» home

Zamyšlení nad českou whisky - 2025

Počet českých palíren vyrábějící whisky se nám tu silně rozrůstá, počet značek české whisky ještě více.
A není divu. Máme nejlepší pivo na světě, takže vlastně nejlepší ječmen a nejlepší slad. Umíme pálit nejlepší ovocné pálenky na světě, takže i v tom jsme nejlepší. A české sudy? To jsou pořádné sudy, žádné ty tenké chcíplotinky po bourbonu. A když tohle naše nej a k tomu trochu toho pořádného sebevědomí (vždyť máme na co) spojíme dohromady, tak je jasné, že výsledkem bude ta nejlepší whisky.
Což ostatně potvrzuje i jeden fakt, kterého jste si už určitě všimnuli, ale otázka, zda jste si ty dvě věci spojili dohromady. Vzrůstá nám tu výroba české whisky a na skotském i světovém whisky trhu nastává panika, palírny omezují výrobu, klesá jim vývoz, padají do insolvencí, propouští lidi a tak dále.

Zase jsem se tak zamyslel nad českou whisky. Nalil si skleničku, napsal prvních pár řádek, pár dalších řádek a myšlenek přidal a byl z toho román. Tak jsem to rozdělil do více částí, připsal další hromadu řádek a teď musím počkat, až to vydají knižně. Nikdo to vydat nechce a tak to postupně dám sem na WOL i na FB (předplatitelé WhiskyOnline si to mohou přečíst hned celé).

Jednotlivé části budou (pokud mezitím ještě nestihnu další geniální/genitální myšlenky vymyslet):

1/ česká whisky - a existuje vlastně definice "česká whisky"?

2/ moje pořadí a názory - jak to vidím já a hezky jmenovitě, ať si to můžou vzít osobně

3/ budoucnost české whisky - čeká nás další příval české whisky nebo budeme následovat skotský trend omezování výroby a zavírání palíren?

Jednotlivé části budu ven dávat postupně, abych vás nezahltil lavinou textu a měli se na co těšit v blízké době. Jedná se o můj pohled, takže o tom můžeme klidně diskutovat, můžete to doplnit, případně mě opravit.

(19.3.2025)

Videoupoutávka na zamyšlení o české whisky

•  část první - Česká whisky - a existuje vlastně definice "česká whisky"?

(20.3.2025)

Standardem kvality je v Evropě skotská whisky. Ať se to někomu líbí nebo ne. Vyrábějí ji nejdéle a prostě už mají ten způsob výroby vychytaný.

Někdy mám pocit, že českou a irskou whisky spojuje stejný brekot. Sice se irové přou se skotama, kdo whisky vyráběl dříve, ale díky jejich skoro pauze ve výrobě jsou opět kousek za startem. A pak irové i češi (a někteří jejich příznivci) na kritiku brečí - nemůžete nás srovnávat se skotskou whisky. Vždyť mi teprve (znova) začínáme. Jako koncový spotřebitel můžu. Já chci dobrý produkt a ne brát ohledy na to, že se to teprve (znova) učíte. Čeští výrobci mají výhodu v patriotismu a zvědavosti, jak se jim to podařilo. Ale jak jich začíná být více (obojích) tak ta výhoda klesá. Když budu mít několikrát smůlu na to horší, tak silně klesá nálada zkoušet další a další.
Ale abych nebyl hned v úvodu tak kritický - jste lepší než egyptská whisky. Což je ovšem i Okena.

Irskou whiskey řešit nebudu a podíváme se na tu naší českou whisky.

Co se vlastně smí označovat jako "česká whisky"?
Zjednodušeně: zákon říká, že obilný destilát, zrající minimálně tři roky v dřevěném sudu, bez enzymů apod na začátku a přidávání čehokoliv ať během výroby nebo na konci. Taková základní klasika.
Oproti skotům máme výhodu v dřevěných sudech, nikoliv jen dubových a naštěstí nemusíme mít stejné kotle jako ve Skotsku, to by nám tu žádná single malt whisky nevznikla.

Jenže je to takové obecné, neřeší to označení "česká whisky". Ono totiž takové označení nijak upraveno není. A řekl bych, že by mělo alespoň trochu být.
Někdo to pojal plně česky - český ječmen z české sladovny, české pekařské kvasnice, český kotel a české sudy. A někteří to pojali zase až "po japonsku" - destilované to v Čechách být nemusí, tak se to doveze.
Co kdybych si nechal dovézt IBC se skotskou (či jinou whisky) a tady ji nalahvoval? Mohl bych to označovat jako česká whisky?
Když se může polské kuře přivézt moldavským kamionem s maďarským řidičem a ukrajinka ho v české hale může přebalit do názvu české kuře, tak proč by to nešlo s whisky?
A když už bude "česká whisky" tak slavná, nehrozí, že si koupím láhev české whisky na Ali? Je česká whisky zeměpisné označení původu nebo to může použít kdokoliv, kdo jí dělá jako češi nebo úplně kdokoliv, komu se to označení líbí? Je česká whisky tak specifická, aby si to označení zasloužila?

Takže já si myslím, že by tam nějaká regulace měla být - v Čechách destilováno a v Čechách zráno a v Čechách lahvováno.

Zase nemusíme být papežtější než papež a mít povinný český ječmen, českou sladovnu, české kvasinky, české sudy a případný finish jen po české pálence.

