončení pak spálený slad, sladké trochu vanilkové tóny, hořká čokoláda a vše uzavírá slanost. Kdybych měl hodnotit značku Ardbeg jen podle této whisky, tak by to moc kladné nebylo. Whisky je určitým způsobem výrazná, ale spíše tak, aby překvapila nováčky. Na první dojem, na to první překvapení. Jinak působí trochu povrchně, řídce, bez hloubky. Chybí jí něco, čím by zaujala natolik, že bych chtěl zkusit další, spadá do kategorie průměrných whisky, dá se pít, ale není v ní nic, co by se dalo vychutnávat, užívat si. (30.12.2020)
Sladko-slané kouřovo-rašelinné aroma s nádechem moře. Od soli ve vzduchu až po ten smrádek mořských řas. Postupně se přidávají citrusy a opečené ovoce, ale tak nějak v pozadí. Vlhké dřevo nasáklé mořskou vodou. Postupně ještě uzenost opečeného ovoce. Spálené dřevo a trochu spálené ovoce. Takové celkem jemné, působí nevýrazně a trochu povrchně. V chuti sladký úvod, lehce opečené ovoce, přidá se koření, které přinese citrusy a následně slanost, nakouřený nádech, až trochu do spáleniny. Ukáže se trochu vanilkových tónů. Nepůsobí moc hluboce, ale méně povrchně než ve vůni. V dokončení lehká hořkost čokolády, spálené ovoce, slaný až přesolený karamel. Sůl to uzavírá znatelně, až moc. V chuti je výraznější a zajímavější než ve vůni, což ji v celkovém dojmu dost pomáhá, ale chybí jí to, čím by zaujala natolik, abych se k ní chtěl vracet. (4.3.2024) 81/100
Na degustaci v prosinci 2023 jsme měli možnost porovnat několik desetiletých Ardbegů z různé doby lahvování. A bohužel se potvrdilo, že se léty velmi výrazně změnil.
A co nás tedy čekalo? V první půlce to byl Ardbeg TEN, tedy jejich základní desítka. Jeden vzorek na první půlku by bylo málo a tak jsme tu desítku měli vícekrát a po každé jinou. Bylo tu plnění z roku 2000 - Introducing, kdy přišla desítka na trh, plnění z roku 2006, tedy ještě před tím, než byla na trh uvedená nová desítka (udáván bývá rok 2008, jako přechod od "Old" k "New" TEN, kdy byla dokončena Path to Maturity a byla vypálena po roce 1997, kdy palírnu koupila Glenmorangie, tam se také začíná lámat ten rozdíl v etiketě a provedení nápisu "non chill-filtered"). Další byla z roku 2014, abychom nedělali tak velký skok v čase a ochutnali i co bylo v mezičase k poslední ze současnosti, která byla plněna v roce 2022. A protože tak trochu tušíme výsledek předem, tak se tentokrát začínalo od nejnovější.
Poznámky z ochutnávky z přeochutnání vzorku 3.3.2024, kdy byl celý text napsán:
Jako první tedy byla Ardbeg TEN 46% plněná v roce 2022 (bottle kód: L2445892 17/02/2022 002205). Poznámky z ochutnávky a z přeochutnání vzorku v roce 2024: Aroma celkem jemné, postupně se uvolňuje. Hodně citrusů, kouř, vlhká rašelina, slanost. Působí celkem příjemně, ale spíše ploše. Postupně i sladkost opečeného ovoce smíchaná s citrusy a kouřem z dohořívajícího dřeva. V základu je fajn, takové líbivé, jenže tím to tak nějak končí, nic moc za tou hezkou fasádou. V chuti působí trochu naředěně, citrusy, rašelina, kouř, koření, postupně přichází i sladkost, něco mezi sladkostí a sladkostí opečeného ovoce. Trochu vanilky a vánočního cukroví, ale stejně jako ve vůni působí trochu ploše. V dokončení doznívá kouř, rašelina s citrusy a trochou sladkosti opečeného ovoce. Celkově je to taková průměrná (dobrý průměr, páč je dobře udělaná a drží si charakter od začátku do konce) kouřovka s výraznými citrusy. Dá se pít, ale nenastane situace, abych si řekl "zrovna mám fakt velkou chuť na Ardbeg desítku z roku 2020 a novější", ale když nic jiného nebude "tak mi ji teda nalejte". V základu si nemyslím, že je to špatná whisky, jen se nesmí porovnávat s tím, co pamatujeme z dřívějška. I si dokážu představit, že nováček i znalý piják whisky řeknou u této sklenička stejnou větu, jen každý jinou intonací a s jiným znaménkem na konci. Zatímco nováček řekne: "No ty vole, tak tohle je Ardbeg desítka!", tak znalý piják řekne "No ty vole, tak tohle je Ardbeg desítka?". (3.3.2024) 80/100
Pak jsme skočili o nějakých 8 let zpátky a byla Ardbeg TEN 46% plněná v roce 2014 (bottle kód: L14 044 08:24 6ML). Poznámky z ochutnávky a z přeochutnání vzorku v roce 2024: Hned první přičuchnutí říká jasně, že tohle je něco jiného a charakterově vlastně stejného. Ve vůni svěží, citrusy, kouř, sladkost opečeného ovoce, vlhká slaná rašelina, příjemně svěží, nepůsobí povrchně. V chuti nakouřené koření, rašelina, slaná zemitost, postupně se přidají citrusy, slanost a s ni i sladkost opečeného ovoce. Sladko-slané citrusy s opečeným ovocem v lehkém oblaku kouře a rašeliny. V dokončení uzenost, doznívající kouř s citrusy, uhlí, slanost a trocha koření v závěru. Oproti té minulé velký skok ve whisky, působí lépe, bohatěji, opět drží po celou dobu charakter, působí dobře vyváženě a komplexně, ale láhev bych si koupit nešel. (3.3.2024) 84/100
A hop o dalších 8 let zpátky a byla Ardbeg TEN 46% plněná v roce 2006 (bottle kód: L6 317 03:06 4ML). Poznámky z ochutnávky a z přeochutnání vzorku v roce 2024: Ve vůni konečně TEN Ardbeg, proč jsem si tehdy koupil láhev. Bohaté aroma, kde se současně potkává slanost, sladkost opečeného ovoce, sladkost ovoce, kouř, rašelina, zemitost, občas i nějaká ta vanilka. Krásně bohaté, výrazné a i celkem svěží aroma. Směs vůní, jak když pejsek a kočička pekli dort, ale krásně spolu fungují a doplňují se. Ještě si mi přidává doutnající ohořelé dřevo s nádechem popela. V chuti přivítá zkapalnělý kouř a rašelina, vše s kořením, hezky to hřeje, ještě oheň nevychladnul. Pak se ukáží i citrusy, sladkost opečeného ovoce a to vše stále rámované kouřem, přidá se slaný nádech rašeliny. Stejně jak ve vůni vše spolu hezky funguje a doplňuje se. V dokončení sladkost ovoce, postupně s citrusy, slaná bylinná rašelina. Opět velký skok v letech a nahoru ve whisky. Já jsem si pochutnal a tady tehdy Ardbeg ukázal, že v core může být dobrá whisky za dobré peníze, bohužel to vypadá jako demo-verze - tak jste se s tím seznámili a teď už pustíme final, když jsme vás nalákali. (3.3.2024) 88/100
A poslední skok už byl jen o 6 let zpátky, protože jinak bychom skočili do mínusu a neměli bychom nic. Byla Ardbeg TEN Introducing 46% plněná v roce 2000. Poznámky z ochutnávky a z přeochutnání vzorku v roce 2024: Ve vůni mě uvítala velká hutná vlna zralého ovoce, celé to okolo rámuje rašelina a kouř v pozadí, citrusy a následně se mi tam přidávají celkem výrazné bylinky. Aroma je dost výrazné, hutné, bohaté a spíše hutně ovocné, než ten kouř, co bysme čekali. Trochu až lehce zatuchlých tónů. A postupně i uzenost a opečené až lehce spálené ovoce, to ale potřebovalo více času k projevení a není výrazně dominantní i když vylezlo z toho původního v pozadí. V chuti nakouřené opečené ovoce, výrazná chuť kouře, jak když v něm stojíte, koření, nakouřená rašelina, citrusy a přidává se i pocit hořké čokolády, kořeněné čokolády. Vše je tu načichlé kouřem, jak když na vás jde kouř od ohně a i pečivo má ten kouřový nádech. V dokončení dlouho doznívají citrusy s rašelinou, pak se přidá opečené ovoce s kouřem. Tohle byla zcela jiná desítka, než jsem předtím poznal, byla dobrá, líbila se mi, ale ty o pár let později mě zaujaly více. (3.3.2024) 86/100
Vždy jsem znal úsloví "Když dva dělají totéž, tak to není totéž." Asi by se mělo modernizovat i na "Když jeden dělá totéž, tak to není totéž." Mě nejvíce zaujalo plnění z roku 2006, tam mi připadá ten charakter, co známe i v současných plněních, jen postupem času je stále vykastrovanější, aby náhodou někoho neurazil a nezpůsobil mu traumíčko. Ta současná je dobře pitelná, jen jí prostě chybí koule. Ale dá se to chápat, je to core a ten má zaujmout co nejširší množství lidí, aby to kupovali dále a zajímali se o další produkty této značky. Ne, aby je kopnul do koulí a vyselektoval na ty, co na to mají a ty co nemají. Pořadí od nejnovější k nejstarší bylo zvoleno dobře, protože by ty novější po těch starších působily ještě chudší a slabší. A navíc místo postupného pláče se nám rozjasňoval úsměv.
Mezi desítkama z let 2014 a 2022 bylo 8 let a velký skok ve vůni a chuti. Tak jsem si do porovnání přidal ještě desítku z roku 2018, tedy tak hezky uprostřed mezi nimi. Nedopadla jako střed. 2022 působí vedle 2018 práznějším dojmem, ale připadá mi celkově lépe vyladěná. 2018 (recenze výše) je v chuti zajímavější, bohatší, ale celkově je taková nevyrovnaná. A 2014 je válcuje obě dvě, což pravda nebylo tak náročné a tak trochu očekávané. Ale byl jsem zvědavý, ke které straně se 2018 spíše přikloní.
