» whisky
DALMORE
Palírna Dalmore byla založena v roce 1839 Alexandrem Mathesonem a fungovala nepřetržitě až do 1. světové války. Během války z ní byla továrna na výrobu námořních min. Na počátku byly v palírně jen dva destilační kotle. V roce 1966 se sice dočkala modernizace, avšak dodnes používá několik kotlů z roku 1874. Od roku 1966 má celkem osm destilačních kotlů. Vodu odebírá z Loch Morie a z řeky Alness, jejíž měkká tělnatá voda protéká lesem. Od roku 1960 je palírna ve vlastnictví Whyte & Mackay, v té době se také v palírně přestal vyrábět slad a palírna ho začala kupovat.
Podle Michaela Jacksona se palírna podobá venkovskému nádraží. Velmi zajímavou věcí v této palírně je tvar jejich kotlů. Jejich nezvyklý tvar připomíná narcisy či komíny lokomotivy. Mají nezvyklou vrchní kónickou komoru a lihové destilační přístroje se chladí vodním pláštěm, což je další výrazný znak. Měděné chladící pláště prý pocházejí z roku 1874.
Převážná část produkce zraje v sudech po bourbonu, menší část v sudech po sherry oloroso. Vše následně dozrává v sudech po sherry, což dodává whisky z této palírny příchuť po sherry. Produkce palírny je přes 5,5 miliónu litrů, z toho se na trh jako single malt dodává asi 300 tisíc litrů (což je cca 5,5 %).
Jim Murray tvrdí, že nejlepší je ve dvanácti letech, kdy její závěr na patře snad nikdy nekončí.
Typy
Produkuje se jako 12-ti, 18-ti a 21 letá. V menší míře je plněna jako 23 až 30-ti letá Dalmore Stillman´s Dram a Dalmore Cigar Malt, která vzniká spojením 10-ti až 20-ti letých whisky zrajících v sudech po sherry. Vyjímečně i 50-ti letou Dalmore Special Bottling, některá plnění obsahovala i podíly mnohem starší whisky (prý i whisky z roku 1868). Jako rarita bylo naplněno 12 lahví 62 leté Dalmore Kildermorie Bottle, která zrála v soudku po oloroso sherry Byass.
Společnost Invergordon zde plní ve své sérii The Malts of Scotland 10-ti letou whisky s názvem Glunluig a firma Largiemeanoch uvedla na trh produkt pod jménem Cullicudden.
Dalmore je také jednou ze základních složek pro míchané whisky společnosti Whyte & Mackay, kam směřuje převážná část produkce palírny.
Článek na PoznejWhisky.cz:
Odposlechnuto na FB (www.facebook.com/groups/760003438262878/posts/1665503344379545/:
Zdeněk CZ napsal (23.11.2024):
Kdo zná dobře Dalmore?
Máte rádi originální tvar a design lahví? Líbí se vám odklon od tuctových, stejně vypadajících lahví, podle kterých nepoznáte domovskou palírnu, což je současný trend moderního rebrandingu mnoha whisky producentů? Dalmore si tím začal již před 50 roky.
Máte rádi zrání/finišování v sherry sudech a zvědavě porovnáváte vliv různých kategorií sherry na původní destilát? Chcete zkusit finišování po portském i víně? Přepily se vám "sherry bomby" na steroidech? Pak určitě zkuste všechno, co od Dalmore seženete.
Richard Paterson, jedna z nejznámějších, ale také nejpříjemnějších a nejvíce přijímaných osobností whisky světa, stojí za rozvojem chuťového profilu všech palíren mateřské skupiny White&Mackay. Jeho oblíbencem je Dalmore a na sklonku své profesní kariery si kromě zaškolování svého zástupce. Gregga Glasse, vybral tuto palírnu, aby ještě zanechal hlubší stopu, ukazující do jaké šíře lze posunout destilát palírny šikovným zráním v sudech.