Když začnu ječmenem. Použiju Lukášovo přirovnání - všichni chválí Belgickou či Švýcarskou čokoládu, ale kakaové plantáže tam nenajdete. A ve sladu z Anglie, který se používá ve Skotsku pro výrobu whisky, není jen skotský ječmen, teoreticky tam může být i český ječmen. A když český ječmen, neměla by to taky být česká odrůda? A není v česku pěstovaný ječmen vhodnější spíše pro pivo? Sladina pro pivo a pro whisky se dělá rozdílně a nejsem si jist, zda si to každý při výrobě uvědomuje. Takže limitovat se jen na český ječmen, český slad apod by byl nesmysl, který by české whisky nijak nepomohl. Nechci tím natvrdo říkat, že český ječmen - sladovny - slad jsou špatné, máme tu z nich dobré whisky, ale současně chápu Lukáše, proč hledat nejlepší variantu české kombinace, když můžu mít již vyzkoušené a ověřené a svoji pozornost zaměřit na další fáze výroby. A jiní nám ukazují, že dobrá whisky jde dělat i z toho českého ječmene a sladu. V tom je krásný ten svět whisky, že tu každý může zkusit svojí cestu a tím obohatit další poznání i když někdy je to poznání "tudy cesta nevede", ale i to pomůže jemu i ostatním.
Kvasinky používané při výrobě whisky ve Skotsku se nám tu už zabydlely, ale každý pro svůj plánovaný chuťový profil využívá, co mu vyhovuje. A totéž platí i o sudech. Finishe po českých pálenkách zatím moc nepřesvědčily a pohybují se spíše v kategorii "rarity a zajímavosti", ale kdo ví, třeba nás někdo překvapí a smekneme před ním klobouk.
Ještě mě napadá k sudům. V sudech whisky zraje, to není nic objevného. Když jí dáte do nerezu, tak se do zrání nepočítá. V čem je tedy ten rozdíl? V tom materiálu. Dřevo na tu whisky působí, whisky na něj, bere si z něj různé chutě a vůně a taky v něm oxiduje. V nerezu andělská daň nebude, v dřevěném sudu ano. Čím tlustší dřevo (třeba takový pořádný český sud z evropského dubu), tím více si ze dřeva vezme tříslovin, ale oxidace tam probíhá podstatně méně, než už tenčího dřeva. Dá se říci, že zraje pomaleji, ale současně je více ovlivněna tím dřevem. Že by naše české specifické chutě? Přece musí zákazník poznat, že to pořádně zrálo v sudu, byť to chutná, jako kdyby cucal klacek.
Ono i ty finishe jsou vlastně téma k diskuzi. V jednom filmu bylo: ty párky už nejsou dobré, nevadí, dáme je s kremžskou a on to nikdo nepozná.
Ta whisky je nic moc, tak jí dáme do hodně výrazného sudu, ten to přebije a lidi budou ještě spokojený, jak mají výraznou whisky. To neplatí jen o české whisky, ale všeobecně o whisky. Ze Skotska máme taky příklady, že koupil palírnu i se zásobama, jen ty zrovna nebyly žádný zázrak, šlo to do výrazných finishů, do hromady single casků a lidi si libovali, jak je dotyčný dobrý a jak s tím krásně kouzlí. Jenže taky už jsem se setkal s whisky, kdy první dojem byl dobrý a když jsem se k láhvi vrátil po nějaké době, tak jsem zjistil, že se to rozpadlo, "zkazilo" a už to dobré není. Už jsem slyšel i argument, že se to prostě v láhvi stává (???). A proč se to nestává u těch starých láhví, co tak rádi ochutnáváme? Finishem přebitý průměrný/špatný destilát, přelakovaná bída, postupy výroby, co se projeví časem?
Mezi lidma vzrůstá obliba whisky, která nebyla přebitá finishem, která ukazuje profil té palírny a její whisky v určité nahotě. (Znáte ten vtip - některé ženy jsou jako cibule, čím více vrstev je dole, tím více brečíte.)

Takže bylo by dobré, kdyby "česká whisky" musela splňovat i destilaci, zrání a lahvování v naší republice.

Ono stačí, že nám tu roste "německý model" - kdo má palírnu a do prdele díru, tak vyrábí whisky.
Vždyť přece pálit umí, ovoce nebo slad, to je jedno a v sudu už to pak zraje samo a kdyžtak to přebijeme výrazným finishem.

A navíc máme přece ten nejlepší ječmen, slad a pivo.
Takže proč to nevyužít. Hezky pivní ječmen, slad jako pro pivo a pálíme dokud to teče nebo alespoň dokud je to dobré. Sud přece dělá přes 80% chuti, to se srovná.

Můžeme tedy říct - děláme tu všechno špatně?

Takhle to říct nejde, když se podíváme na české whisky, tak zjišťujeme, že jsou vlastně dobré. Některé. Bez ohledu na ječmen, slad, kotle, ...

Máme tu dobré whisky z českého ječmene a české sladovny, máme tu dobré whisky, kde jádro při pálení utínají podstatně později než ve Skotsku. A kotle jako ve Skotsku tu nemá nikdo.

A v čem tedy tkví, že máme i dobrou českou whisky?
Podle mě v lidech. Já bych řekl, že základ je v tom, že dotyčný destilatér pije skotskou whisky, má rád skotskou whisky a snaží se dohnat svůj vzor. Pak si umí přiznat, že toho ještě nedosáhnul a snaží se dále zlepšovat.