Porovnání desetiletých Ardbegů jsem přidal i do úvahy o tom, jak se whisky mění a že kdysi čtená recenze o Xleté ABC whisky vůbec nemusí odpovídat aktuální produkci - více zde
Ardbeg An Oa 46,6%: Poznámky z ochutnávky vzorku: První dojem v aroma byl nakouřená rašelina, pak se ale kouř trochu rozplynul a zbyla hlavně ta rašelina se slanou zemitostí, skladkost přezrálého už rozměklého ovoce, lehká hořkost dřeva mísící se s kyselostí jak od okurek, pak se opět více prosadí vůně ohořelé rašeliny a zvýší se podíl sladkosti s lehkou slaností. Celkem příjemné, správně ardbegovské. Chuť zprvu trochu naředěná, pak olejnatá, jak začne houstnout, pak se začne prosazovat, sladkost, slanost, koření s citrusy, lehká kouřová štiplavost, přecházející do popela. Dokončení se nese v duchu toho popela a ohořelého dřeva a dýmu z nich, kombinace sladkosti se slaností a doznívajících slabých tónů očouzeného ovoce, pak i čokoláda. Celkově si mi to líbilo, jako takový základní Ardbeg to bylo dobré. Asi to někdy zkusím porovnat s desítkou. (28.2.2021)
Poznámky z ochutnávky vzorku z Adventního kalendáře 2022: Po nalití do sklenky se kol a kolem rozvinul znatelný kouř, doplněný o citrusovou sladkost. Že by se připeklo cukroví a ovoce k tomu? Kouř se ovšem celkem rychle rozplynul a zůstala vlhkost zemitosti a rašeliny, slanost, citrusová kyselost mísící se se sladkostí přezrálého ovoce a pozadí snad vykukuje čokoláda. V chuti se mi míchá sladkost zralého ovoce, se středně opáleným ovocem, citrusy s lehkou kyselostí, trochu slanosti, kouř se postupně mění v popel, který to celé pokryl. V dokončení popel a ohořelé dřevo, postupně se znovu přidává sladkost se slaností, očouzené ovoce a karamel. Líbí se mi to jako vstup do světa Ardbegu, z tohoto pohledu by jí slušela cenovka pod desítkou. (4.12.2022)
Poznámky z ochutnávky vzorku z Adventního kalendáře 2022: Aroma hned získá svoji pozornost, kouř, rašelina, citrusová sladkost. Kouřové aroma celkem rychle odfouknul svěží slaný vítr od moře a ukázala se vlhká zemitost, vlhká rašelina s vlhkým kouřem, slanost, citrosová kyselost, sladkost přezrálého ovoce, v pozadí se mi tam ukazuje lehce dřevitá čokoláda a jak nádech ovocnosti new-maku. Celkově svěží a zajímavé aroma. V chuti se potkává kyselost citrusů, se sladkostí zralého opečeného a lehce okouřeného ovoce, postupně dochucené sladkostí se slaností a slaností se sladkostí. Čím dál více se ukazuje očouzené opečené ovoce, popel a karamel. V dokončení popel s ohořelým dřevem, začne vylézat sůl, sladkost opečeného ovoce. Celkově hezky ovocně sladkej Ardbeg, podle mě hezký úvod do značky, takový pěkně pokouřený a očouzený zákusek, jen by mu slušelo být cenově pod desítkou. Fajn popíjení. (4.12.2023) 84/100
V aroma sladký kouř, sladké citrusy, lehce slaná rašelina. Kouř celkem rychle odvane a zůstává spíše jemnější sladko-slaná ovocnost s nádechem čokolády, přezrálé ovoce, ohořelé dřevo. Vrací se mi tam sladkost karamelu co ležel nějakou dobu v kouři. V chuti nastoupila kyselost citrusů, trochu překvapení po té vůni, ale brzy se k ní přidá sladkost opečeného ovoce, kouř, ohořelé dřevo, popel ale také sladkost karamelu. V dokončení slanost, kyselost citrusů, slaný karamel ale i sladkost opečeného ovoce a trocha i té čokolády s lehkou slaností v závěru. Taková fajn ohořelá cukrárna s očouzenými zákusky různých chutí.
Hezká mladá cukrářka stojící uprostřed shořelé cukrárny nabízející poslední zachráněné zákusky, už trochu očouzené a načichlé. Pod tím nánosem popela je vidět, že je to hezká holka a tak jí člověk nabídne, že ji vezme domů, dá ji do vany a hezky ji celou umeje a pak si dáme ty zákusky (tedy jestli se na ně vůbec dostane). (4.3.2024) 84/100
Ardbeg Uigeadail 54,2%: Poznámky z ochutnávky v roce 2010: Aroma: "vánoce ve skleničce", kdy tam cítíte rozinky, puding, skořici, koření a "hořící vánoční stromeček". Chuť: velmi lahodná, komplexní, vyvážená, sladkost, puding, kořenitost, rašelina. Dokončení: doznívá ta rašelina a sladkost. Skvělá whisky, vyladěný Ardbeg. (1.4.2010)
Ardbeg Uigeadail 54,2%: (lahvováno 2005 - L5 290 08:36 4ML): Prvním dojem vůně je samozřejmě kouř, rašelina, hořící rašelina, příjemně zaoblená, ale stále pořádná a silná vlna. Vyplatí se chvíli počkat, vychutnávat si ten rašelinný kouř, nechat čichové buňky si zvyknout a pak začít hledat další vůně. Začnou se tam zprvu nesměle vynořovat, ale pak už je člověk vnímá pořádně. Sladkost sladu, puding, rozinky i lehká kyselost a slanost. Chuť je jak braní si uzených kouřových rašelinných bonbonů z krabičky, taky pěkně ohořelé, ještě čoudící. Úvodní sladkost přinese ty kousky čoudící rašeliny, které se převalují v ústech a plní je kouřem, až jste zevnitř vyuzení. Následně se změní v lávu, která s hřejivým dokončením stéká tělem dolů a stopy kouře ještě dlouho doznívají, stejně jako její hřejivost. Intenzívní chuť, i přes svojí sílu, kouř a žár nepůsobí zničujícím dojmem a díky komplexnosti a ve vlnách se objevujících tónů sladkosti působí celkově velmi příjemným dojmem. Drsná, dá to najevo, ale i pohladí. Nenakope a neodhodí.
Tady něco cítím, jako když tu něco hoří. Aha, to bude náš vánoční stromeček, krásně se ta vůně kouře prolíná s vůní vánočního stolu. Ještě to nehas, ještě přivoním, přemýšlím, kde se tam vzala ta vůně rašeliny. Jako by to chtělo něco říct. Uhasíme to dáme mi sklenku Uigeadailu, vůbec nevadí, že to neumíte vyslovit.
Zatímco předtím prošla krásná žena mezi ohněm a načichla kouřem, tak teď se zrodila jiná, ještě lepší a to přímo z toho ohně, z toho kouře. Bohyně ohně a kouře. S božským tělem, hořícím ohněm v sobě a protože není ohně bez kouře, tak ji halí oblak kouře. Oblak její vůně, kterou chcete vychutnávat, než se jí dotknete. Jestli vás to spálí? To nikdo neví, ale stejně to zkusíte. Dotek jejího těla prostě bude božský. (15.12.2019)
Na degustaci v prosinci 2023 jsme měli možnost porovnat několik různých Ardbegů z různé doby lahvování. Byl mezi nimi i Uigeadail 54,2%.
Ardbeg Uigeadail 54,2%: (lahvováno 2023): Poznámky z ochutnávky a z přeochutnání vzorku v roce 2024: V aroma nakouřené/nauzené sherry, nakouřené/nauzené opečené ovoce. Ten dojem nakouřenosti a nauzenosti mi tam připadá dost dominantní a i když nevadí a neodradí, tak dost přebíjí to pod ním. Přitom je znát, že tam něco je, ani to nepůsobí povrchně, ale blbě se k tomu prokopává. U mně tím dost ztrácí a přestává mě bavit dál ve vůni hledat. Jednou z výhod psaní při ochutnávání je, že než to napíšete, tak to dostane šanci se ještě trochu vydýchat. A tady to pomohlo. Začala se tam více ukazovat vůně cistrusů a jejich kyselosti, ovšem podbarvená sladkostí opečeného ovoce a slanost vlhké zemitosti. Vše stále v kouřovém nádechu. Psaní jí pomohlo k bodu navíc. V chuti je bohatší s živejší. Smetanovo valnikové koření, opečené ovoce, vše s kouřovým nádechem, postupně více smetanovatí, více s projevuje ovocnost, postupně rašelina (ale ne kouř z rašeliny, prostě ten kus rašeliny). V dokončení ohořelé dřevo, ovoce, lehce opečené ovoce. V celkovém dojmu jsem jí ale zase bodík srazil. Bylo to dobrý, ale vlastně to ničím nezaujalo, komplexní, vyvážený, hloubku to i trochu mělo, ale vlastně nic, co by udělalo dojem. (21.4.2024) 84/100
Ardbeg Uigeadail 54,2%: (lahvováno 2004, destilace 1993): Poznámky z ochutnávky a z přeochutnání vzorku v roce 2024: V aroma vánoce ve skleničce i s hořícím stromečkem. Vanilkovo-těstové aroma připravovaného vánočního cukroví, rozinky a jejich lehká hořkost, trocha čokolády a sladkosti ovoce, lehký nádech ovocného kouře v pozadí. "Hoří nám vánoční stromeček, pojď hasit! Jo, jistě, dej mi tak deset minut, dočuchám a dopiju si tuhle skleničku a přijdu." Líbí se mi. V chuti opět vánoce ve skleničce. Nakouřená vanilka, očouzené vánoční cukroví, smetanovitost s kořením. Vanilkové rohlíčky s trochou pálivějšího koření. Postupně přibývá ovocná sladkost, smetanovatí, stále si drží lehký nádech kouře. Prostě od toho hořícího stromečku to všechno načichlo, ale není to špatné, co kdybysme ho příští rok zapálili znova. V dokončení hladivá načouzená vánoční, opečené ovoce, trocha ohořelé rašeliny s citrusy. Tohle se mi líbilo a tak nějak přibližně jsem si Uigeadail pamatoval. (21.4.2024) 88/100
Ardbeg Corryvreckan 57,1%: (lahvováno cca 2019/2020) Poznámky z ochutnávky vzorku: Hned po nalití do skleničky se okolo rozvinula vůně kouře z mokré rašeliny. Krásně a jemně ovinula okolí a láká k přivonění ke skleničce. Cítím hlavně rašelinu, spíše vlhkou a čerstvou, krásně se drolící mezi prsty a ve vzduchu se vznáší lehká vůně kouře z hořící rašeliny. Rašelina výrazně dominuje, kouř pouze vůni doplňuje. Silnou a hutnou rašelinu doplňuje těžká sladkost ovoce, doplněná vůní tmavé čokolády. Zcela v pozadí se tam mísí kyselost a slanost, která tak doplňuje ten čichací zážitek. Je to přímo požitek. Překvapivě k procentům nepraští do nosu, vůbec bych jí neřekl přes 57%. Ale vše vkládá do silné rašelino kouřové sladké mocnosti, že i tu vůni můžete ukusovat a žvýkat. A když jsem namlsán tou vůní, tak s prvním douškem dostanu pořádnou kouřovku, tam mi ji teda napálí. Ale tak příjemně, že hned nastavuji tvář pro další. Zdestilovaný kouř, krásně hladivě a smetanově zabalený. Hebce se převaluje na jazyku, velký kouřový oblak ukazuje svoji bohatost a uvolňuje další a další chuti. Olejovitost, výrazné čerstvé dřevo, slanost a to stále promíchávané kouřem, který pomalu ztrácí svoji hebkost, aby v dokončení projevil svoji sílu, kdy ten hebký oblak kouře, který jakoby stále sbíral sílu, pořádně vybuchne a uvolní všechny chutě, které dával před chvílí po kouskách, pořádně najednou. Dlouho a dlouho doznívá rašelina, pomalu odcházející kouř, lehce slané tóny a když to vše odezní, tak šahám po sklence, abych si to zopakoval. Tahle whisky je výrazně kouřová, ve vůni mi hlavně dominovala výrazná rašelina a sladké těžké ovoce, ale chuť už se nesla v režii kouře a finále už bylo hlavně jeho. Ale není to jen nudný kouř. Tenhle vzorek jsem si ani nerozdělil na dvě části, na pozdější přeochutnání, případně porovnání s ostatními Ardbegy, ten si chci užít hned. A na to porovnávání si koupím láhev. Tenhle za to stojí a stále ještě patří mezi jejich dostupná plnění.