Úlohu levné, snadno dostupné palírny ve skupiny W&M hraje Jura. Nepodceňujme ji však úplně, nabízí za ultralevné peníze širokou škálu chutí, od nenakouřených bourbonů a zrání v sherry sudech po různě nakouřené kousky. Pro začínajícího whiskaře bych ji nazval základní školou.
Střední třídu zastupuje veřejnosti méně známý Fettercairn, který je cenově dostupný do 16letého stáří, pak následuje velký cenový skok, který není vyvážen kvalitou.
Vrcholnou nabídku představuje Dalmore, který umí servírovat ve dvou cenových segmentech. Zkuste si koupit 50letý Dalmore a zjistíte, že je to jedna z nejdražších lahví na trhu v ceně mnoha milionů. Sběratelská lahev, která nikdy neklesne na ceně na rozdíl od stejně drahého Macallanu. Zkuste si přečíst hodnocení na WB a zjistíte, že ji nikdo z hodnotících pořádně nepil/nemá lahev a ani neumí správně zapsat její složení. Důvodem je používání široké škály různých sherry sudů, protože Dalmore se neomezuje pouze na Oloroso a brání se čistému používání agresívně sladkého Pedro Ximenes. Ovšem šikovně ho využívá taky.
Další přístup, kterým se odlišuje Dalmore od main streamu tj. používání levných variant "sherry" sudů (jejichž obsah nikdo nikdy pít jako sherry nebude, protože je nepitelný), je používání výhradně slušně vyzrálého sherry z regionu Gonzalez Byass Jerez De La Frontera ve Španělsku, tradičně zrajicí minimálně 19-30 let. Žádná jiná palírna nemá přístup k first-fill sudům Matusalem z vinařství Gonzales Byass bodegga starých 30 let.
Pro nás obyčejné whiskaře je tu naštěstí core range (základní řada, kterou sama palírna nazývá básnicky "principle collection"). Je pravidelně doplňovaný sérií založenou na různých, ale jemných niancích při používání odlišných sherry zrání. Kdo se chce vyznat ve vlivu sherry na charakter destilátu, měl by to testovat na Dalmore whisky. Například i proto, že palírna na rozdíl od většiny ostatních se neschovává za formulaci "zrálo v sherry sudech" či "zrálo v evropském dubu", ale sdílí konkrétní detaily o použitém sherry a často i o délce jejího působení. Podrobně si rozebereme core range a tyto série v dalším příspěvku.
Palírna patří mezi středně velké (kapacita cca 4 mil. l ročně) a byla zhodnocena jako nejrychleji rostoucí skotská single malt palírna v období 2018-21, takže vlastníci plánují její další rozšíření. Stále ji chcete ignorovat? Nejste ani trochu zvědaví?
Pro úplnost doplňme čtvrtou palírnu ovládanou stejnými majiteli, Tamnavulin. Jedná se palírnu s krátkou historií, která se teprve hledá a střídá slušné kousky s mizernými. Má však potenciál něco ukázat v budoucnu.
Proč mají unikátní lahve Dalmore na lahvích o obalech (bez obalu tuhle whisky nekoupíte, to je pod jejich úroveň) plastický symbol jeleního paroží? Je to erb bratrů Mackenziových, kteří si palírnu nejprve pronajali a později koupili. Dle pověsti údajně zachránili krále Alexandra III před útokem zdivočelého (zraněného) jelena. Tolik pověst, kterou zhodnotila palírna v názvu vrcholu své základní řady zvaném Alexander III. Trochu problém je, že nemá pevně dané složení a takto je nazýváno každé mimořádné plnění palírny :)
Má někdo napité všechny? Sdílí někdo moje nadšení pro kvalitní, opravdu poctivě vyzrálé whisky v luxusním obalovém podání?
z diskuze pod textem:
Dalmore je pro mne od zdi ke zdi. Něco je super jako nové vintage nebo King, a něco je bída jako Dominium a Valour. To co nám připravil Richard Paterson na MC v Londýně bylo famozní. Starou 12yo sem měl moc rád. V poslední době ale mám pocit že v cenové hladině jejich základu daleko lepší zážitek z Dalmore nabízejí indies, at je to SMWS nebo WB. Za mne Dalmore ja jako Macallan, základ je špatnej, když si člověk dost připlatí tak dostane krásnou whisky.