Kdysi jsem napsal: "Máte rádi skotskou whisky, pijete ji? A zkusili jste ochutnat tu vaší?" Bylo to ošklivé, ale já nebudu pít špatnou whisky jen proto, že je česká.
Ti, co se schovávají za věty "my to děláme jinak", "my neděláme skotskou whisky, my děláme českou" a podobně, tak si tím spíše omlouvají svoje neúspěchy. Ono se to může podařit, ale těch, co se jim to podaří, moc nebude.
Povedlo se to Jelínkovi, jenže ten měl výhodu, že tu byl první a jeho whisky má prostě svůj "Gold Cock charakter" a kdyby teď začali vyrábět whisky více ve skotském stylu, tak už by to prostě nebyl Gold Cock a to by bylo škoda.

Víc otázek než odpovědí. Kdybych je znal, tak se buď živím jako poradce ve výrobě whisky nebo si rovnou postavím vlastní palírnu a budu dělat, tak skvělou whisky, že mě i Skoti postaví mimo zákon.

Whisky srovnáváme ze skotskou, ano je to určitý standard kvality. Neboduji jinak skotskou a jinak českou. Ve svém bodování mám stanovený průměr podle skotské whisky, nebudu mít pro různé země různé stupnice. A tím se vracím tak trochu na začátek. Můžeme srovnávat českou whisky se skotskou? Zvlášť, když tu neděláme skotskou, ale děláme to tady u nás, za našich podmínek? A musíme to dělat stejně jako ve Skotsku?
Nemusíme, ona i jiná cesta může vést k úspěchu. Bez lidí zkoušejících jiné cesty by se svět nikam nepohnul. Možná se nám nepodaří vyrobit dobrá skotská, ale to neznamená, že se nepodaří dobrá česká a že nebude s tou skotskou srovnatelná. Ono je to do určité míry jedno. Dobré whisky člověk podpoří, špatné kupovat nebude. Ostatně produkce/prodej české whisky je u nás stále vlastně zanedbatelné množství z prodávaného tvrdého alkoholu, takže si hrajme, zkoušejme a ono se tak nějak vytříbí. K dobré skotské za lepší peníze se můžeme vrátit vždycky :)
A na druhou stranu, palírny whisky vznikají aktuálně po celém světě a často můžeme číst, že na rozjezdu palírny se podílela ta či ona známá osobnost ze světa skotské whisky. Předávali jim zkušenosti získané za mnoho let své praxe nebo třeba Masataka Taketsuru, který odjel na zkušenou Skotska. To spíše bude čech/češka ve skotské palírně destilovat, než skot destilovat u nás. A tak máme veselé neoficiální historky, které výrobci zakončují slovy "že to takhle nejde, to už víme taky, už jsme to zkusili". Není ostuda si pozvat poradce, zeptat se, jet na zkušenou, ostatně mnoho nových palíren ve světě se tím vytahuje, kdo se u nich podílel na rozběhutí palírny, ale zase u nás nestavíme tak velké palírny a netočí se v tom tolik peněz. Jenže, kdyby si to dnes někteří spočítali, tak by zjistili, že by je ten poradce na začátku vyšel možná levněji, než teď řešit, co s tím, co tam už mají. Ale zase není nad osobní zkušenost - nešahej na ty kamna, spálíš se - ale prd, to jsou jen kecy - auuuuu.

Přivádí mě to k myšlence vycházející ze Sváťova Whiskybraní, kde najdete o výrobě whisky ve skotských palírnách hromady detailů, zmapovat stejně i české palírny. Je otázka, o kolik toho budou chtít podělit. Někteří mají pocit, aby jejich skvělou whisky ostatní nekopírovali a tak si to střeží jako tajemství. Ale to už taky ve Skotsku bylo, kdy se někdo rozhodl postavit zcela stejnou palírnu, jako je sousední - stejné kotle, stejný slad, stejný postup a stejně z toho vznikla úplně jiná whisky.
Ujme se toho někdo? Třeba jen sepsat, co vše by tam mělo být a pak uvidíme, co kdo poví a nepoví.

Na začátku psaní jsem si myslel, že budu hodně kritický, ale během psaní mě to tak nějak přešlo. Máme tu dobré whisky, které se mohou rovnat dobrým skotským (třeba Old Well), máme tu dobrou českou whisky, která jde svojí cestou (třeba Gold Cock). Máme tu palírny s dobrým potenciálem a máme tu i špatné whisky. To je stejné jako všude. Čím více bude palíren, tím je větší šance, že do jednotlivých částí budou přibývat další značky, tedy i do těch dobrých. Což je vlastně optimistické. Navíc sto lidí, stopadesát chutí. To, že něco nechutná mě či to případně totálně zkritizuju, neznamená, že to nemůže chutnat někomu jinému. Na druhou stranu, většinou se shodnu i s ostatníma whiskařema, ne třeba bodově, ale pocitově/chuťově jsme většinou blízko od sebe.

Je to takové moje zamyšlení nad českou whisky. S každou další myšlenkou člověka napadají další a další. Nedělám si nárok na pravdu ani na jediný správný názor, takže se nebojte diskutovat, doplňovat, vyvracet či se mě snažit přesvědčit o opaku.

V další části textu se do nich pustím, hezky jmenovitě.

Reakce na text na Lihovarek.cz:

•  část druhá - Moje pořadí a názory - jak to vidím já a hezky jmenovitě, ať si to můžou vzít osobně

(24.3.2025)

Co se změnilo v české whisky od mého posledního zamyšlení?

Shrnutí pro líné číst: skoro nic, Svachovka si stále drží první místo, Jelínek druhé a Trebitsch šel do háje (a pár lidí zaplakalo, ovšem ne kvůli té jejich whisky).