Za vůní Ardbegu, tak hustou, že by se dala krájet a žvýkat. A ještě o kousek dál, když se boříte rašelinou, je ono tajemné místo. A když se na nebi objeví první hvězda, tak se kouř rozestoupí a v něm stojí ONA. Dlouhé černé vlasy jí splívají dolů, stejně tak jako její dlouhé černé šaty, které současně těsně obepínají její postavu a současně jsou natolik volné, že nedokážete určit jejich tvar. Asi je to čarodějka, ale nehodláte utéct, této chcete podlehnout. Nechat se pohltit její silou, její černotou, její krásou. Možná z toho existuje vysbození, ale nechcete o něm ani slyšet. Jen chcete aby k vám vztáhla své ruce a vy se pomalu stali součástí jejích černých šatů, jejího krásného těla. (11.5.2020)
Poznámky z ochutnávky vzorku v roce 2024: Aroma mokré rašeliny, postupně se začínají projevovat citrusy, slanost, těžká sladkost ovoce, vůně kouře z hořící rašeliny. Rašelinná zemitost je celkem výrazná, kouř jen doplňuje. Uzenost, která po chvíli ustoupí. Zvýrazní se sladko-kyselé tóny ovoce a citrusů a to vše s nádechem slanosti. Sladký kouř. Na jazyku hladí smetanově zabalený kouř, sladkost ovoce a následuje silný nástup koření. To se ovšem po chvíli zabalí do sladko-kyselosti a společně s kouřem pomáhá vytvářet hezky komplexní dojem chuti. V dokončení dlouho doznivá rašelina, sladkost citrusů a pendrekový bonbón (jen pendrek, bez cukru okolo). Celkově fajn zážitek, příjemně komplexní.
Dlouhovlasá černovláska stojící u ohně v černých šatech. V chuti její kůže se mísí slanost potu, načichlost kouřem z ohně a sladkost očekávání věcí příštích. (24.3.2024) 89/100
Na degustaci v prosinci 2023 jsme měli možnost porovnat několik různých Ardbegů z různé doby lahvování. Byl mezi nimi i Corryvreckan 57,1%.
Ardbeg Corryvreckan 57,1%: (lahvováno 2023) Poznámky z ochutnávky a z přeochutnání vzorku v roce 2024: V aroma se mi potkává rašelina a kouř, ten kouř má ovšem takový gumový nádech. Není spálená pneumatika, ale jako by to proteklo přes gumovou hadici a od ní to ten kouř chytil. Postupně se přidává sladko-kyselost ovoce, slanost a pomeranče, ve vůni ok, představa osoleného pomeranče až tak moc ok není. Pomeranče se změní spíše na citrusy a a dominancí vůně začne být kouř s cistrusy a slaností. V chuti výrazná rašelina, drsná, výrazné koření. Tak trochu nečekaný kopanec. Postupně koření ustupuje, ukáže se slanost, opečené ovoce hezky nasáklé kouřem. V dokončení hřejivá rašelina s kořením, cistrusy, slanou ovocností. Není to špatný, ale přišla mi taková nevyvážená, z aroma čekám jinou chuť, což mi trochu sráží celkový dojem. (24.3.2024) 84/100
Ardbeg Corryvreckan 57,1%: (lahvováno 2009) Poznámky z ochutnávky a z přeochutnání vzorku v roce 2024: Tady mi voní ovoce, čokoláda. Krátce po nalití mi tam přišla i uzenost, ale ta už je pryč. Ukazují se citrusy, jejich kyselost, slanost. Kouř s rašelina to jen celé rámují, dokreslují a dávají tomu hlubší tón. Působí to hezky komplexně. V chuti nastoupí ovocná sladkost, následovaná směsí koření, citrusové kyselosti, sladké rašeliny a postupně to začíná doplňovat kouř a uzený kouř. V dokončení bylinné koření, uzená rašelina, suchost, citrusy a trochu sladkosti tmavé čokolády. V celkovém dojmu nepůsobí tolik kouřově a rašelinně, ty to vše lemují a dotvářejí, působí celá komplexně a vyváženě, od začátku do konce. (24.3.2024) 89/100
V porovnání mezi touto (lahvována 2009) a novou (lahvována 2023), ta starší zcela vítězí a bohužel i tady je výrazný rozdíl. Přidal jsem pro zajímavost ještě lahvování cca z roku 2019/2020, trochu spojuje některé charakteristiky obou, ale celkovou vyvážeností a bohatostí dosahuje kvalit plnění z roku 2009. Není stejná, je jiná, ale taky dobrá. Plnění 2023 bylo pro mně vedle nich trochu zklamáním. Jsem zvědavý, co na něj řeknu sólo, ale vzhledem k tomu, že jsem s ním začínal a ještě nebyl ovlivněn 2009, tak to předpokládám nebude o moc lepší.
Ardbeg 5letá Wee Beastie 47,4%: Poznámky z ochutnávky vzorku: Po nalití do skleničky je cítit typická ardbegovská rašelina, kouř z vlhké rašeliny, ovšem takový slabší. Zatímco v klasickém Ardbegu si ho pamatuji (plánuji brzo porovnat, ale nechtěl jsem to teď předem, abych nebyl ovlivněn) jako dost výrazný, tak zde jsem ho musel skoro hledat, jak se lehounký a slabý krčil někde dole. Než jsem dopsal těch pár řádků, tak je pryč. Jako by to tím jen navoněli, aby to tam bylo na první dojem, rychle přivonět, rychle vypít a pryč - žádné dlouhé zkoumání. Zůstaly tu výrazné sladké tóny, které probleskovaly už předtím a v nich se objevují výrazné slané tóny a velmi slabý pokus o kouř a rašelinu. Kdybych se k prvnímu přičuchnutí dostal až teď (po tom, co utekla ta první vlna), tak bych Ardbeg asi netypoval. V aroma výrazná sladkost a slanost, trocha ovoce, doprovázené new-makeovou alkoholovitostí, která se dere stále více dopředu. V chuti sladko-slaná, to co dávala tušit ve vůni, lehký závan kouře, trochu kořenitosti. Vynoří se tam citrusy, které přejdou do dokončení společně s kořením a lehkým dovětkem kouře. Celkově je to slabá, povrchní a prázdná whisky. Navoněné pozlátko. Zklamání i když jsem se snažil se odprostit od očekávání a záměrně jsem předtím neochutnával žádný jiný Ardbeg.
Když se objevila na trhu, tak psali, že Ardbeg vyrobil monstrum. Až tak kritický bych na ně nebyl, až tak hrozné to není. Ale je to slabé, hodně slabé a navíc povrchní. Je to moc mladé, je to z toho cítit, potřebuje ještě pár let, aby to do sebe pořádně dostala, jenže to už pak z toho bude klasická desítka. Tohle vypadá, jakoby to nalili do sudu, postavili vedle už zralých a doufali, že to něco pochytí od starších sourozenců. Pokud to Ardbeg nemyslí jako reklamu na klasickou desetiletou - Už chápete, proč máme jako základní desetiletou? Takhle to dopadne, když to stočíme po pěti letech. Je to skoro stejně drahé a za moc to nestojí. Mám strach, že to takhle nemyslí, ale je to fuk. Když se to podpoří reklamou s vysmátými fousatými očepičkovanými pány, tak se to stejně prodá. Fanoušci Ardbegu jim to odpustí - každému se občas něco nepovede. A třeba to zachutná někomu, komu by desítka nechutnala a komu to chutnat nebude, ten další Ardbeg zkoušet nebude.
Mladá povrchní holka, která drahým oblečením, na první dojem dobrým líčením, na druhý vidíte, že to působí až uměle, se snaží skrývat svojí prázdnost a hloupost. Dokud jste viděli jen její fotky na Instagramu, tak jste si říkali, že dobrý. Když provokovala svými svádějícími fotkami, tak ještě lepší. Naživo už ale horší a když otevře pusu (aby mluvila), tak ještě horší. Prázdnota, marná prázdnota. Její mozková buňka se musí cítit velmi osaměle. To nechcete použít ani jako dekoraci, jen aby všichni viděli, s jak hezkou holkou (na první pohled) jste. (10.10.2020)
Poznámky z přeochutnávky vzorku: Po seznámení s aktuální desítkou jsem se rozhodl přeochutnat i tuhle verzi. Sladko-slané kouřové aroma, trocha kyselosti, trocha rašeliny, občas se tam uvolní i alkoholové tóny, ze kterých je poznat, že je to ještě mladé. Aroma strašně rychle ztratí se na síle, jakoby se stydělo za to, co předvádí a raději se nenápadně vytratilo. Při porovnání s aktuální desítkou to vychází lépe (také jsem tím hodně snížil laťku). Má už jasné aroma té desítky, ale ještě slabé, nedozrálé, povrchní s rušivými tóny mladého alkoholu. Chuť je prvním dojmu hlavně řídká, nevyrovnaně sladko-slaná, náznak kouře a rašeliny a spáleniny. V dokončené doznívá hlavně ten spálený slad a jeho sladkost. Je to řídké, povrchní, prázdné, bez hloubky a pořádného charakteru.
Když to porovnávám s aktuální desítkou (lahvována 2018), tak je to prostě její mladší verze. Pokud by to bylo prodávané jako zajímavost, ať můžeme zkusit, jak postupně desítka dozrává a jak vypadá v polovině zrání, tak by to byla hlavně zajímavost, dobrá whisky ne. Vyznívá tak ovšem lépe. Ale takhle je to jen nezajímavá whisky. Předpokládám, že cílená na mladou generaci pijící spíše jemné whisky a jiné nápoje. Jim může připadat drsná, ale ještě stále snesitelná a pitelná. Člověk mající zkušenost s whisky musí cítit tu prázdnost a povrchnost. (Berte to "musí" s rezervou, je to jen můj názor a jako u žádné whisky ani ničeho jiného nelze nikoho odsuzovat za to, co mu chutná nebo nechutná.)