Odposlechnuto na FB (www.facebook.com/groups/760003438262878/posts/1666802974249582/:
Zdeněk CZ napsal (25.11.2024):
Dalmore #02, pohled do kuchyně.
Fanoušků palírny se ozvalo více, tak se pokusím vysvětlit, co je v nabídce a jak dostupná plnění působí na mě.
Základní řada Dalmore je klíčem k pochopení myšlení Richarda Patersona, master blendera skupiny White&Mackay i palírny Dalmore. Oslavil již neuvěřitelných 50 let v palírenském odvětví a patří mezi nejuznávanější a nejzkušenější osobnosti. Většina vydestilovaného alkoholu míří do blendu W&M a jen cca 12% je možné pořídit jako single malt. Grainová palírna skupiny (Invergordon), produkující většinu alkoholového základu blendů W&M, leží téměř na dohled od Dalmore.
Teď musím vyvrátit polopravdu o tom, kde a jak vzniknula kategorie single malt whisky. Nejznámější a částečně pravdivá historka říká, že v sedumdesátých letech minulého století přišla s touto myšlenkou rodinná palírna Glenfiddich, která začala na trh pouštět významné množství jednosladové whisky a podpořila osvětu založením prvního veřejně přístupného návštěvnického centra. Jenomže...nebyla první.
Již o 100 let dříve (!) pouštěla na trh palírna Dalmore produkty označované jako "self whiskies" nebo "single whiskies", které bychom dnes pojmenovali "single malt whisky". Mimochodem, do r. 2011 palírna produkovala také rašelinový destilát, takže až přijde čas, Richard se rozloučí pořádně nakouřenou peckou!
Paterson má rád vyzkoušené postupy a tak nemění dlouhé roky složení základní řady, jen občas nabídne zajímavou tematicky propojenou sérii bez udání věku, čímž si vyladí bilanci mezi klasickými americkými a speciálními sherry sudy. Preferuje nižší ABV, většina plnění je na 40%, dospělejší verze (18yo) má 43% a při svých degustacích si klidně obsah sklínky ještě doplní trochou vody. Má totiž k dispozici neuvěřitelně plnou, tělnatou lihovinu v základu. Core range tvoří klasická postupka dle roků staření v sudu v délce 12-15-18-21 let (od r. 2022 nahrazuje 25yo), která je doplněna (NAS) Portwood reserve a 12yo sherry cask select. Tradičním doplňkem je Cigar Malt (reserve) vymazlená pro párování s doutníky a vrcholem řady je plnění jehož celý název je 1263 King Alexander III, které přináší kousek od všeho nejlepšího, co může v daném období palírna nabídnout. Jak chutnají?
Dalmore 12yo je lahodná, ale jako první vnímám velmi silny a sebevědomý charakter destilátu, který není ostrý, ale šťavnatě zakulacený, mírně sladově nasládlý. Postupně, jemně a vyváženě přechází do dlouhého, předlouhého a samětově hebkého sherry vlivu. Med, karamelky, opečený ananas, rozinky, vanilka mandle/oříšky. Závěr přichází harmonicky pomalu, trpělivé dubové vysoušení přináší ještě zbytky sherry, jako když cucáte napuštěné dřívko, se spoustou nekonečných ozvěn, stále slabších a slabších, až přijde konec. Opravdu? Ne, ještě jedna slabounká ozvěna a je ticho.
Na základ řady fakt pochoutka.