Moje pořadí jak vidím jejich whisky či palírny, nikoliv podle prodejů, ceny či sporného cena/výkon:

Jedničkou je Old Well ze Svachovky. Lukáš prostě má na whisky nos i jazyk. Jim určitě pomáhá zvolená cesta sladu pro skotské whisky. Což ovšem nemusí být univerzální návod pro všechny. Zkoušeli různé slady a při jejich způsobu výroby jim to takhle vyšlo nejlépe. Velkou výhodou je také, že už to dělá nějaký ten rok, takže má nasbírané zkušenosti. Už se mu i podařil "světový" zářez a to ve formě finishe po Kagoru. Když budu hledat českou sherry, port či pienau whisky, tak mě na první dobrou napadne právě Old Well. V krátké novodobé historii české whisky je každý rok zkušeností znát, takže jejich náskok o koňskou délku před ostatními jim ještě hodně dlouho vydrží a protože i oni půjdou stále dopředu, tak ještě o něco déle. A jejich načasování bylo taky geniální (i když ne všechno jde za nima). Dobře trefili dobu, kdy se svou whisky přišli na trh, už měli jméno před covidem, který toho hodně zbrzdil, získali si českou whisky komunitu, ať Lukášovým přístupem, tak setkáními na Svachovce. Lukáš i potvrzuje moji úvodní úvahu - má rád whisky, má rád skotskou whisky a je to pro něj ta meta, kvalita, které chce dosáhnout.

Aktuální dvojkou je Gold Cock od Jelínka. Vydali se svojí cestou české whisky, podařilo se jim vytvořit "Gold Cock charakter", který lidi prostě tak berou. Čeká je ovšem několik výzev, které nebudou zrovna jednoduché. Velké jméno si udělali na 20letém Gold Cocku, který byl destilovaný ještě v Těšeticích. Ten ovšem dojde a je otázka, jak se jim novou dvacítkou podaří navázat. Z nové výroby mají podařenou 10letou a Peated. Vytvořili dobře pitelnou levnou základní whisky Gold Cock Blended, ale nikdo o ní stále pořádně neví a to jim Trebitsch začala vyklízet pozice. Mám prostě trochu pocit, že se ukolébali přijatelně běžícím prodejem a nechávají to jet dál samospádem. O single cask se taky dozvídáme spíše zpětně, až po té, co vyjde a většinou ne od nich. Je pravda, že v objemu produkce jim tady nikdo konkurovat nemůže, ale i ti malý potřebují prodávat a nějak si ten trh rozdělit. A tak lidi v supermarketu narazí jen na myslivce, slovo Trebitsch se objevuje už jen v článcích o insolvenci a běžná česká whisky, jakoby neexistovala.

Na třetím místě mám Lafayette z TOSHe. Novou verzí této whisky Jura svojí pozici upevnil, když ukázal, že s whisky umí pracovat. Ono to zní, jako by neuměl, ale Jura je takový skoro neviditelný. Pravda, ještě nemá moc s čím, ale tuto značku dokázal udělat dobře. Je to povedená taková lehká letní whisky. Pokud se mu podaří dotáhnout plány v palírně a pak i další sny, tak si bude moct otevřít malou českou "Czech Whisky School". Když to domluví s místním JZD, tak to může klidně začínat od práce na poli, přes sladovnu, výrobu až po opravy sudů.

Na čtvrté místo se mi vyhoupnul nováček, palírna Radlík. Vyletěli tam, jak ten jejich kosmonaut. Jejich první whisky je povedená, takový slibný start, dobrý nástup. Kamil se poučil u Svachovky, že když se dobře pracuje s whisky komunitou, tak se mu odvděčí zájmem i zpětnou vazbou. Díky tomu, že jsme o něm věděli ještě před vydáním whisky, měli jsme představu, jak mu to zraje, tak o jeho první whisky byl velký zájem. Kamil má navíc výhodu v už dlouholetém destilování a práce se zráním v sudech a i když je whisky něco jiného než pálenky, tak zkušenosti už tu jsou. Pro mě je to český doktor Lumsden, takový inovátor a všezkoušeč v české whisky. Je to prostě hračička a lidi u něj v palírně taky. Jak ukázal se svojí whisky z čokoládového sladu. Jen by podle mě potřeboval dotáhnout svojí základní whisky, aby to nebyla jen zajímavost vedle zajímavosti, aby se na ochutnávkách neříkalo, ochutnali jsme whisky a teď si dáme zajímavost z Radlíka.

Na pátém mám taky nováčka a to palírnu Dlabka. Což už je v tomhle seznamu za půlkou a ta půlka tam dělá slušnou dělící čáru. Úplně tuhle palírnu nechápu. Sebevědomí mají veliké, českou whisky komunitu moc neuznávají, čeští whiskaři pro ně nejsou cílem. Úplně nevím, kdo je jejich cílovkou. Ta hospoda, kde si místo pěti panáků levného tuzemáku dají raději jednoho panáka jejich whisky? Odběratelé jejich dalších produktů? Proč ne, je to cesta a já ji nijak nezatracuji. Jejich první vydaná whisky není vyloženě průser, ale nevidím důvod se k ní znovu vracet a určitě neodpovídá tomu sebevědomí. Jejich cesta finishů po jejich pálenkách může být zajímavá a i když jsem k tomu skeptický, tak jsem určitě zvědavý. Ovšem množství jejich zrajících sudů s whisky mi úplně nesedí s lokálností jejich "plánovaného" trhu.

Na šestém mám King Barley z palírny TOSH. Tahle značka zatím hledá svou tvář, to co jsme viděli, byly sice už hotové whisky, ale z mého pohledu ještě stále z cesty k finální whisky. Tady zatím větší názor nemám, i když co jsem měl možnost ochutnat i některé zrající, tak to vůbec nevypadalo špatně, tady ukáže čas. Ale vzhledem k tomu, že Jura se se svojí druhou značkou umístil výše, tak bych se toho nebál. Současně u King Barley bude mít možnosti širšího rozletu co se týče sudů a charakterů.