Ať je jen nekritizuju, uznávám jim, že jejich reklama skoro odpovídá zkušenosti. Ve většině reklam vidím, jak se lidi díky tomu či onomu produktu tváří blaženě, pro jeho získání by udělali cokoliv a podobně. Ale zde jasně ukazují, jak před jejich whisky všichni zděšeně utíkají. Asi se bojí, že by to museli pít znovu. Je to až trochu přehnané. Nemůžu říct, že bych před touto whisky strachy utíkal (už jsem ochutnal i horší). Neutíkal bych, prošel bych kolem ní, dělal bych, že jí nevidím a doufal, že je tak chytrá jako chutná a tak si myslí, že když jí nevidím já, tak ani ona nevidí mne. Možná bych se raději schoval za ručník. (Předpokládám, že už je dost lidem jasné odkud vítr vane. :) (30.12.2020)
Ardbeg Wee Beastie potřetí a naposled. Jak se říká, do třetice všeho zlého. Opravdu tu mám jen vzorek na ochutnání a takhle dlouho mi ještě žádný nevydržel (a furt mám pocit, že tam zbývá nějak moc). Jsa připraven na nejhorší, jsem z prvního přivonění příjemně překvapen. Lehká, sladká, voňavá, sladko-slaná, kouřová rašelina, je to takový lehký, celkem svěží a na první dojem docela příjemný. Jen na první dojem, píšu moc pomalu. Než jsem napsal to krátké předtím, tak to odvanulo, zůstal sladko-slanný, lehce mediciálně kouřový a mokrorašelinový dojem. Ten první dojem byl zábavnější a hravější. I tom zbytku se dá najít něco zajímavého, ale neodpovídá to tomu prvnímu dojmu, který vydržel jen krátkou chvíli a objevují se tam alkoholové tóny, mladého nevyzrálého destilátu. Ještě chvíli jsem mu nechal, protože jsem zatím psal a až tak moc se mi do toho ochutnávání nechtělo. Dá se na tu vůni zvyknout, přibude trocha ovocnosti, štiplavosti pomerančů, ale není to dlouho očuchávání. Chuť je v prvním dojmu sladko-slano-kyselá, ale tak nějak neuspořádaně a navíc působí řídkým dojmem. Má v sobě tóny kouře, rašeliny a spáleniny, trochu se tam objevuje ovocnost, lehce pomeranče a vanilka, ale není to na vychutnávání ani hledání. Dokončení se nese v duchu nakouřeného až spáleného sladu s trochou koření.
Je ta taková diskotéková holka, na první dojem vypadá docela hezky. Jenže jí hodně pomáhá to diskotékové světlo a záblesky, kde vlastně není vůbec nic vidět. Další její výhodou je, že není nic slyšet, takže kromě povrchního vzhledu nemůžete nic hodnotit. Když se s ní chcete trochu víc seznámit, tak s ní dojdete o kus dál, na běžné světlo a kde se i konečně uslyšíte. A sakra, druhý dojem je podstatně horší a když promluví, tak přemýšlíte, zda se nezeptat, zda není dcerou vesnického idiota a televizní rosničky. Zbytečné, stejně by to nepochopila. Ještěže si tohle člověk nepřivedl domů, to by se ráno sakra divil, svět diskoték je zrádný. (17.1.2021)
Tak už se zase potkávám s malou bestií, zkusím zapomenout na minulé dojmy a dát ji zase šanci. Po nalití se ukáže sladko-slaný rašelinný kouř. Kouř ovšem velmi rychle odvane, zůstává slaná rašelina. Pak se začne ukazovat spíše mokrá rašelina, kouř je pryč, jako by ji někdo uhasil kýblem vody a je tam trochu smradu spáleniště, výrazně se ukáže kyselost, zůstává slaný mořský nádech. Více prostoru dostane sladká uzená ovocnost, uzené jablko a i trocha vanilky. Pokud jí člověk vydrží čuchat trochu déle, tak pokaždé ukáže trochu jiné vůně. Teď třeba ukázala více sladkosti. Ale působí přitom mladě, ještě nedozrále, rozkákaně a trochu povrchně. První dojem chuti je výrazná sladkost, sladká ovocnost, do toho se prosazuje uzenost a spíše upozaděnější, ale stále přítomný kouř. Sladkost je hodně dominantní. V chuti také působí mladě, rozkákaně a trochu povrchně. Dokončení je spíše krátké, jak rychle zmizel kouř z vůně, tak rychlé je dokončení. Za skoro stejné peníze jako je desítka, je to drahé a její cenu zvedá hlavně marketing, nikoliv obsah láhve. Je to ještě nedozrálý a trochu povrchní Ardbeg. (20.4.2021)
.
Čerstvě nalitá krásně zavoní sladko-slaným rašeliným kouřem a citrusy. Kouř mezitím odvál, zůstala slanost, rašelina a citrusy. A déšť, který to vše navlhčil. A tak tu je těžší vůně vlhké rašeliny, vlhký smrádek spálené rašeliny, kyselost, postupně se při i uzená ovocnost s trochou ovocné sladkosti. Na jednu stranu se zajímavě předvádí a mlaďoši na to možná i skočí, ale člověk z trochu zkušenostmi vidí, že je to povrchní a celé takové mladé, nezralé a nedospělé a takové rozkákané. Po vydýchání se ustálí na sladko-slané rašelině s citronem a trochou uzeného ovoce. Nepůsobí to až tak špatně, ale dlouho nebaví. V chuti se mi při prvním ochutnání potkává sladkost, ovocná sladkost a kouř, prouzenost kouřem a opečené ovoce nasáklé kouřem. Jenže to vše v relativně jemné podobě, aby to nezvyklou omladinu hned nesrazilo pěstí do nosu. Pak dostanou spíše sladkou ovocnou tečku s trochou koření. V dokončení ovocná sladkost, trochu té lehce ohořelé mokré rašeliny, ale jen tak lehce pro malé ochucení. Kdyby člověk nevěděl značku, tak by si říkal, že je to něco mladého, levného a že to celkem jde. Na nákup láhve to není, ale uvidíme, co předvedou do budoucna. Když ale značku ví, tak přemýšlí, proč si kazí jméno, vždyť mají prostě lepší věci. Je možné, že je to cílené na začínající a to my prostě už neumíme posoudit.
Je to taková mladá, rozháraná, povrchní diskotéková holčička. Mladý a nezkušený umí zaujmout, vyvolat v nich pocit, jak jsou skvělý, že si dokázali získat její pozornost. Na první dojem hezká, rafinovaně oblečená, kdy látkou prosvítá tak akorát a blikající světla vždy ukáží jen náznak. Rozháraná, rozlítaná, takže člověk ani nestačí odhalit její povrchnost. Dnes večer rajtuje na jednom klíně a on doufá, že v noci bude rajtovat i na něčem jiném. Jen si neuvědomuje, že minulou noc to byl někdo jiný na stejném místě a příští den to bude zase někdo jiný. Sám o sobě fajn zážitek, když to tak berou oba, jen on od toho nesmí čekat víc. (2.4.2023)
.
V prvním dojmu hezky zavoní, svěže, citrusově, sladko-slaný rašeliný kouř. V pozadí mi tam ale připadá trochu nedozrálé mladosti. Jenže než si člověk pořádně přičuchne podruhé, tak je kouř pryč, asi jsem ho tím jemným přičuchnutím vyčuchal. Zůstala tu hlavně slanost, citrusy, vlhká rašelina, jak jsem se na začátku nakazil tou mladostí v pozadí, tak jí tam furt trochu mám. Sice se trochu snaží, i se tam vrátí trochu toho kouře a spáleniště a přidá se i uzená ovocnost. Si trochu připadám, že se snažím z ní vydolovat i něco lepšího. Ale moc mě ta vůně nebaví, působí to na mě mladě, nedospěle, tak trochu rozkákaně. V chuti se při prvním napití potká sladkost a kouř, ovocná sladkost, opečené ovoce nasáklé kouřem a pak najednou osolené, trochu se tam pere sladkost se slaností. Určitě je v chuti zábavnější než ve vůni. Trocha koření na zpestření, osolené opečené ovoce a nádeh vlhké rašeliny. Ale baví to jen chvíli. V dokončení ovocná sladkost, vlhká rašelina, trochu koření a bylinek. Nějak není proč se k tomu vracet, je to ještě nedospělý, ve vůni jí to moc nejde, v chuti o chloupek lépe a v dokončené se taky moc nevytáhla. Na levnou kouřovku by to nebylo asi špatné, ale na Ardbeg to dobré prostě není.
Je to taková mladá povrchní diskotéková holka. Na první rychlý pohled umí i trochu zaujmout, ale na druhý pohled je už vidět, že to žádná výhra není. Tak trochu člověka napadá, jak dlouhá je ta řada těch, co je zaujala včera, předevčírem, ... a co vše si předávají na památku. Když se jí člověk zeptá na jméno, tak něco kuňká. Nebo že by říkala Muňka? (4.3.2024) 77/100
Ardbeg Supernova 2019 53,8%: Poznámky z ochutnávky vzorku: Opět ten krásný kouř a opět v jiné skvělé variaci. Příjemně zaoblený s nádechem citrusů, jako kdyby lehce čoudila citrusová rašelina, po odvanutí kouře se přidal kouřovo-rašelinný med, sladkost, lehký tón vanilky a lehký tón kůže. Krásně bohaté, krásně čuchatelné. Čichové buňky se tetelí blahem a zažívají čichovou hostinu. Současně je ta vůně celkem lehčí, takže nejsou ani opilé, ani omráčené. Chuť mi přijde slabší aroma, nástup zpočátku lehčí, sladší, ale to jen připravuje prostor pro citrusově medový kouř, který se rozvine do kompletní exploze přes celou pusu. Sopka vybuchuje a pusa je zalitá lehce ostrou lávou vytvořenou z hřejivého kouře. Dokončení je krásný skluz z té vlny směrem dolů, kdy sjíždíte dolů ještě omámeni tou cestou na vrchol. Dokončení trochu suché, ale jinak krásně doznívající, kouřové, rašelinné, dlouhé. Skvělá a zajímavá whisky, trochu jemnější než bych čekal, ale krásně bohatá, rozmanitá. No a o tom to je, kvůli těmhle whisky to pijem a kvůli nim sháníme různá plnění stejné značky.
Další z krásných a uhrančivých amazonek kmene Ardbeg. Začíná být těžké mezi nimi vybýrat tu nejlepší, každá je v něčem jiná, každá v něčem nádherná. Každá poskytne skvělý zážitek. (15.12.2019)
Poznámky z ochutnávky vzorku: Nástup vůně je pořádný. Velmi příjemná příjemná a silná vlna. Výrazný rašelinný kouř s nádechem tmavé pomerančové kůry, která shne v tom kouři a pouští vlny vůně. Po úvodní vlně, kdy si čichové buňky trochu zvykly na tu sílu se projevují tóny obilí, sladkosti, medu, vůně kůže a možná i velmi lehké tóny vanilky. A to stále rámováno rašelinou a kouřem. Je to čuchací zážitek. I když je vůně výrazná, bohatá a silná, tak je stále dostatečně lehká, aby nosem krásně proplouvala. Chuť za vůní ztrácí. Alespoň v prvním dojmu, kdy působí lehce prázdně, ale je to jen klamání před pořádným nástupem, výbuchem, kdy kouřově-rašelinná láva zaplaví ústa a pak pomalu klouže směrem dolů. Dokončení je dlouhé, hodně dlouhé, krásně doznívající, hřející, kouřově-rašelinné. Skvělá whisky, jenže taky můžu říct, dle očekávání další skvělý Ardbeg. Ono prostě vybírat mezi skvělými jednu jinou je těžké, vždy bude skvělá, jenže to začne být trochu až nuda, když vám skvělé přijde jako běžné, hůře se pak hledá, co by člověka uspokojilo a nadchlo. Tím neříkám, že se Ardbegu začnu vyhýbat, rád si ho užiju, ale hledat skvělé mezi skvělými je někdy trochu "nenapadá mě to správné slovo" (skvělá, skvělá, jak jsem čekal skvělá, zase skvělá, ....)