Dalmore 15yo ve vůni rozinky, fíky, datle, v chuti čokoláda, karamel, pocitově proti ostatním v řadě hebký kožíšek na zimu, vnímám několik vrstev, které se opakovaně prolínají, proti mladší ustoupila hravá šťavnatost a je cítit vliv různě sladkých stylů sherry, ve finiši vyhrává to nejméně sladké a ukončuje tak diskusi 3 názorů pozvolným vysušováním do dubu. Ovšem u Richarda to není nikdy štiplavé, hořké či přesušené. Proti 2D verzím (bourbon-sherry) se tahle rozlévá do široka, vždy když cítím, že můžu chytit/poznat jednu sherry složku, přeleje se přes ní druhá. Kdo má rád tehle styl, bude nadšen.
Dalmore 18yo přezrálé maliny, až borůvky, pomerančový jam, mnohem pokročilejší verze dvanáctky. Méně vanilky a oříšku, více sametového sherry. Superdlouhé dokončení.
Cigar malt (reserve), některá lahvování jako Grand Reserve: k známým atributům plnění s udáním věku, kde si spolu povídá bourbon sud a sherry, tady je něco nového navíc. Základní plnění jsou taková skákavá, až polétavá, Cigar působí jako kdyby ho někdo přikryl pláštěnkou, pod kterou se odehrávají koncentrované věci. Cosi mě tlačí do sedačky a nutí se soustředit na senzorické, hlavně chuťové vjemy. Čokoláda pokrytá nesladkou tvrdou polevou, aby nepůsobila čokoláda lacině sladce? Sherry má omezený prostor, dokončení je řízeno do (příjemné) tříslovinné suchosti, čas na divočejší začátek vjemu je přesně ohraničen a druhá polovina zážitku je "tak akorát", žádné překvapení doleva ani doprava, přirozeně se cítím soustředěný a koncentrovaný. Co takhle dát si doutník?
Pro správné pochopení, co obsahují jednotlivé kousky si je musíme trochu přeházet.
Podobný styl zrání má 12yo a 18yo. Zrají 9 resp 14 let v ex-bourbon sudech a potom je celý destilát na 3 resp 4 roky přesudován do sudů typu butts po 30-ti letém Gonzales Byass Matusalem. To je fakt hodně vyzrálé sherry. Palírna otevřeně přiznává použité (sherry) suroviny, neboť si je vědoma, že nikdo jiný se k nim nedostane, aby je okopíroval. Základní použitou složkou je dlouho zrající sherry nazývané Matusalem. Vznikne tak, že se oloroso nechá zrát 15 let metodou solera samostatně a po smíchání se sladším PX zraje "blend" společně mnoho dalších roků. Tím je zaručen jednak hluboký charakter výsledného produktu, jednak je potlačena sladká dominance PX sherry. Když sudy dozrají do 30 let, jsou používány ve druhé etapě dozrávání whisky, po předchozím zrání v sudu z a prvního plnění merického (bílého) ex-bourbon dubu. Většina palíren finišuje v sherry po dobu měsíců, Dalmore zásadně několik roků. Dalmore používá starší sherry sudy než je whisková zralost výsledného destilátu a tak se bádavý čtenář domyslí, proč Dalmore stráví více času v sudech bourbonových než v sudech po dlouho zrajícím sherry :)
Zcela jiný je recept na 15-ti letou krásku. Proč? Zkušení odborníci a sám Paterson poznali, že do 14-16 let zrání v aktivním sudu převažuje charakter palírny a pak se naopak více prosazuje finišování v sherry sudech. Takže dvanáctka a osmnáctka se zásadně liší, přestože mají podobný rodokmen vzniku. Patnáctka je přesně na rozmezí a tak ji tradičně Richard po 12-ti letech strávených v ex-bourbonu nechává dozrát kombinovaným zráním, každou třetinu zvlášť. Používá tři druhy sherry : Amoroso, Apostoles a Matusalem, ve kterých destilát stráví dodatečné 3 roky před závěrečným zcelením.