Na sedmém místě je Martin's Barrel z palírny Blatná. Tady měli na začátku jasnou představu české whisky a jsou příkladem, jak vychytat snad všechna úskalí "české" české whisky. Cesta k poznání je někdy trnitá. Nezanevřeli na whisky, ani na whisky komunitu, ale začali přemýšlet, co by se dalo ve výrobě whisky vylepšit a jak se posunout výše. Podívali se ve Skotsku, jak a proč se co dělá, proč skotský trh neválcují české sudy a začali pracovat na změnách u sebe. A už v roce 2024 jsme na Pálence roku viděli, že jejich nově vyrobená whisky se umístila na bedně v kategorii budoucích (ještě zrajících) whisky, což je určitě potěšilo. A i když jsem o nich moc hezky dříve nepsal, tak to potěšilo i mě, že se výrobci snaží zlepšovat a jsem zvědavý na jejich další pokračování.

Na osmém tu mám Prádlo od Stocku. Přemýšlím, co hezkého o nich napsat a napadá mě jediné - tradice. Drží tradiční výrobu, dělali jsme špatnou whisky a nyní jsme podle tradičních receptur obnovili opět výrobu špatné whisky. Tady se skoro bojím, co budou dělat s tak velkými zásobami zrající whisky. Doufám, že nevyužijí své mezinárodní sítě a nezaplaví svět "czech whisky". Málokdo je takový magor (jako někteří), aby po ochutnání egyptské whisky si řekl: "že bych zkusil další egyptskou whisky?". Tady taky potvrzují mojí úvodní úvahu - whisky nepijí, takže ani tu svojí a nemají to s čím porovnat, recepturu dodrželi, takže to musí být ok.

Na devátém místě se ve smrtelné křeči svíjí značka Trebitsch. Důvod k oslavám to není, je škoda, že její odchod provázejí soudy, insolvence a dluhy. Nikdo plakat nebude, tedy kromě těch, co do insolvence přihlašují své nároky a mám bohužel strach, že jediné co dostanou zpátky bude závěrečná zpráva insolvenčního správce, že nic dalšího už nedostanou. Byl jsem zvědavý, zda se Jánu Balogovi podaří pozvednout kvalitu této značky (měl výhodu, že z mínusu se dá rozumnou prací a přístupem jít jen nahoru) a jak bude hodnocena ostatními. Samotnou značku by to stejně asi nezachránilo (z toho co postupem dalšího času vyplynulo), ale mohlo to být zajímavé.

Na nehodnoceném dalším místě mám Thomas Dyntar Original Trebic whisky. Ten si jede svou vlastní cestou, whisky komunita a whiskaři ho nezajímají, on zase nezajímá je. Vyrábí (?) si pro svůj bar a pro své příznivce. Což je cesta, kterou malý výrobci běžně jdou a kromě whisky pošuků o nich nikdo neví. Co jsem kdysi dvě ochutnal, tak moc nenadchnuly, ale aktuální produkci neznám a ani neplánuji se o ní zajímat.

Na druhém nehodnoceném místě je Stará myslivecká z Palírny u zeleného stromu, tedy ona je částečně z jiné palírny, ale odkud nám neřekli. Ti hrajou na úplně jiném hřišti než my a pro zcela jiné publikum. Piják Staré myslivecké si nebude kupovat dražší whisky a pijáci whisky si zase nebudou kupovat Starou mysliveckou. Takže asi jediné jejich protnutí se světem české whisky (když nepočítám občasné špičkovaní na FB) bude v té hospodě, kde se Dlabka bude snažit přesvědčit pijáky tuzemáku, že vrcholem není myslivec, ale že oni za větší peníze poskytnou větší zážitek. Jen se jim do toho ještě může vložit Gold Cock s Blended a zamíchat kartama.

To jsou všechny o kterým v době psaní vím, že mají whisky na trhu.

•  část třetí - Budoucnost české whisky - čeká nás další příval české whisky nebo budeme následovat skotský trend omezování výroby a zavírání palíren?

(27.3.2025)

Co nás čeká do budoucna? Dotkne se nás nějak významně whisky loch? Budou nám tu krachovat palírny nebo nás čeká velká doba rozkvětu české whisky?

To, že se svět obává velkého nástupu české whisky byla samozřejmě nadsázka. Myslím si, že i u nás se projeví takový český rybník (jezero bych tomu u nás neříkal). Ostatně už nějakou dobu je vidět, že poptávka klesla, málokterá láhev se vyprodá hned a ceny na sekundárním trhu, alespoň podle nabídek, rapidně klesly. Občas lze narazit i na láhve pod cenou nákupu.

Krachu palíren se myslím obávat nemusíme. Většina palíren nemá výrobu whisky jako to hlavní. Ovšem zásoby některých jim možná trochu vrásky nadělají. Ono sice naplnit sud ke zrání není až tak astronomická částka, ale když jich máte více, tak se to nasčítá a dost peněz v tom leží. Nevím, zda nějaká palírna má půjčené peníze od banky či lidí na výrobu whisky a bude existenčně závislá na tom, že musí prodat, jinak jim hrozí konkurs, ale nemyslím si to. Čím dál těžší to budou mít nový hráči na trhu.