Blíží se krásná žena v kůži, ve vzduchu je cítit její vůně, vůně jejího těla, která se mísí s vůní koženého oblečení, co má na sobě. Její nástup je ohromující, veliký, uchvacující. Máte pocit dokonalosti, pocit, že to je něco, čemu chcete podlehnout, něco co chcete ovládnout a následky/důsledky budeme řešit až zítra/pozítří. Ten první dojem je tak silný, že chcete na chvíli zastavit čas a užít si ho déle. Po vysoké vlně přijde cesta dolů, v jednu chvíli máte pocit, že je prázdný okamžik. Naštěstí není. Je to jen dozvuk dojmu příchodu a začínání další části. Pokračování se nese v podobné síle, co byl příchod. Nevím, kdo komu podlehl, kdo se koho zmocnil, není to důležité. Když je něco skvělé celé, tak si to užíváte jako celek a nechcete zbytečně rozebírat detaily. Tohle bylo skvělé. Když při tom přirovnání koukám do mého hodnocení whisky, tak jsem nepoužil, záměrně, citaci, co by se dala použít skoro bez úprav "výbuch, láva zaplaví ústa a pak pomalu klouže směrem dolů". Za prvé by to bylo příliš prvoplánové a jednoduché až nevhodné a za druhé, tohle neumím reálně posoudit. (24.1.2020)
Ardbeg Blaaack Pinot Noir The Ardbeg Committee Release 50,7%: Poznámky z ochutnávky vzorku: Whisky se krásně pomalu olejovitě táhne po skle skleničky. Po místnosti se rozvinula krásná vůně vlhké rašeliny, vlhké lesní hlíny, kouře, se sladkými tóny medu v lehce kouřovém nádechu. Je silná, důrázná, příjemně hutná a současně přes tu sílu nedá ránu a nevypálí nos. Krásně zakulacená a zabalená rašelinná síla. Přidávají se mi tam dřevené tóny a tóny těžšího červeného vína. Sladký nástup a ve vlnách se tam sladké tóny průběžně objevují. Trocha kouře, hořké čokolády, ovoce v hořké čokoládě. Dokončení se nese v lehké dřevitosti, odzvuku kouře a suššího závěru.
Velmi dobrá a komplexní whisky, při 50% jsem ji čekal výraznější a s výraznějšími tóny. Je krásně komplexní, krásně se spojila, o něco hůře se proto popisuje, nejsou zde výrazné jednotlivé chutě, ale celková skvělá chuť a velmi dobrý dojem. (10.10.2020)
Ardbeg 8letá For Discussion Committee Release 50,8%: Poznámky z ochutnávky vzorku: Ve vůni mě uvítalo klasické aroma Ardbegu, sladko-slaná vlhká rašelina. Uvítalo a zase se rozloučilo a bylo pryč. To se nedělá, chtěl jsem si ho ještě chvíli užít. V zůstávajícím aroma mám sladkost s citrusovou kyselostí, v jednu chvíli tam na mě vyběhl příjemně voňavý citrón, trochu vlhké rašeliny a slanosti. Je takové jednodušší a působí na mě slábnoucím dojmem. Jako by se celé aroma pomalu loučilo a šlo pryč - už máš načicháno, tak stačí. V chuti uvítá sladkost, trocha ovoce, trocha pepřovitosti, ale pak začne dominovat popel až do spáleniny, který to postupně celé pokrývá, pouze koření (ta utlumená pepřovitost) má dostatečnou sílu, aby přes něj přešlo a veme sebou i trochu ovocné sladkosti. Dokončení je celkem příjemné, doznívající, už dolehlý popel s lehkou sladkou ovocností nad tím.
Zkusil jsem ji porovnat s klasickou desítkou. Aroma osmičky sice zpočátku působí svěžeji, ale pak mu dojdou síly a začne se ztrácet. Klasická desítka si stále drží svoji linii sladkost, slanost, vlhká kouřící rašelina a citrusy. V chuti je osmička ještě stále taková neposedná, moc bujará, ale kde nic tu nic pořádně. Desítka na mě sice působí v první chvíli lehce naředěně, ale pak se rozhoupe a předvede svůj standardní výkon, sladkost úvodem, hodně sladkosti, do té přidá slanost, rašelinu a trochu citrusové kyselosti a dokončí slušným závěrem spáleného sladu, vanilky, hořké čokolády a na závěr to ještě osolí. Osmička vedle ní je v chuti unylejší, hodně štrejchlá spáleným popelem, který si udrží až do závěru. V porovnání se základní desítkou ztrácí a to není dobré výchozí postavení ani pro diskusi.
Osmička je jak nová mladá holka za barem, všichni si prohlížíme její tělo, její křivky a čekáme, jak se projeví. Jak hezký má úsměv, jak jí půjde práce od ruky a co přinese nového. Bohužel prostě je toho méně, než jsme čekali. Žádná mladá krev ze které bysme byli paf a i když se na ní dá sem tam něco pochválit, tak celkově nic moc. Zvláště to pak vynikne vedle naší stálé desítky, která už má taky nejlepší léta za sebou, úsměv i pohubování v bocích se spíše rutina, ale všechno zvládá s přehledem a máme ji i rádi. Když nás neslyší, tak vzpomínáme, jaká byla před dvaceti lety, kdy tělo bylo pevnější, vyzývavější a když upoutala naší pozornost, tak myšlenky na vše ostatní šly stranou. (29.8.2021)
Poznámky z ochutnávky v roce 2022-Svachovka 8/22 (ochutnáváno částečně naslepo): Aroma klasická kouřovka, jódovka, kouř s citrusem, slané tóny, vlhká zemitost. V chuti citrusová ovocnost s nakouřeným nádechem, bohužel působí trochu povrchním dojmem. V dokončení doznívá kořenitá zemitost s kouřem. (27.8.2022)
Ardbeg Blasda 40%: Poznámky z ochutnávky v roce 2010: Aroma: sladké, trochu ovocné, vanilka a lehký vzdálený kouř. Chuť: na Ardbeg je chuť velmi jemná, sladká, ovocná, trochu suchost, mentol a lehký kouř s rašelinou. Dokončení: doznívá rašelinová chuť. Poznámka: S pár kapkami vody se aroma zjemnilo, více se projevilo ovoce a sladkost. Chuť to na jednu stranu trochu potlačilo a na druhou trochu rozvinulo a jednotlivé chutě byly lépe cítit. Celkově bych to ale označil za takový "dámský" Ardbeg. Oproti klasickému Ardbegu je jemný a nezvyklý, má v sobě ovšem jeho charakter a mohl by být zajímavou vstupní bránou do světa whisky Ardbeg. Byl to zajímavý a kvalitní Ardbeg, ale ne pro mne. (1.4.2010)
Poznámky z ochutnávky na Svachovce a z přeochutnání vzorku v roce 2024: Když jsem se s ním setkal poprvé v roce 2010, tak jsem z něj moc nadšený nebyl. Prostě Ardbeg má mít kouř a basta. Kdyby ho dneska vydali znovu, tak by k němu přibalili pohádku o tom, jak si drak udělal v zásobě rašeliny hnízdo a protože se ho báli probudit, tam museli udělat jen málo nakouřenou verzi z toho, co měli bokem. A protože je to samozřejmě zcela mimořádná vyjímka a limitka, tak cena je dvakrát větší a o dalších 50% ji zvedne přidaná pohádka.
Ardbeg Blasda je ze sladu, který byl nakouřen na 8 ppm, což je tak třikrát méně než běžné základní nakouření používaného sladu. Ve vůni lehký kouř je, ale spíše tam mám slanost a citrusy, sladkost lehce opečeného ovoce. Kouřovku ovšem nezapře. Postupně se tam začíná více projevovat kouřem načichlá rašelina. Slovo "více" je relativní - na nekouřovku by to bylo až moc kouře, na Ardbeg je to jen lehoučko. Sud se zrající whisky se na týden zastavil na návštěvu u sudů s klasickým Ardbegem. Dlouho tam ovšem kouř nevydrží a vrací se sladkost ovoce jen s lehkým opečením a trocha slanosti a citrusů. V chuti se kouř projeví více, nakouřené opečené ovoce, citrusy, sladko-slané tóny, trocha zemitosti, vanilka v pozadí, postupně trocha pepřovitosti. V dokončení doznívá koření s pepřovitostí, postupně nahrazované ovocností, lehce opečeným ovocem, lehce nakouřenou rašelinou a lehkou nauzeností. Mně se ta whisky líbí, na Ardbeg je to málo nakouřený, ale zase tam o to více vyniknou ty další vůně a chutě. Má to svoji hloubku a jako Ardbeg z té doby s jednou potlačenou složkou to je zajímavý. (8.2.2024) 85/100
Ardbeg Airigh Nam Beist 1990 46%: Poznámky z ochutnávky v roce 2007: Aroma: rašelina, nemocnice, jód, kouř, klasický Ardbeg 10y, ale celkově jemnější. Chuť: rašelina, nemocnice, jód, kouř, klasický Ardbeg 10y, ale celkově jemnější. Dokončení: pozvolné, v duchu klasického Ardbegu. Nijak zvlášť mne to nenadchlo ani nezklamalo, prostě klasický Ardbeg, možná jemnější oproti běžné desítce a o to méně zajímavý, celkově ale klasicky dobré pití. (15.8.2007)
Ardbeg Rollercoaster 57,3%: Poznámky z ochutnávky v roce 2010: Aroma: komplexní, jemná, čokoláda, vanilka, rozinky, lékořice, skořice a je natolik vyvážená, že tam tu sílu 57.3% necítíte. Chuť: bohatá, trochu pálivá, papričky, sladkost, ovoce, kořenitost, anýz, lékořice. Dokončení: dlouhé s doznívající rašelinou. Extrakt toho nejlepšího z Ardbegu. Ale nenahradí to jednotlivé plnění. Skvělá whisky. (1.4.2010)
Ardbeg 1994 Gordon & MacPhail Connoisseurs Choice 1994/2004 40%: Poznámky z ochutnávky v roce 2005: Aroma: kouřové, rašelinové, medicínské, slané, ovšem ne tak výrazné jako u tvrdých Islay. Chuť: zpočátku až sladce ovocná, potom přejde přes rašelinou chuť k medicínskému závěru. Není špatná, ale přijde mi horší a méně komplexní než originální plnění. (21.4.2005)
Ardbeg Kommunen Schnaps Private Bottling 2019 French Sweet Wine Cask Finish 51,5%: Poznámky z ochutnávky vzorku: Název i etiketa vypadají šíleně, ale vůně je dobrá. Vůně je hutná, její těžkost a hutnost dělá to červené víno, které se tam velmi výrazně projevilo. Přidává se k němu ovoce, meruňky, sladkost a to vše podbarveno těžkou vlhkou černou lesní hlínou a vlhkou rašelinou. Ve své hutnosti a těžkosti působí příjemně, dobře se k němu čuchá. Chuť je hodně ovlivněná tím vínem, doplněná o kořenitost, nechybí úvodní sladkost, která postupně vymizí, přelitá právě tím vínem, následně nastupující kořenitostí, která v závěru postupně klesá a je otupována vracejícím se vínem a oříšky. Musím říct, že mi připadla celkem zajímavá a líbila se mi. I když přes 50%, tak by se to popíjelo dobře.