Pokud si chcete ošahat vliv každého sherry zvlášť, šáhněte po sérii Fortune Merita Coll (štěstí přeje odvážným), která pod názvy Regalis-Luceo-Dominium nám servíruje zrání v každém sherry stylu zvlášť. Naopak další dodatečné kombinace zrání ve více sudech (sherry-porto-vino) přinesla nejnovější série s hudebními názvy Trio-Quartet-Quintet, které napovídají, kolik složek různých zrání obsahují. Těm se budu věnovat příště.
Pro kuřáky doutníků byla vymyšlena speciální kombinace Cigar malt. Zádumčivý a relaxačně-uklidňující efekt Cigar Malt je dosažen tak, že se zrání v bourbonu a (většinovém, cca 70%) Matusalem 30yo doplní finišováním (tj. opět přesudováním) do sudů po těžkém víně (Cru barikovaný Cabernet Sauvignon ).
Vrchol řady, král Alexander (King Alexander III)) potřebuje ke svému vzniku nevídaných 6 různých sudů. Ex-bourbon, Matusalem 30yo, Madeira barrel, Marsala cask, small bourbon cask a samozřejmě barikovaný Cabernet Sauvignon. Obsahuje tedy všechny používané sudy, které má mistr ladění různých sudů dohromady, Richard Peterson k dispozici. Poznamenávám, že existuje více verzí s mírně různou alkoholovou silou, z nichž některé jsou skvělé a jiné ještě lepší.
Vzácnější 25yo dozrává po bourbonovém dospívání dále v 25-letém sherry Palomino Fino a na závěr je ještě mírně dotažena v sudech po tawny port pipes, patří už k dražším exemplářům.
Moje doporučení?
Dalmore roste v ceně o 100% a osumnáctka o 200%, takže začíná být cenově nedostupná. Dvanáctka ukazuje krásně charakter palírny a milovníci vícenásobného zrání si můžou pochutnat na patnáctce. Cenově atraktivní alternativou vůči 18yo se jeví King Alexander, který lze občas sehnat se zajímavou slevou. Pětadváca je spíše pro sběratele nebo významné příležitosti, neznám nikoho, kdo ji pravidelně pije :)
Cenově zajímavou alternativu představují série pro Travel retail, ve kterých si ale musíme umět vybrat. Těm se budu věnovat příště.
Na zdraví, jdu si užívat lahodného moku.
z diskuze pod textem:
Jenom mala oprava - prakticky všechny palírny v historii poustely na trh svoje whisky v omezeném množství (proto je možné s řádně nabitou peněženkou koupit výjimečně na aukcích “single malt whisky” plněné v napr. v 50. letech). Nicméně v roce 1963 palirna Glenfiddich udelala masivní kampan na prodej své whisky a dostala tak jako prvni na globalni trh (tj. nikoliv do lokálního shopu či vybraného baru) single malt whisky a tím prakticky založila kategorii single malt whisky tak, jak ji dnes vnímáme. Mimochodem napr. Glenmorangie dodávala již počátkem 20. století svoje soudky pro hotel Savoy v Londýně a už v roce 1824 si britský kral Jiri pochutnaval při své návštěvě Skotska na, dle záznamu z jeho deníku, lahodné whisky z palírny Glenlivet. Navíc, pokud se nepletu, Richard Paterson již ve společnost W&M nepracuje. Master Distiller je, pokud vím, Greg Glass. Richard Paterson je teď (od roku 2020) spojen s lehce kontroverzni palirnou Wolfcraig (viz jejich nejnovější plnění sudu).
král si nepochutnával na whisky z palírny Glenlivet jelikož palírna s tím jméněm v té době žádná taková neexistovala :) Co to ve skutečnosti bylo za palírnu z údolí Livet je podle mne dobře zamaskováno marketingem a vlastně s Smithem nemuselo souviset :)
pravdu dis. Nicméně pan Smith v roce 1823 jako první pozadal o licenci podle noveho danoveho zákona, takže jeho palirna tam již byla. Ale zda si Jiri pochutnaval prave na jeho whisky, není jasné. V diari píše “whisky z údolí řeky Livet”.