A to ještě podle jednoho "informovaného" člověka nám tu trh české whisky jedna investiční skupina v následujících letech docela změní. Já ten informovaný nejsem. K výrobě dobré whisky potřebujete nejen peníze, ale hlavně na konci tu dobrou whisky a taky čas. Whisky není akce na pár měsíců - na začátku roku se rozhodnu a v létě dávám na trh skvělou desetiletou whisky. To není business plán na tři roky s jasným ziskem. Ono je to vlastně docela nevděčné, teď začnete, dostanete do povědomí, zlepšujete se, uděláte si svojí pozici na trhu a už abyste zaučovali svého nástupce, který bude pokračovat ve vámi nastavené cestě.

K těm co už na trhu jsou, jsem se rozepsal v minulé části, takže je vemu jen stručně.

Svachovka si s Old Well své vedoucí postavení udrží ještě hodně dlouho (nechci psát, že na furt i když náskok mají hodně velký, aby jim to nevlezlo do hlavy). Tady dokázali zúročit snad všechny plusy, které měli a mají. Od Lukáše, jeho nosu a chuti, přes práci s whisky komunitou až po nasbírané zkušenosti. A k těm se ostatní musí nejdříve propracovat, což je běh na dlouhou trať. Old Well má tu výhodu, že i relativně mladá působí starším dojmem, ale uvidíme, jak se jim bude whisky chovat, až začne dosahovat staršího věku.

Jelínek s Gold Cock si myslím, že bude z druhého místa sesazen (neříkám, že letos, ale dohledné době si myslím, že ano). Co se týče roční produkce, stále povede, díky dobré whisky a dobrým cenám core, cílí i na tu část lidí, kam ostatní zatím moc nedosáhnou. Díky svému zázemí bude mít jak whisky pro běžné pijáky či popíjení u grilovačky až různé single casky pro náročné whiskaře. A současně ty lidi přivede i k dalším českým whisky. Ovšem sám sebe o to druhé místo připravuje. Není vidět, jeho spolupráce s komunitou je minimální, vlastně mu ani nestojí za to, aby se snažil informovat o nově vydaných láhvích a vlastně si nemůžu vzpomenout na nějakou jejich whisky, kterou bych si více zapamatoval. Na první dobrou mě napadne Peated, což je povedená whisky za dobré peníze, ale z toho základního core. Někdy si skoro říkám, na koho vlastně cílí?

Na jeho místo a obecně do první trojky se mají šanci postupně tlačit Tosh, Radlík a Agnes.

Tosh už předvedl co umí, u Lafayette ukázal, že s whisky umí pracovat a zlepšovat se. Má s ním ambice i šanci dostat se do sestavy základního core české whisky. King Barley je zatím takový neusazený, ale Jura v něm nabité zkušenosti jistě zúročí. Zásoby zrající whisky má také velké, takže oproti dalším dvou si bude moct dovolit větší zásah. Jura si uvědomuje své rezervy v propagaci značky a myslím si, že až bude mít větší zásoby k prodeji, tak na ní zapracuje.

Kamil v Radlíku od začátku pracuje s whisky komunitou, výchozí postavení má dobré, zkušenosti se stařením v sudech už má taky letité, takže jeho whisky půjde nahoru. Jeho whisky si muset ujasnit svojí tvář ve světě české whisky, ale díky jeho přístupu se nebojím, že se mu to nepodaří. Plusem i mínusem je, že vychází z pálenkového prostředí, kde nabral zkušenosti, ale zase jsou více zvyklý na rychlejší obrat svých pálenek.

Honza z Agnes je na tom podobně, to co zatím zrajícího ukázal, dává velké naděje. Uvidíme, kam se vpasuje. Bude trochu tlačit na Svachovku a na bedně se přetahovat s Kamilem.

Čtyři palírny na dvě místa na bedně, tak uvidíme, jak se to přerovná nebo zda někteří nebudou stát na stejném stupínku. Díky obecně malé výrobě a malém trhu české whisky tu naštěstí bude dále přátelské prostředí, kde sice bude pět kohoutů na jednom hnoji, ale v pohodě žijících vedle sebe.

U Dlabky mám pocit, že cílí spíše na jiné lidi, než české whiskaře, takže z mého pohledu se v žebříčku moc nepohnou, ale fungovat jim to může. Mají svůj pálenkový trh, který může zaujmout i jejich whisky. Uvidíme, co předvedou dále. Jejich startovací pozice není nejhorší, ale ne tak skvělá, jak si myslí a prezentují. To že vidím řadu lidí až za mnou, neznamená, že není ještě řada přede mnou. Nechci říkat, že nevědí, co chtějí. Oni to předpokládám vědí, ale já ne, jsou pro mě trochu nečitelní.

Blatná a jejich Martin's Barrel sice nemají za sebou povedený nástup na whisky scénu, ale díky tomu, že si to uvědomili a začali hledat, co by se u výroby dalo zlepšit, tak si myslím, že půjdou nahoru. Nahrává jim, že jejich jméno je již známé, byť ne v dobrém, tak tu bude zvědavost jak se jim to podařilo nově. A bude jim i nahrávat to, že to bude lepší. Zlepšení dá slušně prodat.

Prádlo si na tom chvostu zůstane. Whisky tam mají jen do počtu a v jejich případě je tradice spíše prokletím. Naše whisky nebyla dobrá, my se držíme tradice, děláme to stále stejně a tak není dobrá ani teď. Tradice je třeba zachovávat. Tady posun neočekávám.

