» whisky » skotsko » single malt » highland
ROYAL LOCHNAGAR
Palírnu Royal Lochnagar založil John Begg v roce 1845 pod jménem New Lochnagar (aby palírnu odlišil od staré palírny Lochnagar, která stála poblíž v letech 1826 až 1860). Palírna stojí nedaleko Balmoralu, tehdy sídla skotské královny. Od roku 1848, kdy se palírna stala královským dodavatelem, po návštěvě královny Viktorie a prince Alberta, používá palírna přízvisko Royal. Od roku 1916 patří palírna Dewar´s a současným majitelem je společnost United Distillers, majitelem licence je John Begg & Co. Vodu bere palírna z pramenů v okolí palírny a z nádrže Craignagall Dam.
Značky u kterých je součástí jména slovo "Royal" jsou ve Skotsku tři, a jsou to: Royal Brackla, Royal Lochnagar a Glenury Royal. Slovo "Royal" v názvu znamená, že tato whisky se nachází pod královským patronátem.
Královna Viktorie si prý Royal Lochnagar dávala pravidelně nejen do čaje, ale i do vína - mnoho lidí se shodlo, že tak úspěšně ničila oba nápoje.
Typy
Standardním produktem je 12-ti letá whisky, která zraje v sudech po sherry. Od roku 1988 se vyrábí specialita Royal Lochnagar Selected Reserve, která bývá 20-ti letá a je ze zvláště vybraných sudů po sherry a bourbonu ve stejném poměru.
Je součástí některých míchaných, základní sloužkou míchané John Begg a významnou částí Vat 69 a dalších.
Odposlechnuto na FB (www.facebook.com/groups/760003438262878/posts/1043446383251914/):
Zdeněk CZ napsal (2.4.2022):
Opomíjené skotské perly
Palírny Glenlivet a Glenfiddich zná každý. Však se taky prodá nejvíc jejích single malt lahví a potěšitelné je, že za dobrou cenu se jedná o věkově označené 12-leté produkty, které lze snadno pořídit. Není nutné na ně tedy víc upozorňovat.
Některé palírny patří sice k menším, ale jejich inovativní produkty a inteligentní marketing je činí dostatečně známými. Napadá mě třeba palírna Benromach nebo Kilchoman. Jiné další palírny zůstávají neprávem nedoceněné a pár jich zkusím připomenout. Budu rád za doplnění či další postřehy a vlastní zážitky. Zkuste číst text jako hádanku - finální obrázek dodám potom, ať neprozrazuje :)
Začněme u největší palírenské skupiny Diageo. I ona má svoji nejmenší palírničku :)
Nejmenší velikosti, nikoliv však historií a významem pro Diageo.
Malá produkce je způsobena nejenom malou "hardwarovou" kapacitou, ale ještě navíc pracovníci spouští destilační zařízení jen dvakrát týdně a pak je nechávají odpočinout a prohřívané provětrat. Ročně tak stačí vydestilovat necelých 500 tis. litrů destilátu a většinu použijí do světoznámé míchané whisky Johnnie Walker ve starších nebo chcete-li luxusnějších verzích (Gold, Blue). Na single malt tak zbývá pouhých 60-70 tis. lahví, naředěných na 40% alkoholu. Nebude na vás tedy křičet z každého regálu s whiskou. Zapomenutá nebo utajovaná palírna? Ale kdeže !
Založena byla již v r. 1845 a jen o 3 roky později již byla na pozvání majitele Johna Begga poctěna významnou návštěvou. Britskou královnou Victorií.
(Ano, to je ta temperamentní osoba, co začala vládnout velmi mlaďounká, aby pak vydržela velmi dlouho na trůnu, takže o ní byl natočen i populární historický seriál s úžasnými dekoracemi a hudbou).
Výsledek práce místních palírníků si Victorie oblíbila a stala se jeho pravidlenou konzumentkou. Pocit významnosti a vznešenosti situace nám nezkazí ani informace o tom, že whisku pila míchanou s vínem ani doplnění, že její manžel Albert koupil jako letní sídlo zámeček Balmoral, ležící nedaleko od palírny (cca 1 km vzdušnou čarou), takže to byli vlastně sousedé. Tak se palírna ležící poblíž řeky Dee a pohoří Lochnagar mohla začít chlubit jménem Royal Lochnagar.
Pro zajímavost uvádím, že královskou garancí "royal" se smí honosit jen 7 značek a dnes takovou poctu mohou udělit jen dva členové královské rodiny (Královna a princ Charles)
Palírna není nijak utajovaná a díky skutečnosti, že Balmoral zůstal letním sídlem britských králů a královen dodnes a je snadno dostupná z nedalekého Edinburghu, o návštěvníky není nouze. Malá, ale hojně navštěvovaná palírna skýtá těch překvapujících paradoxů víc. V horní Deeside není nic tak, jak vypadá na první pohled. Při pohledu na dvě malé kádě a kondenzátory, by člověk čekal hutnou whisky se stopami síry. Díky specifickým výrobním postupům však produkují lahodný, lehký destilát, chutnající spíše po trávě/seně.
Nabídka lahvovaných variant je skromná. Na počest náštěvy královny se lahvuje každý rok 12. září limitovaná NAS verze označená SELECTED RESERVE a vynikající je taky Distillers Edition maturovaná ve starém muškátu, která bohužel není jednoduše dostupná. Palírna se zúčastnila designové série Hry o trůny, když znázornila House of Baratheon a do výběru Diageo Special Release 2021 se dostala 16-letá sudová verze (57,5 %).
Palírna používá nevtíravý, ale královsky noblesní styl balení. Umírněná klasika. Lahev je standardního tvaru, potisk i obal využívá tmavě modrou barvu pozadí s bílým (u dražším modelů zlatým) písmem.
Vaší pozornosti doporučuju cenově dostupnou "obyčejnou" 12-letou sestřičku, která tvoří samotinká základní řadu. Se svými pouze 40% alkoholu a lehkým sherry charakterem neuspokojí sice pijáky, kteří dávají přednost vyššímu podílu alkoholu či sudovkám nebo silně nakouřeným destilátům, ale za cenu okolo tisícovky korun (35 EUR) udělá radost středně pokročilým whiskařům a asi bude chutnat dámám. Vše je zde v náznaku. Lehký karamel, suché sherry, náznak sena ve vyváženém poměru. Co slibuje vůně, to přinese na jazyku. Někdo může objevit také skořici, med, oříšky. Neobtěžuje komplikovaností ani mohutně strukturovanými vlnámi zážitků, ale je dobře vyvážená. Je přímočará. Na whisky téhle cenové kategorie má neuvěřitelně dlouhý a lahodný dozvuk. Za mě představuje zajímavou alternativu k odpolední kávě místo zákusku. Vychutnejte si šanci pít whisky ze stejné palírny jako britská královna. A při ní si můžete připomenout zajímavou historii této palírny nebo shlédnout kousek seriálu o mladinké a panovačné britské panovnici :)
Příště si připravím postřehy o palírně, za kterou orodoval u majitelů i můj oblíbenec M. Jackson, ať ji moc netutlají a více pustí na trh single malt whisky. Zvlášť když se stala inspirací pro japonský styl, který je dnes tak (finančně) oceňovaný. Je to vpravdě úplně jiná historie, ale se stejným závěrem. Třeba zachutná právě Vám.
Další díly Opomíjených skotských perel najdete v článcích.