palírnu měl, ale se jménem Upper Drumin a tu se jménem Glenlivet otevřel až o skoro 40 let později :)
on vlastně ten Matusalem má jen Gonzales Byass a Dalmore na ně má exklusivitu. Na MC s Patersonem byl i jejich winemaker Antonio Flores a Paterson jej i před námi nepokrytě ukecával o nejlepší sudy :) a když jsme ochutnávali nějaké 40yo sherry tak Richard prosil aby ten sud byl jeho :) No nemají to lehké ani největší masterblendeři evidentně ne vždy dostanou co chtějí :)
Matusalem je v podstate "Cream sherry", smes olorosa a PX, typ sherry historicky delany pro UK trh. GB ho takto pojmenovali (maji i dalsi brands jako Apostoles a El duke, nejsou obecne uznavane druhy sherry, jen jejich znacky) a dozravaji to pres 30 let v sudech ktere muzou byt vic jak 100 stare (v systemu soleras) a proto takovych sudu je k mani velice malo. Pro vyrobce sherry jsou ty sudy tim lepsi cim jsou starsi a nemaji zajem je nikomu prodavat. No a kdyz Richard prijede na navstevu tak ty sudy pred nim skovavaji :) to mam od Silvie Flores, ktera v te rodinne spolecnosti dela s tatou, dostat jake chces sherry sudy je nerealne, ani v minulosti ty sudy od sherry nebyly ze solery ale pouzivane na vyvoz: www.sherrynotes.com/2015/background/why-whisky-lovers-should-try-sherry-again/
Odposlechnuto na FB (www.facebook.com/groups/760003438262878/posts/1667588854170994/:
Zdeněk CZ napsal (26.11.2024):
Dalmore #03, Travel Free Expression
S palírnou Dalmore se rozloučíme pohledem na záliv Cromarty hned u palírny a jejími non-core range produkty. Zkusím zhodnotit/vysvětlit série vydávané pro travel free sítě. Jejich výhodou může být příznivější cena, než je ročníková základní řada a taky polovina z nich nabízí větší alkoholovou sílu než 40%.
Starší série nazvaná Fortune Merita Coll tj. Štěstí přeje odvážným nabízí vyzkoušet si jemné rozdíly mezi zráním v různých druzích/obchodních značkách sherry.
Novější série The Dalmore whiskies naopak zase sází na kombinací trojitého, čtyřnásobného a pětinásobného finišování. Víc nabízí jen King Alexander.
Doplněk série "štěstěny" je litrový Dalmore Valour.
Cítit je mladá bourbonová hořkost lehce překrytá nasládlou sherry vrstvou a v dokončení přebírá vládu vliv porta. Na mě je to hrubé a rozhádané, sice výrazné, ale nezharmonizované dohromady. Asi se jedná o hodně mladý exemplář. Na jeho zrození se podílely nejprve sudy po bourbonu, potom chvíli zrál v Matusalem sherry González Byass a nakonec byl přesudován do sudů po portském z oblasti Douro v Portugalsku.
Základ série pojmenovaný Regalis dozrává ve 1st fill Amoroso, což je vlastně blend 15-ti letého oloroso, který po spojení s sherry Pedro Ximenes je dále stařeno 4 roky v buttu z amerického dubu. Tady zpívá jiná písnička. Kontrolu si drží plně Amoroso, bourbon jen podkresluje kontury a prodlužuje celkový dojem. Vyvážené a s příznivou cenou za litrovou lahev.
Luceo zrálo v sušším sherry s obchodní značkou Apostoles (blend 87% Palomino, 13% PX). Apostoles má cukernatost "jen" 60 g/l ve srovnání s Matusalem o obsahu 120g. Pojmenování lahve má 2 možné inspirace. Palomino se nazývá také Albillo de Lucena a ještě pravděpodobnější je původ názvu v klanovém hesle Mackenziových, "Luceo non Uro" (svítím ale nepálím).