Pár kapek vody to aroma zjemnilo, nic nového nepřineslo, spíše ho celé vypnulo a znudnilo. V chuti žádný posun také necítím, tý to vypadá neublížilo. Naštěstí, byla by to škoda, mám ji tu jen malý vzorek. (11.10.2020)
Poznámky z přeochutnávky vzorku: Aroma je úchvatné, zprvu sladký, po chvíli sladko-slanný-kyselý kouř dolpněný vínem. Zní to možná divně, ale je to hezky poskládané, krásně hutná a těžká vůně. Když se chvíli vydýchá, tak se ukážou ještě sladké meruňky, slaná zemitost, vlhká rašelina, příjemná vůně, jak když se v té zemi hrabete rukama. Je to příjemné počuchávání. Ještě chvíli bych se s ní mazlil, ale ani ta předehra se nesmí dlouho přehánět, tak jdem do toho milostivá, ať už je tam. V chuti je dozrávání po víně velmi znatelné a v první vlně se mísí se vzrůstající sladkostí. Pak opět vše přebírá víno, které to krásně obaluje a zaštřešuje. Trochu se tam projeví kořenitost, oříšky a hořká čokoláda, ardbegovská kouřová pálivost, která ovšem nepálí. V závěru pak odeznívá kouř, víno, postupně ubívající kořenitost, po které se vrací příjemné jemné zakončení vínem a oříšky. Jojo, bylo dobré, fakt dobré. (2.1.2021)
Ardbeg Ardbeg New Make 8.3.2010 69.1%: Poznámky z ochutnávky v roce 2010: Aroma: až překvapivě bohaté, sladké, ovoce, grep, skořice, v pozadí kouř, ale opravdu až v pozadí. Chuť: překvapivě sladká, ovocná. Dokončení: ovocné až marmeládové. Ovšem těch 70% tam bylo cítit a popravdě řečeno, podle mne se to teda moc pít nedalo. Musím přiznat, že jsem to čekal více bez chuti a vůně, takže jsem byl velmi a příjemně překvapen, kolik toho v sobě čerstvě vypálená whisky již má. Není vlastně ještě whisky, ale čerstvě vypálený destilát ze kterého se teprve whisky postupným zráním stane. Přestože člověk má skoro pocit, že po druhé destilaci už musí z kotle vytékat snad jen čistý líh bez barvy, vůně a chuti, není tomu tak. Bezbarvý tedy opravdu byl, barvu získá až zráním v sudech, ovšem bez vůně a chuti nebyl. (1.4.2010)
Jiří Šinogl
- odposlechnuto na FB - 25.3.2023:
Když měl dneska Angus na whiskyfun Ardbegy tak sem se rozhodl že si dám jednu sadu ke které mi v pátek zapadnul poslední dílek do skládačky.
1. Ardbeg 1974 - 23yo - Signatory Vintage Skvělá whisky, mimořádná, neskutečně ovocná, minerální jen lehce podtržená kouřem. Jeden z top ročníků Ardbegu prostě není nadarmo vysoce ceněný. 1. místo - 91 bodů
2. Ardbeg 1996 Twenty Something - 22yo lehce ovocná, minerální až vosková, ale strašně moc dřevitá a trpká, tadle mi nesedla, na ty % se zdá jak kdyby měl člověk brutální sudovku 4. místo - 85 bodů
3. Ardbeg Twenty Something - 23 yo sherry si vzalo slovo a krásně whisky zakulatilo, vytáhlo kouř a ovocnost, moc pěkný ardbeg, ale asi nic co nedokázal nabídnout corry 3. místo - 88 bodů
4. Ardbeg 25yo na vůni krásný ardbeg, citrusy, ovoce a lehký kouř, pak to ale přijde, nečekáná minerálnost až voskovost s pepřem a suchým kouře, to je úplná exploze suchého kouře co potáhne ústa a trvá a trvá...překvapivý kouř, takovou kombinaci sem ještě nikdy neměl. 46% bych nehádal působí silnější, prostě jako whisky za starých časů. 2. místo - 89 bodů
Staré plnění z 1974 je jiný Ardbeg, hodně ovocný, méně kouře, prostě jiný styl, i ten nový styl má něco do sebe, zejména pro milovníky peatu. Osobně mi ale sedí víc ten starý, není tak přímočarý, nabízí více prostoru pro jiné chutě a vůně. Ardbeg 19 mi možná sedli více než 22 a 23, ale 25 je jiná liga, bohužel i finačně.
Andrej Paholík
- odposlechnuto na FB - 2.6.2020:
Toto bude mozno trochu dlhsi post, ale mne osobne tato porovnavacka dala dost vela, tak som si povedal, ze sa podelim o skusenost a mozno to bude pre niekoho uzitocne (alebo aj nie :). Ako som uz minule spominal, na Ardbeg Day v Olomouci som si zobral so sebou nejake vzorky starych limitovanych Ardbegov, konkretne Blasda, Airigh Nam Beist, Alligator, Ardbog, Kildalton, Auriverdes, Perpetuum, Dark Cove a Grooves. Vsetko su to v dnesnej dobe relativne drahe (3-ciferna suma) a tazko dostupne whisky, takze som mal velku radost, ze si mozem doniest 2cl vzorky domov a v klude porovnat. Disclamer: Samozrejme vsetko co pisem je len moj osobny nazor :)
Vzorky som si rozdelil do dvoch skupin (podla veku vydania): 1. Blasda, Airigh Nam Beist, Alligator, Ardbog, Kildalton 2. Auriverdes, Perpetuum, Dark Cove, Grooves + klasicky 10yo a novy 5yo Wee Beastie co mam od Peter Prazenka
Oba flighty som si dal naslepo, aby som bol uplne objektivny.
Prva skupina - Blasda, Airigh Nam Beist, Alligator, Ardbog, Kildalton:
Kedze Blasda je lahko raselinova a flaskovana iba na 40%, tak nie je to celkom fer porovnavat. Kazdopadne bola velmi prijemna, lahko vanilkova, kremova, citrusova, slahackova... na rozbeh a take casual popijanie velmi fajn.
Z tejto skupiny ma najmenej zaujal asi Alligator, ktory mi prisiel v nose najmenej vyrazny ale naopak v chuti mi velmi dominovala vyrazna slana, horkasta a vegetalna raselina. Celkom ma prekvapilo jeho vysoke hodnotenie na WB.
Ardbog a Kildalton mi prisli velmi podobne a popravde som mal aj trochu problem ich naslepo rozoznat, kedze ich profil mi prisiel takmer rovnaky. Oproti Alligatoru boli vyraznejsie, tmavsie, sladsie a viac ladene k sherry a cokolade. Ardbog bol mozno o kvapku intenzivnejsi v chuti, ale to moze byt aj vyssim percentom alkoholu.
Prve miesto s velmi vyraznym odstupom bol Airigh Nam Beist... za mna jednoznacne najlepsi Ardbeg co som kedy pil. Uplne odlisny profil ladeny do karameloveho pudingu, mliecnej cokolady, orieskov a sherry. Raselina je oproti modernym Ardbegom skor jemnejsia a lepsie intengrovana.... fakt nadhera a ked budete mat moznost ochutnat, odporucam.
Druha skupina - Auriverdes, Perpetuum, Dark Cove, Grooves, ktoru som doplnil referencnym klasickym Ardbegom TEN a novym 5yo.
Toto bola pekna skupina, lebo aj ked rozdiely boli velmi male, dalo sa postupne naslepo identifikovat vsetky vzorky.
Ardbeg 5yo Wee Beastie sa mi tu tazko zaraduje do poradia, kedze zas je to uplne iny styl ako zvysok, ale musim povedat ze v nose sa mi tato whisky velmi paci... krasna vyrazna aromaticka vanilka, zltkovy krem a sladky citrus. Dokonca by som povedal ze nos je najviac expresivny z tejto skupiny. Horsie je to v chuti, kedze mladost a surovost tam celkom citit. Clovek sa tam musi trochu pohrat s vodou.
Auriverdes a Perpetuum ma velmi prekvapili tym, ze mi prisli slabsie a jednoduchsie ako klasicky Ardbeg 10yo :) Auriverdes je viac zeleny, travnany a ladeny viac do citrusovych tonov (citronova kora, limetka, citronova trava) a Perpetuum je skor kremovy, sladsi s vyraznejsou vanilkou a karamelkou. Kebyze davam body, tak by dostali o jeden bod menej ako 10yo (a pritom stoja 4x tolko).
Dalej cca na uroven 10yo by som dal Grooves, kde vraj boli pouzite sudy po vine, ktore som ja sice necitil, ale profil to malo uz trosku odlisny... bolo to menej vegetalne reaselinove a drevite. V chuti raselina nebola az taka dominantna.
Z tohto vyberu ma ale jednoznacne najviac oslovil Dark Cove, ktory bol oproti klasickemu 10yo tmavsi, kremovejsi, ladeny viac do cokolady, sherry a opaleneho dreva. Vystupovali hrozienka, figy a datle. Velmi prijemne.
Suma sumarum, kebyze mam vybrat moje celkove top3, tak prve miesto si jednoznacnie odnesie Airigh Nam Beist, druhe by som dal Dark Cove (pre tych co ma nepoznaju, tak ja som dost na tie tmave sherried whisky, takze treba brat s rezervou :) ) a tretie miesto by si podelili Ardbog a Kildalton.
A co sa tyka pomeru cena/kvalita? Tam podla mna nie je o com, kedze klasicky 10yo bol podla mna v rovnakej lige so vsetkymi ostatnymi (okrem Airigh Nam Beist) a niektore dokonca aj prekonal.
A to najdolezitejsie - ponaucenie na zaver: To ze si kupis whisky za 200 Eur neznamena, ze bude lepsia ako bezna whisky za 40 Eur :)
Uplne som zabudol, ze som mal vzadu v policke schovanu tuto krasavicu. Mal by to byt jeden z najviac raselinovych Ardbegov s 100+ ppm, co je cca dvojnasobok oproti inym Ardbegom. Aby jej nebolo smutno, na porovnanie som vybral velmi dostojneho supera v super tazkej vahe - Laphroaig 10yo Cask Strength (batch 009), co povazujem za najraselinovejsiu whisky, co som kedy pil (a mal som odlozenu vzorku presne na takuto specialnu prilezitost).
Na nose je Ardbeg viac vegetalny, zelensi, sladsi, vanilkovejsi a ladeny viac do citrusov. Oproti Laphroaigu je viac expresivny a posobi viac uhladene a mozno aj trochu viac raselinovo.
V chuti ma Ardbeg nastup velmi vyrazne vegetalne raselinovy, travnaty, machovy a herbalny. Raselina po nastupe pozvolna odznieva do prijemnej a hladkej sladkosti spojenej s jemnou horkostou.
Chut Laphroaigu ma dost odlisny priebeh - nastup je tmavsi, vyrazne zemity a horky. Raselina sa v plnej sile prejavi az o moment neskor, no o to v silnejsej intenzite a oproti Ardbegovej vegetalnosti je viac jodova, pripominajuca zapalkove hlavicky. Silne raselinovy finish je dlhsi a vyraznejsi ako pri Ardbegu.