Stará myslivecká cílí na zcela jiný trh. Pijáci klasického myslivce si jejich whisky koupí jako lepší pití (vyšší a dražší verzi myslivce) a tam někde jejich ochota utrácet tolik za whisky končí, takže by si ostatní whisky stejně nekoupili. A pijáci whisky si raději připlatí a místo 2 až 4 myslivců si raději koupí něco dobrého. Vlastně tak nějak nevím, zda byl dobrý nápad dělat whisky s názvem Stará myslivecká. Chápu využití známé a zaběhnuté značky, ale zase dost lidí si nemyslí, že myslivec je whisky. Mají v paměti, že to whisky není. Už několikrát jsem se setkal s tím, že se lidi divili, že na Staré myslivecké je napsáno whisky. A ani Bartoška to povědomí moc nezměnil. Nevím, jak mají velké prodeje té jejich whisky, ale z dlouhodobého hlediska, je pro ně zase výhoda, že mohou nabízet myslivce nejen základního, ale z hlediska pijáků této značky i prémiovějšího. Takže to asi vlastně byl dobrý nápad.

Dyntar zůstane cílit na svůj bar a kamarády, česká whisky scéna ho nezajímá a on nezajímá ji. Dělat whisky v malém pro svůj podnik není nijak špatný záměr, ono podobných bude myslím časem více.

Ještě se nám tu ve vzduchu vznáší jeden takový záhrobní přízrak a to whisky Trebitsch. Samotná firma sice skončila, ale jimi vyrobená whisky existuje. A tady jsou možnosti. Někdo velmi levně koupí whisky z první doby (před Balogem) a navalí na trh hromadu špatné levné whisky. A někdo koupí whisky z druhé doby (za Baloga) a navalí na trh hromadu (zatím neznámé) whisky. Je otázka, jak s tou nakoupenou whisky bude pracovat a nakolik je na co navázat. Hned od začátku si ovšem ponese závaží v podobě koule u nohy s nápisem Trebitsch. Velký vliv na trh to mít nebude (snad). Uvidíme, kdy to vlastně vůbec může nastat, ty aktuálně zabavené whisky při insolvenčním a trestním řízení budou zabavené nejspíše ještě hodně dlouho.
A pak tu ještě pokazili pojem "investiční whisky". I když taky otázka. To co nabízeli jako "investice do whisky" bylo v duchu termínovaných vkladů, za ty peníze by si investiční whisky nikdo (snad) nekoupil. Whiskaři se na to nenachytali, už jen proto, že to nebylo dobrý a bylo okolo nich víc otazníků a nedůvěryhodnosti než odpovědí. Ti, co se nachytali, by se možná nachytali i jinou podobně výhodnou a hezky marketingově zabalenou nabídku, nedrželi se zásady, že se neinvestuje do něčeho, o čem vůbec nic nevím.

A co nováčci, kteří se na trh teprve chystají?
Nemají zrovna záviděníhodnou pozici. Trh je už dnes celkem plný. A moc se o nich neví. Nemají (asi) ovšem tak velké ambice z hlediska prodeje a dosahu a tak si budou fungovat ve svém lokálním okruhu (i když, uvidíme).

Agnes a Honzu Kadlece jsem zmiňoval už nahoře, ten od začátku říká "jsem tu a mělo by se se mnou počítat" a současně to má podložené tím, jak funguje s whisky komunitou a co nám dal ochutnat. A jeho whisky vypadá nadějně. Až vydá, tak to bude další nováček, co vyskočí rovnou do první půlky.

V letošním roce by se měla objevit první whisky z palírny Landcraft. Informace o její destilaci ale hlavně o předprodeji/přeprodeji láhví docela rozvířila internet české whisky, asi víc a jinak než chtěli, ale ví se o nich. Občas na sebe ještě upozornili pár výkřiky, které jsem spíše bral jako připomenutí, aby se na ně nezapomnělo, než jako vážně myšlené věci. Jejich whisky neznám, zatím jsem ani nic zrajícího od nich neochutnal, takže nemůžu hodnotit. Zrajících sudů nemají malé množství, takže si myslím, že s tím budou chtít prorazit dál než jen lokálně. Tak uvidíme, co si na nás letos a v dalších letech přichystají.

Pomalu dozrává whisky ze sladu z pivovaru Bernard destilovaná v Chrámcích. Jejich new make si na první Pálence roku vedl velmi dobře, ale zrající whisky jsem neochutnal. Tam mám i kontakt a pozvání, ale ještě jsem nevymyslel, jak se tam dostat. Autem tam je jednoduché, ale cesta zpátky autem nejde.

O Fleretu vím již od roku 2022 a na Pálence roku 2024 jsme měli možnost ochutnat jejich zrající whisky a bylo to dobré, takže uvidíme, jak si povedou ve finále, jak se jim podaří další a kdy jejich whisky půjde do světa. Víc o nich ale nevím, ani kolik toho mají a na základě dvou vzorků se těžko odhaduje, zda vystřelí taky nahoru nebo ne a zda to bude spíše lokální záležitost nebo se dostane i do dalších krajů.

A pak tu máme několik dalších palíren/značek, u kterých se mluví o whisky, ale moc se toho o nich neví.

Ullersdorf na Pálence roku 2023 ukázal svoji zrající whisky a potenciál to mělo, víc o nich ale nevím.

V Pivovaru Záhora si udělali sladinu a whisky si nechali vypálit v palírně Landcraft, zraní probíhá opět u nich. Nejstarší je z roku 2019 a od té doby každý rok nějaký ten sud naplní. O první whisky mluví v roce 2028. Což je vše, co o nich vím.

A pak se ještě proslýchá na výrobě whisky v palírnách Lžín, Kácovka, Karfíkův dvůr, Raspenava Distillery a v pivovarech Podkováň a Rožmberk.