Sherry dominuje, hebká šťavnatost, bourbonová whiskovitost jen tiše ševelí na pozadí. V puse cítit lepivou mazlavost Palomina i sladkost PX, ale jsou dokonale zcelené, nepřechází jedna vrstva v druhou. Je to mladé, ale skvěle pitelné. Umím si představit popravit lahev s kamarády za večer. Doporučuji, ještě se nechá sehnat za rozumnou cenu a je propracovanější proti Regalisu.
Vrchol řady tvoří Dominium, jehož základem je dozrávání (po nezbytném odpočinku v bourbonových sudech) ve 1st fill Matusalem z 30-ti letých Gonzales Byass bodega sudů. Jedná se založením vlastně o mladší kopii osumnáctky, jejíž cena na trhu docela vystřelila.
Ve vůni cítit příjemnou zatuchlost dobře stařeného Matusalem do které se můžeme pročichávat stále hlouběji a hlouběji. Ve srovnání s předchůdci v sérii má absolutně nejdelší dohru s příjemným sametově šťavnatým dozvukem. Přezrálá broskev až skoro lehce zkvašená? Věk není udáván, ale jedná se o nejdražší kousek série, který pokud seženete, doporučuji.
Série The Dalmore Whiskies, název každé lahve označuje počet různých sudů, ve kterých tato whisky dozrála.
Dalmore The Trio vzniknul ze tří sudů: First-fill ex-bourbon, ex-port a ex-sherry. Rodokmenem připomíná Valour a taky tvoří cenový základ série. V chuti rozeznám různé druhy ovoce a bylinky. Ústřední dojem tvoří bourbon a ještě hodně nevybouřený, mladý. Sherry jen vykukuje bázlivě z pozadí a závěr zachraňuje uklidňujícím dojmem porto. Hrubián. Je povedenější, než dříve vypuštěný Valour, ale je to fakt levný základ řady. Komu se zdá Dalmore moc jemný, ať sáhne po Triu, přestože má jen 40% ABV.
Dalmore The Quartet whisky je snoubením čtyř různých sudů - sud po bourbonu, 30letá Matusalem sherry, 30letá Apostoles sherry a Bordeaux Cabernet Sauvignon.
Na první pocit vyzrálejší kousek, různé sherry se nehádají navzájem, sušší Apostoles dodává větší noblesu k sladšímu Matusalem sherry a na závěr tu krásu obalí vliv použitého vína do jakési slupky, která pokračuje do finiše. Ve vůni lze najít jako nový vjem oříšky (pražené buráky?). Vyzněním to bude vzdálený příbuzný Cigar malt za příznivější cenu, přestože má jen 41,5% ABV oproti 44% Cigaru. Asi je mi nemilejší z celé série.
Dalmore The Quintet zrála v sudech po Muscatelu, Malmsey Madeira, 30leté sherry, Portu a Bordeaux Cabernet Sauvignon. Muscatel je druh velmi sladkého sherry, což předurčuje charakter tohoto destilátu. Tvůrce se snažil sladkost udržet na uzdě (nezvykle) vyšším alkoholem (44,5%), přesto se jedná o nejdortovitější Dalmore. Podbízivá sladkost sherry vykukuje i v závěru zpoza vinné koncovky a to je asi hlavní rozdíl proti kvartetu. Výborná odpolední whisky jako diagestive, bude chutnat rumařům a dámám.
Už nebudu dále unavovat dalšími podrobnostmi. Pokud jsem někomu pomohl k výběru, aby nemusel shánět celé série a vybral rovnou na míru podle svých preferencí, budu rád.
Pro ty, co jim nevadí pouhých 40-44% Dalmorovského alkoholu, si můžeme někdy udělat privátní degustaci :)
Potěšte se lahodnými videjky, ve kterých Richard Paterson s gráci ukazuje svoje whisky show.