Delší dobu jsem se tu nerozepsal, tak si dnes dovolím poslat do světa asi předlouhý příspěvek, tak si držím palce, aby to aspoň někdo přečetl do konce. Nějak se mi nedaří chodit fyzicky na ty parádní degustace, co se už dost často konají, takže své názory nemám moc jak naživo sdílet, ale to neznamená, že se nevěnuji samostudiu. Na 3 dlouhé večery jsem si rozdělil krásnou porovnávačku Ardbeg, abych si jednoduše a s nadsázkou řečeno vlastně vyvrátil své dosavadní protiproudé pocity, že současná desítka je výborná (hlavně v porovnání se starými desítkami). Ano, šel jsem do toho tendenčně a s očekávaným výsledkem. Konečně jsem chtěl proti sobě postavit několik generací legendárního TENu. A pak si ještě pochopitelně porovnat krásně NAS pecky ze stejné palírny jako takový bonus. Celé testování bylo naslepo, byť to nemusí z hodnocení tak znít. Posléze jsem to přepsal do uchopitelnější podoby a seřadil chronologicky. Čekal jsem na dobré večery, kdy budu mít klid, dobře nastavený nos a hlavně pořádnou chuť.
Ardbeg 10yo: Martin Mayer připravil fantastickou sestavu, hned 4 slavné Ardbeg desítky narozené v různých letech nejedněm rodičům (chápejte, že palírna změnila majitele). Současná verze je považována za nudnou, plytkou, prázdnou apod., tak se na ni podívejme v přímé konfrontaci s tolik chválenými předchůdci. U každého ročníku napíšu i své osobní pořadí (1-4 podle toho, jak jsem vnímal jejich vůni a chuť ve srovnání).
Ardbeg 10 (r. 2022) Na nose sladká, ale výrazná rašelina, hořké citrusy a ořechy. Za mě krásná Islay a velká klasika tohoto ostrova. Pořadí: 2-3 Hodně suchá chuť, hořké citrusy, popel a rašelina. Toto je čistá Islay radost. Pořadí: 1 Dlouhá hořkosladká koncovka s troškou medu. Vynikající panák, který mě nikdy neomrzí a vážně nechápu všechnu tu kritiku. Celkové pořadí: 2 90%
Ardbeg 10 (r. 2014) Oproti současné verzi svěžejší, ovocnější, plnější a výraznější. Je tu dominantní citrusová vůně, řasy a pepř. Pořadí: 1 Nádherná chuť. Oproti současné trochu kyselejší, více oleje a oliv. Možná mořských řas. Ale stále krásné, chlapské, rašelinové, nahořklé a špinavé. Pořadí: 2 Výrazná koncovka, hodně rašeliny. Více táboráku, popele, citrusů. Zůstává sůl. Krásná whisky. Těžko porovnávat se současnou (r. 2022). V tomto ročníku mě více bavila vůně (o trochu), ale zase o maličko méně chuť. No pecka jako pecka. Celkové pořadí: 1 90%
Ardbeg 10 (r. 2006) Výrazná rašelina. Hodně popele, prachu, země. Je to temné, ale pěkné. V druhé vlně veselejší ovoce. Relativně jednoduchá vůně. Pořadí: 2-3 Taková zelená, florální, zeleninová chuť. Je tu i dost soli, pepře, oleje. Je to pěkné, příjemné a zajímavé. Trochu mi ale chybí wow efekt posledních let. Lehce pitelná. Pořadí: 3 Podobně jako v novější verzi je závěr dlouhý, přichází popel, tabák, sladké ovoce a pepř. Krásná koncovka. Profil je jiný než dnes.Jde o skvělou whisky, ale na rovinu proti názoru snad všech já toto vidím jako skvělou, ale trochu nudnější a ošklivější starší sestřičku pozdějších koček. Celkové pořadí: 3 87 %
Ardbeg 10 (r. 2000) Dost vegetativní, zelený, přírodní. Slaná, mořská vůně. Rašelina není tak výrazná. Jde o klidný, sympatický a nezlobivý styl. Pořadí: 4 Strašně líbivá, hezká, až neIslay chuť. Mám tu dost žvýkaček, sladkého ovoce všeho druhu a o poznání méně rašeliny. Je to oproti novějším verzím určitě uhlazenější a veselejší holka. Pořadí: 4 Závěr není tak dlouhý a moc se nemění ve výrazu. Zůstává sladké, veselé ovoce – až kompot. Přidává se med, cukr. Je to sice rašelinová, ale dost dezertní chuť. Začneme jasným tvrzením, že toto je super whisky. Já ale upřednostňuju charakter posledních 10 let a do této minulosti se sice rád podívám, nicméně vybírám si současnou verzi a jsem rád, kam se palírna posunula. Celkové pořadí: 4 86 %
Už jsem se tak moc rozepsal, že ty dvě, resp. 4 NASky vezmu velmi rychle.
Corrywreckan (r. 2023) Krásná ovocná, sladká vůně. Velmi vyvážené, ale zároveň chlapsky kousavé alkoholem a rašelinou. V chuti čistá Islay. Hodně ovoce, soli, velmi kouřové. K tomu med a paprika – super. 90 %
Corrywreckan (r. 2009) Lahodná, mátová, květinová vůně. Není to moc ostré, spíše jen naznačuje drábky. Rašelina je v harmonii se sladkými tóny. V chuti zajímavé. Je to jako ten vír, který je ve jménu. Točí se u ovoce, květiny, uhlí, rašelina, dřevo, sůl, řasy a dost i olivy. Hravě komplexní. 90 %
Toto je za mě remíza. Obě verze jsou velmi odlišné jedna od druhé, ale ani jednu neberu za lepší. Prostě jiné.
Uigeadail (r. 2023) Opět celkem klasická Islay. Popel, BBQ, pepř a hodně kouře. Drsný i jemný na nose zároveň. V chuti velká klasika. Drive mládí s vyspělostí chytrého teenagera. Hodně šťavnaté a ovocné. 88 %
Uigeadail (r. 2004) Krásná old school vůně. Zelený čaj, hodně máty, oříšky. Je to takové čisté, zelené a přesto drsné. Chuť je jemná, květinová, výrazně sherry. Poctivé a hutné sudy. Má to dost vřesového medu, takový narezlý, ale v dobrém. Hodně červeného ovoce a med. Mňam. 90 %
V tomto posledním souboji je za mě poměrně jasně vítěz starší ročník. Ale to neznamená, že dnes není Uigeadail super whisky.
Úplným závěrem bych to zakončil tak, že bez ohledu na to, jaké limitky a za jaké ceny Ardbeg posílá do prodeje, jak laciný a povrchní marketing na nás valí, tak se jedná o palírnu se snad nejlepší nabídkou core range ve srovnání s cenou. Všech osm vzorků bylo vynikajících. Moc děkuji za pohodlnou možnost srovnání a za fantastickou degu.
Ardbeg An Oa: Whisky, ktorú som vždy chcel vyskúšať, ale nejako som nakoniec vybral inú. Až minule som si povedal, že už som o nej toľko sníval, že by stálo za to premeniť predstavy na realitu. Príbeh kombinovaného zrenia v Pedro Jimenéz, spicy Virgin Oak a sudoch po bourbone sľubovalo zážitok chutí, tak som bol zvedavý. Predsa len, taká kombinácia môže veľa vylepšiť, ale aj pokaziť. Aróma: Veľmi príjemná, hneď z úvodu cítiť príjemnú rašelinu. Tá je trochu drsnejšia, ale neruší. Do toho jemná maslová vôňa, fenikel, klinčeky a niečo ako tofu/karamel, neviem sa rozhodnúť. Rozhodne ale veľmi pekný a dobrý prvý dojem. Farba: Zlatožltá Chuť (úvod): Prakticky hneď na jazyku cítiť drsnú rašelinu, ktorá sa rozleje po celých ústach. Mohli by ste ju piť aj o polnoci so zaviazanými očami, vedeli by ste, že pijete Ardbeg. Chuť (telo): Popri rašeline sa rozvinú príjemné čokoládové tóny a chuť čierneho čaju - osobne najviac mi pripomína Nepal prvý zber. Niektorí udávajú tabakový dym, ja som ho tam ale necítil. K záveru sa objavili grilované artičoky, veľmi zaujímavý twist. Chuť (záver): Pretrvávajúca rašelina, čokoláda zaniká, objavujú sa arašidy, orechy a aníz. Záver: Výborne vyvážená whisky, pokojne by som ju pasoval aj za vlajkovú loď značky. Pil som Corryvreckan, Uigeadail, Wee Beastie 5 yo, ale na túto sa nechytajú. V skupine Ardbeg jasný víťaz, konkurencieschopný aj medzi ostatnými whisky a pri svojej cene odporúčam každému, kto si na rašelinku potrpí. Fľašovanie pri 46,6 % navyše rešpektuje chuť, zachováva arómu a nechá vyniknúť cnosti tejto skvelej whisky. Celkové hodnotenie: 99/100 (jedna z mojich top).