A na závěr jsem si nechal Corston & William, tady rovnou vzniká nová palírna whisky. Svůj sen zde staví René Skala. A než začal zhmotňovat svůj sen, tak již v roce 2020 si nechal u Jelínka vypálit svůj new make pro svoji whisky, která by se letos mohla objevit i v prodeji. Zatímco ostatní palírny již nějakou dobu fungují a k výrobě svých pálenek přidali i whisky, tak zde se bude začínat od nuly. Což může být výhoda, protože nehrozí "zlozvyky" z pálenek přenesené do výroby whisky, ale zase nevýhoda chybějících zkušeností. Pálit ovšem nebude René, ale jím zaměstnaný destilatér. Kdo to bude a s jakými zkušenostmi jsem zatím nikde nezaznamenal. Ale tak jako tak ho čeká delší doba, než vše vychytá. Výroba whisky není dodržení výrobního postupu.

Není toho málo a je otázka, o kolika dalších ještě nevíme.
Máme se na co těšit. Možná.

Trochu nechápu ty nově vznikající a již zrající, že se nesnaží, aby se o nich vědělo. Čím více se o něčem ví předem, tím se zvyšuje šance, že o to bude zájem. Byli jsme zvědavý na Radlík, jsme zvědavý na Agnes, protože o nich víme a máme/měli jsme nějakou hrubou představu. Chápu důvody, že budou třeba jen lokální či jen ve svém baru nebo se bojí kritiky předem. Důvod to jistě může být, lokální toho neplánují tolik. A z hlediska kritiky? Stejně se to většinou dostane mezi lidi a ten názor přijde, tomu se ubránit nedá. (I když to taky není úplně pravda, někteří jsou tak mimo zájem, že je vlastně nikdo nekritizuje ani nechválí, protože to prostě nemá náladu shánět.) Občas narazím na možnost neveřejně ochutnat různé zrající či zatím nevydané whisky, to však veřejně nekomentuji. Beru to ještě jako nehotový produkt a možnost další zpětné vazby. Jakmile je to veřejné (ať degustace či láhve v prodeji), tak už se k tomu vyjadřuji nahlas.

Když tak lehce shrnu za mě ty nejzajímavější hráče. Tak Jelínek má určitě největší produkci a dobrý a cenově dostupný core. V základní řadě Blended, Peated a Desítku s cenama, kterým se moc konkurovat nedá. V segmentu základní a dostupné whisky je jedničkou. Lafaytte z TOSHe cílí taky do segmentu základní whisky a až se mu podaří cenu snížit, tak by ho mohl doplnit, charakterem whisky je jinde, takže se budou spíše doplňovat, ovšem konkurovat si budou v peněžence cílového zákazníka. Svachovka s Old Well si vydobyla pozici lepší whisky, za kterou jsou lidi ochotní si připlatit, jejich core je dostatečně široký, aby si whiskař vybral. Kamil v Radlíku a Honza v Agnes nemají tak velké zásoby whisky a cílit budou spíš jako doplnění segmentu lepší whisky, který nyní ovládá Old Well. King Barley z TOSHe se bude chtít taky dostat do kategorie těch lepších. Martin's Barrel by mohl být zajímavý černý kůň, který by se mohl snažit dostat do obou kategorií, tady jsem zvědavý, jak se jim povede. Dlabka cílí na ten základní segment, alespoň tak mi to nyní připadá, zásoby má velké, takže uvidíme, jak dál budou pokračovat a jak se zviditelní.
Na to, co předvedou noví hráči si ještě musíme počkat, kam budou cílit, jak se budou prezentovat a na co budou opravdu mít. A taky, kolik toho vlastně mají.

Ale beru to optimisticky. Statisticky je šance, že tam vedle špatných, bude velké procento slušných a i nějaké to procento dobrých.
Tak se těším, ostatně jejich případný neúspěch z mé kapsy nejde, já si z toho jen jako správný spotřebitel vyberu jen to, co mi bude chutnat.
Ona peněženka je docela dobrý barometr. Je to takový střet tlaku z jedné strany - poznat toho co nejvíc a z druhé strany - napřed musím zaplatit povinné výdaje a náklady na život, tak aby byl v pohodě a až pak si můžu kupovat zábavu a radost. Takže se člověk musí většinou rozhodnout, do čeho ty peníze dá a do čeho ne.
Obecně se z toho poznat co nejvíc, nesmí stát posedlost a honění za co nejvyšším číslem ochutnaných vzorků a zápisů na Whiskybase, jinak se lapíte v kruhu - tahle whisky byla skvělá, ale co když ta příští bude ještě lepší a co ta další a další a ....... Smířil jsem se s tím, že na světě je tolik whisky, že nikdy neochutnám nejen všechny, ale neochutnám absolutní většinu a jestli je ta absolutní většina o pár desítek větší nebo menší, je už jedno.
Jak říkali naše babičky: to nevadí, že jsi neochutnal tuhle whisky, ochutnáš zase jinou, pro jedno kvítí slunce nesvítí.

Ale aby ten závěr celého zamyšlení nebyl tak optimistický, tak to uzavřu jednou přebranou větou - někteří tu vyrábí whisky a někteří si myslí, že vyrábí whisky.

A toto je konec poslední části mého zamyšlení. Pokud to vidíte jinak, tak dejte vědět. Každému může chutnat něco jiného, každý to může vidět jinak, ale prát se kvůli tomu nebudeme. I když se neshodneme na stejném názoru na konkrétní whisky, tak akceptujeme právo každého na jeho názor.

text: petr komárek | web: fafík | datum poslední úpravy textu: 27.03.2025