Michael Jackson ve své knize (Whisky - Kompletní průvodce světem nejlepší whisky (z roku 1999)) hodnotí:
Ardbeg 10letá (plněno 1993) 40%: Barva: jemné sherry. Aroma: kouř, slaná voda, jodová suchost. Tělo: jen střední až plné, ale velmi pevné, síla odpovídající vyšší kategorii. Chuť: zpočátku nasládlá, potom se mění na náladovou, plnění je trochu proměnlivé. Dokončení: těžké, velmi výrazný jod. Známka: 85
Ardbeg 17letá 40%: Barva: sytě, měnivě zelenozlatá. Aroma: agresívní, slaná voda, mořské řasy, dehtovitá, náznak síry. Tělo: střední, olejnaté, velmi pevné. Chuť: pepřová, ale i sladká, po obilných zrnech, olej, hlodáš, pevně kombinované příchuti, zralejší a vyzrálejší, ale ještě silná, velmi lákavá. Dokončení: olejové, citronová kůra, čerstvě mletý bílý pepř. Známka: 86
Ardbeg 18letá 1975/1993 Cadenhead (z ardbergského sladu) 58,1%: Barva: sytě zlatá. Aroma: dehet, kal, jod, trošku síry, mořské řasy. Tělo: střední až plné, dosti olejnaté. Chuť: sladová, sladká, hlodáš, jedlé mořské řasy, koření. Dokončení: koření, křupavé, téměř pískové, po polknutí velmi slané. Známka: 90
Ardbeg 1978 (1978/1998) 43%: Barva: sytě zlatá až bronzová. Aroma: mořské řasy, sladká a nakyslá. Tělo: silné, jemné, pevné. Chuť: pozoruhodný vývoj chutí, nejprve sladová a obilná sladkost doprovázená vanilkou ze sudů po bourbonu, potom květinová, nakyslá, mořské řasy, nakonec pepřová. Dokončení: uklidňující, dlouhé, hřejivé. Známka: 89
Ardbeg 21letá 1997 Adelphi (plněno 1997, sud 453) 49,2%: Barva: výrazně zlatá. Aroma: slad, kouř, hlodáš, náznak citronové kůry. Tělo: střední, jemné. Chuť: citronová kůra a sůl, ale překvapivě lehká, téměř řídká. Dokončení: koření, rašelina a velmi pozdní voňavý kouř, pravý charakter Ardbegu se objeví až po delší době. Známka: 82
Ardbeg 1975 (1975/1998) 43%: Barva: měňavě zlatá až bronzová. Aroma: vřesová, po kořenech, rašelinová, hořící jabloňové dřevo, pálené listí. Tělo: silné, důrazné, ale vyzrálé. Chuť: velmi silně po listí, po pryskyřici, pepřová a hořčičná. Dokončení: sůl, citronová kůra, opravdu velmi dlouhé. Známka: 92
Ardbeg 1975 Gordon & MacPhail Connoisseurs Choice 40%: Barva: výrazně zlatá. Aroma: čerstvé, nasládlé, mořský vzduch. Tělo: velké, pevné. Chuť: jemná, nasládlá, bylinná, lehký náznak mořských řas a soli, neobyčejně lahodné, zdrženlivé plnění. Dokončení: voňavé, mírně bylinné, uklidňující. Známka: 88
Ardbeg 1974/1998 Provenance 55,8%: Barva: čistá zlatá až bronzová. Aroma: mořský vzduch, mořské řasy, dub, lano, kůže. Tělo: bohaté a smetanové, ale na jazyku suché. Chuť: obrovský vývoj chutí, sladová, karamelová, sladká, ovocná, dřevo na grilování, hořčice, sůl. Dokončení: výrazně pryskyřičné, kouřové a velmi hřejivé. Známka: 93
Ardbeg 1974 Signatory Cask-Strength serie 51,3%: Barva: jasná, čistá, zlatá. Aroma: velmi pronikavá, mořské řasy, dub, dub, kůže, lano. Tělo: velmi olejové, ale na jazyku suché. Chuť: sladká, slaná, písková, pepřová, po živici. Dokončení: suché, slané, pískové, mírně dřevité, později santalové dřevo. Známka: 87
Ardbeg 28letá Cadenhead 54,4%: Barva: tmavě oranžová. Aroma: silné, pronikavé, mořské řasy, dub, lano, kůže. Tělo: velké a olejové. Chuť: pevný, tvrdý nástup pevně kombinovaných chutí, dubová, smetanová (s kapkou vody), mořské řasy, sůl, vysoký stupeň dřevité chuti. Dokončení: dub, santalové dřevo, písek. Známka: 89
Ardbeg 1967 Signatory Cask-Strength serie 49,8%: Barva: měděná až hnědá. Aroma: leštěný dub, mořský vánek. Tělo: pevné, opravdu velmi jemné. Chuť: intenzívní zemitá, kořenová a suchá, trpká, dřevitá, přesto však převažuje chuť mořských řas a soli, zdá se, že voda zdůrazňuje nevyrovnanou sladkost sherry. Dokončení: suché, slané, pískové, téměř drsně ostré. Známka: 88
Ardbeg 30letá Very Old 40%: Barva: bronzová až jantarová. Aroma: syté, kouřová vůně. Tělo: pevné, jemné. Chuť: krásná vyváženost pronikavého sladu, rašeliny, kouře, parfému, sirupového sherry a moře, klasická Ardbeg. Dokončení: parfémové, hřejivé, lahodné, uklidňující. Známka: 94
Ardbeg 1963 Gordon & MacPhail Connoisseurs Choice 1963/1994 40%: Barva: jantarová. Aroma: pevné, mořské řasy. Tělo: střední, jemné. Chuť: překvapivě živá na své stáří, ale umírněná, rašelinová, kouřová, mořské řasy, mírně sladové pozadí sherry. Dokončení: parfémové, náznak sherry. Známka: 90
Michael Jackson ve své knize (Whisky - Vše, co jste dosud nevěděli (z roku 2005)) hodnotí:
Ardbeg 10letá 46%: Barva: Bledě slámová. Aroma: List limety, saze, intenzívní. Tělo: Lehké až střední. Intenzívní. Chuť: Potřebuje vodu, aby vypustila kouř. Slaneček. Dokončení: Saze.
Ardbeg Uigeadail 54,2%: Barva: Světle zlatá Aroma: Sladká, ale pichlavě kouřovitá: limeta a rašelina, kakao, slaneček. Tělo: Lehké, pevné. Chuť: Bohatá, koncentrovaná a mocná. Lehce rámovaná dřevem. Saze s náznakem dehtu. Dokončení: Limeta se vrací. Ovesný koláč.
Jim Murray ve své knize (Průvodce světem whisky (z roku 1997)) hodnotí:
Ardbeg 10letá: Chuť této whisky se na patře rozezní nejrůznějšími odstíny od hořké marmelády po intenzívní sladovitost či od hořké čokolády po jemnou sladovitost, spolu se zemitou rašelinovitostí a náznaky příchuti po kávě, dubu a třtinovém cukru. Pokud existuje dokonalá chuť na patře, pak je to Ardbeg. (hodnocení se vztahuje ke starším plněním whisky - cca whisky destilovaná do roku 1976)
Ian Buxton ve své knize (101 Whisky: Škola degustace pro každého (z roku 2010)) hodnotí:
Ardbeg 10letá 46%: Barva: Světlá, slámově zbarvená whisky, plněná do elegantní láhve ze zeleného skla. Aroma: Samozřejmě děsně rašelinové, ale se sympatickou citronovou vůní, skořice a hrušky. Chuť: Počáteční atak rašeliny postupně obilná a ječmenná příchuť, tabák, káva, lékořice a čokoláda. Dokončení: Kouřové a lehce nasládlé, stopy prodlévajícího ječmene a můžete pocítit i nádech vanilky.
Ardbeg Uigeadail 54,2%: Barva: Dost světlá slámová. Aroma: Stopy jemného sherry, rašelina a náznak mokré kůže. Chuť: Mnohovrstevnatá a intenzívní, krémová a olejová, rašelinový kouř a přetrvávající plamínky, zemitá, ale nasládlá. Sušené ovoce. Dokončení: Velmi dominantní, zajímavé, vrstevnaté dokončení se stopami koření, lehká nasládlost, ale nakonec suchost.
v knize Svět whisky (z roku 2009) hodnotí:
Ardbeg 10letá 46%: Sladová whisky nefiltrovaná za studena voní po kreosotu, dehtu a uzené rybě. Sladká chuť na jazyku rychle vyschne v kouřové dokončení.
Ardbeg Blasda 40%: Skotské jméno, které by se dalo přeložit jako "sladká a dobrá", odkazuje na mnohem uhlazenější styl, než je obvyklé. Vyrábí se ze sladu sušeného při pouhých 8 ppm, to je pouhá třetina úrovně běžné u Ardbegu.
Ardbeg Uigeadail 54,2%: Má tmavě zlatou barvu, voní po melase a později se na jazyku rozvinou pikantní kouřové tóny.
Ardbeg Airigh Nam Beist 46%: Plná kořeněná sladová whisky se sladkými vanilkovými tóny, získanými za 16 let zrání v sudech po bourbonu. Jméno, které se správně vyslovuje ary-nam-bajst, znamená "útočistě šelmy".
Ardbeg Almost There 54,5%: Voní po rašelině, soli a citrusech a chutná po pepři, kouři a citronové kůře. Má dlouhou, výraznou a hřejivou rašelinnou dochuť.
Ardbeg Corryvreckan 57,1%: Voní po rašelině, dehtu, čerstvé prsti a lécích. Sametová táhlá chuť s bohatými tóny nasládlé rašeliny, citronu a soli zakončená pepřovitou rašelinnou dochutí.
Ardbeg Perpetuum 47,4%: Silné aroma rašelinného kouře s tóny bílého pepře, skořice, limety a mléčné čokolády. V plné pepřové chuti se ozývá vanilka, sladké sadové ovoce a melasa, s kontrastními tóny ozónu.
Ardbeg 15letá Supernova SN2010 60,1%: Voní po solance, uzené rybě, meruňkách, zázvoru, dezinfekci a doutníkovém kouři. V chuti cítíme kouř ze silného ohně, citron, pomerančovou kůru, dub, mandle na konci rašelinný popel.
Marc A. Hoffmann ve své knize (Whisky - značky z celého světa (z roku 2007)) hodnotí:
Ardbeg 10letá 46%: Barva bledě slámově žlutá. Zvláště desetiletá se těší velké oblibě. Kouřová vůně prostoupená množstvím slané vody, středně těžké tělo a nasládlá chuť, která se pak mocně vzpíná a je doplňována silným dozvukem mořského jódu, tím vším jsou milovníci nakouřené sladové whisky nadšeni.
Ulrike Lowis ve své knize (Whisky - Historie, Výroba, Značky (z roku 2015)) hodnotí:
Ardbeg Galileo 49%: Aroma: Sladce kouřové, decentní červené plody, dub, mořská bříza, chaluhy, ovocně sladké. Chuť: Rašelina, sladká po ovoci, zřetelně dubové tóny. Dokončení: Kouřové a dlouhé.
Dave Broom ve své knize (Světový atlas whisky (z roku 2014)) hodnotí:
New Make: Aroma: Sladký uhelnatý dotek mořských řas a kamenných jezírek. Lehce olejnaté, poté přichází rašelinový kouř, nezralé banány, napadené brambory a listy rajčat. S vodou se objevuje kreozot, čínské léky proti kašly a rozpuštědlo. Chuť: Výrazná, uhelnatá, intenzívní, lehce pepřová. Se sladkým středem. Mechová rašelina, grapefruity. Dokončení: Ovesné placky.
Ardbeg 10letá 46%: Aroma: Kouřové, ale sladké a citrusové, se zvolna se objevujícími náznaky esterů. Mořské řasy a ozón ve směsi s mokrým mechem, japonským pepřem a skořicí. Chuť: Skutečně sladký start. Limetková čokoláda; mentol/libavka/eukalyptus společně s výrazným, bohatým a mechovitým kouřem. Dokončení: Dlouhé a rašelinné. Závěr: Ukázka požadované rovnováhy mezi suchým kouřem a sladkým destilátem.
Ardbeg Uigeadail 54,2%: Aroma: Vyspělé a bohaté, s koncentrovanou sladkostí černého ovoce a zemitými tóny. Trocha lanolinu, inkoustu a náznak masitosti. Voda přináší zelený čaj, osvěžovač dechu a sirup. Chuť: Objemná a živelná. Opět sladká, alkohol je výrazný a projevuje se přes hustý kouř. Objevuje se komplexní mix praskající rašeliny, sherry, pobřeží, kreozotu a sušeného ovoce. Dokončení: Dlouhé a rozinkové. Závěr: Ardbeg ve své největší síle.
Ardbeg Corryvreckan 57,1%: Aroma: Tísnivé, s náznakem síly. Trocha spáleného dubu, červeného ovoce. Méně ozónová a více masitá. Chuť: Asfaltová, olejnatá, kouřová (tabák). Hluboká a dehtová. Velmi hutná, ve středu se však objevuje nefalšovaná sladkost ovocných bonbonů proti kašli. S vodou je více kouřová a objevuje se lehká kyselost. Dokončení: Osvěžující, kyselé a kouřové. Závěr: Masivní, kouřová, ale vyvážená.
